RFID

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .
Logo RFID

Radio Frequency Identification , identifikace na radiove frekvenci ( RFID ) je dal?i generace identifikator? navr?enych (nejen) k identifikaci zbo?i, navazujici na system ?arovych kod? . Stejn? jako ?arove kody slou?i k bezkontaktni komunikaci na kratkou vzdalenost. Iniciatorem vyvoje je stejn? jako u ?arovych kod? firma Wal-Mart . [1] Patent na technologii RFID ziskal vynalezce Charles Walton (neni z rodiny majitel? Wal-Martu) v roce 1973 . [2]

?ipy jsou k dispozici v provedeni pro ?teni nebo pro ?teni a zapis. Pro komunikaci vyu?ivaji p?eva?n? nosnou frekvenci 125 k Hz , 134 kHz a 13,56 MHz. V n?kterych statech se daji pou?ivat i dal?i frekvence jako 868 MHz (v Evrop?) a 915 MHz (v Americe). [3]

Technologii RFID vyu?iva a vylep?uje nov?j?i system NFC , roz?i?ujici jejich mo?nosti a pou?ivani. [4]

Historie RFID [ editovat | editovat zdroj ]

Za po?atek radiofrekven?ni identifikace lze pova?ovat radar, vynalezeny v roce 1935 skotskym v?dcem Robertem Alexandrem Watson-Wattem . B?hem druhe sv?tove valky se pou?ival k varovani p?ed p?ibli?ujicimi se letadly. M?l v?ak nevyhodu, nebylo mo?ne ur?it, zda se jedna o spojenecke ?i o nep?atelske letadlo. N?mci zjistili, ?e pokud se letadlo nakloni na jednu nebo druhou stranu, zm?ni to radiovy signal. Obsluha radaru na zemi diky tomuto naklonu dokazala ur?it, zda se jedna o spojenecke nebo nep?atelske letadlo. V podstat? ?lo o prvni pasivni RFID system. [2]

Prvni aktivni identifikace p?atelskych ?i nep?atelskych letadel ( IFF ) byla vyvinuta takte? Watson-Wattem. Na britske letouny byl umist?n vysila?, ktery p?ijimal signal z radarovych stanic na zemi a zp?t vysilal signal, ktery identifikoval letoun jako p?atelsky. [2]

Prvni patenty RFID [ editovat | editovat zdroj ]

Mario W. Cardullo tvrdi, ?e prvni patent na aktivni RFID etiketu s p?episovatelnou pam?ti v Americe obdr?el 23. ledna 1973. Ve stejnem roce ziskal patent na transponder , pou?itelny k odem?eni dve?i take Charles Walton , podnikatel z Kalifornie. Pomoci tohoto transponderu bylo mo?ne odemknout dve?e bez pou?iti kli?e. Transponder byl obsa?en v kart?, ktera se p?ilo?ila ke ?te?ce u dve?i. Pokud ?te?ka detekovala platne ?islo, ktere bylo vyslano z ?ipu odemykaci karty, odemkla dve?e. Charles Walton pozd?ji poskytl licenci na tuto technologii firm? Schlage, ktera se zabyva vyrobou zamk?. [2]

Princip a fungovani RFID [ editovat | editovat zdroj ]

Technologie RFID se sklada ze dvou zakladnich prvk?: ?teciho za?izeni a pam??oveho media.

?teci za?izeni [ editovat | editovat zdroj ]

?teci za?izeni je zabudovano v pracovnich stanicich, bezpe?nostnich branach, za?izenich pro samoobslu?ne vyp?j?ky nebo v ru?nim snima?i pro inventarizaci polo?ek. Ve sve nejjednodu??i podob? je ?teci za?izeni pouze ?irokym vchodem ? portalem, ktery ma po obvodu umist?n jeden nebo vice RFID snima??. Za?izeni slou?i p?edev?im pro ?teni pasivnich etiket, ktere dostavaji napajeni od snima?e. Komplikujicim faktorem je to, ?e v automatizovanem procesu snimani etiket neni pevn? stanoveno, proto?e polo?ky maji r?zne rozm?ry a etikety na nich r?zne umist?ni a orientace ka?de z nich se li?i. Hlavnim ur?ujicim faktorem p?esnosti je proto umist?ni anten ? snima?? na portalu tak, aby se maximalizovala pravd?podobnost na?teni etikety. ?itelnost pasivni etikety je p?imo zavisla na mno?stvi energie, kterou p?ijima, co? v praxi znamena konkretni vzdalenost mezi etiketou a snima?em a jejich orientace v??i sob? navzajem. [5]

Pam??ove medium [ editovat | editovat zdroj ]

RFID ?ip s antenou

Pam??ove medium je maly ?ip s pam?ti a antenou (v praxi se pou?iva velke mno?stvi velikosti a podob RFID ?ip?, od miniaturnich o rozm?rech 0,4×0,4 mm a? po ?ipy ur?ene k pr?myslovemu vyu?iti s velikosti 100×100 mm), zpravidla umist?n na papirove etiket?. Etiketa nepot?ebuje ?adny zdroj napajeni, proto?e elektromagneticke pole generuje antena p?ipojena k RFID snima?i. Kdy? se v tomto poli ocitne RFID etiketa s transponderem , v jeji anten? se generuje proud , ktery nabije kondenzator a ten pak aktivuje ?ip. D?le?ite je, ?e etiketa samotna nevytva?i vlastni elektromagneticke pole, ale jen m?ni pole vyvolane ?tecim za?izenim. To ve svem poli detekuje zm?ny a p?evadi je na digitalni data . Na to, aby bylo mo?ne vyu?it v?echny mo?nosti RFID technologie, je pot?ebne k uvedenym dv?ma prvk?m p?idat take komunikaci RFID s eviden?nim systemem. [6]

RFID etiketa spojuje identifika?ni i bezpe?nostni funkci. Na ?ipu je ulo?en jednozna?ny identifikator polo?ky a dal?i udaje, jako nap?. ozna?eni spole?nosti a zem?. Zaznamenava se zde informace, zda je polo?ka vyp?j?ena nebo zabezpe?ena. Tento udaj je ulo?en v tzv. AFI byte a poskytuje vice informaci ne? jen dva zakladni stavy. Je v n?m ulo?ena i informace o odv?tvi, ze ktereho konkretni etiketa pochazi. Na zaklad? toho konkretni bezpe?nostni brana reaguje jen na relevantni etikety, ale k jinemu zbo?i, ktere je zabezpe?eno kompatibilnim systemem RFID a prochazi branou, bude nete?na. [6] Rozeznavame dva zakladni typy RFID ?ip?:

  1. Pasivni ? vysila? (snima?, ?te?ka) periodicky vysila do okoli elektromagneticke pulsy. Pokud se v blizkosti objevi pasivni RFID ?ip, vyu?ije p?ijimanou energii k nabiti sveho napajeciho kondenzatoru a ode?le odpov??. Pasivni ?ipy doka?i vysilat bu? jedno ?islo (elektronicke ?islo produktu EPC ), ur?ene p?i jejich vyrob?, nebo disponuji navic je?t? dodate?nou pam?ti, do ktere lze zapisovat a ?ist dal?i informace (nap?iklad v p?ipad? elektronicke pen??enky ). Vyu?ivaji se nap?iklad v t?chto aplikacich [7] :
    • K identifikaci p?edm?t? (zbo?i) jako nastupce ?aroveho kodu,
    • k ?izeni p?istupu osob do uzav?enych objekt?,
    • k bezhotovostnim platbam v podob? elektronicke pen??enky .
  2. Aktivni ? pou?iva se men? ?asto ne? pasivni system RFID. Jsou toti? slo?it?j?i a dra??i, jeliko? obsahuji navic i zdroj napajeni a jsou schopny samy vysilat svou identifikaci ? pou?ivaji se proto pro aktivni lokalizaci . Aktivni RFID ?ipy krom? sveho identifika?niho ?isla v?t?inou maji prostor pro dal?i informace, ktere (na podn?t obdobny vyzv? pro identifikaci) doka?i ukladat nebo odeslat spolu s identifika?nim ?islem. [7]

Identifikace RFID ?ip? [ editovat | editovat zdroj ]

RFID ?ipy obsahuji 96bitove unikatni ?islo takzvane EPC , ktere (z hlediska logistiky a obchodu) m??e byt p?id?leno ka?demu jednotlivemu konkretnimu kusu zbo?i. EPC se p?id?luje centraln? vyrobc?m v jednotlivych ?adach. EPC o delce 96 bit? ma nabidnout dostate?ny ?iselny prostor 268 milion?m vyrobc? produkujicim ka?dy 16 milion? druh? vyrobk? (t?id) a v ka?de t?id? je prostor pro 68 miliard seriovych ?isel. Proto?e zatim neni ani teoreticky vyhled na upot?ebeni takoveho mno?stvi ?isel EPC, mohou ?ipy pou?ivat EPC o delce 64 bit?, co? sni?i jejich cenu. Na druhou stranu je zde i vyhled pro p?echod na 128 bit? pro p?ipad, ?e by ?iselne ?ady p?estaly sta?it. [8]

