Sachalinska oblast Сахали?нская о?бласть
znak vlajka
Geografie
Hlavni m?sto	Ju?no-Sachalinsk
Sou?adnice	50°33′ s. ?. , 142°36′ v. d.
Rozloha	87 101 km²
Nejvy??i bod	Lopatinova hora (1609 m n. m.)
?asove pasmo	UTC+11 , UTC+12 (Severokurilsky rajon) [1]
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	457 590 (2023 ▼ )
Hustota zalidn?ni	5,3 obyv./km²
Jazyk	ru?tina
Narodnostni slo?eni	Rusove 86,5 % Korejci 5,3 % Ukrajinci 2,6 % Tata?i 1 %
Nabo?enstvi	pravoslavi , animismus
Sprava regionu
Stat	Rusko Rusko
Nad?azeny celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Pod?izene celky	17 rajon? , 1 m?sto
Vznik	20. ?ijna 1932
gubernator	Valerij Igorevi? Limarenko (od 2019)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-2	RU-SAK
Ozna?eni vozidel	65
Oficialni web	sakhalin .gov .ru
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sachalinska oblast ( rusky Сахали?нская о?бласть , Sachalinskaja oblas? ) je federalni subjekt Ruska ( oblast ) zahrnujici Sachalinsky ostrov a Kurilske ostrovy .

Administrativni centrum a sou?asn? nejv?t?i m?sto v oblasti je Ju?no-Sachalinsk se zhruba 180 tisici obyvateli. Oblast tvo?i vn?j?i hranici Ochotskeho mo?e a je sou?asti Daln?vychodniho federalniho okruhu .

N?ktere ?asti Sachalinske oblasti (?ty?i nejji?n?j?i ostrovy Kurilskych ostrov? ) narokuje Japonsko jako sou?ast sveho uzemi.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Sachalinska oblast se sklada z ostrov? le?icich v severnim Pacifiku . Nejvy??im bodem je sopka Alaid (2 339 m n. m.) na Atlasov? ostrov? v Kurilskem souostrovi.

Podnebi je zde chladne, p?imo?ske s vyraznymi rozdily mezi severnimi a ji?nimi ?astmi (pr?m?rna ro?ni teplota je na severu -1,5 °C, na jihu +5,3 °C).

Oblast le?i ve dvou ?asovych zonach , p?eva?na ?ast ma ?as UTC+11 , pouze Severokurilsky rajon ma UTC+12 . ^[1]

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

P?irodni zdroje [ editovat | editovat zdroj ]

Oblast ma vysoky potencial p?irodnich zdroj?. Jde p?edev?im o energeticke zdroje - ?erne uhli na Sachalinu, ropa a plyn na pob?e?i a v ?elfovych vodach . Z odhadovanych zasob se t??i jen male mno?stvi, p?esto se koncem nultych let jednadvacateho stoleti ro?n? t??ilo 3,7 mil. t ?erneho uhli, 15,4 mil. t ropy a 19 mld. m³ zemniho plynu. ^[2]

Pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? t??ebniho pr?myslu ma vyznam namo?ni rybolov (v r. 2010 bylo uloveno 550 tis. t ryb) a d?evozpracujici pr?mysl, jeho? finalnimi vyrobky je p?eva?n? ?ezivo . Vyroba stavebnich hmot ma jen mistni vyznam, stejn? tak i potravina?sky pr?mysl s vyjimkou vyroby produkt? z agaru , ktera ma vysoky podil na celoruske vyrob?. ^[2] Na Sachalinu se po roce 2000 rozvinul chov prasat, nejznam?j?i prase?i farma je Taranaj v regionu Aniva, kde se chova asi 60 tisic prasat. ^[3]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Kli?ovy vyznam pro oblast ma letecka doprava . Jedinym mezinarodnim leti?t?m je Chomutovo u Ju?no-Sachalinska. Leta se odtud do ?iny ( Charbin ), Japonska ( Tokio , Sapporo ), Koreje ( Soul ). Krom? hlavnich vnitrostatnich linek (jako Moskva, Chabarovsk, Vladivostok atd.) se zde provozuji linky lokalniho vyznamu, p?edev?im na Kurilske ostrovy. ^[4]

