Svazove republiky byly nejvy??i autonomni administrativni celky, na ktere se d?lil Svaz sov?tskych socialistickych republik (SSSR, 1922?1991). Na ni??i urovni byly autonomni republiky . Ka?da svazova republika m?la v nazvu geograficky ?i narodnostni p?ivlastek a sov?tska socialisticka republika ( SSR ). Sov?ty byly p?vodn? ob?anske vybory, ktere formaln? dr?ely moc, ozna?eni ?socialisticka“ odkazovalo na statni ideologii marxismu-leninismu . Nejv?t?i svazovou republikou s nejv?t?im po?tem autonomnich oblasti byla Ruska sov?tska federativni socialisticka republika (RSFSR).

P?vodni ?ty?i republiky vznikly za ob?anske valky na uzemi byvaleho Ruskeho imperia , ktere se rozpadlo za revoluce roku 1917 . Jejich slou?enim vit?znymi bol?eviky vznikl roku 1922 Sov?tsky svaz. Po?et svazovych republik, jejich nazvy a uzemni vymezeni se m?nily v d?sledku uzemnich zm?n, resp. expanze SSSR a v d?sledku administrativnich zm?n. P?ed rozpadem Sov?tskeho svazu v letech 1990?1991 bylo patnact svazovych republik, ze kterych vzniklo patnact nezavislych stat? .

Svazove republiky m?ly oficialn? velkou miru autonomie (vlastni ustavu a statni symboly , zaji?t?nou jistou miru suverenity (uzemni), ?i vlastni statni organy ), ve skute?nosti v?ak byl Sov?tsky svaz uspo?adan siln? centralisticky a moc byla v rukou Komunisticke strany SSSR .

Narodnostni princip [ editovat | editovat zdroj ]

Svazove republiky byly sou?asti narodnostni politiky SSSR a slou?ily pro legitimizace moci na principu prava narod? na sebeur?eni . Ji? za ob?anske valky Rudi podpo?ili proti Bilym narodni snahy Ukrajinc? a B?lorus? a jejich narodni staty se staly zakladatelskymi republikami svazu. Narodni charakter byl podtr?en zm?nami danymi ustavou z roku 1936, kdy vznikly nove narodni republiky misto Zakavkazske SSR a ve St?edni Asii , zavedeno jednotne pojmenovani narodni nazev+SSR a z?izen Sov?t narod? jako jedna ze dvou komor Nejvy??iho sov?tu . Svazove narody byly symbolicky zastoupeny narodnimi jazyky na sov?tskem statnim znaku .

V obdobi druhe sv?tove valky bylo narodnostniho principu vyu?ito k obhajob? anexi uzemi byvaleho ruskeho imperia. Bylo to vytvo?eni svazovych republik na mist? Pobaltskych zemi , ji? d?ive na hranicich Moldavie vytvo?ena Moldavska autonomni SSR byla po anexi uzemi nahrazena samostatnou Moldavskou SSR , obdobny zam?r lze o?ekavat v p?ipad? Finska vytvo?enim Karelo-finske SSR , ktera byla pozd?ji v ramci finlandizace zru?ena. Vychodni Polsko bylo nazvano Zapadnim B?loruskem a p?ipojeno k B?loruske SSR, Podkarpatska Rus k Ukrajinske SSR. T?i zakladatelske narody Sov?tskeho svazu, Rusove, Ukrajinci a B?lorusove, se stali 3 z 51 zakladajicich ?len? OSN a SSSR diky tomu ve shrom?d?ni ziskal t?i hlasy.

