Salvador

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o st?edoamerickem statu. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Salvador (rozcestnik) .
Salvadorska republika
Republica de El Salvador
vlajka Salvadoru
vlajka
znak Salvadoru
znak
Hymna
Saludemos la Patria orgullosos
Motto
B?h, unie, svoboda
Geografie

Poloha Salvadoru
Poloha Salvadoru

Hlavni m?sto San Salvador
Rozloha 21 040 km² ( 149. na sv?t? )
z toho 2 % vodni plochy
Nejvy??i bod Cerro El Pital (2730 m n. m.)
?asove pasmo ?6
Poloha
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 6 420 746 ( 99. na sv?t? , 2018 )
Hustota zalidn?ni 294 ob. / km² ( 34. na sv?t? )
HDI ? 0.667 (st?edni) ( 124. na sv?t? , 2018)
Jazyk ?pan?l?tina (u?edni), nahuatl
Nabo?enstvi ?im?ti katolici 83 %, jini 17 %
Statni utvar
Statni z?izeni prezidentska republika
Vznik 15. za?i   1821
(nezavislost na ?pan?lsku )
2. unora   1841 (vystoupeni ze Spojenych st?edoamerickych provincii )
Prezidentka Claudia Rodriguez de Guevara
(od 1. prosince   2023 )
Viceprezident Felix Ulloa
(od 1. ?ervna   2019 )
M?na bitcoin , americky dolar [p 1] (USD)
HDP /obyv. ( PPP ) 8 331.8 [3] USD ( 109. na sv?t? , 2018)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1 222 SLV SV
MPZ ES
Telefonni p?edvolba +503
Narodni TLD .sv
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na Commons

Salvador (te? El Salvador , ?pan?lsky doslova ?Spasitel“), plnym nazvem Salvadorska republika , je p?imo?sky stat v  St?edni Americe p?i pob?e?i Ticheho oceanu . Jeho sousedy jsou Guatemala na severozapad? a Honduras na severovychod?; vody Ticheho oceanu jej omyvaji z jihu. Uzemi Salvadoru je velke p?ibli?n? jako Morava a s 6,4 miliony obyvatel ma nejvy??i hustotu osidleni na americkem kontinentu . V zemi panuje tropicke podnebi .

Jeliko? se v El Salvadoru hovo?i te? jazykem Pipil (p?ibuznym nahuatlu ), nazyva se v tomto jazyce uzemi El Salvadoru Cuscatlan  ? Misto drahocennych v?ci ( Lugar de cosas preciosas ). Toto jmeno je dodnes obsa?eno i v nazvu jednoho ze 14 departement?  ? Cuscatlan .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Pedro de Alvarado, conquistador Salvadoru

V p?edkolumbovske e?e se na v?t?in? uzemi rozkladal Cuzcatlan , ?i?e Pipil? . Mezi nejvyznamn?j?i p?edkolumbovska archeologicka nalezi?t? pat?i Joya de Ceren figurujici na seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO . V letech 1524 ? 1525 p?i?li do zem? ?pan?l?ti conquistado?i , ktere vedl Pedro de Alvarado . Ji? v roce 1540 byl zalo?en Generalni kapitanat Guatemala , sou?ast Mistokralovstvi Nove ?pan?lsko . Ten existoval tem?? t?i stoleti a? do roku 1821 .

Po povstanich v letech 1811 a 1814 byla 15. za?i 1821 vyhla?ena nezavislost Salvadoru na ?pan?lsku. Roku 1823 Salvador spole?n? s Kostarikou , Nikaraguou , Hondurasem a Guatemalou utvo?il St?edoamerickou federativni republiku , ktera se v?ak roku 1839 rozpadla v ob?anske valce. Nasledovalo obdobi vnit?nich spor? mezi konzervativci a liberaly, kte?i po roce 1871 ziskali p?evahu. Zarove? se rozvijelo zejmena p?stovani kavy. Krize z roku 1929 vyustila roku 1931 v pu? , jim? p?i?el k moci Maximiliano Hernandez Martinez , ktery ustavil ultrakonzervativni vladu. Ta potla?ovala povstani venkovan? a komunist? v ?ele s Farabundo Martim . Po Martinezov? padu roku 1944 nasledovala serie podobnych militantn? autorita?skych re?im?.

