Ryti?sky nebo take vojensky ?ad ( latinsky militaris ordo ), te? ryti?sky vojensky ?ad , je pojem, kterym se rozumi vojenske nebo polovojenske spole?enstvi (organizace) ryti??, jak v nabo?enskem smyslu (cirkevni ?ady) tak sv?tskem (sdru?eni mimo jakoukoli cirkev), ale zpravidla se odvolavajici na k?es?anske nabo?enstvi a hodnoty v?etn? ryti?ske tradice, n?ktere jen ve form? zaslu?neho vyznamenani. Jako vojensky ?ad je chapana organizace, ktera krom? ryti?? ve svych ?adach sdru?uje take ?leny prosteho p?vodu ? vojaky (p??i bojovniky, ale i jezdce nebo namo?niky a jiny personal). Velke vojenske ?ady za?ivaly rozmach zejmena v obdobi vrcholneho st?edov?ku , disponovaly po?etnymi ?adovymi armadami a n?ktere z nich vybudovaly suverenni ?adove staty. Od obdobi vrcholneho a pozdniho st?edov?ku za?aly v Evrop? vznikat take ryti?ske ?ady sv?tske a zaslu?ne.

Poslani a ?innost ?ad?, ktere p?etrvaly do dne?ni doby, byvaji vylu?n? dobro?inneho charakteru, i kdy? jejich vnit?ni struktura ?asto p?ipomina tradice st?edov?ku . V 18. , 19. a 20. stoleti vzniklo take mnoho ?ad?, ktere se odvolavaly na tradici starych cirkevnich ?ad?. V?t?inou se jednalo o imitace ?i nove v?tve svobodneho zedna?stvi . ^[1] ?asto se vyskytuji i ?ady samozvane nebo zcela podvodne, nap?. novodoby Suverenni ?ad sv. Stanislava ^[2] nebo ?ad sv. Agaty z Paterna ^{[3] [4]} , jejich? smyslem byva obohaceni jejich zakladatel?. Mezinarodn? uznavane jsou v sou?asnosti ty ?ady, ktere se nachazi v Registru ryti?skych ?ad? .

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Okolnosti vzniku [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ryti?ske vojenske ?ady vznikaly koncem 11. a nasl. 12. stoleti zejmena v souvislosti s k?i?ovymi vypravami do Svate zem? . P?vodn? male ozbrojene milice a ?pitalni bratrstva se rozrostly do velkych vojenskych organizaci mezinarodniho rozsahu a staly se vitanou vojenskou silou drobnych k?i?ackych stat? v Levant? , ktere by bez evropske pomoci k?i?ak? nikdy nevznikly. Diky armadam ryti?skych ?ad? mohly nov? zalo?ene staty ve vychodnim St?edomo?i odolavat tlaku okolnich muslimskych soused?. Templa?i byli ryze ryti?skym ?adem na rozdil od konkuren?nich johanit? . Take n?me?ti ryti?i postupn? p?e?li z monasticko-?pitalniho poslani k ?ist? vojenske funkci. ^[5] Cirkevni vojenske ?ady se tak d?lily na ryze ryti?ske a ryti?sko-?pitalni. ^[6]

