Radho??

Radho??
	Vrchol Radho?t?
Vrchol	1129 m n. m.
Prominence	124 m ↓ Pustevny
Izolace	5 km → ?ert?v mlyn
Seznamy	Tisicovky v ?esku #156 ; Ultratisicovky #45 ; Nejprominentn?j?i hory CZ ; Hory Moravskoslezskych Beskyd
Poloha
Stat	?esko
Poho?i	Moravskoslezske Beskydy / Radho??ska hornatina / Radho??sky h?bet / Pustevensky h?bet
Sou?adnice	49°29′31″ s. ?. , 18°13′22″ v. d.
	Radho??
Hornina	piskovec , slinovec
Povodi	Ro?novska Be?va → Be?va → Morava → Dunaj , Lubina → Odra
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Radho?? ( moravsky Radho?? ) je hora v Moravskoslezskych Beskydech na zav?ru vyrazneho Pustevenskeho h?betu , 3 km jihozapadn? od Trojanovic a 6 km severovychodn? od Ro?nova pod Radho?t?m . S vy?kou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvy??i horu Moravskoslezskych Beskyd a o jejich nejzapadn?j?i tisicovku .

Sidlo Radegasta [ editovat | editovat zdroj ]

Podle pov?sti m?l na Radho?ti od pradavna sidlo slovansky b?h Radegast (Radho??) ? B?h slunce, valky a vit?zstvi. Jeho podoba, jak ji ztvar?uje socha od Albina Pola?ka , nep?sobi zrovna mile a rozhn?vat si ho by asi pro ?lov?ka nemuselo byt p?iznive. P?esto anebo prav? proto Radegasta generace lidi milovaly i zatracovaly. Na?i p?edkove k n?mu m?li uctu. Zdaleka za nim p?ichazeli, aby mu p?inesli dary - dobytek, ?ast urody, zv??, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radho?ti sta?i Slovane slavili letni slunovrat. O nocich se rozza?ily vatry, lide tan?ili a zpivali. Pohanske zvyky p?etrvaly i do dob k?es?anskych a nezabranila tomu ani pov?st, ?e modlu Radegasta pry strhli Cyril s Metod?jem , kte?i na misto postavili k?i?.

Dal?i povidani o Radegastov? modle vypravi o tom, ?e byla ulo?ena v jakemsi podzemnim radho??skem chramu. Zni to sice jako n?jaka pohadka, ale je nutne vzit v uvahu, ?e na nedalekych Pustevnach je dnes u? tem?? nep?istupna soustava tzv. pseudokrasovych puklin. V minulosti vedly do podzemi t?i vchody a je pravd?podobne, ?e v pr?b?hu 18. stoleti se dalo projit z Pusteven na Radho?? v podzemi. Vztahuje se k tomu i jedna z pov?sti o Sirotku z Radho?t?.

Po st?ed? 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radho?t? i tabor vojak? sov?tske armady "do?asn? umist?nych na uzemi ?eskoslovenska". ^[2]

V dne?ni dob? se v let? pravideln? konaji pout? na Radho?ti, kterych se v?dy u?astni n?kolik tisic poutnik?. V r.1939, na po?atku nacisticke okupace, bylo na pouti na Radho?? asi 50.000 poutnik?.

Stavby na vrcholu [ editovat | editovat zdroj ]

Na vrcholu Radho?t? se nachazi k?i? z roku 1805 , kaple svateho Cyrila a Metod?je z let 1896 ? 1898 , souso?i obou v?rozv?st? z roku 1931 a televizni vysila?. Kaple je nejvy?e polo?ena cirkevni stavba v ?R. ^[3] V kapli je bronzova deska, p?ipominajici nav?t?vu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto mist? 23. ?ervna 1928. Na h?ebeni Radho?t? stoji take socha Radegasta z roku 1930. Asi 300 m jihovychodn? od vrcholu stoji hotel Radegast , mezi hotelem a vrcholem je je?t? slu?ebna Horske slu?by . T?sn? pod vrchol vede od zapadu ly?a?sky vlek , p?imo na vrcholu je geodeticky bod .

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Na Radho?ti byla v roce 1955 vyhla?ena narodni p?irodni rezervace .

P?istup [ editovat | editovat zdroj ]

Radho?? je nejsnaze p?istupny z Pusteven , kam vede lanovka z Trojanovic a kde je take parkovi?t?. Odtud vede zapadnim sm?rem mod?e zna?ena h?ebenovka p?es vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta a? na vrchol (4 km). Naopak nejhodnotn?j?i vystup vede z Ro?nova pod Radho?t?m po ?ervene turisticke zna?ce (7 km s p?evy?enim kolem 800 m).

Vyhled [ editovat | editovat zdroj ]

Sm?rem k jihu jsou viditelne rovnob??n? uspo?adane h?bety Hostynsko-vsetinske hornatiny , Javornik? a Bilych Karpat . Vychodnimu obzoru dominuji beskydske vrcholy Lysa hora , Smrk , Kn?hyn? a ?ert?v mlyn . V dalce jsou viditelne Stra?ovske vrchy , masiv Male Fatry a ?tity Tater. Sm?rem k severu se otevira pohled na Ostravskou panev, kterou ?aste?n? zakryva izolovany masiv Ond?ejniku . Na severozapad? v pop?edi vystupuje obla kopule Velkeho Javorniku, za ni v dalce Velky Roudny a v pozadi Hruby Jesenik . Sm?rem na zapad se rozprostira Moravska brana , lemovana vyzdvi?enou plo?inou Nizkeho Jeseniku. ^[4] Za vyjime?n? vyborne dohlednosti lze spat?it i 261 km vzdaleny alpsky vrchol Schneeberg . ^[5]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Po Radho?ti se tradi?n? pojmenovavaji i vlaky. V letech 2015 a? 2018 to byl jeden par vlak? EuroCity (v roce 2018 expres ) spole?nosti ?eske drahy a ZSSK v trase: Praha - Olomouc - Horni Lide? - ?ilina a zp?t. V sou?asnosti (2020) se po Radho?ti jmenuje jeden par sp??neho vlaku z Brna do Vala?skeho Mezi?i?i a zp?t.
Hora Radho?? le?i na hranici katastr? dvou obci, Dolni Be?vy a Trojanovic. Tim padem je na uzemi dvou okres?, Vsetina a Noveho Ji?ina, tak?e i na hranici dvou kraj? ? Zlinskeho a Moravskoslezskeho. A je take na hranicich Olomoucke arcidieceze a Ostravsko-opavske dieceze. Zarove? jedna strana hory je v povodi ?ek tekoucich do Baltskeho mo?e a na druhe stran? zase te?ou do ?erneho mo?e.

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

Kaple svateho Cyrila a Metod?je na vrcholu
Kaple svateho Cyrila a Metod?je se souso?im obou sv?tc?
Souso?i Cyrila a Metod?je
Hotel Radegast nedaleko vrcholu Radho?t?
Vysila? na Radho?ti
Pohled na Radho?? od Velke Polany
Nova ?ulova socha Radegasta na Radho??skem masivu.
Turisticky rozcestnik na Radho?ti

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ Zapis z X. Stezky Turistickeho akademickeho klubu TAK Praha, Beskydy 26. a? 30. ?ijna 1968,den 2., Ro?nov-Masarykovo nam.-Radho??-Pustevny "Ubytovna Mamienka"
↑ Kaple sv. Cyrila a Metod?je na Radho?ti, Dolni Be?va [online]. Vychodni Morava [cit. 2020-03-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-10-27.
↑ Bajny Radho??: p?i tro?e ?t?sti odsud uvidite i Tatry
↑ Schneeberg (Klosterwappen) z Radho??a

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

MAUR, Eduard . Pam?? hor. ?umava - ?ip - Blanik - Hostyn - Radho?? . 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 376 s. (Krok; sv. 3.). ISBN 80-86515-60-5 . Kapitola Od Radegastova kultu k masove turistice: Radho??, s. 313?342.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Radho?? na Wikimedia Commons
Encyklopedicke heslo Radho?? v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
Radho?? na VBeskydech.cz
Radho?? na Frenstat.info Archivovano 18. 7. 2020 na Wayback Machine .
Radho?? na Tisicovky.cz

[1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[2] Zapis z X. Stezky Turistickeho akademickeho klubu TAK Praha, Beskydy 26. a? 30. ?ijna 1968,den 2., Ro?nov-Masarykovo nam.-Radho??-Pustevny "Ubytovna Mamienka"

[3] Kaple sv. Cyrila a Metod?je na Radho?ti, Dolni Be?va [online]. Vychodni Morava [cit. 2020-03-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-10-27.

[4] Bajny Radho??: p?i tro?e ?t?sti odsud uvidite i Tatry

[5] Schneeberg (Klosterwappen) z Radho??a

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Beskydske tisicovky

Hlavni vrcholy (27)	Lysa hora (1324 m) ? Smrk (1277 m) ? Kn?hyn? (1258 m) ? ?ert?v mlyn (1206 m) ? Travny (1204 m) ? Maly Smrk (1174 m) ? Radho?? (1129 m) ? Radegast (1106 m) ? Radegast Z1 (1100 m) ? Tane?nice (1084 m) ? Ropice (1082 m) ? Tane?nice Z (1076 m) ? Magurka (1068 m) ? Velky Polom (1067 m) ? Maly Polom (1061 m) ? Velka Stolova (1057 m) ? Slavi? (1056 m) ? No?i?i hora (1047 m) ? Ostry (1045 m) ? Javorovy (1032 m) ? Burk?v vrch (1032 m) ? Burk?v vrch Z (1022 m) ? Smr?ina (1015 m) ? ?ubo?ov (1014 m) ? Mala Stolova (1009 m) ? ?indelna (1003 m) ? Nad Kr?li (1002 m)

Vedlej?i vrcholy (5)	Smrk J (1248 m) ? Malchor (1220 m) ? Radegast Z2 (1099 m) ? Zmrzly vrch (1043 m) ? Slavi? JV (1012 m)

?eske televizni a rozhlasove vysila?e

hlavni vysila?e ?Ra	Barvi?ova (Brno) ? Bukova hora (Usti nad Labem) ? Cukrak (Praha) ? ?erna hora (Trutnov) ? D?vin (Mikulov) ? Hady (Brno) ? Hladnov (Ostrava) ? Ho??alkovice (Ostrava) ? Javo?ice (Jihlava) ? Jedlova hora (Chomutov) ? Je?t?d (Liberec) ? Kle? (?eske Bud?jovice) ? Klinovec (Jachymov) ? Kojal (Brno) ? Krasne (Pardubice) ? Kra?ov (Plze?) ? Lysa hora (Frydek-Mistek) ? Ma?sky vrch (Vimperk) ? Mezivrata (Votice) ? Plo?tiny (Vala?ske Klobouky) ? Prad?d (Jesenik) ? Svatobor (Su?ice) ? Tlusta hora (Zlin) ? Vrani vrch (Doma?lice) ? Zelena hora (Cheb) ? ?i?kov (Praha)

hlavni vysila?e DB	Andrl?v Chlum (Usti nad Orlici) ? ?erna Studnice (Jablonec nad Nisou) ? Dyle? (Marianske Lazn?) ? H?rka (Opava) ? Chlum (Hradec Kralove) ? Ladvi (Praha) ? Lou?tin (Rakovnik) ? Panorama (Trutnov) ? UTB (Praha) ? Velky Javornik (Fren?tat pod Radho?t?m)

AM vysila?e	Blaw-Knox Liblice (?esky Brod) ? Bli?na (Lipno) ? Dobrochov (Prost?jov) ? Domamil (Moravske Bud?jovice) ? Hostovice (Usti nad Labem) ? Husova kolonie (?eske Bud?jovice) ? Chloumek (M?lnik) ? Komarov (Brno) ? Ko?utka (Plze?) ? Kurojedy (Tachov) ? Liblice A (?esky Brod) ? Liblice B (?esky Brod) ? Litovel (Litovel) ? Libeznice (Praha) ? Mnichovo Hradi?t? (Mnichovo Hradi?t?) ? Pod?brady (Pod?brady) ? Pohodli (Litomy?l) ? Pravo (Tachov) ? Radomy?l (Strakonice) ? Ro?mital (Broumov) ? ?e?kovice (Brno) ? Stara Role (Karlovy Vary) ? St??ery (Hradec Kralove) ? Svinov (Ostrava) ? Topolna (Uherske Hradi?t?) ? V?trnik (Jihlava) ? Volary (Volary) ? Vratislavice (Liberec) ? Zbraslav (Praha) ? ?erovice (P?e?tice)

ostatni vysila?e	Alexandrova rozhledna (Adamov) ? Babi lom (Hodonin) ? Barak (Klatovy) ? Bradlec (Mlada Boleslav) ? Harus?v kopec (??ar nad Sazavou) ? Hod??ovice (Hradec Kralove) ? Chloumek (Mlada Boleslav) ? Jarnik (Pisek) ? Kamenna Horka (Svitavy) ? Krkavec (Plze?) ? Kubankov (Frydek-Mistek) ? Liticky Chlum (Rychnov nad Kn??nou) ? Maly Javorovy (T?inec) ? Neho?? (Kralupy nad Vltavou) ? Novotnych vr?ek (Zdikov) ? Pet?in (Praha) ? Popovicky vrch (D??in) ? Rade? (Plze?) ? Radho?? (Vala?ske Mezi?i?i) ? Radimovice u ?el?e (Tabor) ? Radikov (Olomouc) ? Strahov (Praha) ? Stra?ny vrch (T?ebi?) ? ?iroky vrch (Most) ? TKB (Pardubice) ? Tobia??v vrch (Jesenice u Rakovnika) ? U rozhledny (Frydlant) ? Veselsky kopec (Novy Ji?in)

kategorie