Ob?anska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Salvadorska ob?anska valka .

Nasili v Salvadoru za?alo ji? v 70. letech. Ob?anska valka pak probihala v letech 1980?1992. To, co za?alo jako spor o p?du mezi zem?d?lci a vojaky, nakonec p?erostlo v brutalni valku mezi partyzanskou frontou za narodni osvobozeni a oddily vojenske junty. Jednalo se zejmena o boj mezi salvadorskou vladou a rolnickymi povstalci, kterym pomahala koalice ?ty? levicovych stran a komunisticke strany Osvobozenecka fronta Farabunda Martiho (FMLN ? Frente Farabundo Marti para la Liberacion Nacional ). Celkov? v teto valce zem?elo p?es 70 000 lidi v?etn? mnoha d?ti, ?eholnic a kn??i. [4]

Salvadorska ob?anska valka se odehravala v kontextu Studene valky . Kuba a Sov?tsky svaz podporovaly povstalce a Reaganova administrativa armadu a krajn? pravicovou salvadorskou vladu. Nejvice masakr? se odehralo v letech 1981 a 1982 p?i armadni protipovstalecke ofenziv?. 11. prosince 1981 ve vesnici El Mozote elitni jednotka salvadorske armady vycvi?ena v USA zavra?dila p?es 800 vesni?an? v?etn? ?en a d?ti. [5]

V roce 2001 postihla Salvador vlna ni?ivych zem?t?eseni , v nich? zahynuly stovky lidi.

V prezidentskych volbach v b?eznu 2009 zvit?zil Mauricio Funes , lidr Osvobozenecke fronty Farabunda Martiho, ktera v sou?asnosti zastava demokraticky socialismus. Funes porazil Rodriga Avilu, kandidata Nacionalisticke republikanske aliance. U?adu se ujal 1. ?ervna 2009. [6] Jeho nastupcem je od 1. ?ervna 2014 Salvador Sanchez Ceren ze stejne politicke strany.

Velkym problemem Salvadoru je nasili spojene s pouli?nimi gangy jako 18 street gang nebo MS-13. [7]

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Salvadorska vlajka .

Salvadorska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 189:335 se t?emi vodorovnymi pruhy ? modrym, bilym a modrym. Uprost?ed bileho pruhu statni vlajky je umist?ny statni znak.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Statni znak Salvadoru .

Statni znak Salvadoru je rovnostranny trojuhelnik se zlatymi linkami. V jeho centralni ?asti se nachazi 5 zelenych vulkan? v sestupnem po?adi zleva doprava obklopenych dv?ma mo?i. Nad nimi se klene duha . Mezi duhou a vulkany se naleza ?ervena frygicka ?apka , okolo ktere se ?i?i v kruhu paprsky. Mezi nimi stoji napis ?15 SEPTIEMBRE DE 1821“ ( ?esky 15. za?i 1821 , datum ziskani nezavislosti na ?pan?lsku). Kolem trojuhelniku je do kruhu zlatym pismem napsano ?REPUBLICA DE EL SALVADOR EN LA AMERICA CENTRAL“ ( ?esky Salvadorska republika ve St?edni Americe ). Mezi trojuhelnikem a okolnim textem je umist?no 5 salvadorskych vlajek ? po dvojici na prave i leve stran? a jedna nad vrcholem trojuhelniku. Pod trojuhelnik je stuha s napisem ?DIOS UNION LIBERTAD“ ( ?esky B?h, jednota, svoboda ) a dv? v?tvi?ky vav?inu se 14 svazky listk? a modrou stu?kou.