?ady zalo?ene k?i?aky v Palestin? m?ly podobu ?eholnich organizaci pod?izenych cirkvi a pape?i . Vytvo?ily se nova t?ida ryti?? - mnich? . Zpo?atku novy typ cirkevni organizace mni?skych ryti??, spojujici zdanliv? neslu?itelne protiklady, tj. idealy k?es?anstvi a mni?stvi s valkou a vojenskou slu?bou, budil na evropskych dvorech rozporuplne emoce. Zasadnim dilem pro vznik templa?? a duchovnich ryti?skych ?ad? byl spis Chvala noveho ryti?stva ( De Laude novae militiae ) cisterciackeho opata Bernarda z Clairvaux . Ve sve dob? vlivny opat (pozd?ji svato?e?eny ) v n?m pom?rn? p?esn? definoval, co ma novy typ ryti?e p?edstavovat, jeho chovani, vzhled a viru nebo co jej ma odli?ovat od ostatnich sv?tskych ryti??. Sv. Bernard odsoudil b??n? roz?i?ene ryti?ske ?innosti a vysady jako marnive a z?en?tile chlouby, nap?iklad zakazal okazalou zdobnost ?lechtic?, p?stovani dlouhych kade?i, ryti?skych turnaj?, loveckych hon?, sokolni?eni apod., ?adovy ryti? se m?l podrobit re?imu p?isneho mni?skemu zp?sobu kla?terniho ?ivota a disciplin?. Za to bylo ryti?i slibovano odpu?t?ni h?ich? a v??ne spaseni v p?ipad?, ?e padne b?hem boje s nep?ateli Krista . ?adovy ryti? se take nemohl jako ?oldne? u?astnit politicky motivovanych valek vedenymi sv?tskych vladci. Poslanim byla vylu?n? nabo?ensky motivovana obranna valka (tzv. svata valka) na podporu k?es?anstva.

?	Templa? je vskutku ryti?em bez bazn? a jisty si po v?ech strankach, nebo? jeho du?e je chran?na zbroji viry, stejn? jako t?lo chrani ocelove brn?ni. Je tedy vyzbrojen dvojnasobn? a nemusi se obavat demon? ani lidi.	“
?  Der Lauda novae militiae ( Bernard z Clairvaux )

Ve sve dob? to byla novota vze?la z prvotniho nad?eni z dobyti Svate zem?, ideal? k?i?ovych vyprav a pouti ke svatym mist?m spolu s p?islibem odpu?t?ni v?ech h?ichu a jistoty spasy zaznamenala obrovsky usp?ch a popularitu. Pro za?inajici novice to znamenalo p?ijeti od?ikaveho zp?sobu ?ivota v od?ikani a bez osobniho majetku. Tuto cestu dobrovoln? volili nej?ast?ji chudi ?lechtici z men? vyznamnych rod? nebo druhorozeni synove, kte?i nem?li narok na d?dictvi. ?enati mu?i museli opustit man?elky, ktere po vzoru svych mu?? take odchazely do kla?tera. ?adovy d?m nebo hrad m?l v rukou ?adu funkci pevnosti a kla?tera v jednom. Uvnit? i mimo prostory platila p?isna ?eholni pravidla. Dokonce i upadnuti do nep?atelskeho zajeti znamenala pro templa?e jistotu uv?zn?ni nebo smrti, nebo? na?izeni zapovidaly vydavat za zajatce vykupne . ?adovym ryti??m nezbyvalo, ne? v?e d?lat pro to, aby se vyhnuli zajeti. Zajatec m?l pramale vyhlidky na vysvobozeni.

Poslani [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni my?lenkou bratrstev sice byla ochrana bezbrannych poutnik? mi?icich ke Kristovu hrobu nebo pe?e o trpici (nemocne) poutniky, postupem doby se do pop?edi vyvstala vojenska obrana k?es?an? a posleze i obrana a ?i?eni k?es?anstvi mezi ?nev??ici“, resp. obrana k?es?anskych dr?av p?ed vyznava?i islamu . V heraldickych znacich k?i?ackych ?ad? se proto ustalil k?i? jako obecny znak. ?leny ?adu spojovali tradi?ni mni?ske sliby jako chudoba, ?istota (cudnost) a poslu?nost, k tomu je?t? p?ibyla povinnost bojovat proti ?nev??icim“ ?i ? pohan?m “. Ryti??m byla slibovana jistota spaseni, pokud podlehnou mu?ednicke smrti v boji s ?nev??icimi“. Do ?ad? vstupovali nejen prosti k?i?aci a p?islu?nici ni??i ?lechty, ale i vysoka ?lechta, zpravidla neprvorozeni synove majici pramale vyhlidky na d?dictvi, vyjimkou nebyli ani bohati mecena?i. I takova nep?ima podpora mohla znamenat od?in?ni h?ich?. Dosa?eni v??neho ?ivota m?lo byt podpo?eno i tim, ?e zesnuli ?lenove a v n?kterych p?ipadech i podporovatele byly pochovani na ?adovem h?bitov?. Templa?i navic v ramci svych dom? rozvinuli vlastni bankovni system. ?ady tak r?znymi zp?soby p?ichazely k dosud nebyvalemu jm?ni, zarove? mezi nimi dochazelo i k posilovani rivality a nep?atelstvi.

Postupem doby jejich poslani boje s ?pohany“ a ?i?eni k?es?anstvi ustoupilo do pozadi. ?ady se zam??ily na hospoda?eni a budovani mocnych ?adovych stat?, proto?e krom? formalni pod?izenosti pape?i nebylo na sv?t? panovnika, kteremu by podlehali. Mni??ti ryti?i se p?eorientovali na roz?i?ovani vlastniho uzemi, nakladne vydr?ovani hrad? a jejich posadek. To vedlo ke konflikt?m jak se Svatym stolcem, tak i se sv?tskymi panovniky, v n?kterych p?ipadech pak k zabaveni jejich majetku a rozpu?t?ni ?adu (viz templa?i ). Vzhledem k tomu, ?e prvotni nad?eni z k?i?ovych vyprav opadlo a dal?i vypravy byly zpravidla neusp??ne, byly vyhlidky na dal?i velka ta?eni v nedohlednu, ani nov?j?i ?ady u? zpravidla nedosahly usp?ch? prvnich, mnohe zanikly nebo byly slou?eny s jinymi.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Svata zem? [ editovat | editovat zdroj ]

Dobyti Jeruzalema v roce 1099 u?astniky prvni k?i?ove vypravou neznamenalo je?t? definitivni zlomeni muslimske moci v Palestin?. N?ktera m?sta v oblasti je?t? stale z?stavala v rukou lokalnich muslimskych vladc? ( Tyr padl do k?i?ackych rukou v roce 1124 , A?kalon a? v roce 1153 ). Do Palestiny osvobozene od muslimske nadvlady mohly znovu proudit k?es?an?ti poutnici z Evropy, ani? by byli vystavovani p?ede?le seld?ucke perzekuci, nyni v?ak na svych cestach museli b??n? potykat s hrozbou p?epadeni muslimskych lupi??, nebo i velkym najezd?m. Nov? ustanovenemu a nezabezpe?enemu Jeruzalemskemu kralovstvi nezbylo dostatek bojeschopnych sil, nebo? mnoho u?astnik? prvni vypravy dosahlo ji? sveho cile, jakym bylo dobyti Jeruzalema, pop?ipad? se ji? usadilo, ziskalo pozemky v novem kralovstvi nebo se s nabytou ko?isti vracelo do Evropy. S tim se k?i?acke staty potykaly v podstat? po celou dobu sve existence, kdy mnohdy muselo ?elit n?kolikanasobne po?etni p?evaze nep?atel. Byla to v podstat? neschopnost a nejednotnost okolnich muslim?, ktere prodlu?ovaly ?ivotnost franckych stat?.

Bezprost?edni p?i?inou vzniku ?ad? mohlo byt napadeni 700 poutnik? na cest? z Jeruzalema, kdy bylo na 300 z nich zabito a 60 zajato muslimskymi uto?niky prav? z vy?e zmin?nych m?st Tyru a A?kalonu . V roce 1120 jeruzalemsky kral Balduin II. potvrdil vysady organizaci provozujici v Jeruzalem? ?pital, zname jako johanite , roz?i?ujici jeji dosavadni ?pitalni ?innost navic o vojenskou ulohu a p?em??ujici ji na ?ad ryti?sky a vojensky. O rok pozd?ji tote? v souvislosti s ochranou poutnik? u?inil u dru?iny franckych ryti?? ubytovanych ji?n? od palace nedaleko dne?ni me?ity al-Aksa , zname pote jako templa?i. Spole?nym znakem t?chto ryti?? byly bile pla?t?, pozd?ji dopln?ne o typicke ?ervene k?i?e prvnich k?i?ak?.

K?i?acke staty a Evropa [ editovat | editovat zdroj ]

Ryti?ske ?ady p?sobici p?vodn? v k?i?ackych statech Levanty , ziskaly zazemi s majetky po cele Evrop? a St?edomo?i. Tyto podminky umo??ovaly vystavbu novych ?adovych sidel, hrad?, ?adovych dom? (komend) a kostel?. Ve snaze na tyto usp?chy navazat, nasledovalo zalo?eni dal?ich ?ad?, nyni i mimo Levantu, proto?e konflikty s ?nev??icimi“ se rozho?ely na vice mistech, p?edev?im ve ?pan?lsku probihala reconquista a v severovychodni Evrop? dosud ?ily pohanske kmeny.

Ryti?ske ?ady v Palestin? ve snaze ziskat dal?i podporu a ?leny navazovaly kontakty v Evrop?. Staly se nepostradatelnou slo?kou v armadach k?i?ackych stat? . ?adovi ryti?i oproti svym sv?tskym prot?j?k?m p?sobili ve vojsku jako organizovane elitni jednotky. P?edev?im templa?i a johanite vynikli pro svou bojeschopnost, disciplinu a odhodlani. Sou?asn? m?ly ?ady dostatek prost?edk? na to, aby si vydr?ovali sve vlastni armady z bratr? prosteho p?vodu, tvo?icich p?chotu i jezdectvo. Nebylo v?ak mo?ne je shroma?dit v?echny pro ur?itou bitvu, proto?e zaji??ovali roztrou?enym hrad?m posadky. Vyjimkou nebyli ani vale?nici orientalniho p?vodu, takzvani turkopolove , kte?i plnili ulohu zv?d? nebo lehke jizdy.

Egyptsky sultan Saladin nechal proto po vit?zne bitv? u Hattinu zajate templa?e a johanity jako zatvrzele nep?atele islamu popravit st?tim. V?dom si, ?e pokud p?e?iv?i ryti?e necha ?it a propusti je na svobodu, m??e si byt jisty jejich opakovanym pozvednutim me?e proti n?mu me?. Ka?demu ze zajatc? bylo nabidnuto p?ijeti islamu nebo okam?ita poprava. Udajn? v?ichni nebo p?eva?na v?t?ina rad?ji zvolila smrt ne? zradu a ztratu spasy.

Z d?vodu udr?eni k?i?ackych panstvi v Levant? byly ?ady mnohdy nuceny navazovat i nepopularni spojenecke vztahy s nev??icimi protivniky. Pokud byli muslimove ve vzajemne rozep?i, nevahali k?es?ane toho vyu?it ve sv?j prosp?ch. Takovou p?ile?itosti byly dynasticke spory mezi Ajjubovci, kdy ob? znep?atelene frakce sidlici v Kahi?e a Dama?ku bojovaly mezi sebou o naslednictvi, nebo nechvaln? proslula ?i'itska sekta asasin? (nizarijskych ismailit?), co? obvykle vedlo k upadku pov?sti ?ad? v Evrop?. ^{[7] [8]}

Ztrata k?i?ackych dr?av a vznik sv?tskych ?ad? [ editovat | editovat zdroj ]

S upadkem ideje k?i?ovych vyprav a nakonec se ztratou k?i?ackych dr?av Zamo?i se musely ?ady vypo?adat hledanim noveho poslani a p?sobi?t?.

Johanite p?esunuli svou pozornost do St?edomo?i a k vybudovani namo?ni flotily, zejmena na ostrov? Rhodu, tedy uzemi p?vodn? nale?ejicimu Byzanci , kde si zbudovali nove sidlo nezavisle na sv?tske moci. Roku 1522 Rhodos oblehal osmansky sultan Sulejman I. , po ?estim?si?nim oble?eni byl ryti??m povolen odchod z ostrova. V roce 1530 jim bylo ud?leno v leno souostrovi Malty a ve?li ve znamost jako maltez?ti ryti?i.

Templa?i po kratkem p?sobeni na Kypru p?esunuli svou hlavni zakladnu do Francie , kde m?li nejv?t?i po?et statk?, co? se jim take pozd?ji stalo osudnym v procesu, ktery zapo?al francouzsky kral s podporou svych radc?. ?ad n?meckych ryti?? se zcela zam??il na oblast Pobalti a poda?ilo se mu v teto oblasti vytvo?it mocny ?adovy stat, ale pozd?ji narazil na tvrdy odpor p?i pokusech toto uzemi roz?i?ovat a zasahovat do politiky okolnich stat?. Konec p?i?el v 15. stoleti zni?enim tohoto teokratickeho cirkevniho statu.

V obdobi pozdniho st?edov?ku byly zakladany take prvni zcela sv?tske ?ady ve snaze panovnik? zavazat si, sdru?ovat a vyznamenavat p?islu?niky ?lechtickych rodin. Vym?nou za presti?, ktere toto ?lenstvi p?ina?elo, se panovnik i timto zp?sobem sna?il roz?i?ovat sv?j vliv. ?lenstvi v t?chto uskupenich nebylo vazano mni?skymi sliby a p?isnym ?ivotem v kla?te?e a vyzna?ovalo se vyznamenanim, ud?lenym panovnikem.

Seznam ryti?skych ?ad? [ editovat | editovat zdroj ]

Ryti?ske ?ady se d?li na:

• ryti?ske vojenske duchovni ?ady ? nap?. maltez?ti ryti?i , templa?i , n?me?ti ryti?i , ryti?i Bo?iho hrobu , ryti?i sv. Lazara atd.
• sv?tske ryti?ske ?ady, tzv. velke/dynasticke ?ady ? nap?. Podvazkovy ?ad , ?ad zlateho rouna , ?ad zv?stovani atd.
• vylu?n? zaslu?ne sv?tske ?ady (vyznamenani).

Mezinarodn? uznavane ?ady sou?asnosti zahrnuje Registr ryti?skych ?ad? vydavany pravideln? Mezinarodni stalou komisi pro ryti?ske ?ady ; v?t?ina ostatnich instituci, ktere se nazyvaji ?ryti?ske“ nebo ?vojenske“ ?ady spada do kategorie tzv. samozvanych ryti?skych ?ad? .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BARBER, Malcolm . Novi ryti?i. D?jiny templa?skeho ?adu . Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN   80-7203-764-1 .  
• BARBER, Malcolm . Proces s templa?i . Praha: Argo, 2008. 396 s. ISBN   978-80-257-0018-1 .  
• BUBEN, Milan . Encyklopedie ?ad? a kongregaci a ?eholnich spole?nosti katolicke cirkve v ?eskych zemich. I. dil. ?ady ryti?ske a k?i?ovnici . Praha: Libri, 2002. 215 s. ISBN   80-7277-085-3 .  
• LOBKOWICZ, Franti?ek. Encyklopedie ?ad? a vyznamenani . 2. vyd. Praha: Libri, 1999. 256 s. ISBN   80-85983-71-0 .  
• PERNES, Ji?i ; FU?IK, Josef ; HAVEL, Petr , a kol. Pod cisa?skym praporem. Historie habsburske armady 1526-1918 . Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN   80-902745-5-2 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam ryti?skych ?ad?
• Seznam ?ad? a vyznamenani

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ryti?sky ?ad na Wikimedia Commons
• Catholic Encyclopedia: The Military Orders