Rusini

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Rusini
Slovensko Slovensko Slovensko 63 510 [1]
Srbsko Srbsko Srbsko 15 626 [2]
Polsko Polsko Polsko 11 900 [3]
Ukrajina Ukrajina Ukrajina 10 183 [4]
Ma?arsko Maďarsko Ma?arsko 10 000 [5]
Rumunsko Rumunsko Rumunsko 8 934 [6]
Chorvatsko Chorvatsko Chorvatsko 2 789 [7]
?esko Česko ?esko 1 109 [8]
Jazyk(y)
rusin?tina , ukrajin?tina , sloven?tina
Nabo?enstvi
?eckokatolicke , pravoslavi
P?ibuzne narody
Ukrajinci , Slovaci , Bojkove , Huculove , Lemkove

Rusini ( rusinsky Русины ; ukrajinsky русини ; polsky Rusini ; slovensky Rusini ?i Rusnaci ) je ozna?eni pro r?znorode vychodoslovanske etnikum , ktere kompaktn? osidluje uzemi v t?sne blizkosti Karpat v Zakarpatske Ukrajin? , vychodnim Slovensku , Polsku a Ma?arsku . [9] Podle etnickych p?iznak? se d?li na ?ty?i skupiny: Lemkove , Bojkove (Verchovynci), Huculove a Doli?ane (Hajnale); na Ukrajin? jsou nej?ast?ji Rusini Bor?avane . [ zdroj? ] Ukrajinou nejsou pova?ovani za zvla?tni narod, ale za jednu ze sou?asti naroda ukrajinskeho . V Polsku jsou Rusini ozna?ovani jako Lemkove.

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k absenci vlastniho statu a do roku 1995 take neexistenci kodifikace jazyka byli Rusini jazykov? ovliv?ovani ?e?i v?t?inoveho obyvatelstva ve stat?, ve kterem ?ili, p?i hranicich pak i jazykem sousedicich stat?. Rusin?tina je dost podobna ukrajin?tin? a ma take ur?ite prvky spole?ne se staroslov?n?tinou (vzhledem k tomu, ?e se jazyk nevyvijel a udr?oval pouze v ustnim podani), take se sloven?tinou a ?e?tinou . Za prvni ?eskoslovenske republiky se v rusinskych vesnicich v tehdej?im ?eskoslovensku vyu?ovala ru?tina [ zdroj? ] (proto?e u tehdej?ich rusinskych politik? p?eva?ovala proruska orientace, p?esto?e rusin?tina je mnohem bli??i ukrajin?tin? ne? ru?tin?).

Ve sve knize Enciany z Popa Ivana (Praha 1933) ?esky spisovatel Stanislav Kostka Neumann poznamenal: ? Rusinsky lid rusky neumi, s Moskaly nikdy ne?il na dobre noze, rusinsky lid tedy nem??e nale?eti k ruskemu narodu , leda v zaludne fantazii n?kterych politik? .“ Rusin?tina sice pou?iva cyrilici , ma v?ak n?ktere odli?nosti oproti pismu pou?ivanemu jak ru?tinou, tak ukrajin?tinou.

Osidleni [ editovat | editovat zdroj ]

Etnicke roz?i?eni karpatskych Rusin?
?ty?i podskupiny Rusin?: Bojkove , Doli?ane, Huculove , Lemkove

Rusini ?iji v Zakarpatske Ukrajin? , kde tvo?i dost po?etnou etnickou men?inu (10 183), a v sousednich statech - zejmena na Slovensku , kde zastoupeni Rusin? je nejv?t?i v sousednich statech (a? 63 510), v Polsku (kde jsou ozna?ovani jako Lemkove , kolem 12 tisic), v Ma?arsku (kolem 10 tisic) a Rumunsku (8 934), ale vzhledem k rozsahle emigraci z ekonomickych d?vod? take v Severni Americe a v byvale Jugoslavii , konkretn? ve Vojvodin? (15,5 tisic) a Chorvatsku (2,3 tisic).

