Salvadorska republika
Republica de El Salvador
|
---|
|
Hymna
Saludemos la Patria orgullosos
|
Motto
B?h, unie, svoboda
|
Geografie
|
---|
Poloha Salvadoru
|
Hlavni m?sto
| San Salvador
|
---|
Rozloha
| 21 040 km² (
149. na sv?t?
)
z toho 2 % vodni plochy
|
---|
Nejvy??i bod
| Cerro El Pital
(2730 m n. m.)
|
---|
?asove pasmo
| ?6
|
---|
Poloha
| 13°40′8″ s. ?.
,
88°51′58″ z. d.
|
---|
Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
---|
Obyvatelstvo
|
---|
Po?et obyvatel
| 6 420 746 (
99. na sv?t?
,
2018
)
|
---|
Hustota zalidn?ni
| 294 ob. / km² (
34. na sv?t?
)
|
---|
HDI
| ?
0.667 (st?edni) (
124. na sv?t?
, 2018)
|
---|
Jazyk
| ?pan?l?tina
(u?edni),
nahuatl
|
---|
Nabo?enstvi
| ?im?ti katolici
83 %, jini 17 %
|
---|
Statni utvar
|
---|
Statni z?izeni
| prezidentska republika
|
---|
Vznik
| 15. za?i
1821
(nezavislost na
?pan?lsku
)
2. unora
1841
(vystoupeni ze
Spojenych st?edoamerickych provincii
)
|
---|
Prezidentka
| Claudia Rodriguez de Guevara
(od
1. prosince
2023
)
|
---|
Viceprezident
| Felix Ulloa
(od
1. ?ervna
2019
)
|
---|
M?na
| bitcoin
,
americky dolar
[p 1]
(USD)
|
---|
HDP
/obyv. (
PPP
)
| 8 331.8
[3]
USD
(
109. na sv?t?
, 2018)
|
---|
Mezinarodni identifikace
|
---|
ISO 3166-1
| 222 SLV
SV
|
---|
MPZ
| ES
|
---|
Telefonni p?edvolba
| +503
|
---|
Narodni TLD
| .sv
|
---|
multimedialni obsah na Commons
|
Salvador
(te?
El Salvador
,
?pan?lsky
doslova ?Spasitel“), plnym nazvem
Salvadorska republika
, je p?imo?sky stat v
St?edni Americe
p?i pob?e?i
Ticheho oceanu
. Jeho sousedy jsou
Guatemala
na severozapad? a
Honduras
na severovychod?; vody
Ticheho oceanu
jej omyvaji z jihu. Uzemi Salvadoru je velke p?ibli?n? jako
Morava
a s 6,4 miliony obyvatel ma nejvy??i hustotu osidleni na
americkem kontinentu
. V zemi panuje
tropicke podnebi
.
Jeliko? se v El Salvadoru hovo?i te? jazykem Pipil (p?ibuznym
nahuatlu
), nazyva se v tomto jazyce uzemi El Salvadoru
Cuscatlan
? Misto drahocennych v?ci (
Lugar de cosas preciosas
). Toto jmeno je dodnes obsa?eno i v nazvu jednoho ze 14
departement?
?
Cuscatlan
.
V
p?edkolumbovske e?e
se na v?t?in? uzemi rozkladal
Cuzcatlan
, ?i?e
Pipil?
. Mezi nejvyznamn?j?i p?edkolumbovska archeologicka nalezi?t? pat?i
Joya de Ceren
figurujici na
seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi
UNESCO
. V letech
1524
?
1525
p?i?li do zem?
?pan?l?ti
conquistado?i
, ktere vedl
Pedro de Alvarado
. Ji? v roce
1540
byl zalo?en
Generalni kapitanat Guatemala
, sou?ast
Mistokralovstvi Nove ?pan?lsko
. Ten existoval tem?? t?i stoleti a? do roku
1821
.
Po povstanich v letech
1811
a
1814
byla
15. za?i
1821
vyhla?ena nezavislost Salvadoru na ?pan?lsku. Roku 1823 Salvador spole?n? s
Kostarikou
,
Nikaraguou
,
Hondurasem
a
Guatemalou
utvo?il
St?edoamerickou federativni republiku
, ktera se v?ak roku
1839
rozpadla v ob?anske valce. Nasledovalo obdobi vnit?nich spor? mezi konzervativci a liberaly, kte?i po roce 1871 ziskali p?evahu. Zarove? se rozvijelo zejmena p?stovani kavy. Krize z roku 1929 vyustila roku 1931 v
pu?
, jim? p?i?el k moci
Maximiliano Hernandez Martinez
, ktery ustavil ultrakonzervativni vladu. Ta potla?ovala povstani venkovan? a komunist? v ?ele s
Farabundo Martim
. Po Martinezov? padu roku
1944
nasledovala serie podobnych militantn? autorita?skych re?im?.