P?irodni podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Salvador je nejmen?im st?edoamerickym statem a jedinym statem tohoto regionu, ktery nema p?istup ke Karibskemu mo?i . Delka hranic s Guatemalou je 203 km, s Hondurasem 342 km, delka mo?skeho pob?e?i 307 km. Panuje zde tropicke klima se st?idanim obdobi sucha (?ijen a? duben) a obdobi de??? (kv?ten a? za?i). Topografie Salvadoru je vyrazn? hornata vzhledem k vulkanicke a tektonicke aktivit?. Nejvyznamn?j?i ?ekou Salvadoru je Lempa , na ktere byly vystav?ny vodni p?ehrady , ktere produkuji podstatnou ?ast elekt?iny v zemi. V zemi se nachazi n?kolik p?irodnich jezer - nap?. Ilopango , Coatepeque ?i Guija . Uzemi Salvadoru je z 14 % pokryto lesnimi porosty , zem?d?lska p?da zaujima 73 % rozlohy statu. [8] Nachazeji se zde ?ty?i narodni parky (stav v roce 2015: El Imposible, Los Volcanes, San Diego y La Barra a Montecristo). [9] Mezi nejv?t?i environmentalni problemy pat?i odles?ovani , eroze p?dy , kontaminace p?d a vod.

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Sopka Izalco

Salvador je zem?d?lsko-pr?myslovy stat. V zem?d?lstvi pracuje 38 % obyvatel. Hlavnim pr?myslovym odv?tvim je potravina?stvi, dale chemicky, textilni a papirensky pr?mysl. Mezi nejroz?i?en?j?i zem?d?lske plodiny pat?i kuku?ice , ry?e , sorgo , zelenina , pomeran?e ?i banany . Chovaji se skot , prasata a dr?be? . Hospoda?sky vyznam ma t??ba d?eva i rybolov. Hlavnim obchodnim partnerem jsou Spojene staty ; od roku 2001 je salvadorskou m?nou americky dolar . Salvador je ?lenem DR-CAFTA . Vyznamne exportni polo?ky jsou vyrobky textilniho pr?mysl? a elektricke kondenzatory. [10]

P?ijmy z turismu v roce 2009 p?edstavovaly 5,7 % statniho HDP. [11] Podle Sv?tove banky hruby domaci produkt p?epo?teny na 1 obyvatele a jeho paritu kupni sily dosahl v roce 2018 hodnoty 8 331 mezinarodnich dolar? .

Salvador je prvni stat na sv?t?, ktery zavedl bitcoin jako svou oficialni m?nu v roce 2021. [12]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Silni?ni si? je pom?rn? rozvinuta, Salvadorem prochazi Panamericka dalnice . Take ?elezni?ni si? o uzkem rozchodu spojuje vyznamn?j?i mista zem? v?etn? hrani?niho p?echodu s Guatemalou , av?ak podobn? jako v cele St?edni Americe je prakticky nevyu?ivana a chatra. Jedine mezinarodni leti?t? se nachazi asi 50 km vychodn? od hlavniho m?sta, v departementu La Paz. Nejvyznamn?j?i namo?ni p?istavy jsou ve m?stech La Union a Acajutla .

Energetika [ editovat | editovat zdroj ]

Salvadorska spot?eba elektricke energie je kryta z n?kolika zdroj?. Nejv?t?i podil zaujimaji tepelne elektrarny (38,6% v roce 2013), hydroelekrarny (29,3 %) a geotermalni elektrarny (23,7 %). [13]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Demograficky r?st Salvadoru 1961?2003
Salvadorci slavi fiestas patrias

Salvador ma nejv?t?i hustotu obyvatel ze v?ech zemi pevninske Ameriky . [14] Obyvatele jsou z 90 % mestici , 9 % kreolove 1 % indiani . Krom? metropolitni oblasti San Salvadoru , ve ktere ?ije p?ibli?n? 1,8 milionu osob, jsou nejvyznamn?j?i m?sta: Santa Ana (240 000), San Miguel (218 000) a Mejicanos (141 000), Santa Tecla (122 000), Sensuntepeque (41 000). P?es dva miliony Salvado?an? ?ije v (?asto nelegalni) emigraci v USA .

T?i ?tvrtiny obyvatelstva se hlasi k ?imskokatolicke cirkvi , od 50. let 20. stoleti vzr?sta podil nejr?zn?j?ich protestantskych cirkvi.