Na Slovensku ?iji jednak v oblasti od Stare ?ubovni p?es Svidnik a? po Ub?u (tem?? souvisle uzemi), jednak v enklavach (zejmena p?ihrani?nich) v dal?ich ?astech vychodniho Slovenska. Enklavy vznikly tim, ?e Rusini po svem p?ichodu do teto oblasti (n?kdy zhruba ve 14. stoleti, v?t?inou p?ichazeli z Hali?e ) osidlovali tehdy neosidlena mista ve vy??ich polohach (v koncovych ?astech horskych udoli) p?i horskych h?ebenech ?asto kopirujicich hranice.

Genetika [ editovat | editovat zdroj ]

Existuje n?kolik studii o genetice Rusin?, ktere se sna?i najit spole?ny p?vod s dal?imi modernimi evropskymi narody. [10] Analyza mate?skych linii DNA zjistila, ?e Rusini maji nejvy??i vyskyt haploskupiny I nalezeny k tomuto datu ve sv?t?. [11] Geneticka analyza populace ukazuje signifikantni statisticke rozdily mezi Rusiny a jinymi slovanskymi narody. [11]

Etnogeneze a ?rusinska otazka“ [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka Rusin?

Na p?vod Rusin? existuji r?zne nazory. P?edpoklada se, ?e moderni Rusini pochazeji z kmene Bilych Chorvat? , kte?i obyvali uzemi dne?ni Zakarpatske oblasti Ukrajiny . Po mongolskem vpadu v?ak byly horske oblasti tohoto uzemi prakticky vylidn?ne, a tak sem uhersky kral Bela IV. , mimo osadnik? osidlenych zasluhou tzv. lokator? , pozval hali?ske osadniky. Na p?elomu 14. a 15. stoleti hali??ti Rusini za?ali proudit take na Slovensko a do Polska . To vysv?tluje, pro? je rusin?tina tak podobna hali?ske ukrajin?tin? . Prakticky do 19. stoleti se hali??ti a zakarpat?ti Rusini citili jako jeden narod. U Rusin? tehdy p?evladal nazor (podporovany Ruskou ?i?i ), ?e jsou sou?asti ?velkoruskeho naroda“. Josef Jakub Tou?imsky v?ak uvadi, ?e na Slovanskem sjezdu , ktery se konal v roce 1848 v Praze, hovo?il jmenem Rusin? Borysikiewicz, ktery ?ekl: ? Na? narod posud ani na papi?e nebyl. Nyni v?ak i on se upomina na svou narodnost a prosi Vas, drazi brat?i slovan?ti, abyste jej p?ijali ve svou federaci“ . [12] Na Krom??i?skem sn?mu se Rusin? zastal Franti?ek Palacky . [13] [14]

V roce 1862 Alexander Duchnovi? zalo?il (spolu s jinymi rusinskymi narodnimi buditeli) Spolek sv. Jana K?titele (Ob??estvo sv. Joana Krestite?a) . Spolek p?sobil v letech 1862?1874; byl obnoven v roce 2003. Spolek p?vodn? podporoval chude rusinske studenty. Programem obnoveneho spolku je nabo?ensky, narodni a kulturni rozvoj Rusin?. [15]

Na p?elomu let 1866/1867 byla v U?horodu zalo?ena Spole?nost sv. Vasilije Velikeho (Ob??estvo sv. Vasilija Vilikago), ktera za?ala vydavat noviny Svet ? byly to prvni noviny v rusin?tin?; prvnim p?edsedou teto spole?nosti byl Adolf Ivanovi? Dobriansky-Sa?urov . [16]

V polovin? 19. stoleti v Hali?i za?al p?evladat ukrajinsky vliv, a tak se postupn? hali??ti Rusini stali sou?asti ukrajinskeho naroda (posledni rusofilske organizace v Hali?i byly zru?eny v roce 1939 po obsazeni Hali?e Rudou armadou ), zatimco u ?pi?kovych zakarpatskych politik? proruske tendence p?evladaly a? do konce 19. stoleti ? vyu?ovani v podkarpatskych ?kolach se vedlo v ru?tin? , vydavaly se i noviny v ru?tin?. Ov?em podkarpatskym Rusin?m byly tyto tendence zcela cizi ? ru?tina je signifikatn? odli?na od rusin?tiny . A tak na ni??i urovni za?aly p?evladat bu? proukrajinske tendence, anebo nazory, ?e Rusini jsou samostatny narod.

