Pojem radikalni (z latinskeho radix , ko?en) je politicky sm?r usilujici o zasadni nekompromisni ?e?eni problem?, nevybo?uje v?ak z ustavnich pravidel. Za?al se pou?ivat b?hem pozdniho 18. stoleti jako politologicke ozna?eni stoupenc? d?kladnych spole?enskych zm?n , ktere by ve v?t?i nebo men?i mi?e zahrnovaly zm?ny socialniho ?adu . Historicky radikalismus je vhodne odli?ovat od moderniho ozna?eni radikal. P?edev?im je v?ak t?eba odli?ovat termin radikalni, ktery ozna?uje zasadni zm?ny, je? jdou na podstatu neboli ko?en ( radix ) v?ci, od extremismu , ktery ozna?uje krajni polohy v levicove nebo pravicove politice .

Historicky do?lo k nar?stu ranych radikalnich po?adavk? tykajicich se svobody a volebni reformy ve Velke Britanii b?hem americke a francouzske revoluce , do te miry, ?e n?kte?i radikalove za?ali po?adovat republikanske z?izeni, zru?eni ?lechtickych titul? , p?erozd?leni vlastnictvi a svobodu tisku . V 19. stoleti se ve v?t?in? Evropy za?al pojem radikalni pou?ivat pro ozna?eni progresivni liberalni ideologie . Od kritiky kapitalismu a jeho liberalni ideologie diky nastupu d?lnickeho hnuti , hnuti pracujicich a obecn?ji socialistickeho hnuti pozd?ji v 19. stoleti se pojem radikalni za?al pou?ivat v souvislosti se socialistickym hnutim. V tomto smyslu se pou?iva dodnes. ^{[ zdroj?? ]} V ?ervenci 2019 Milo? Zeman k radikalismu ve smyslu navratu ke ko?en?m p?i?adil hnuti Svoboda a p?ima demokracie , ^[1] ktere v programu akcentuje vlastenectvi a p?imou demokracii a levicovymi publicisty byva hodnoceno jako extremn? pravicove a? fa?isticke ?i populisticke .

Radikalismus m??eme definovat jako kriticke zpochyb?ovani existujicich okolnosti a hlasani reformy nebo zru?eni t?chto okolnosti. Nelze byt vniman jako plnohodnotne politicke p?esv?d?eni, jde spi?e o postoj, jeho? obsah i forma se m?ni podle politicke kultury a politickych okolnosti, v nich? se radikalove nachazeji. Tento postoj se ale opira o jiste ideove ko?eny, ktere pova?uje za zakladni hodnoty a dle kterych se sna?i p?izp?sobit budouci stav spole?nosti . ^[2]

Radikal [ editovat | editovat zdroj ]

Zastance radikalismu je ozna?ovan jako radikalista nebo radikal. Slovo radikal ma je?t? dal?i dva vyznamy. Prvni se tyka chemickeho pojmoslovi a pojednava o n?m ?lanek radikal . Druhy pochazi z pojmoslovi jazykov?dneho a ozna?uje skupinu souhlasek, ktera je nositeli vyznamu. Tato skupina se vyskytuje p?edev?im v  semitskych jazycich a v ?e?tin? ji nenajdeme.

Druhy radikalismu [ editovat | editovat zdroj ]

Radikalismus se da chapat jako my?lenkovy p?istup vyhledavajici cestu k ur?ite zm?n?. Podle charakteru ky?ene zm?ny je mo?no radikalismus vymezit na dv? zakladni skupiny, a to na politicky a nabo?ensky. Blackwellova encyklopedie politickeho my?leni jej definuje takto: ?Radikalismus je schopnost podrobit existujici okolnosti kritickemu zpochyb?ovani a hlasat reformu nebo zru?eni t?chto okolnosti (…). Je to tedy spi?e postoj ne? politicke p?esv?d?eni, jeho prakticky obsah se m?ni s politickymi okolnostmi, v nich? se radikalove nachazeji. (…) Pravym protikladem radikalismu je konzervatismus s nazorem, ?e politicka akce m??e vylep?it ?ivotni podminky jen velmi malo.“ ^[3]

V p?ipad? politickeho radikalismu se radikalove sna?i p?im?t danou vladu k prosazeni svych zajm?, nap?. levicovi radikalove cht?ji dosahnout diktatury proletariatu, nebo p?iznivci Greenpeace mohou p?ikro?it ke kriminalni ?innosti k dosa?eni ochrany p?irody. Nabo?ensky radikalismus se sna?i zpravidla dosahnout ustanoveni nabo?enstvi jako systemu vladnuti, neboli teokracie. Typickym p?ikladem je radikalni islam , islamismus. Jeho p?iznivci cht?ji, aby bylo pravo ?aria a nabo?enske texty jedinym pramenem legislativy. Radikalove jsou tedy p?iznivci ur?ite formy radikalismu. Vyro?ni zprava Royal Canadian Mounted Police z roku 2009 ozna?uje radikala za osobu, ktera si p?eje dosahnout velke politicke, ekonomicke nebo socialni zm?ny ve spole?nosti. ^[4]

Souvisejici ?lanky

• Revoluce
• Radikalni demokracie
• Extremismus

Radikalismus a extremismus [ editovat | editovat zdroj ]

Podle teorie extremismu ozna?uje radikalismus nazory, ktere se vzdaluji od centralniho demokratickeho konformniho prostoru, ale je?t? nedosahly hranic extremismu. Lze byt tedy vniman jako ?eda zona p?echodu mezi demokratickym a extremistickym politickym spektrem nazor? a postoj?. Tato definice je roz?i?ena a uznavana hlavn? v n?meckem prost?edi.  ^[2]

Rozdil mezi radikalismem a extremismem v politicke rovin? je velice jemny a t??ko uchopitelny. Politologie zatim nedosp?la k definovani rozdilu mezi radikalnimi a extremnimi politickymi uskupenimi. Nicmen? z praktickeho pou?ivani v odborne literatu?e i sd?lovacich prost?edcich lze odvodit, ?e radikalismus ozna?uje politicke postoje, ktere se pohybuji na hran? demokratickeho politickeho systemu, ale necht?ji ho odstranit. Naopak politicky extremismus odmita demokraticky pravni stat a sna?i se ho vyrazn? modifikovat nebo odstranit.