Narodni princip v?ak byl pod?izen jinym politickym zajm?m a dle pot?eby ignorovan nebo aktivn? potiran. Nap?iklad ve St?edni Asii, kde druha nejrozlehlej?i Kaza?ska SSR p?vodn? vznikla jako Kyrgyzska autonomni SSR s centrem v ruskem m?st? Orenburg , zatimco Kyrgyzska SSR vznikla jako Kara-kyrgyzska autonomni oblast (??erno-kyrgyzska“). K represivnim nastroj?m pat?ily nucene deportace obyvatel v masovem m??itku provad?ne zejmena za Stalina a rusifikace . Sov?tska narodnostni politika a centralni rozhodovani o vymezeni ?narodnich“ svazovych republik se stalo d?dictvim takto vymezenych samostatnych stat? , ktere je primarni p?i?inou cele ?ady vojenskych konflikt? .

Organy jednotlivych SSR [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim organem byl v?dy republikovy Nejvy??i sov?t (nejvy??i rada), dale existovala rada ministr?, ministerstva , i soudy . P?vodn? m?ly mit tyto celky i vlastni zastoupeni v r?znych mezinarodnich organizacich (nap?iklad OSN ); to se v?ak poda?ilo na mezinarodni scen? prosadit pouze u USSR a BSSR . Podle ustavy m?la te? ka?da republika garantovane pravo vystoupit ze SSSR .

Pravo vystoupit ze svazku a jeho aplikace [ editovat | editovat zdroj ]

V obdobi od vzniku t?chto utvar? a? do roku 1990 v?ak ?adna zem? pravo vystoupeni nevyu?ila; bylo to dano tim, ?e pravo vystoupit bylo vzhledem k existenci komunistickeho re?imu v podstat? jen formalni (by? bylo zakotveno v ?lanku 72 ustavy SSSR). Existovala rovn?? provazanost mezi ust?edni a republikovou moci; ve vedeni ka?de svazove republiky byli v d?le?itych pozicich zastoupeni te? i lide z jinych svazovych republik, p?eva?n? z RSFSR. To vedlo k deziluzi mezi obyvatelstvem jednotlivych republik a posilovalo separatisticke tendence, vedouci k narodnostnim problem?m v 80. letech. Ty se objevily na jihu ( Kavkaz ) a zapad? ( Pobalti ) zem?.

Ust?edni vlada sice zajistila v?t?i miru, hlavn? ekonomicke , autonomie pro jednotlive republiky, p?edev?im ty pobaltske se s tim v?ak nespokojily a ?adaly plnou nezavislost a vy?e?eni problem? z minulosti ( okupace Pobalti Stalinem za druhe sv?tove valky ). 11. kv?tna 1990 vyhlasil tedy Nejvy??i sov?t Litevske SSR nezavislost republiky, kterou se sna?ily sov?tske sily potla?it; pozd?ji do?lo k bojim o mistni televizni studio a k ostremu zasahu p?i demonstraci u Vilniuske televizni v??e . Byla taky vyhla?ena hospoda?ska blokada. P?esto nezavislost kratce pote vyhlasily i ostatni pobaltske republiky.

V roce 1991 pak do?lo postupn? k osamostatn?ni v?ech svazovych republik, v?etn? RSFSR . Sov?tsky svaz nakonec k 1. lednu 1992 zanikl. Byvale republiky vytvo?ily Spole?enstvi nezavislych stat? , mezinarodni organizaci, ktera m?la zaji??ovat hlavn? hospoda?skou spolupraci. ?lenem se v?ak nikdy nestaly pobaltske zem?, je? se p?eorientovaly na Evropu a vstoupily do EU .

Narodnostni slo?eni republik [ editovat | editovat zdroj ]

Svazove republiky byly v?t?inou oficialn? unitarnimi staty, kde byla pou?ivan v?dy mate?sky jazyk te ktere narodnosti p?eva?ujici; ru?tina v?ak byla jako hlavni jazyk celeho SSSR vyu?ovana na v?ech ?kolach a b??n? se u?ivala take. I ve svazovych republikach existovaly je?t? dal?i autonomni administrativni celky, zalo?ene te? na narodnostnim principu ( Autonomni sov?tske socialisticke republiky , Autonomni okruhy ).