Dne 8. kv?tna 1919 Centralni ruska rada, spole?ny organ rusinskych narodnich rad (u?horodske , pre?ovske a chustske ) a zastupc? emigrace, vydala tzv. U?horodske memorandum a vyjad?ila tak svou v?li stat se autonomni sou?asti ?eskoslovenske republiky . Saintgermainska smlouva z 10. za?i 1919 hovo?ila o Podkarpatske Rusi jako o uzemi Rusin? ji?n? od Karpat. [17] Konec diskusim polo?il p?ichod sov?tske armady v roce 1944 a nasledne p?i?len?ni Podkarpatske Rusi k Ukrajin? ? od te doby Rusini byli pova?ovani za sou?ast ukrajinskeho naroda, jak v SSSR , tak i v ?eskoslovensku a Polsku. Pad komunismu znovu vratil problem do pop?edi ? za?aly diskuse o rusinske otazce. Zatimco na Ukrajin? a v Rumunsku se v?t?ina Rusin? hlasi k ukrajinske narodnosti, u polskych a slovenskych Rusin? (zhruba 2/3) p?evlada nazor, ?e jsou osobitym rusinskym narodem. Otazka ov?em neni tak jednoducha ? b?hem s?itani obyvatelstva na Slovensku vznikaly zajimave kombinace jako ?Ukrajinec s rodnym jazykem rusinskym“ ?i ?Slovak s rodnym jazykem ukrajinskym“ apod.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Alexander Duchnovi? , rusinsky duchovni, spisovatel a narodni buditel

Rusini jsou nej?ast?ji ?eckokatolickeho nebo pravoslavneho vyznani. ?eckokatolicka cirkev ma stejne ob?ady jako pravoslavna (?eckokatoli?ti kn??i take nemaji povinnost celibatu a b??n? se kn??imi stavaji ?enati), av?ak na rozdil od pravoslavi uznava primat pape?e . ?eckokatolicka cirkev vznikla historicky z toho d?vodu, ?e na uzemi stat?, ve kterych byla v?t?ina obyvatel ?imskokatolickeho vyznani, ?ili take obyvatele pravoslavneho vyznani. Vytvo?enim tzv. unie (na uzemi tehdej?iho Uherska se jednalo o tzv. U?horodskou unii ? za?ala 24. dubna 1646 ) mohli Rusini i nadale pou?ivat tzv. vychodni ob?ad (tj. ob?ad pou?ivany take pravoslavnymi) a sou?asn? byli chran?ni proti persekuci z d?vodu neuznavani pape?e. Se vznikem ?eckokatolicke cirkve v te dob? patrn? souhlasila jen ?ast kn??i a obyvatelstva (t??ko ?ici, nakolik do?lo k vytvo?eni unie z p?inuceni a nakolik na zaklad? racionalni uvahy), nicmen? v ?eskoslovensku po roce 1918 , v dob? svobodnych pom?r?, z?stala v?t?ina u ?eckokatolik? a pouze mala ?ast se p?ihlasila k pravoslavi.

Po 2. sv?tove valce p?ipadla Podkarpatska Rus Sov?tskemu svazu. V roce 1946 tzv. lvovsky synod zru?il ?eckokatolickou unii s ?imem a ?eckokatolici se tak m?li stat pravoslavnymi. Podobn? v ?eskoslovensku prob?hl tzv. p?e?ovsky sobor (p?ezdivany l?isobor) v roce 1950, ktery te? slou?il ?eckokatolickou cirkev s pravoslavim. K obnoveni ?eckokatolicke cirkve v ?eskoslovensku do?lo s pra?skym jarem roku 1968, na Ukrajin? se tak stalo a? t?sn? p?ed rozpadem SSSR.

