한국   대만   중국   일본 
Robert Browning ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Robert Browning

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Robert Browning
Heliogravura z roku 1865: Julia Margaret Cameronová
Narozeni 7. kv?tna 1812
Camberwell , Londyn
Spojene kralovstvi Spojené království Spojene kralovstvi
Umrti 12. prosince 1889 (ve v?ku 77 let)
Benatky
Italske kralovstvi Italské království Italske kralovstvi
Misto poh?beni Westminsterske opatstvi
Poets' Corner
Alma mater University College London
Povolani dramatik , basnik , spisovatel a dramaturg
Zam?stnavatel Oxfordska univerzita
Nabo?. vyznani ateismus
Cho? Elizabeth Barrettova-Browningova (1846?1861) [1]
D?ti Robert Barrett Browning [2]
P?ibuzni Sarianna Browning (sourozenec)
Podpis Robert Browning – podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Robert Browning ( 7. kv?tna 1812 Camberwell, Londyn ? 12. prosinec 1889 Benatky , Italske kralovstvi ) byl p?edni anglicky basnik viktorianskeho obdobi .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Camberwellu, p?edm?sti Londyna , v rodin? Roberta a Sarah Anny Browningovych. [3] Jeho otec byl p?vodn? vyslan do vychodni Indie jako spravce planta?i cukrove t?tiny. [4] Instituce otroctvi byla ale pro n?ho nep?ijatelna a proto se vratil, ve zlem se roze?el se svym otcem (d?dem Roberta Browninga) a pracoval jako u?ednik v Bank of England. [5] P?esto?e se touto zm?nou p?ipravil o rodinne d?dictvi a m?l podstatn? men?i p?ijmy, dokazal si vybudovat postaveni, o?enit se, zalo?it rodinu a shroma?dit knihovnu o 6000 svazcich. [6] Matka byla siln? v??ici evangeli?ka a vynikajici klaviristka z rejda?ske rodiny ve skotskem Dundee .

Jeho vzd?lani bylo soukrome, i kdy? v roce 1828 nav?t?voval i p?edna?ky Londynske university (University of London). [7] Hodn? cestoval ( Rusko ? 1834, Italie ? 1838, 1844). Hmotn? zaji?t?n otcem se cele v?noval literatu?e.

V roce 1845 se seznamil s Elizabeth Barrett, se kterou si dele ne? rok dopisovali. [8] V za?i 1846 se tajn? nechali oddat proti v?li Elizabethina otce a odcestovali do Italie. Po kratkem pobytu v Pise p?esidlili do Florencie , kde ?ili a? do Elizabethiny smrti v roce 1861 . Pote se Robert Browning vratil do Londyna spolu se svym synem Robertem (Robert Wiedemann Barrett Browning, 1849?1912 [9] ). Vydal man?el?inu literarni poz?stalost a u?astnil se literarniho ?ivota. Podnikal cesty do Evropy, p?i takove cest? po Italii v roce 1889 zem?el v Benatkach . Poh?ben je ve Westminsterskem opatstvi v tzv. "koutku basnik?" (Poets’ Corner) v ji?nim transeptu .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Ve sve tvorb? se Browning inspiroval dilem Byronovym , Keatsovym a p?edev?im Shellyovym . Typicky osobni romantickou poezii za?al kombinovat s popisem objektivni skute?nosti. Sve ver?e obohatil tehdy neobvyklymi nepravidelnymi rytmy a nezvyklymi rymy. Na p?iklad v basni Meeting at night (No?ni sch?zka [10] ) vyu?il schemu abccba. [11] , ktera se jenom z?idka vyskytuje v evropske poezii [12] Nejvice psal v?ak v blankversu , nerymovanym p?tistopym jambu. P?ikladem je zde epicka base? Prsten a kniha , ktera ma 21 tisic ?adk?. [13] ?asto vyu?ival take aliteraci :

All the b reath and the b loom of the year in the b ag of one b ee:
All the w onder and w ealth of the mine in the heart of one gem:
(Summum bonum)

Obsahov? nejsou jeho dila soust?ed?na na d?j nebo na konflikty postav. Jedna se zpravidla o osobni pohled jedne z postav na udalosti i na vlastni vnit?ni konflikty. O svem dramatu Stafford nap?. ?ekl, ?e je to "d?j v postav? spi?e ne? postava v d?ji". Tento ?anr je pak nazvan dramaticky monolog . [14] [15] Na Browningovo dilo v tomto sm?ru navazuji nap?iklad Thomas Stearns Eliot , Ezra Pound nebo Robert Frost . Je to p?edznamenani techniky proudu v?domi v moderni literatu?e.

V n?kterych svych pracich Browning kladl dost zna?ne naroky na v?cne znalosti ?tena?e (poema Sordello , 1840 ), a proto ziskal pov?st nesrozumitelneho basnika.

Kni?n? vydane drama Paracelsus bylo dob?e p?ijato. Napsal dal?ich sedm dramat, ale uvedena byla jen n?ktera a to bez usp?chu. Za sveho ?ivota byla jeho ?ena Elizabeth popularn?j?i ne? jeji man?el.