Informace obsa?ene v pam?ti RFID ?ipu [ editovat | editovat zdroj ]

K odvozovani informaci na zaklad? EPC p?imo slou?i slu?ba zvana Object Name Service ? ONS . Ta p?i?azuje ke ka?demu EPC adresu s popisem zbo?i ve formatu XML , resp. jeho specialnim derivatu PML ? Physical Markup Language. V tomto formatu se mohou uchovavat v?echna pot?ebna data ke zbo?i, jako je jeho zaruka, trvanlivost, zp?soby pou?iti a dal?i udaje, je? m??e obchodnik snadno importovat a pou?ivat. [8]

Rozd?leni RFID podle frekvenci [ editovat | editovat zdroj ]

Rozd?leni RFID podle frekvenci

Technologie RFID se d?li podle frekvence na ktere komunikuje na t?i skupiny:  nizkofrekven?ni, vysokofrekven?ni a ultrafrekven?ni. Ka?da z t?chto frekvenci ma rozdilne vlastnosti a vzdalenosti, na ktere doka?e komunikovat. [3]

  • Nizkofrekven?ni ? ozna?uji se LF a pou?ivaji frekvenci 124 kHz nebo 135 kHz. Komunika?ni dosah na teto frekvenci je cca 50 cm. Pou?ivaji se nap?iklad p?i kontrolach p?istupu, identifikaci zvi?at, ozna?eni pivnich sud? nebo v imobilizerech automobil? . [3]
  • Vysokofrekven?ni ? ozna?uji se HF a pou?ivaji frekvenci 13,56 MHz. Komunika?ni dosah je na teto frekvenci cca 1 m. Pou?ivaji se p?edev?im pro bezkontaktni placeni , pro ozna?ovani zavazadel na leti?tich nebo pro sledovani identifika?nich kod? beden ?i palet ve skladech. [3]
  • Ultrafrekven?ni ? ozna?uji se UHF a pou?ivaji frekvenci od 860 MHz do 960 MHz. Frekvence se odviji od oblasti, kde se pou?iva. Nap?iklad v Evrop? je frekvence 866 MHz a v USA nebo v Kanad? je 915 MHz. Komunika?ni dosah je na teto frekvenci cca 3 m. Pou?ivaji se nap?iklad p?i elektronickych kontrolach v mytnych branach nebo v parkovacich kartach. [3]

Standardy a pravidla pro RFID [ editovat | editovat zdroj ]

RFID systemy vyrabi mnoho firem po celem sv?t?, co? ma za nasledek nasazovani r?znych system?. Z toho d?vodu se jevi jako kli?ove, aby vyrobky r?znych firem byly navzajem kompatibilni a dokazali spolu komunikovat. Vyrobci proto dodr?uji ur?ite normy . Pro koncoveho zakaznika to ma vyhodu v tom, ?e m??e kombinovat za?izeni od vice vyrobc?, ktere spl?uji danou normu. Standardy a pravidla ur?uji: [9]

  • Technicke parametry RFID ?e?eni ? p?ikladem je vymezeni frekvence bezdratoveho p?enosu, fyzikalni vlastnosti etiket, p?enos signalu, p?enosovy protokol ? jsou d?le?ite prav? proto, aby za?izeni od dvou r?znych vyrobc? byla navzajem kompatibilni.
  • Rozsah a zp?sob ulo?eni informaci na pam??ovem mediu ? toto je d?le?ite, aby jakykoliv system ulo?enym dat?m ?rozum?l“ a v?d?l, kde najit pot?ebny udaj.
  • Komunikaci s eviden?nim systemem ? tj. zp?sob, jakym bude system ziskavat informace ulo?ene v pam??ovem mediu, a jak bude informace poskytovat n?jakemu za?izeni RFID.

