Ruska imperialni armada

Ruska imperialni armada (armada Ruskeho imperia) ; Ру?сская импера?торская а?рмия
	Odznak ruske imperialni armady
Zalo?eno	2. listopadu 1721
Stat	Ruske imperium
Rozpu?t?no	14. za?i 1917
Uloha	ochrana uzemni celistvosti, suverenity a bezpe?nosti Ruskeho imperia
Veleni
vrchni velitel	rusky imperator

Ruska imperialni armada neboli armada Ruskeho imperia ( rusky Ру?сская импера?торская а?рмия ) byla ozbrojena pozemni sila Ruskeho imperia , ktera existovala od roku 1721 do revoluce v Rusku v roce 1917 . Na po?atku 50. let 19. stoleti ruskou armadu tvo?ilo vice ne? 900 000 stalych vojak? a tem?? 250 000 nepravidelnych vojak? (v?t?inou kozak? ).

V letech 1812 a? 1814 ruska armada zastavila Napoleonovo vychodni ta?eni a v letech 1676 a? 1917 vedla mnoho valek proti Osman?m . Nejvy??im velitelem armady byl rusky imperator (v b??ne mluv? nazyvany car ).

Diky po?etni a takticke sile sve armady bylo Ruske imperium po n?kolik staleti jednou z nejv?t?ich sv?tovych vojenskych mocnosti. Po unorove revoluci a p?em?n? statniho z?izeni v roce 1917 slou?ila jako armada k?ehkeho republikanskeho re?imu prozatimni vlady a pote byla dne 29. ledna 1918 bol?eviky rozpu?t?na. Na troskach carske armady se v ruske ob?anske valce zformovaly oddily bile gardy , dale n?kolik separatistickych armad a Ruda armada vytvo?ena bol?evickym re?imem, ktera se pozd?ji stala zakladem vojenske sily Sov?tskeho svazu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik ruske imperialni armady spada do doby panovani cara Petra I. Velikeho .

Je?t? v 16. a 17. stoleti bylo Rusko stale spi?e uzav?ena zem?, kde se na zahrani?ni nav?t?vniky pohli?elo s ned?v?rou. Velmi brzy v?ak vznikla pot?eba povolat vojaky a techniky, aby posilili armadu, zejmena d?lost?electvo ze zahrani?ni. Za panovani Ivana Hrozneho (v letech 1533 a? 1584) ?itala carska armada 4 300 cizinc?, p?edev?im anglickych a skotskych .

Za panovani Borise Godunova jejich po?et poklesl na 2 500. Mnoho z nich ze zem? ode?lo b?hem " smutnych ?as? ", pak se ale b?hem 17. stoleti zahrani?ni vojaci op?t vraceli, mezi nimi nap?i. Skot Alexander Leslie a Patrick Gordon , ktery se stal jednim z nejv?rn?j?ich radc? mladeho cara Petra Velikeho . ^[1] Po revolt? tradi?niho elitniho sboru strelc? na po?atku jeho vlady, nechal Petr tuto jednotku rozpustit. Po pora?kach od ?vedskeho krale Karla XII. pochopil pot?ebu reformovat armadu podle zapadniho vzoru. V roce 1698 nechal naverbovat 700 cizich d?stojnik?, z nich? mnozi se ov?em ukazali jako dobrodruzi nebo nezku?eni. Pote se ujal zformovani d?stojnickeho sboru z ?ad ruske ?lechty . Ka?dy ?lechtic schopny slu?by musel od 13 let slou?it jako vojak, pote jako d?stojnik, pod hrozbou propadnuti a konfiskace majetku. ?lechtic se nemohl stat d?stojnikem, pokud neslou?il jako vojak v carske gard? .

V letech 1700 - 1702 bylo v armad? vycvi?eno 2 913 ?lechtic? a dal?ich 940 zahajilo vycvik. V roce 1701 byla z 1 137 d?stojnik? p?choty t?etina cizinc?, zatimco prakticky v?ichni d?stojnici jezdectva pochazeli z ?ad ruske ?lechty. ^[2]

Organizace [ editovat | editovat zdroj ]

Carska ruska armada vstoupila do napoleonskych valek administrativn? i v terenu organizovana na tych? principech, jako v 18. stoleti , kdy jednotky byly p?id?leny na armadnim velitelstvi a nesly ozna?eni bu? podle sveho nejvy??iho velitele, nebo podle oblasti operaci. Administrativn? byly pluky za?azeny do vojenskych inspekci, p?edch?dc? vojenskych ujezd? a zahrnovaly vycvikove sklady branc?, posadky a pevnostni vojska a muni?ni sklady .

