Rigas Feraios
,
?ecky
Ρ?γα? Φερα?ο?, znamy te? jako
Konstantinos Rigas
, ?ecky Κωνσταντ?νο? Ρ?γα? (
1757
,
Feres
?
24. ?erven
1798
,
B?lehrad
) byl
?ecky
vlastenec a
basnik
, kli?ova postava ?eckeho narodniho obrozeni.
Narodil se snad v
arumunske
rodin?, vzd?laval se ve ?kole v Ampelakii (Thesalie) a stal se u?itelem v obci Kissos. Ve sporu zabil vyznamneho Turka, uprchl do hor v okoli
Olympu
a odtud do kla?tera na ho?e Athos. V
Konstantinopoli
vstoupil do statnich, tedy
osmanskych
slu?eb a stal se tajemnikem
Fanariota
Alexandera Ypsilanti
, kni?ete
Vala?ska
a
Moldavska
, v roce 1786 podobnou funkci p?ijal u dal?iho Fanariota
Nicholase Mavrogenese
, rovn?? kni?ete Vala?ska, sidliciho ov?em v
Bukure?ti
. Tam se Rigas vratil do ?koly, nau?il se dal?i jazyky a doslechl se o francouzske revoluci. Za?al uva?ovat o tom, jak by se n?co podobneho dalo uskute?nit v ?ecku, aby se tamni k?es?ane osvobodili z tureckeho panstvi.
Kdy? vypukla valka mezi Tureckem a Ruskem v roce 1787, byl pov??en inspekci vojsk v
Craiov?
. Zde vstoupil do blizkych a p?atelskych vztah? s tureckym d?stojnikem jmenem Osman Passvan-Oglou (1758-1807), ktery se pozd?ji stal pa?ou
Vidinu
, a ktery m?l v jeho osudu je?t? sehrat d?le?itou roli.
Po smrti sveho patrona Mavrogena byl Rigas v Bukure?ti p?ijat jako tlumo?nik na francouzskem konzulatu, mimo jine i pro sve sympatie k revolu?ni
Francii
. V teto dob? napsal slavnou ?eckou verzi
Marseillaisy
. Byl te? zakladatelem
Hetaireia
, spole?nosti, je? si dala za cil vybudit ?ecky vlastenecky cit a poskytnout ?ek?m zbran? a penize v boji za narodni svobodu proti Turk?m (Osman?m), kte?i uzemi ?ecka v te dob? ovladali. V??il, ?e vliv
francouzske revoluce
by se mohl roz?i?it na
Balkan
, ba
Blizky vychod
. Okolo roku 1793 se tudi? vypravil do
Vidn?
organizovat hnuti mezi deportovanymi ?eky.
Ve Vidni te? hojn? publikoval, zejmena p?eklady do ?e?tiny, zalo?il zde te? ?ecky psane noviny. Nejv?t?iho ohlasu v?ak dosahla sbirka narodnich pisni a basni, ktera probudila vlastenecke nad?eni po celem ?ecku, by? zejmena a? po Rigasov? smrti (prvni ti?t?ne vydani v
Iasi
roku 1814). D?le?ite bylo, ?e nepsal v klasicke ?e?tin?, ktera byla v te dob? ji? v?t?in? ?ek? vzdalena a malo srozumitelna, ale v modernich ?ivych dialektech, tak?e dopad jeho d?l na rodici se narodni masy byl mimo?adny.
Ve Vidni Rigas zahajil te? tajnou korespondenci s
Napoleonem Bonapartem
, ktereho obdivoval, a jemu? dokonce poslal krabi?ku na ??upaci tabak vyrobenou z ko?ene stromu u
Apollonova chramu v Delfach
. Av?ak Rigas?v krajan Demetrios Oikonomos Kozanites p?edal doklady o komunikaci s Napoleonem rakouske vlad?, na?e? byl Rigas zat?en v
Terstu
a nasledn? p?edan tureckym organ?m v B?lehrad?.
Okam?it? po zat?eni se pokusil neusp??n? o sebevra?du. Pote za?al v jeho prosp?ch siln? pracovat davny p?itel, Passvan-Oglou. Sna?il se zajistit jeho ut?k. Posleze nabidl vykupne 6000 britskych liber. Osmanska vlada tuto nabidku pravd?podobn? cht?la p?ijmout, ale turecky pa?a v B?lehrad? vzal zakon do vlastnich rukou. Na?idil Rigase a jeho spole?niky utopit, av?ak ti p?itom kladli takovy odpor, ?e museli byt je?t? p?ed vhozenim do
Dunaje
zast?eleni. P?ed smrti pry Rigas zvolal: "Zasel jsem mnoho semene. P?ichazi hodina, kdy bude moje zem? sklizet slavne ovoce."
[1]
Dnes je Rigas Feraios pro ?eky narodnim hrdinou. Je po n?m pojmenovan fotbalovy klub
Rigas Feraios FC
. V letech 1996-2001 byl jeho portret na
dvousetdrachmove
bankovce. Dnes je na deseticentove
?ecke eurominci
. V anket?
Velci ?ekove
(Megali Ellines; Μεγ?λοι ?λληνε?), kterou roku 2009 uspo?adala ?ecka stanice Skai TV, a jejim? cilem bylo vybrat nejv?t?i osobnosti ?ecke historie, skon?il na 30. mist?.