Kriminalita [ editovat | editovat zdroj ]

Salvador je znamy mimo?adn? vysokou mirou kriminality ; podle udaj? OSN je po?et zdej?ich vra?d v p?epo?tu na hustotu obyvatelstva v?bec nejvy??i na sv?t?. Nasili v zemi je spojeno p?edev?im s p?itomnosti a vzajemnym bojem obzvla?t? nebezpe?nych gang? Mara Salvatrucha (MS-13) a  Mara-18 . [14] V letech 2012?2013 kratce platilo mezi ob?ma gangy p?im??i, nicmen? mira kriminality nasledn? op?t stoupla. V roce 2016 salvadorska vlada vyhlasila ob?ma gang?m otev?enou valku, co? ov?em vedlo k dal?i eskalaci nasili. [15]

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni salvadorsky kardinal Chavez a prezident Ceren

Obyvatele Salvadoru jsou z 83 % ?imskokatolickeho vyznani , ostatni vyznani pak 17 % populace.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Salvadorska kultura je syntezou domorodych tradic a ?pan?lske katolicke kultury. Vynika p?edev?im tradi?ni hudbou a gastronomii (tradi?ni jidlo pupusa ). Vyznamnym salvadorskym spisovatelem byl Francisco Gavidia , proslavil se take revolu?ni basnik Roque Dalton .

Jedinou statni univerzitou je Salvadorska univerzita , zalo?ena roku 1841; dale v zemi p?sobi n?kolik soukromych vysokych ?kol.

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Departementy Salvadoru .

Salvador je unitarni stat, ktery se d?li do 14 departement? . Tyto departementy se dale d?li na 262 obci ( municipios ).

mapka

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Americky dolar byl v Salvadoru zaveden 1. ledna 2001, kdy doplnil tehdej?i m?nu - salvadorsky colon . A?koliv se v ob?hu ji? colon neobjevuje, colon oficialn? nepozbyl statutu zakonneho platidla Salvadoru. [1] [2]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. LEY DE INTEGRACION MONETARIA [online]. Asamblea Legislativa de El Salvador [cit. 2017-03-19]. Dostupne online . (?pan?lsky)   [ nedostupny zdroj ]
  2. Historia de la Moneda [online]. Banco Cetra de Reserva de El Salvador [cit. 2017-03-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-03-20. (?pan?lsky)  
  3. Sv?tova banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupne online .  
  4. BBC: Radiografia de El Salvador
  5. Ian Urbina. The New York Times [online]. 8. b?ezna 2005 [cit. 2012-11-04]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-11-04.  
  6. El Salvador celebra historicas elecciones [ nedostupny zdroj ] Prensa Latina, 16. b?ezna 2009.
  7. " Ve v?zeni v Salvadoru si vy?izovaly u?ty gangy. 14 mrtvych ". Aktualn?.cz. 23. srpna 2015.
  8. Anuario Estadistico de America Latina y el Caribe (oddil 3.4 TIERRAS Y SUELOS) [online]. Hospoda?ska komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2014-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-07-28. (?pan?lsky)  
  9. Areas naturales protegidas [online]. Salvadorske ministerstvo ?ivotniho prost?edi [cit. 2014-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-12-03. (?pan?lsky)  
  10. El Salvador: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE [online]. Hospoda?ska komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2019-12-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. Indicadores macroeconomicos del turismo (polo?ka 5.1.13) [online]. Hospoda?ska komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2011-09-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-07. (?pan?lsky)  
  12. BTC-BBC. Bitcoin: El Salvador makes cryptocurrency legal tender. BBC news [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-06-06]. Dostupne online . (anglicky)  
  13. Informes del Mercado Electrico Nacional - informe anual mercado electrico - 2013i.pdf [online]. Consejo Nacional de Energia [cit. 2016-03-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-11-17. (?pan?lsky)  
  14. a b Den, kdy nikdo nikoho nezavra?dil. Obyvatele El Salvadoru pro?ili neobvyklych 24 hodin. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2017-01-13 [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . ISSN 1213-0702 .  
  15. TOMEK, Miroslav. V Salvadoru je nejvice vra?d na sv?t? a obyvatele odtamtud prchaji. ?esky rozhlas Plus [online]. ?esky rozhlas , 2016-10-08 [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]