Hodnosti a vylo?ky carske ruske armady [ editovat | editovat zdroj ]

Barva vylo?ek se u jednotlivych pluk? li?i, zde jsou vyobrazeny bojove stejnokroje z let 1914?1917 (u n?kterych vylo?ek mohou byt zobrazeny monogramy vojenskych jednotek).

P?chota, ?adove mu?stvo	D?lost?electvo	Kavalerie	Kozaci
Hodnosti
Mu?stvo ( Солдаты )
Рядовой, гренадер, стрелок (vojin, granatnik , st?elec)	Канонир (st?elec)	Рядовой, гусар, драгун, улан, кирасир ( vojin , husar , dragoun , hulan , kyrysnik )	Казак (Kozak)
Ефрейтор ( svobodnik )	Бомбардир (bombarder)	Ефрейтор ( svobodnik )	Приказный ( prikaznyj )
Podd?stojnici ( Унтер-офицеры )
Младший унтер-офицер ( desatnik )	Младший фейерверкер (mlad?i st?elmistr)	Младший унтер-офицер ( desatnik )	Младший урядник (stra?)
Старший унтер-офицер ( ser?ant )	Старший фейерверкер (hlavni st?elmistr)	Старший унтер-офицер ( ser?ant )	Старший урядник (hlavni stra?)
Фельдфебель ( feldwebel / vrchni ser?ant )	Фельдфебель, вахмистр (конная артиллерия) (feldwebel, vachmistr: d?lost?elecky ryti? / ?tabni ser?ant / mar?al ubikaci)	Вахмистр ( vachmistr / ?tabni ser?ant / proviantni)
Подпрапорщик ( podprapor?ik / aspirant )			Подхорунжий ( podchorun?ij / aspirant)
Зауряд-прапорщик, подпрапорщик на офицерской должности (zaurjad-prapor?ik, podprapor?ik v d?stojnicke pozici / hlavni aspirant)			Зауряд-хорунжий (zaurjad-chorun?ij / hlavni aspirant)
Ni??i d?stojnici ( Обер-офицеры )
Прапорщик (только военное время) ( Prapor??ik / prapor?ik: pouze v dob? valky)
Подпоручик ( druhy poru?ik )		Корнет ( kornet )	Хорунжий (chorun?ij / prapor?ik)
Поручик ( poru?ik )			Сотник ( setnik )
Штабс-капитан ( ?tabni kapitan )		Штабс-ротмистр ( ?tabni rotmistr )	Подъесаул ( podjesaul )
Капитан ( kapitan ) (po roce 1884 byla hodnost povy?ena do VIII. t?idy )		Ротмистр ( rytmistr ) (po roce 1884 byla hodnost povy?ena do VIII. t?idy)	Есаул ( jesaul ) (po roce 1884 byla hodnost povy?ena do VIII. t?idy)
Vy??i d?stojnici ( Штаб-офицеры )
Подполковник ( podplukovnik )			Подполковник ( podplukovnik ), hodnost zru?ena v roce 1884. Od roku 1885 Войсковой старшина (vojskovoj star?ina / vojensky ser?ant / star?ina )
Полковник ( plukovnik )
Generalove ( Генералы )
Генерал-майор ( generalmajor )
Генерал-лейтенант ( generalporu?ik )
Generalove dle druhu sil ( Генералы рода войск )
general p?choty , инженер-генерал (general p?choty, in?enyr-general	Генерал от артиллерии ( general d?lost?electva )	Генерал от кавалерии (general kavalerie )
Генерал-фельдмаршал ( Generalfeldmarschall ). Hodnost existovala, ale v obdobi 1914-1917 nebyla p?id?lena ?adnemu z ruskych general?. Obrazek odznaku je podmin?ny.