Nasili v Salvadoru za?alo ji? v 70. letech. Ob?anska valka pak probihala v letech 1980?1992. To, co za?alo jako spor o p?du mezi zem?d?lci a vojaky, nakonec p?erostlo v brutalni valku mezi partyzanskou
frontou za narodni osvobozeni
a oddily vojenske junty. Jednalo se zejmena o boj mezi salvadorskou vladou a rolnickymi povstalci, kterym pomahala koalice ?ty? levicovych stran a komunisticke strany
Osvobozenecka fronta Farabunda Martiho
(FMLN ?
Frente Farabundo Marti para la Liberacion Nacional
). Celkov? v teto valce zem?elo p?es 70 000 lidi v?etn? mnoha d?ti, ?eholnic a kn??i.
[4]
Salvadorska ob?anska valka se odehravala v kontextu
Studene valky
.
Kuba
a
Sov?tsky svaz
podporovaly povstalce a
Reaganova
administrativa armadu a krajn? pravicovou salvadorskou vladu. Nejvice
masakr?
se odehralo v letech 1981 a 1982 p?i armadni protipovstalecke ofenziv?. 11. prosince 1981 ve vesnici El Mozote elitni jednotka salvadorske armady vycvi?ena v USA zavra?dila p?es 800 vesni?an? v?etn? ?en a d?ti.
[5]
V roce 2001 postihla Salvador vlna ni?ivych
zem?t?eseni
, v nich? zahynuly stovky lidi.
V prezidentskych volbach v
b?eznu 2009
zvit?zil
Mauricio Funes
, lidr Osvobozenecke fronty Farabunda Martiho, ktera v sou?asnosti zastava demokraticky socialismus. Funes porazil Rodriga Avilu, kandidata Nacionalisticke republikanske aliance. U?adu se ujal 1. ?ervna 2009.
[6]
Jeho nastupcem je od 1. ?ervna 2014
Salvador Sanchez Ceren
ze stejne politicke strany.
Velkym problemem Salvadoru je nasili spojene s pouli?nimi gangy jako
18 street gang
nebo MS-13.
[7]
Salvadorska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 189:335 se t?emi vodorovnymi pruhy ? modrym, bilym a modrym. Uprost?ed bileho pruhu statni vlajky je umist?ny statni znak.
Statni znak Salvadoru je rovnostranny
trojuhelnik
se zlatymi linkami. V jeho centralni ?asti se nachazi 5 zelenych
vulkan?
v sestupnem po?adi zleva doprava obklopenych dv?ma mo?i. Nad nimi se klene
duha
. Mezi duhou a vulkany se naleza ?ervena
frygicka ?apka
, okolo ktere se ?i?i v kruhu paprsky. Mezi nimi stoji napis ?15 SEPTIEMBRE DE 1821“ (
?esky
15. za?i 1821
, datum ziskani nezavislosti na ?pan?lsku). Kolem trojuhelniku je do kruhu zlatym pismem napsano ?REPUBLICA DE EL SALVADOR EN LA AMERICA CENTRAL“ (
?esky
Salvadorska republika ve St?edni Americe
). Mezi trojuhelnikem a okolnim textem je umist?no 5
salvadorskych vlajek
? po dvojici na prave i leve stran? a jedna nad vrcholem trojuhelniku. Pod trojuhelnik je stuha s napisem ?DIOS UNION LIBERTAD“ (
?esky
B?h, jednota, svoboda
) a dv? v?tvi?ky
vav?inu
se 14 svazky listk? a modrou stu?kou.
Salvador je nejmen?im
st?edoamerickym
statem a jedinym statem tohoto regionu, ktery nema p?istup ke
Karibskemu mo?i
. Delka hranic s Guatemalou je 203 km, s Hondurasem 342 km, delka mo?skeho pob?e?i 307 km. Panuje zde
tropicke klima
se st?idanim
obdobi sucha
(?ijen a? duben) a
obdobi de???
(kv?ten a? za?i). Topografie Salvadoru je vyrazn? hornata vzhledem k vulkanicke a tektonicke aktivit?. Nejvyznamn?j?i ?ekou Salvadoru je
Lempa
, na ktere byly vystav?ny
vodni p?ehrady
, ktere produkuji podstatnou ?ast elekt?iny v zemi. V zemi se nachazi n?kolik p?irodnich jezer - nap?.
Ilopango
,
Coatepeque
?i
Guija
. Uzemi Salvadoru je z 14 % pokryto
lesnimi porosty
,
zem?d?lska p?da
zaujima 73 % rozlohy statu.
[8]
Nachazeji se zde
?ty?i narodni parky
(stav v roce 2015: El Imposible, Los Volcanes, San Diego y La Barra a Montecristo).
[9]
Mezi nejv?t?i
environmentalni
problemy pat?i
odles?ovani
,
eroze p?dy
, kontaminace p?d a vod.
Salvador je zem?d?lsko-pr?myslovy stat. V zem?d?lstvi pracuje 38 % obyvatel. Hlavnim pr?myslovym odv?tvim je potravina?stvi, dale chemicky, textilni a papirensky pr?mysl. Mezi nejroz?i?en?j?i zem?d?lske plodiny pat?i
kuku?ice
,
ry?e
,
sorgo
,
zelenina
,
pomeran?e
?i
banany
. Chovaji se
skot
,
prasata
a
dr?be?
. Hospoda?sky vyznam ma t??ba d?eva i rybolov. Hlavnim obchodnim partnerem jsou
Spojene staty
; od roku
2001
je salvadorskou m?nou
americky dolar
. Salvador je ?lenem
DR-CAFTA
. Vyznamne exportni polo?ky jsou vyrobky textilniho pr?mysl? a elektricke kondenzatory.
[10]
P?ijmy z
turismu
v roce
2009
p?edstavovaly 5,7 % statniho HDP.
[11]
Podle
Sv?tove banky
hruby domaci produkt
p?epo?teny na 1 obyvatele a jeho
paritu kupni sily
dosahl v roce 2018 hodnoty 8 331
mezinarodnich dolar?
.
Salvador je prvni stat na sv?t?, ktery zavedl
bitcoin
jako svou oficialni m?nu v roce 2021.
[12]
Silni?ni si? je pom?rn? rozvinuta, Salvadorem prochazi
Panamericka dalnice
. Take ?elezni?ni si? o
uzkem rozchodu
spojuje vyznamn?j?i mista zem? v?etn? hrani?niho p?echodu s
Guatemalou
, av?ak podobn? jako v cele St?edni Americe je prakticky nevyu?ivana a chatra. Jedine mezinarodni leti?t? se nachazi asi 50 km vychodn? od hlavniho m?sta, v departementu La Paz. Nejvyznamn?j?i namo?ni
p?istavy
jsou ve m?stech
La Union
a
Acajutla
.
Salvadorska spot?eba
elektricke energie
je kryta z n?kolika zdroj?. Nejv?t?i podil zaujimaji tepelne elektrarny (38,6% v roce 2013),
hydroelekrarny
(29,3 %) a
geotermalni elektrarny
(23,7 %).
[13]
Salvador ma nejv?t?i
hustotu obyvatel
ze v?ech zemi pevninske
Ameriky
.
[14]
Obyvatele jsou z 90 %
mestici
, 9 %
kreolove
1 %
indiani
. Krom?
metropolitni oblasti
San Salvadoru
, ve ktere ?ije p?ibli?n? 1,8 milionu osob, jsou nejvyznamn?j?i m?sta:
Santa Ana
(240 000),
San Miguel
(218 000) a
Mejicanos
(141 000),
Santa Tecla
(122 000),
Sensuntepeque
(41 000). P?es dva miliony Salvado?an? ?ije v (?asto nelegalni) emigraci v
USA
.
T?i ?tvrtiny obyvatelstva se hlasi k
?imskokatolicke cirkvi
, od 50. let 20. stoleti vzr?sta podil nejr?zn?j?ich
protestantskych
cirkvi.
Salvador je znamy mimo?adn? vysokou mirou
kriminality
; podle udaj?
OSN
je po?et zdej?ich vra?d v p?epo?tu na hustotu obyvatelstva v?bec nejvy??i na sv?t?. Nasili v zemi je spojeno p?edev?im s p?itomnosti a vzajemnym bojem obzvla?t? nebezpe?nych gang?
Mara Salvatrucha
(MS-13) a
Mara-18
.
[14]
V letech 2012?2013 kratce platilo mezi ob?ma gangy p?im??i, nicmen? mira kriminality nasledn? op?t stoupla. V roce 2016 salvadorska vlada vyhlasila ob?ma gang?m otev?enou valku, co? ov?em vedlo k dal?i eskalaci nasili.
[15]
Obyvatele Salvadoru jsou z 83 %
?imskokatolickeho vyznani
, ostatni vyznani pak 17 % populace.
Salvadorska kultura je syntezou domorodych tradic a ?pan?lske katolicke kultury. Vynika p?edev?im
tradi?ni hudbou
a
gastronomii
(tradi?ni jidlo
pupusa
). Vyznamnym salvadorskym spisovatelem byl
Francisco Gavidia
, proslavil se take revolu?ni basnik
Roque Dalton
.
Jedinou statni univerzitou je
Salvadorska univerzita
, zalo?ena roku 1841; dale v zemi p?sobi n?kolik soukromych vysokych ?kol.
Salvador je unitarni stat, ktery se d?li do
14
departement?
. Tyto departementy se dale d?li na 262 obci (
municipios
).
- ↑
Americky dolar byl v Salvadoru zaveden 1. ledna 2001, kdy doplnil tehdej?i m?nu -
salvadorsky colon
. A?koliv se v ob?hu ji? colon neobjevuje, colon oficialn? nepozbyl statutu zakonneho platidla Salvadoru.
[1]
[2]