V Sachalinske oblasti je 8 namo?nich p?istav?, z nich? nejvyznamn?j?im je Cholmsk se dv?ma terminaly - Sachalinskym zapadnim namo?nim p?istavem s ro?nim obratem 2,5 mil. tun a Cholmskym namo?nim obchodnim p?istavem s obratem 2 mil. tun. K d?le?itym p?istav?m pat?i dale Poronajsk (hlavni zakladna ryba?skych lodi), Korsakov (osobni trajekt do Wakkanai v Japonsku) a na severu Sachalinu Moskaljvo, ktery zamrza po sedm m?sic? a ma ro?ni obrat 15 tis. tun. ^[5]

Na Sachalinu jsou ?elezni?ni trati o celkove delce 805 km. Vedou p?eva?n? po vychodnim pob?e?i a jejimi krajnimi stanicemi jsou Nogilki na severu a ?achta-Sachalinskaja na jihu. Z trati odbo?uje n?kolik v?tvi k vyznamnym sidl?m. Rozchod koleji , ktery je z historickych d?vod? v?t?inou japonsky uzky 1 067 mm, je v sou?asnosti (2012) upravovan na rusky standard 1 520 mm. Tra? je s pevninou propojena ?elezni?nim trajektem Cholmsk ? Vanino. ^[6] Od padesatych let se planuje propojeni s pevninou. Investi?ni naklady na most a nezbytnou tra? jsou odhadovany no 230 mld. rubl?. ^[7] Celkovy objem p?epravy po ?eleznici byl v r. 2010 3,5 mil. t a 1,1 mil. osob. ^[5]

Automobilova doprava ma ?ir?i vyznam pouze na Sachalinu, celkovy objem p?epravy v oblasti byl v r. 2009 3,4 mil. t a 32 mil. osob. Silni?ni si? neni husta a krom? mistni dopravy je vyu?ivana p?edev?im ke svozu d?eva, p?ipadn? p?eprav? stavebniho materialu pro t??ebni pr?mysl. ^[5]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2023 v oblasti ?ilo 457 590 obyvatel.

Pokud jde o etnicke skupiny , jsou Rusove zdaleka nejv?t?i skupinou nasledovani Korejci , Ukrajinci a celou ?adou men?ich narodnosti. P?i poslednim s?itani v roce 2010 nedeklarovalo svoji narodnost 24 035 osob. ^[8] Krom? narodnosti uvedenych v tabulce ni?e zde ?iji i dal?i skupiny s podilem men?im ne? 0,06 %. V oblasti bylo zaznamenano 127 odli?nych etnickych skupin, p?i?em? se 219 ^[8] obyvatel identifikovalo jako etni?ti Japonci .

P?vodnimi etniky Sachalinske oblasti jsou Nivchove (na Sachalinu) a Ainuove , kte?i v?ak nedavno p?estali mluvit svym p?vodnim jazykem. Data pro populaci Ainu? nejsou dostupna; Ainuove mohou byt jednak zahrnuti v kategorii Ostatni , nebo je mo?ne, ?e se p?ihlasili k japonske narodnosti.

Sidla [ editovat | editovat zdroj ]

Tabulka ni?e uvadi nejv?t?i sidla v Sachalinske oblasti (bez aglomerace) podle s?itani v r. 2010 ^[14] a vzestup nebo pokles v porovnani s p?edchozim s?itanim.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

• Podrobn?j?i informace naleznete v ?lancich Historie Sachalinu a Historie Kuril .