Zatimco na Slovensku i v?t?in? zapadni Ukrajiny p?e?la v?t?ina obyvatel po legalizaci zp?t do ?eckokatolicke cirkve (by? zdaleka ne v?ichni), v n?kdej?i Podkarpatske Rusi se zpatky vratila jen asi t?etina obyvatel a v?t?ina populace se nadale hlasi k pravoslavi.

V sou?asne dob? tedy na Slovensku (po rozd?leni ?eskoslovenska) koexistuji ?eckokatolici i pravoslavni, ob?as s ur?itymi t?enicemi. Zajimavy je rozdil v nazorech ukrajinske ?eckokatolicke a pravoslavne cirkve Moskevskeho patriarchatu na otazku existence Rusin?. Zatimco ?eckokatolicka u?horodsko-muka?evska dieceze zastava nazor, ?e Rusini jsou osobity narod, u?horodska dieceze Moskevskeho patriarchatu propaguje nazor o Rusinech jako o ?karpatoruskem narod?“, ktery je jakymsi ulomkem ruskeho naroda ve st?edni Evrop? . Existuje po?etne mno?stvi pravoslavnych webstranek, a to nikoli v rusin?tin? nybr? v ru?tin? , kde je zastoupen tento nazor. Mluvi se i o uzkych kontaktech mezi rusofilskymi rusinskymi organizacemi a ruskou tajnou slu?bou FSB . [18] [19] [20] V sou?asne dob? tzv. ?Sn?m podkarpatskych Rusin?“ je financovan ruskym vladnim fondem ?Rusky sv?t“ pod vedenim byvaleho komunistickeho funkciona?e a pracovnika KGB Vja?eslava Nikonova , ktery je zarove? poradcem Vladimira Putina . [21]

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Rusinske ko?eny m?l take Andy Warhol