Diky p?esun?m obyvatelstva v ramci celeho SSSR dochazelo postupem ?asu k vytva?eni pom?rn? velkych men?in , v?t?inou ruskych ( Estonska SSR , Litevska SSR apod.), navic n?ktere dal?i z republik ( Ukrajinska SSR , Kaza?ska SSR ) ji? existovaly s velkou narodnostni men?inou od doby sveho po?atku.

Nejv?t?i svazovou republikou byla Ruska sov?tska federativni socialisticka republika (RSFSR), je? tvo?ila drtivou v?t?inu uzemi statu (dne?ni Rusko ), a fungovala de facto jako hegemon celeho SSSR . Jeji uzemi v?ak bylo narodnostn? nejvice heterogenni; na uzemi RSFSR se nachazelo mnoho autonomnich republik a autonomnich okruh? , ktere obyvaly desitky narod?. Obyvatelstvem v?ak Rusove tvo?ili p?ibli?n? 55 % SSSR .

Seznam svazovych republik [ editovat | editovat zdroj ]

P?i vzniku (1922) [ editovat | editovat zdroj ]

• Ruska sov?tska federativni socialisticka republika
• Zakavkazska sov?tska federativni socialisticka republika
• Ukrajinska sov?tska socialisticka republika
• B?loruska sov?tska socialisticka republika

Nove republiky podle roku [ editovat | editovat zdroj ]

• 1924?1929 St?edni Asie
  • 1924 Turkmenska SSR
  • 1924 Uzbecka SSR
  • 1929 Tad?icka SSR
• 1936 Kavkaz rozd?lenim Zakavkazske SFSR
  • Armenska SSR
  • Azerbajd?anska SSR
  • Gruzinska SSR

• 1936 St?edni Asie
  • Kaza?ska SSR
  • Kyrgyzska SSR

• 1940 Vychodni Evropa na zaklad? paktu Ribbentrop?Molotov
  • Moldavska SSR
  • Litevska SSR
  • Loty?ska SSR
  • Estonska SSR
  • Karelo-finska SSR (vytvo?ena po zimni valce , zru?ena 1956)

P?ed rozpadem (1991) [ editovat | editovat zdroj ]

1. Armenska SSR
2. Azerbajd?anska SSR
3. B?loruska SSR
4. Estonska SSR
5. Gruzinska SSR
6. Kaza?ska SSR
7. Kyrgyzska SSR
8. Loty?ska SSR
9. Litevska SSR
10. Moldavska SSR
11. Ruska SFSR
12. Tad?icka SSR
13. Turkmenska SSR
14. Ukrajinska SSR
15. Uzbecka SSR

Spravni rozd?leni [ editovat | editovat zdroj ]

SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sov?tskych socialistickych republik (SSR), zakladni spravni jednotkou byl rajon (tj. okres), n?ktere svazove republiky dale m?ly:

• oblasti
• kraje
• narodnostni okruhy (NO)
• autonomni oblasti (AO)
• autonomni republiky (ASSR)

Expanze SSSR a zm?ny p?ed II. sv?tovou valkou, b?hem ni a po ni [ editovat | editovat zdroj ]

• 1939 ? ?ast Polska , znama jako Kresy , Vychodni Polsko nebo Zapadni B?lorusko , okupovana a p?ipojena k  B?loruske SSR a Ukrajinske SSR podle dohody s  Hitlerem ( Pakt Ribbentrop?Molotov )
• 1940 ? z autonomni oblasti zalo?ena Karelofinska SSR jako ?ast p?iprav k okupaci Finska (viz te? finsko-ruska Zimni valka )
• 1940 ? okupovany a nasledn? anektovany baltske zem? ? Estonsko , Litva , Loty?sko ? a p?ejmenovany na Estonska SSR , Litevska SSR , Loty?ska SSR
• 1940 ? okupovana Besarabie , vychodni ?ast tehdy rumunske Moldavie , a p?ipojena k Moldavske ASSR (autonomni republice v Ukrajinske SSR), pojmenovana Moldavska SSR
• 1944 ? represe kavkazskych a krymskych obyvatel, deportace ; p?ipojeni Tuvinske aratske republiky
• 1945 ? ?ast Vychodniho Pruska , sou?ast N?mecka, okupovana a p?ipojena k  Ruske SFSR , jako Kaliningradska oblast , dnes exklava Ruska
• 1945 ? Voly?ske vojvodstvi povale?neho Polska okupovano a p?ipojeno k  Ukrajinske SSR jako Voly?ska oblast a Rovenska oblast
• 1945 ? Kurilske ostrovy a ji?ni ?ast Sachalinu p?ipojeny k  Ruske SFSR
• 1945 ? Podkarpatska Rus odstoupena ?eskoslovenskem a p?ipojena k Ukrajinske SSR jako Zakarpatska oblast