Radikalismus a terorismus [ editovat | editovat zdroj ]

Radikalismus je komplexni dynamicky proces, ktery se projevuje v?t?inou emo?n? a nazorov?. P?i siln?j?im radikalismu, u ktereho je ji? zapojeno nasili a zm?ny chovani se ji? nazyva terorismus. Radikalismus ov?em nemusi nutn? podn?covat k nasili, av?ak m??e k n?mu vest. Kdy? mluvime o radikalismu, m??eme jej definovat jako specificky druh manifestu p?i normalnim vyvojovem procesu. Tento proces m??e mit poka?de jine parametry. Radikalismus neni domenou pouze r?znych hnuti, nybr? jakychkoliv osob. Ka?dy ?lov?k se m??e zradikalizovat za ur?itych podminek, jakymi nap?. jsou: traumatizujici ?ivotni udalost, nedostatek podpory ze sveho okoli, nedostatek sebev?domi, ?patne d?tstvi ?i ovlivn?ni partnerem. ^[5]

Radikalismus ?esky [ editovat | editovat zdroj ]

Ozna?eni pro historicke politicke hnuti. Udalosti roku 1848 rozd?lily demokraticke tendence v evropskych statech na dva sm?ry: liberalni a radikaln? demokraticky. K radikalnimu sm?ru tihli spi?e drobni m???ane, studenti a d?lnici, zatimco aristokracie a bohate m???anstvo se soust?edilo ve sm?ru liberalnim . V ?echach se b?hem jednoho roku objevilo mnoho p?ivr?enc? obou p?istup? a rozchazeli se p?edev?im v nazorech na aristokracii a socialni problematiku a po Pra?skem ?ervnovem povstani take ve vztahu k Rakousku, n?mecke levici a ma?arske revoluci.

?ast radikal?, p?edev?im t?ch mlad?ich, se nechala strhnout vidinou celoevropske demokraticke revoluce a za?ala p?ipravovat p?evrat v kv?tnu 1849. P?ipravy ale byly odhaleny a v?t?ina akteru pozatykana. Nejvyznamn?j?imi ?leny hnuti byli pravd?podobn? literat Karel Sabina , Karel Sladkovsky , Emanuel Arnold , Vincenc Vavra , Jan Slavibor Knedlhans Liblinsky a Josef Vaclav Fri? . Za hlavni organ radikalismu byva pova?ovan Pra?sky ve?erni list.

Islamsky radikalismus [ editovat | editovat zdroj ]

V dne?ni dob? mezi nejznam?j?i radikalni ideologie islamu pat?i salafismus, jen? vznikl ve st?edov?ku. Podle salafismu (salafija), dosahnout ?skute?neho islamu“ a nasledn? vytvo?it pravy islamsky stat, je mo?ne prost?ednictvim dodr?ovani nabo?enskeho, v?edniho a politickeho chovani spole?nosti doby proroka Muhammada a jeho ?ty? volenych chalif?. Pro v?t?inu muslim? je islam stylem ?ivota, ktery neni mo?ne odd?lit od politiky, zakonodarstvi, vzd?lani, spole?enskeho chovani a ekonomiky.

Islamska ideologie odvadi muslimy od modernizace spole?nosti jako prost?edku k ?e?eni jejich problem?. Islamismus vytva?i iluzi, ?e ?e?eni ji? existuje uvnit? muslimske spole?nosti a zevn?j?i, ?zle“ sily p?eka?i k realizaci daneho ?e?eni. Za ?zle“ sily jsou ozna?ovani lide nev??ici v Allaha, co? podporuje xenofobii . K dosa?eni svych cil? mohou mit islamiste sklony k pou?iti nasilne formy boje, ktere mohou vyustit a? k terorismu. Tato radikalni ?ast islamskeho sv?ta je nejvice aktivni muslimskou slo?kou, v d?sledku ?eho? se cely islamsky sv?t ?asto ozna?uje jako islamisticky, i p?esto, ?e to ve skute?nosti neni pravda. ^[6]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Extremismus
• Fundamentalismus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu radikalismus na Wikimedia Commons

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• CHARVAT, Jan. Sou?asny politicky extremismus a radikalismus . Praha: Portal, 2007. 183 s. ISBN   978-80-7367-098-6 .  
• Klime? Lumir, Slovnik cizich slov, Statni pedagogicke vydavatelstvi, 1998, Praha
• Fiala Petr, Politicky radikalismus a extremismus v ?eske republice, Masarykova univerzita v Brn?, 1998, Brno
• Ott?v slovnik nau?ny / Dodatky, Dil paty, svazek prvni Praha-Rom, fotoreprint z roku 1938, Argo a nakladatelstvi Ladislav hora?ek-Paseka, 2002, Olomouc
• Danics, ?tefan a Tejchmanova, Ladislava. Extremismus, radikalismus, populismus a euroskepticismus. Praha: Univerzita Jana Amose Komenskeho Praha, 2017.    
• Mala?enko Aleksej, Brodit li prizrak "islamskoj ugrozy"?, Moskva: Moskovskij Centr Karnegi, 2004

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.