Saduceove
(z
lat.
Sadducaei
, p?es ?e?tinu z
hebr.
??????
cadokim
, dosl. ?Sadokovci“) byli jednim z teologickych, socialnich a politickych nazorovych proud?
antickeho
judaismu
, ktery vznikl v 2. stol. p?. n. l. a jejich existence trvala do
prvni ?idovske valky
(66?74 n. l.).
O saducejich je toho v porovnani s dal?imi ?idovskymi proudy te doby znamo pom?rn? malo. Zpravy o teto skupin? se dochovaly jen z prost?edi odp?rc? saduce? (
evangelia
,
Talmud
,
esejci
) nebo p?inejmen?im lidi zvn?j?ku (
Josephus Flavius
). Tyto prameny poskytuji pouze zjednodu?eny obraz saduce?, jako vy??i t?idu kn??ske aristokracie, ktera z hospoda?skych d?vod? spolupracovala s
?imany
.
[1]
Model druheho
Chramu
, centra saduce?
Saduceove odvozovali sv?j p?vod od
Sadoka
, ktery byl kn?zem v
Chramu
za vlady
Davida
a
?alomouna
(10. stol. p?. n. l.).
[2]
Sadokovsky p?vod se nasledn? stal nezbytnym p?edpokladem legitimniho kn??stvi.
[3]
Po navratu z
babylonskeho zajeti
, kdy ?ide spadali pod spravu
Per?an?
, se
velekn?z
stal p?edstavitelem ?id?, co? v?ak nutn? znamenalo spolupraci s Per?any a jejimi nasledniky.
[4]
Kn??ska t?ida proto velmi podlehala vlivu
helenismu
a dosti se zapojovala do boje o moc s laickou aristokracii. B?hem
makabejskeho povstani
(167?161 p?. n. l.) uprchl velekn?z
Onias IV.
do Egypta a v?d?i kn??skou rodinou se stala vedlej?i kn??ska linie, rodina
Hasmonejc?
. Kn??ske rodiny se s novou situaci pom?rn? rychle smi?ily a vznikla tak skupina saduce?.
[5]
I po makabejskem povstani saduceove siln? podlehali helenismu, ?im? se ?im dal vice vzdalovali
farize?m
, kte?i kritizovali tento odklon od p?vodnich my?lenek protihelenistickeho makabejskeho povstani a ziskavali podporu oby?ejneho obyvatelstva. Toto roz?t?peni ?idovske spole?nosti vedlo roku 88 p?. n. l. dokonce k ob?anske valce.
[6]
Skupina saduce?, jako?to kn??ska t?ida, stala a padala s chramovou bohoslu?bou. Zni?eni Chramu roku 70 n. l. b?hem prvni ?idovske valky proto znamenal zanik saduce?.
[7]
Saduceove kladli p?edev?im d?raz na doslovny vyklad
Tory
, co? sice aristokratickym vrstvam nevadilo, zt??ovalo to v?ak ?ivot chud?imu obyvatelstvu, ktere se proto p?iklan?lo k farize?m.
[8]
Saduceove take odmitali ve?kere u?eni, ktere by mohlo ohrozit jejich pozice. Odmitali proto zejmena
apokalypticka
hnuti (v?etn? farize? a
esejc?
) a jejich viru ve
vzk?i?eni
, and?ly a demony.
[9]
Opozici v??i saduce?m tvo?ily nejen lide ze skupiny blizke
farize?m
, ale take i n?kte?i kn??i. Kn??ska opozice se profilovala do dvou proud? ? men? radikalni
zeloti
, kte?i vystupovali proti spolupraci s ?imskymi okupanty, a radikalni skupiny, ktere pova?ovaly Chram kv?li saduce?m za zcela znesv?ceny a o?ekavaly zasadni zvrat, zni?eni Chramu a novy Jeruzalem i s Chramem, ktery sestoupi z nebe.
[10]
Saduceje kritizoval i
Je?i?
.
[11]
N?kte?i bibliste se domnivaji, ?e proti saduce?m bylo p?vodn? sm??ovano mnohem vice vytek (nap?. Mt 23,16
[12]
); v dob? sepisovani evangelii (2. pol. 1. stol.) v?ak ji? saduceove de facto neexistovali a vznikajici k?es?anstvi se muselo vypo?adavat mnohem vice s
farizeismem
, evangeliste proti fariseismu proto postavili i vytky p?vodn? ur?ene i jinym ?idovskym skupinam.
[7]
- ↑
SCHUBERT, Kurt
.
Je?i? ve sv?tle tradi?ni ?idovske literatury
. 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2003.
ISBN
80-7021-591-7
. (dale jen Schubert). str. 55.
- ↑
2 Sam
19,12
- ↑
Ez
40,46
- ↑
Schubert. str. 57.
- ↑
Schubert. str. 57n.
- ↑
SCHAFER, Peter.
D?jiny ?id? v antice od Alexandra Velikeho po arabskou nadvladu
. 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2003.
ISBN
80-7021-633-6
. str. 71-75.
- ↑
a
b
Schubert. str. 35n.
- ↑
SEGERT, Stanislav
.
Starov?ke d?jiny ?id?
. 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi Svoboda, 1995.
ISBN
80-205-0304-8
. str. 180.
- ↑
Schubert. str. 59.
- ↑
Schubert. str. 58-60.
- ↑
Mt
22,23nn
- ↑
?B?da vam, slepi v?dcove!“ ? v?d?i skupinou byla prav? kn??ska t?ida saduce?, by? v kontextu novozakonniho textu jsou tato slova ur?ena farize?m.