Samarkand Samarqand, Самар?анд
me?ita Bibi Khanum
Poloha
Sou?adnice	39°39′17″ s. ?. , 66°58′33″ v. d.
Stat	Uzbekistan Uzbekistan
region	Samarkand
Samarkand
Rozloha a obyvatelstvo
Po?et obyvatel	530 000 (2018)
Sv?tove d?dictvi UNESCO
Nazev lokality	Samarkand - k?i?ovatka kultur
Typ	kulturni d?dictvi
Kriterium	i, ii, iv
Odkaz	603 (anglicky)
Za?azeni	2001 (25.  zasedani )
Sprava
Oficialni web	www .samshahar .uz
Telefonni p?edvolba	662
PS?	140100
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Samarkand je t?eti nejv?t?i m?sto v Uzbekistanu , jeho? populace v roce 2021 p?esahla 550 tisic obyvatel. ^[1] Po planovanem p?ipojeni p?im?stskych ?tvrti p?esahne populace Samarkandu 1 milion obyvatel, ?im? se po Ta?kentu stane druhym nejv?t?im m?stem v Uzbekistanu. ^[2] Jeho po?atky sahaji a? do obdobi kolem roku 700 p?. n. l. Ma za sebou bohatou historii a v sou?asne dob? se ve m?st? nachazi ?ada starobylych pamatek. V roce 2001 byl Samarkand jako k?i?ovatka kultur za?azen na Seznam sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto pravd?podobn? zalo?ili skyt?ti Sogdove , podle nich? se nazyvala historicka oblast Sogdiana s centrem v Samarkandu. M?sto na Hedvabne stezce pat?ilo spolu s Bucharou k nejv?t?im m?st?m ve st?edni Asii, kde se misila r?zna nabo?enstvi. Po dobyti Alexandrem Velikym roku 329 p?. n. l. se m?sto dostava do oblasti helenskeho vlivu. Ve 3. stoleti je m?sto dobyto a stava se sou?asti Sasanovske ?i?e , pozd?ji pod vliv turkickych kmen? . Samarkand za?iva rozkv?t jako vyznamne centrum dalkoveho obchodu.

Na za?atku 7. stoleti se Samarkand dostava pod muslimskou nadvladu Umajjovc? , Abbasovc? a Samanovc? , ktere na po?atku 11. stoleti vyst?idaly dal?i turkicke kmeny. V te dob? tu kratce pobyval vzd?lanec Omar Chajjam .

Ve 12. stoleti dobyl Samarkand ?ingischan a stal se tak sou?asti mongolske ?i?e. Pozd?ji jej popisuji Marco Polo a ibn Battuta jako velke a nadherne, jedno z nejvelkolep?j?ich m?st sv?ta. Tamerlan ze Samarkandu ud?lal sve hlavni m?sto a jeho vnuk Ulugbek zde zbudoval jednu z nejvyznamn?j?ich astronomickych observato?i st?edov?ku.

Na za?atku 16. stoleti se m?sto dostava pod nadvladu Uzbek? a sou?asti Bucharskeho chanatu. Roku 1868 se m?sto stava sou?asti Ruske ?i?e , nejd?ive hlavni m?sto Samarkandske oblasti, pozd?ji ?ast Turkestanu . Za SSSR se na kratko stava hlavnim m?stem Uzbecke sov?tske socialisticke republiky , vyst?idal jej v?ak roku 1930 Ta?kent .

?eske stopy v Samarkandu [ editovat | editovat zdroj ]

Do 28. srpna 1973 jezdily v Samarkandu tramvaje. V ramci sve p?edvolebni kampan? na post prezidenta republiky tehdej?i uzbecky premier a dne?ni prezident ?avkat Mirzijojev dne 5. ?ijna 2016 b?hem nav?t?vy Samarkandu ve?ejn? p?islibil obnoveni tramvajove dopravy ve m?st?. ^[3] Prvni tramvaje od ?eske firmy PRAGOIMEX a.s. dorazily do Samarkandu ji? 17. ?ijna 2016. Po vybudovani koleji a dal?i pot?ebne infrastruktury byl zku?ebni provoz ?eskych tramvaji v Samarkandu zahajen dne 23. b?ezna 2017, slavnostni zahajeni provozu se uskute?nilo dne 15. dubna 2017 za u?asti prezidenta ?avkata Mirzijojeva. Dne 23. kv?tna 2017 za?ala vystavba druhe tramvajove linky od nadra?i na Sijabsky trh, ktera byla ukon?ena 3. srpna 2017, provoz na ni byl ale zahajen a? o p?l roku pozd?ji 3. unora 2018. ^[4]