Zm?ny v administrativnim d?leni SSSR po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

• 1954 ? Krym p?eveden z  Ruske SFSR k  Ukrajinske SSR
• 1956 ? Karelofinska SSR se zase stala autonomni republikou Ruske SFSR

Seznam svazovych republik (k roku 1967) [ editovat | editovat zdroj ]

• Ruska sov?tska federativni socialisticka republika (RSFSR) (dne?ni Rusko )
  • hl. m?sto: Moskva
  • dal?i d?leni: 16 ASSR, 5 AO, 10 NO, kraje, oblasti
• Ukrajinska sov?tska socialisticka republika (USSR) (dne?ni Ukrajina )
  • hl. m?sto: Kyjev
  • dal?i d?leni: oblasti
• B?loruska SSR (dne?ni B?lorusko )
  • hl. m?sto: Minsk
  • dal?i d?leni: oblasti
• Uzbecka SSR (dne?ni Uzbekistan )
  • hl. m?sto: Ta?kent
  • dal?i d?leni: 1 ASSR, oblasti
• Kaza?ska SSR (dne?ni Kazachstan )
  • hl. m?sto: Almaty
  • dal?i d?leni: oblasti
• Gruzinska SSR (dne?ni Gruzie )
  • hl. m?sto Tbilisi
  • dal?i d?leni: 2 ASSR, autonomni oblasti
• Azerbajd?anska SSR (dne?ni Azerbajd?an )
  • hl. m?sto: Baku
  • dal?i d?leni: 1 ASSR , autonomni oblasti
• Litevska SSR (dne?ni Litva )
  • hl. m?sto: Vilnius
• Moldavska SSR (dne?ni Moldavsko )
  • hl. m?sto: Ki?in?v
• Loty?ska SSR (dne?ni Loty?sko )
  • hl. m?sto Riga
• Kyrgyzska SSR (dne?ni Kyrgyzstan )
  • hl. m?sto: Frunze
  • dal?i d?leni: 1 oblast
• Tad?icka SSR (dne?ni Tad?ikistan )
  • hl. m?sto: Du?anbe
  • dal?i d?leni: 1 autonomni oblast
• Armenska SSR (dne?ni Armenie )
  • hl. m?sto: Jerevan
• Turkmenska SSR (dne?ni Turkmenistan )
  • hl. m?sto: A?chabad
• Estonska SSR (dne?ni Estonsko )
  • hl. m?sto Tallinn

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu svazova republika na Wikimedia Commons

Svazove republiky   Sov?tskeho svazu
Hlavni	Armenska SSR ?   Azerbajd?anska SSR ?   B?loruska SSR ?   Estonska SSR ?   Gruzinska SSR ?   Kaza?ska SSR ?   Kyrgyzska SSR ?   Litevska SSR ?   Loty?ska SSR ?   Moldavska SSR ?   Ruska SFSR ?   Tad?icka SSR ?   Turkmenska SSR ?   Ukrajinska SSR ?   Uzbecka SSR
D?ive zru?ene	Abchazska SSR (1921?1931) ?   Karelo-finska SSR (1940?1956) ?   Zakavkazska SFSR (1922?1936)