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Permanently resident population by nationality and by regions and districts Archivovano 17. 4. 2012 na Wayback Machine . - Population and Housing Census 2021, Statistical Office of the Slovak Republic
  2. ↑ webrzs.stat.gov.rs [online]. [cit. 22-10-2013]. Dostupne v archivu po?izenem dne 24-04-2011.  
  3. ↑ Ludno??. Stan i struktura demograficzno=społeczna .
  4. ↑ &n_page=1 Чисельн?сть ос?б окремих етнограф?чних груп укра?нського етносу та ?х р?дна мова
    за п?дсумками Всеукра?нського перепису населення 2001 року     . The higher figure is an estimate based on the proportions of local-born ethnic "Ukrainians" living in relevant West-Ukrainian oblasts; the Dolinyan, Boyko and Hutsul areas are included. See Карта говор?в украiнськоi мови , 10.10.2008; Энциклопедический словарь: В 86 томах с иллюстрациями и дополнительными материалами. Edited by Андреевский, И.Е. ? Арсеньев, К.К. ? Петрушевский, Ф.Ф. ? Шевяков, В.Т., s.v. Русины . Online version. Вологда, Russia: Вологодская областная универсальная научная библиотека, 2001 (1890?1907) , 10.10.2008; Ethnologue: Languages of the World. Edited by Gordon, Raymond G., Jr., s.v. Rusyn . Fifteenth edition. Online version. Dallas, Texas, U.S.A.: SIL International, 2008 (2005) , 10.10.2008; Eurominority: Peoples in search of freedom. Edited by Bodlore-Penlaez, Mikael, s.v. Ruthenians . Quimper, France: Organization for the European Minorities, 1999?2008 Archivovano 20. 2. 2009 na Wayback Machine ., 10.10.2008. How this estimate has been prepared in detail, is represented in the Table 1 of this article.
  5. ↑ Tom Masters, Eastern Europe, Lonely Planet, 2007 p. 353
  6. ↑ Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2010 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-11-30]. Dostupne online .  
  7. ↑ [1] - Population by nationality, in cities and municipalities, 2001 Census - State Institute for Statistics of the Republic of Croatia.
  8. ↑ http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/rusinska-narodnostni-mensina-16151/
  9. ↑ Languages Of The World [online]. 2014-06-25 [cit. 2019-12-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ WILLIS, Catherine. Study of the Human Mitochondrial DNA Polymorphism. McNair Scholars Journal . 2006. Dostupne online [cit. 2009-06-21].  
  11. ↑ a b McBain. Mitochondrial DNA sequence variation in Boyko, Hutsul and Lemko populations of Carpathian highlands. Human Biology . 2008, s. 43. Dostupne online [cit. 2009-06-21]. ISSN 0018-7143 . DOI 10.3378/027.081.0104. . PMID 19589018 .   Archivovana kopie. muse.jhu.edu [online]. [cit. 2019-06-14]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-02-25.  
  12. ↑ Devatenacte stoleti slovem i obrazem: D?jiny politicke a kulturni. Dil I. Svazek prvy, nakladatel J.R.Vilimek,. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Slovansky sjezd (autor: Josef Jakub Tou?imsky), s. 318.
  13. ↑ PALACKY, Franti?ek. Spisy drobne . Svazek I. Praha: [s.n.], 1898. S. 78?79.  
  14. ↑ ?APKA, Franti?ek. Dokumenty a materialy ke studiu narodnich d?jin v letech1848?1918 [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta, 2010 [cit. 2020-10-22]. S. 19?20. Dostupne online .  
  15. ↑ Artos | Ob??estvo sv. Joana Krestite?a. artos.wbl.sk [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupne online .  
  16. ↑ RYCHLIK, Jan; RYCHLIKOVA, Magdalena. Podkarpatska Rus v d?jinach ?eskoslovenska 1918-1946 . Praha: [s.n.], 2016. ISBN   978-80-7429-556-0 , ISBN   80-7429-556-7 . OCLC 970399276 S. 28.  
  17. ↑ Smlouva mezi ?elnymi mocnostmi spojenymi i sdru?enymi a ?eskoslovenskem, podepsana v Saint-Germain-en-Laye dne 10. za?i 1919 ?. 508/1921 Sb.
  18. ↑ Пол?тичне русинство на Закарпатт?
  19. ↑ Закарпатських "русин?в" оплачу? рос?йська розв?дка
  20. ↑ Magyar Hirlap: A ruszinok allamot akarnak az allamban
  21. ↑ Закарпатська влада категорично засуджу? антидержавницьк? заяви о. Димитр?я Сидора

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • CHERNYCHKO, Oksana. Historie Rusin? v Zakarpatske Ukrajin? v 19.a 20. stoleti . [s.l.]: Univerzita Hradec Kralove , 2019. Dostupne online . Bakala?ska prace.  
  • KONE?NY, Stanislav. Na?rt dejin Karpatskych Rusinov; Vysoko?kolska u?ebnica . [s.l.]: Pre?ovska univerzita v Pre?ove: Ustav rusinskeho jazyka a kultury, 2015. Dostupne online . ISBN   978-80-555-1297-6 .  
  • POP, Ivan . Male dejiny Rusinov . 2. vyd. [s.l.]: Zdru?enie inteligencie Rusinov Slovenska, 2020. 240 s. ISBN   978-80-973455-1-8 . (slovensky)  
  • SULITKA, Andrej , K otazce etnicke identity Rusin? v ?eske republice. In: ?esky lid , Etnologicky ustav AV ?R, ro?. 103, ?. 3, 2016, s. 451-471.
  • ?ATAVA, Leo?. Etnika bez statu a regionalni jazyky v Evrop?: rozm?ry asimilace a revitalizace - 56 p?ipad?. Praha: Epocha, 2022. 309 stran, ISBN   978-80-278-0084-1 .
  • TICHY, Franti?ek. Bohu? Nosak a Podkarpatski Rusini. Sbornik Matice slovenskej . Ro?. 1927, ?is. 1?2. Dostupne online . (slovensky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rusini&oldid=23925801 “