Mezi nevyznamn?j?i Browningovy basn? pat?i Ryti? Roland p?i?el k temne v??i . [16] Velice popularni je d?tska base? Krysa? z Hamelnu (?esky take Strakaty pi?tec z Hamelnu [17] ).

Robert Browning je pravd?podobn? prvni basnik, ktereho hlas byl nahran na Edisonov? fonografu . [18]

Spisy (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

  • Pauline, A Fragment of a Confession ( 1833 , Pauline, utr?ek vyznani )
  • Paracelsus ( 1835 ) ? drama
  • Strafford ( 1837 ) ? drama
  • Sordello ( 1840 ) ? poema
  • Strafford ( 1837 ) ? drama
  • Bells and Pomegranates I ? VIII ( 1841 ? 1846 ) ? Tento soubor obsahuje p?ede?la dramata, basn? a sbirky basni, mimo jine:
    • Pippa Passes ( 1841 , Pipa jde dal , do ?e?tiny p?ekladano te? jako Pipa jde mimo ) ? dramaticka base? o soudobe severoitalske d?lnici, jeji? ?ivotni optimismus je konfrontovan s tragickymi a dramatickymi ka?dodennimi udalostmi a p?ihodami
    • Dramatic Lyrics ( 1842 , Dramaticke pisn? )
    • Dramatic Romances and Lyrics ( 1845 , Dramaticke romance )
    • A Soul's Tragedy ( 1846 , Tragedie du?e )
  • Men and Women ( 1855 , Mu?i a ?eny ) ? basn?
  • In a Balcony ? A Scene ( 1855 , Na balkon? ) ? drama
  • Dramatis Personae ( 1864 , Osoby dramatu ) ? basn?
  • The Ring and the Book ( 1868 , Prsten a kniha ) ? dramaticke monology, p?ebasn?ni p?ib?hu ze soudnich dokument? ze 17. stoleti
  • Dramatic Idyls ( 1879 , 1880 , Dramaticke idyly , dv? serie) ? dramaticke monology
  • Parleyings with Certain People of Importance In Their Day ( 1887 , Rozmlouvani s jistymi lidmi, vyznamnymi ve sve dob? )
  • Asolando ( 1889 ) ? posledni sbirka basni, ktera vy?la v den Browningovy smrti

P?eklady do ?e?tiny [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere Browningovy basn? p?elo?il Jaroslav Vrchlicky . P?eklady byly oti?t?ny v ?asopisu Kv?ty v roce 1894. Jsou to Jak nesli dobrou novinu z Gentu do Cach ( How they Brought the Good News from Ghent to Aix ), Biskup na?izuje, jak ma byti vzty?en jeho hrob v kostele Santa Prassede ( The Bishop Orders His Tomb at Saint Praxed's Church ), Udalost z francouzske valky ( Incident of the French Camp ), My?lenky o domov? na mo?i ( Home-Thoughts, from the Sea ), Transcendentalismus. Base? ve dvanacti knihach ( Transcendentalism: A Poem in Twelve Books ) a Toccata Galuppiho ( A Toccata of Galuppi's ). [19]

Ja sko?il jsem v st?emen a Joris a on,
ja cvalal, Direk cvalal, my cvalali vhbon,
?Zdar s vami!" k?ikla stra?, my venku ju? z bran,
?As vami!" houk oblas v cval z valu v?ech stran;
a zapadla fortna, v?ech sv?tel zhas t?pyt,
a p?lnoci hlubokou za?li jsme h?mit.
Jak nesli dobrou novinu z Gentu do Cach

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Dostupne online . [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ Oxford Dictionary of National Biography . Oxford : Oxford University Press . 2004. Dostupne online .
  3. ↑ Glenn Everett, Robert Browning ? Biography
  4. ↑ Robert Browning, Biography
  5. ↑ Philip Drew, Robert Browning, British poet ? Encyclopaedia Britannica
  6. ↑ Poet Robert Browning
  7. ↑ Robert Browning, Biography
  8. ↑ Tyto dopisy byly pozd?ji vydany tiskem (1899), do ?e?tiny p?elo?en vyb?r Mily pane Browningu (1974)
  9. ↑ Robert Wiedeman Barrett Browning (1849?1912)
  10. ↑ Robert Browning, No?ni sch?zka, p?elo?il Miroslav Macek. www.macekvbotach.cz [online]. [cit. 2018-07-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2018-07-26.  
  11. ↑ John Foster, Gordon Dennis (red.), Thornes Classic Poetry: A Practical Guide for Key Stage 3, s. 94
  12. ↑ Wiktor Jarosław Darasz, Mały przewodnik po wierszu polskim, Krakow 2003, s.147
  13. ↑ Danny Karlin, Resurrection Man
  14. ↑ Dramatic monologue, poetic form ? Encyclopaedia britannica
  15. ↑ Dramatic monologue
  16. ↑ Jean-Charles Perquin, The maze and pilgrimage of poetic creation in Browning's "Childe Roland to the Dark Tower came"
  17. ↑ Vaclav Pelcman, Krysa?i a jejich ob?ti
  18. ↑ Dan Piepenbring, The Sound of a Voice That Is Still
  19. ↑ Z basni Roberta Browninga

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Browning&oldid=22335527 “