Rajmund z Penafortu
Rajmund z Penafortu
generalni p?edstaveny dominkan?
Narozeni	kolem roku 1175 Santa Margarida i els Monjos
Umrti	6. ledna 1275 Barcelona
Svatek	7. leden
Misto poh?beni	Katedrala v Barcelon?
Statni ob?anstvi	Aragonska koruna
?ad	?ad brat?i kazatel?
Vyznani	k?es?anstvi
Svato?e?en	1601
Uctivan cirkvemi	?imskokatolicka cirkev
Patronem	Barcelony , u?itel? cirkevniho prava a kanovnik?
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Svaty Rajmund z Penafortu ( ?pan?lsky Raimundo de Penafort , 1175 ^? ve Villafranca de Panades , ?pan?lsko ? 6. ledna 1275 v Barcelon? ), dominikan a sv?tec katolicke cirkve. Stal se generalnim p?edstavenym dominikan?. Byl zpov?dnikem pape?e ?eho?e IX. a krale Jakuba I. Aragonskeho . ^[1]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rajmund se narodil v zamo?ne ?lechticke rodin? pan? z Penafortu , p?ibuzensky spjate s kralovskou rodinou aragonskou . To mu zaji??ovalo dobre politicke vyhlidky a k tomu ziskal vynikajici vzd?lani.

Studie [ editovat | editovat zdroj ]

V Barcelon? vystudoval filozofii , prava pak v Bologni a ziskal akademicky titul profesora kanonickeho prava . Sve studium zde ukon?il roku 1210 . Ale v Bologni z?stal a t?i roky zde vyu?oval kanonicke pravo. Publikoval take pojednani o cirkevnim zakon?, ktere je do te? ulo?eno ve Vatikanske apo?tolske knihovn? . Byl dobry pravnik a obhajoval chude lidi p?ed soudem.

Kanovnik a mnich [ editovat | editovat zdroj ]

Ov?em biskup z Barcelony p?esv?d?il Rajmunda k navratu do rodneho m?sta, kde se stal kanovnikem katedralni kapituly. Hral take d?le?itou roli p?i zakladani ?adu Merceda?? . Podn?coval a pomahal Petrovi Nolaskovi p?i ziskavani povoleni zalo?eni ?adu u Jakuba I. Aragonskeho. Kazani blahoslaveneho Reginalda se rozhodl vstoupit do ?adu Dominikan? . A po vybudovani prvniho dominkanskeho kla?tera v Barcelon? tak opravdu u?inil. Byl p?ijat roku 1222 na Velky patek . Stal se v?hlasnym kazatelem a zpov?dnikem.

Zakazka pro pape?e [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? se o n?m dozv?d?l pape? ?eho? IX. , pozval ho do ?ima a u?inil z n?j sveho zpov?dnika a kaplana. Tuto praci konal Rajmund sv?domit?. Jednou zahledl jak chudi odchazeji z pape?ova domu z nepo?izenou. Pokaral pape?e a ud?lil mu pokani aby se o chude lepe staral. Pape? se neroz?ilil a za?al dohli?et na to, aby o chude bylo postarano. Pape? mu take dal za ukol vypracovat sbirku tzv. decretaliii - pape?skych ustanoveni, obsahujici r?zne kanonicke p?edpisy. ^[2] Spln?ni tohoto ukolu trvalo Rajmondovi 5 let.

Zpov?dnik kral? [ editovat | editovat zdroj ]

Rajmund byl take zpov?dnikem aragonskeho krale Jakuba I. Aragonskeho . Jednou doprovazel krale na ostrov Mallorcu . Kral potaji vzal na lo? i osobu se kterou ?il v h?i?nem pom?ru. I p?esto, ?e Rajmundovi slibil, ?e to neud?la. Jakmile se to Rajmund dozv?d?l, ?ekl mu, ?e pokud kral tuto osobu neopusti, odpluje hned zpatky do Barcelony. Kral se rozhn?val a rozkazal a? nikdo nep?eva?i Rajmunda zpatky do ?pan?lska . Kdy? se to Rajmund dozv?d?l, rozest?el podle legendy sv?j pla?? na mo?e a za 6 hodin doplul do ?pan?lska. ^[1]

?eholni brat?i Rajmonda roku 1238 zvolili generalnim p?edstavenym ?adu, p?esto z?stal pokorny. ?adove vizitace v blizkosti Barcelony provad?l v?dy p??ky. Dva roky po zvoleni svolal generalni kapitulu do Bologni a slo?il sv?j u?ad, aby se stal znovu prostym ?eholnikem v barcelonskem kla?te?e.

Misiona? [ editovat | editovat zdroj ]

Tehdy mu u? bylo 70 let. P?esto nez?stal ne?inny. Svych znalosti vyu?ival k obraceni ?id? a muslim? na k?es?anskou viru. Zalo?il ?koly pro misiona?e. ^[3] Jednu v Murcii , kde se vyu?ovala hebrej?tina, druhou v Tunisu , kde se misiona?i u?ili arabsky. Tyto znalosti byly pro misiona?e v te dob? velmi d?le?ite. Na jeho nalehani napsal tehdy mlady Toma? Akvinsky sve dilo Summa contra Gentiles .

Raimund zem?el 6. ledna 1275 v Barcelon?. Do?il se tedy tem?? sta let (rok narozeni neni znam p?esn?). 28. dubna 1601 byl svato?e?en pape?em Klementem VIII. Jeho svatek se dle ?eskeho liturgickeho kalenda?e slavi 7. ledna . Je patronem kanovnik?, Barcelony a cirkevniho prava.

Znazor?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Zobrazuje se v dominikanskem habitu jak jede na mo?i. Jeho pla?? mu slou?i jako plachta i na n?m klou?e po vod?. Je tak vyobrazen v kostele svateho Dominika v Bologni na obraze od Ludvika Caracciho - Zazra?na cesta po mo?i (z roku 1610 ). K ranym zobrazeni pat?i freska Toma?e de Modena v dominikanskem kla?te?e v Trevisu.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam sv?tc? a mu?ednik? katolicke cirkve

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Rajmund z Pe?afortu na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.