Samarkand je spjat se jmenem slavneho ?eskeho mali?e a socha?e Karla Sou?ka (nar. 1. 6. 1885 v Nachod?, zem?el 9. 11. 1972), ktery se po praxi u socha?e J. ?ihy a studiu na um?lecko pr?myslove ?kole v Praze a pozd?ji v Rusku (v Tiflisu na odbo?ce petrohradske akademie um?ni) a Turkmenistanu (v dne?nim Turkmenba?i) v roce 1918 stal profesorem a pozd?ji ?editelem um?lecke ?koly v Samarkand?. ^[5] V roce 1922 se vratil do ?eskoslovenska a p?ivezl s sebou mnohe obrazy s motivy ze Samarkandu, nap?iklad "Bazar v Samarkandu", ?Gur-Emir?v hrob Tamerlana“, ?Me?ita Tilla-Kari“, ?Minaret Mandrassy Mirza-Ulugbeg“, ?P?ed bohoslu?bou v Registanu pobli? Madrassy Shir-Dar“ nebo ?Pohled na ruiny me?ity Bibi-Chanim“. Mnohe jeho obrazy jsou ale dosud v soukromych i institucionalnich sbirkach v Samarkandu. ^[6]

Dal?i ?eskou stopou v Samarkandu je pivovar Pulsar, jeho? historie se za?ala psat v letech 1885-1886, kdy byl v Samarkandu objeven a navrtan vydatny pramen lahodne mineralni vody. Na jeho mist? vybudoval n?mecky podnikatel Otto von Baray za pomoci ?eskych projektant?, stavitel? a sladk? prvni pivovar ve St?edni Asii. V navaznosti na dlouhou tradici evropskeho pivovarnictvi byl zavod na tehdej?i dobu vybaven modernim za?izenim. S timto vybavenim a nejlep?i vodou v ?irokem okoli, vyrab?l pivovar za bedlive pozornosti ?eskych sladk? tradi?ni chmelove pivo. Pote, co se Samarkand v kv?tnu 1925 stal hlavnim m?stem Uzbecke sov?tske socialisticke republiky , dostal pivovar nazev "Pivovar ?islo 1". Diky iniciativ? ?eskeho podnikatele Jana Dohnala vznikl v roce 1996 spole?ny uzbecko-?esky podnik "Samarkand-Praga". ^[7] V roce 2014 jej nahradila spole?nost "PULSAR GROUP BREWERY" v ?ele s jednatelem a zarove? hlavnim sladkem pivovaru Jaroslavem Kova?i?kem. ^[8] Zavod roz?i?il svou produkci piva, vyrab?neho pod r?znymi nazvy (nap?. Pulsar Gold, Pulsar Silver, Asia, Bo?ka, Pra?skoje), take o vyrobu nealkoholickeho piva a sycenych nealkoholickych napoj?. Cely zavod obsahuje technologie dodane firmami z ?eske republiky.

Hned vedle pivovaru Pulsar se nachazi pivovarska restaurace "Pivobar Be?ka" (rusky "Pivobar Bo?ka"), jeji? interier byl vybudovan v jednoduchem stylu ?eske hospody s lustry ve tvaru ho?ici pochodn? a ktery nav?t?vnik?m jako jedno z mala restaura?nich za?izeni v celem Uzbekistanu nabizi vedle to?eneho piva Pulsar i vep?ove klobasky a dal?i ?eske speciality. ^[9]

V dob? prvniho evropskeho p?edsednictvi ?R v roce 2009 vznikla my?lenka otev?it v Samarkandu ?eskou restauraci "ZLATA PRAHA", ktera by pomahala obyvatele Samarkandu seznamit s ?eskou kulturou a tradicemi, a p?edev?im s ?eskou narodni kuchyni. Budova restaurace "ZLATA PRAHA" byla postavena b?hem 12 m?sic? na hlavni ulici Mirzo Ulugbeka asi kilometr od pivovaru Pulsar. Obrazy a fresky, vitra?e a tapiserie jsou v?echno ru?ni prace. Ka?dy kout restaurace je jakoby samostatnou ?asti ?eske republiky. Konceptem projektu byly dopl?ky z ?eske republiky - originalni pivni sudy, nadobi, za?izeni tradi?n? pou?ivane pra?skymi sladky, voziky, ktere slou?ily k p?eprav? sud? s pivem, ko?ske obojky a dal?i v?ci ze starych ?ech. Interier je vyroben tak, abyste se citili jako ve starem ?esku. Prvnim ?efkucha?em byl Jaroslav ?ev?ik. Restauraci v roce 2010 slavnostn? otev?el tehdej?i velvyslanec ?eske republiky Robert Kopecky. ^[10]

B?hem druheho evropskeho p?edsednictvi ?R v roce 2022 byla ve ?ty?hv?zdi?kovem hotelu Savitsky Plaza nachazejicim se v modernim arealu Silk Road Samarkand otev?ena restaurace a pivni bar Khmelnov s vlastnim minipivovarem, ktery dodala ?eska firma. Restaurace vedle n?kolika druh? piva nabizi take jidla ?eske, rakouske a n?mecke kuchyn?. ^[11]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
• 
  madrasa na nam?sti Registan
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
  Ulugbekova observato?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Alexander Morrison. Russian Rule in Samarkand 1868-1910: A Comparison with British India. Oxford, OUP, 2008 (Oxford Historical Monographs).

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Samarkand na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.