P?vodnimi obyvateli Sachalinske oblasti jsou Nivchove a Orokove , kte?i obyvaji severni oblasti Sachalinu. Krom? nich zde take ?ili Ainuove kte?i obyvali jih Sachalinu a Kurilske ostrovy . Ostrov Sachalin byl odedavna v ?inske sfe?e vlivu a Kurily, p?inejmen?im jejich ji?ni ostrovy, se dostaly do japonske sfery po?atkem 17. stoleti. Za dynastie Ming vyslali ?i?ane na Sachalin v roce 1616 400 vojak?, ale pozd?ji posadku zru?ili. Diky tomu nic nebranilo Japonc?m, a pozd?ji ani Rus?m, aby ostrov osidlovali. Japonske sidlo Ootomari bylo zalo?eno v roce 1679 . V sedmnactem stoleti dorazili do oblasti take prvni evrop?ti cestovatele, z nich? nizozemsky mo?eplavec Martin Gerritsz de Vries proplul podel vychodniho japonskeho pob?e?i a? k ji?nim Kurilam a dale k vychodnimu pob?e?i Sachalinu, ani? by objevil n?ktere d?le?ite pr?livy, tak?e Hokkaido i Sachalin pova?ovali Evropane za sou?ast kontinentu. Teprve Jean-Francois de La Perouse objevil v r. 1787 pro Evropany pr?liv mezi Hokkaidem a Sachalinem, a p?esto?e neproplul Tatarskym pr?livem , pova?oval Sachalin za ostrov. Timto pr?livem proplul jako prvni japonsky mo?eplavec Mamija Rinzo v r. 1809 , dva roky pote, co Japonci vyhlasili nad Sachalinem svrchovanost (a opakovan? tak u?inili v r. 1845 ).

Od 18. stoleti byli Rusove trvale p?itomni na pob?e?i Ochotskeho mo?e a p?es Kam?atku pronikli a? na kurilsky ostrov Iturup . Sachalin za?ali intenzivn? osidlovat a? pote, co v r. 1849 Tatarsky pr?liv objevil i rusky mo?eplavec Gennadij N?velskoj . Ru?ti osadnici zde velmi rychle zalo?ili uhelne doly, z?idili spravu, ?koly, v?zeni a kostely. P?es trvajici ?chingske naroky na Sachalin podepsaly Rusko a Japonsko v r. 1855 ?imodskou dohodu , ktera ani? by ur?ila jasne hranice, deklarovala, ?e Rusove mohou obyvat Sachalin na severu a Japonci na jihu. Na druhe stran? hranice v Kurilskych ostrovech byla vymezena pevn? mezi ostrovy Urup a Iturup. V te dob?, b?hem Krymske valky , proniklo do Ochotskeho mo?e britske lo?stvo a poplenilo mnoho pob?e?nich osad. Teprve Pekingskou dohodou se ?ina v roce 1860 vzdala narok? na Sachalin.

V Petrohradske smlouv? uzav?ene v roce 1875 se Japonsko vzdalo narok? na Sachalin a vym?nilo je s Ruskem za Kurilske ostrovy. Po prohrane rusko-japonske valce odstoupilo Rusko Portsmouthskym mirem ( 1905 ) Japonsku ?ast ostrova ji?n? od 50. rovnob??ky . Sachalinska oblast vznikla v r. 1932 jako jednotka pro spravu severniho Sachalinu a byla zprvu sou?asti Daln?vychodniho kraje a po jeho rozd?leni v r. 1938 sou?asti Chabarovskeho kraje . V samem zav?ru druhe sv?tove valky vypukla sov?tsko-japonska valka , b?hem ni? v druhe polovin? srpna 1945 Ruda armada obsadila ji?ni ?ast Sachalinu a Kurilske ostrovy a jejim? vysledkem bylo mimo jine zabrani t?chto uzemi Sov?tskym svazem . Na obsazenych uzemich byla v r. 1946 z?izena Jihosachalinska oblast a ta byla 2. ledna 1947 slou?ena se Sachalinskou oblasti, ktera byla vy?ata ze spravy Chabarovskeho kraje a stala se spravni jednotkou RSFSR .

Sanfranciska mirova smlouva , kterou Japonsko v r. 1952 uzav?elo mir s v?t?inou Spojenc? a ve ktere se z?eklo svrchovanosti nad ji?ni ?asti Sachalinu, nebyla Sov?tskym svazem podepsana. Teprve po smrti Stalina byla v r. 1956 podepsana spole?na sov?tsko-japonska deklarace, ktera ukon?ila vale?ny stav mezi ob?ma stranami. Navic se ob? strany zavazaly pokra?ovat v jednanich s cilem uzav?it mir, po ?em? m?l Sov?tsky svaz navratit Japonsku Habomajske ostrovy a ostrov ?ikotan . P?esto?e platnost teto deklarace Rusko v r. 2004 potvrdilo, neni mezi ob?ma staty podepsana ?adna mirova smlouva a status Kurilskych ostrov? z?stava sporny, co? je hlavni p?eka?kou v japonsko-ruskych vztazich.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Sachalinska oblast na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky