Ruska pravoslavna cirkev Русская Православная Церковь Московского Патриархата
Erb patriarchy Ruske pravoslavne cirkve Kyrilla
Vznik
Datum	Roku 988 Vladimirem I. Svjatoslavi?em [1] [2]
Registrace v ?R
Datum	-
Statutarni organ
Nazev	Patriarcha moskevsky a cele Rusi
Sidlo	Moskva
?len	Kirill I. Rusky (patriarcha moskevsky a cele Rusi, od )
Odkazy
multimedialni obsah na  Commons
Rejst?ik cirkvi a nabo?enskych spole?nosti N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ruska pravoslavna cirkev Moskevskeho patriarchatu ?i jen Ruska pravoslavna cirkev (RPC, rusky Русская Православная Церковь Московского Патриархата , РПЦ), oficialn? te? Moskevsky patriarchat ^[3] ?i Patriarchat Moskvy a v?i Rusi , je nejv?t?i autokefalni pravoslavnou cirkvi , s nimi? tvo?i spole?enstvi pravoslavnych cirkvi. Jeji hlavou je patriarcha moskevsky a cele Rusi sidlici v  Danilovskem kla?te?e v  Moskv? . Od 1. unora 2009 je patriarchou Kirill I.

Po roce 1991 , kdy se cirkev vymanila z  komunistickeho utlaku , cirkev obnovila sv?j tradi?ni vliv na politicke d?ni v zemi. Po?et v??icich se v sou?asne dob? odhaduje na 100 milion? osob; toto ?islo zahrnuje velkou ?ast Rus? , kte?i nejsou aktivnimi v??icimi a nav?t?vniky bohoslu?eb , uznavaji v?ak RPC jako tradi?ni autoritu a symbol ruske kultury.

Roz?i?eni a struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Ruska pravoslavna cirkev je nejv?t?i nabo?enskou organizaci v  Rusku , silne postaveni ma take v n?kterych zemich byvaleho SSSR (zejmena v t?ch, kde z?stava silna ruska men?ina), tzn. v  Estonsku , Loty?sku , B?lorusku , Moldavsku , na Ukrajin? a v  Litv? (?ast, je tam i pravoslavna cirkev pod?izena Konstantinopolskemu patriarchatu ). B?loruska pravoslavna cirkev , Moldavska pravoslavna cirkev a Ukrajinska pravoslavna cirkev Moskevskeho patriarchatu (UPC MP) jsou sou?astmi RPC. Pod jeji jurisdikci pat?i i ru?ti pravoslavni v  Azerbajd?anu , Kazachstanu , Kyrgyzstanu , Tad?ikistanu , Turkmenistanu , Uzbekistanu , a takte? v  Mongolsku a Japonsku . Dle udaj? z roku 2006 ^[4] RPC ?ita na 27 000 farnosti ( приход ) sdru?enych do 136 eparchii (obdoba katolicke dieceze ), z nich? zhruba ?tvrtina je v zahrani?i (svou eparchii ma RPC i ve Vidni , Dama?ku , New Yorku ?i Buenos Aires ). Dale cirkvi nale?i 713 monastyr? (z toho 543 v Rusku, 173 na Ukrajin?, p?i?em? pom?r mu?skych a ?enskych kla?ter? je vyrovnany) a 75 cirkevnich ?kol. V roce 2015 m?la 34 764 farnosti ve 293 eparchiich (diecezich), kde p?sobilo 384 biskup?. A te? 926 monastyr? (kla?ter?), z toho 455 mu?skych a 471 ?enskych. Ruska pravoslavna cirkev se sna?i pronikat take do dal?ich zemi: p?ikladem m??e byt prvni pravoslavny chram na Kub? , otev?eny v  ?ijnu 2008 . ^[5]

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Podle legendy p?inesl k?es?anstvi na Rus ji? apo?tol svaty Ond?ej , kdy? se doplavil proti proudu Dn?pru na misto dne?niho Kyjeva . Rozhodujicim datem byl v?ak rok 988 , kdy velky kni?e Kyjevske Rusi Vladimir I. zavrhl pohansky panteon a p?ijal k?est z rukou vychodni cirkve ; toto datum je pova?ovano za okam?ik christianizace Rusi a vzniku pravoslavne cirkve; roku 1988 slavil Sov?tsky svaz p?es deklarovany ateismus 1000. vyro?i teto udalosti.

Osamostatn?ni a reformy [ editovat | editovat zdroj ]

Metropolita, pod?izeny Konstantinopoli , sidlil zpo?atku v  Kyjev? , tehdej?i stolici staroruskeho statu a centru vychodoslovanske kultury. V d?sledku politickych zm?n bylo jeho sidlo p?esunuto nejprve do Vladimiru ( 1299 ) a nasledn? do Moskvy ( 1325 ). Prvnimi metropolity na Rusi byli zpravidla ?ekove , potvrzovani do sveho u?adu konstantinopolskym patriarchou. Poslednim z nich byl Isidor Kyjevsky (1437?1441), ktery roku 1439 podepsal smlouvu uzavirajici Florentskou unii . Ta zavazovala pravoslavne v??ici k uznani primatu pape?e , co? Moskevska Rus odmitala p?ijmout. Isidor byl vyhnan a roku 1448 si na Rusi sami zvolili metropolitu ruskeho p?vodu Iona. Tim se ruska cirkev stala autokefalni, nezavislou na konstantinopolskem patriarchatu. Roku 1589 p?im?l Boris Godunov konstantinopolskeho patriarchu, aby z?idil v Moskv? patriarchat.

Roku 1652, po reformach patriarchy Nikona , do?lo ke schizmatu , jim? se z pravoslavne cirkve vyd?lili tzv. starov?rci . ^[6]

Car Petr Veliky se sna?il o maximalni posileni statni moci Ruskeho imperia , a tedy i o kontrolu nad cirkvi. V ramci jeho tzv. synodalni reformy byl jako nejvy??i cirkevni instituce roku 1721 z?izen Nejsv?t?j?i synod , v jeho? ?ele stal oberprokurator jmenovany carem. Synod ?idil v?echny zale?itosti cirkve. Biskupove museli p?i nastupu do funkce slo?it p?isahu carovi, ktery byl ?nejvy??i cirkevni soudce“. ?To znamena, ?e laik (by? by to byl pomazany car) byl nejvy??im ochrancem viry, a vysoka cirkevni instance, z?izena samod?r?avnou moci, je instituci vladni moci. A? 23. unora 1901 se tato p?isaha, pro k?es?anske sv?domi nep?ijatelna, z carova p?ikazu p?estala u?ivat.“ ^[7] Car komunikoval s cirkevni spravou p?es vrchniho prokuratora, ktery byl ?jeho mu?em“ v synodu.

Stav na po?atku 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Ruska pravoslavna cirkev se potykala s vnit?nimi problemy, ale navenek p?sobila mohutnym dojmem. Na po?atku 20. stoleti se k cirkvi hlasilo 83 milion? v??icich. ?V roce 1900 bylo celkem tem?? 105 000 sv?tskych duchovnich a mnich? (2230 protojerej? , 34 784 kn??i, 14 945 diakon? a 43 857 ?a?k?). Pravoslavnych chram? ka?dym rokem p?ibyvalo. V pr?m?ru se jich za rok stav?lo kolem p?ti set. V roce 1903 fungovalo celkem 50 355 chram? a 19 890 kapli.“ ^[8] Velkym vnit?nim problemem cirkve bylo vzd?lavani cirkevnich ?initel?. Platy duchovnich zaji??oval stat. Tyto platy byly pro duchovni ni??iho sv?ceni dosti male, zatimco platy biskup? byly nesrovnateln? v?t?i. (Statni plat fara?e ?inil 300 rubl?, plat biskupa byl 30 a? 50 tisic rubl? a plat kyjevskeho metropolity byl 100 000 rubl?.) ^[8] Duchovni byli tedy ?asto odkazani na milodary svych farnik?. Urove? duchovenstva navic sni?oval fakt, ?e z?stavalo v podstat? kastovni organizaci, nebo? profese kn?ze se v rodinach d?dila. Navic pro mladeho ?lov?ka byla ?asto jedina mo?nost, jak dosahnout st?edo?kolskeho vzd?lani prav? draha duchovniho, to znamena, ?e n?kte?i ze student? cirkevnich semina?? nepova?ovali svoji slu?bu za poslani, ale jen za prost?edek k posileni spole?enskeho statusu.

Doba komunismu: utlak a rozdvojeni [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1927 ? 2007 existovala vedle Ruske pravoslavne cirkve take Exilova ruska pravoslavna cirkev , ktera vznikla pote, co byla domaci pravoslavna cirkev nucena ke spolupraci s  bol?evickym re?imem . B?hem ery Sov?tskeho svazu bylo re?imni snahou cirkev zcela zlikvidovat; zejmena za Stalinovy vlady byla vystavena nesmirn? krute perzekuci s kratkym uvoln?nim b?hem Velke vlastenecke valky . V letech 1917 a? 1935 bylo zat?eno 130 tisic pravoslavnych kn??i a z nich bylo minimaln? 95 tisic zabito. Po?et kostel? v Rusku klesl z 295 84 v roce 1927 na men? ne? 500 v roce 1940 . Toho roku byl na svobod? pouze jediny biskup.

Ke konci Stalinovy ery za?alo uvol?ovani, ktere pokra?ovalo na po?atku Chru??ovovy ery, tak?e v roce 1957 m?la ji? statem ovladana cirkev asi 22 tisic kostel?. Chru??ov ale postupn? zm?nil nazor a v letech 1959 a? 1964 pokra?ovala druha masivni vlna perzekuce a zavirani kostel?, jejich? po?et se sni?il asi o 12 tisic.

Perzekuce aktivn? pokra?ovaly za v?ech dal?ich generalnich tajemnik? a? do nastupu Gorba?ova a jeho reforem (1985). V roce 1987 byla statisticky situace p?ibli?n?: 6893 fungujicich kostel? a 18 fungujicich kla?ter? v celem Sov?tskem svazu; v Ruske SFSR bylo k?t?no asi 40?50% novorozenc? a p?es 60% zem?elych dostavalo k?es?ansky poh?eb .

Za Gorba?ova p?i?lo zasadni zmirn?ni utlaku v dob? perestrojky (ktera nap?. umo?nila mohutne oslavy 1000 let k?es?anstvi na Rusi).

Po rozpadu SSSR ziskala cirkev za patriarchatu Alexije II. op?t vyznamny vliv na d?ni zemi v?etn? vysoke politiky. Bylo obnoveno mno?stvi kostel? a kla?ter?, nicmen? znovu se objevilo nep?atelstvi p?edstavitel? RPC v??i jinym cirkvim.

21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 17. kv?tna 2007 se po 80 letech rozdvojeni op?t sjednotila exilova a domaci cirkev, jeji? jedinou hlavou se stal moskevsky patriarcha Alexij II. ^[9] Akt sjednoceni poklada za jeden ze svych usp?ch? take prezident Ruska, Vladimir Putin . Sjednoceni vyvolalo rozho??eni n?kterych exulant?, kte?i odmitaji provazanost cirkve a ruske vlady a poukazuji na Putinovo n?kdej?i ?lenstvi v  KGB .

Ruska pravoslavna cirkev v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Ruska pravoslavna cirkev ma na uzemi ?eske republiky dv? zastupitelstvi ? tzv. podvorje :

• v Karlovych Varech (toto podvorje , ktere existuje od konce 70. let 20. stoleti, bylo roku 2007 registrovano jako cirkev pod nazvem Ruska pravoslavna cirkev, podvorje patriarchy moskevskeho a cele Rusi v Karlovych Varech, ve farnosti s  chramem svatych nejp?edn?j?ich apo?tol? Petra a Pavla )
• v Praze p?i velvyslanectvi Ruska ^[10]

• 
  V?kova struktura Ruske pravoslavne cirkve, podvorje patriarchy moskevskeho a cele Rusi v ?eske republice v ?eske republice roku 2011

Vztah k jinym cirkvim [ editovat | editovat zdroj ]

Vztah k ?imskokatolicke cirkvi [ editovat | editovat zdroj ]

Viz te?: Spole?ne prohla?eni pape?e Franti?ka a patriarchy Kirilla

?imskokatolicka a pravoslavna cirkev jsou v rozkolu od Velkeho schizmatu roku 1054 , ktere poznamenava vztah obou cirkvi dodnes. Pape? Jan Pavel II. nikdy nedostal od patriarchy Alexije povoleni k nav?t?v? Ruska , a? o n? usiloval a ?adovi Rusove jeho nav?t?vu neodmitali. Stejny postoj zaujal i p?i pape?ov? nav?t?v? Ukrajiny roku 2001 , kterou mu v?ak svou pravomoci znemo?nit nemohl. Po pape?ov? smrti jej ozna?il za stranu znesnad?ujici dialog a vyslovil o?ekavani lep?i spoluprace. ^[11]

Dne 12. unora 2016 se pape? Franti?ek se?el s moskevskym patriarchou Kirillem, co? bylo prvni setkani mezi hlavami ?imskokatolicke a Ruske pravoslavne cirkve v d?jinach. ^[12]

Konstantinopolsky patriarchat [ editovat | editovat zdroj ]

Konstantinopolsky patriarcha Bartolom?j I. zru?il koncem roku 2018 rozhodnuti Konstantinopolskeho patriarchatu z roku 1686, kterym se Ukrajinska pravoslavna cirkev p?ipojila k patriarchatu v Moskv? jako autonomni sou?ast Ruske pravoslavne cirkve. ^[13] Z iniciativy ukrajinskeho prezidenta Petra Poro?enka vznikla s po?ehnanim Bartolom?je I. slou?enim a zanikem dosavadnich t?i pravoslavnych cirkvi na Ukrajin?, v?etn? Moskevskeho patriarchatu, sjednocena mistni autokefalni pravoslavna cirkev Ukrajiny , s ?im? ale nesouhlasi Ukrajinska pravoslavna cirkev Moskevskeho patriarchatu, ktera disponuje nejv?t?im po?tem kostel? a ma na Ukrajin? nejvic v??icich. ^[14] Agenti ukrajinske tajne slu?by SBU provedli na konci roku 2018 v kla?terech a budovach pat?icich Moskevskemu patriarchatu razie a domovni prohlidky. ^[15] V reakci na rozhodnuti Bartolom?je p?eru?ila Ruska pravoslavna cirkev s Konstantinopolskym patriarchatem ve?kere styky a do?lo tak k rozkolu uvnit? pravoslavneho sv?ta. ^{[13] [16]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Zaklady socialni koncepce Ruske pravoslavne cirkve , edice Pro Oriente. D?dictvi k?es?anskeho Vychodu, sv. 4, Pavel Mervart: ?erveny Kostelec 2009, ISBN   978-80-86818-91-7 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Pravoslavi
• Vychodni k?es?anstvi
• Ruska pravoslavna cirkev v zahrani?i
• Ortodoxie
• Pop
• Starec
• Katedrala Krista Spasitele (Moskva)
• Chram svateho Klementa mu?ednika
• Zaklady u?eni Ruske pravoslavne cirkve o d?stojnosti, svobod? a pravech ?lov?ka
• Organizace pravoslavnych cirkvi

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ruska pravoslavna cirkev na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky cirkve
• Oficialni stranky patriarchy