Spolehlivost pou?iti RFID technologii [ editovat | editovat zdroj ]

Zabezpe?eni na bazi RFID s sebou p?ina?i ur?ita rizika, ktera se tykaji p?edev?im miry usp??nosti detekce a s tim souvisejici spolehlivosti celeho systemu. V p?ipad? nalezu vyznamneho zdroje ru?eni, jako je nap?iklad vedeni nap??ovych kabel? pod podlahou v paralelnim sm?ru se snima?i, je nutne planovane umist?ni snima?? p?ehodnotit nebo i zva?it, zda v?bec v problematicke ?asti interieru za?izeni instalovat. [10] Dal?im problemem, vyskytujicim se p?edev?im v pr?myslovych provozech, je zkreslovani ?i znehodnocovani signalu . ?te?ky je ob?as nutne umistit velmi blizko vedle sebe, tak?e m??e dochazet k ne?adoucimu ovliv?ovani ?te?ek navzajem. Signaly vysilane ?te?kami se odra?eji od kovovych povrch?, co? vede k superpozici radiovych vln (odli?ny vzorec radiovych vln, ktery je obti?n?j?i spravn? zachytit a dekodovat) a naslednemu zeslabeni radioveho signalu. V?t?i vyza?ovany vykon m??e vedle zvy?eni intenzity odraz? vest take k v?t?imu dosahu, ne? je ?adouci, tak?e se vyza?ovaci diagramy jednotlivych ?te?ek p?ekryvaji a roste riziko navazani spojeni s nespravnym transponderem. Spolehlivost procesu ?teni/zaznam vyrazn? zvy?uji podp?rne funkce: adaptace vyza?ovaneho vykonu, inteligentni filtrace vysledk? ?teni a podp?rne rozhodovaci mechanismy. [11]

  • Adaptace vyza?ovaneho vykonu ? P?i pou?iti funkce adaptace vykonu ?te?ka automaticky zvy?uje vyza?ovany vykon tak dlouho, dokud ve svem dosahu jednozna?n? neidentifikuje alespo? jeden transponder. Tim se nejen zaji??uje velmi rychla detekce transponderu, ale sou?asn? se zmen?i urove? radioveho ru?eni i problemy se slabnutim signalu. [11]
  • Inteligentni filtrace vysledk? ?teni ? Funkce n?kolikastup?ove filtrace potvrzuje skute?nost, ?e ?te?ka komunikuje se spravnym transponderem, a to na zaklad? analyzy vlastnosti radioveho signalu. O tom, ?e se jedna o spravne pam??ove medium, se rozhoduje automaticky podle r?znych indikator? ? nap?iklad podle stanoveni hodnoty ukazatele RSSI , ?teci frekvence ?i pot?ebneho vysilaciho vykonu. [11]
  • Podp?rne rozhodovaci mechanismy ? Podle pot?eby a mo?nosti lze dale aktivovat nejr?zn?j?i podp?rne rozhodovaci mechanismy. Filtr pro rychly p?edb??ny vyb?r zaji??uje p?edb??nou rychlou kontrolu transponder? v dosahu ?te?ky je?t? p?edtim, ne? se p?istoupi k jejich podrobne identifikaci. Transpondery, ktere ji? pro?ly zpracovanim, lze mit ve ?te?ce ulo?ene na ??erne listin?“, tak?e se jimi system dale nezabyva. Funkce zachovani spojeni (tzv. Tag Hold) udr?uje spojeni mezi zvolenym transponderem a ?te?kou p?i pou?iti maximalniho vysilaciho vykonu. Tim se zajisti vym?na dat mezi ?te?kou a pam??ovym mediem bez ohledu na nep?iznive podminky v eteru. [11]

Porovnani s obdobnymi technologiemi [ editovat | editovat zdroj ]

Rozdil mezi RFID a ?arovym kodem [ editovat | editovat zdroj ]

RFID p?edstavuje alternaci k ?arovym kod?m . Rozdily mezi t?mito technologiemi zobrazuje nasledujici tabulka. [4]

RFID etiketa ?arovy kod
P?i skenovani nemusi byt viditelna. P?i skenovani je nutna jeho viditelnost.
Ulo?ena data na etiket? lze aktualizovat. Data nelze aktualizovat, jsou ur?ena pouze pro ?teni.
Obsahuje senzor p?ipojeny k anten?, ktery byva ?asto v plastovem krytu. Kod je vyti?t?ny p?imo na p?edm?t.
Jeji vyroba je dra??i. Jeho vyroba/tisk je levn?j?i.

Rozdil mezi RFID a NFC [ editovat | editovat zdroj ]

Technologie NFC vyu?iva princip RFID. Umo??uje vym?nu dat mezi za?izenimi pomoci vysokofrekven?ni bezdratove technologie na kratkou vzdalenost. Tato technologie tedy spojuje vysila? i p?ijima? signalu do jednoho za?izeni. [4]

RFID technologie NFC technologie
Pouze jednosm?rna komunikace. Obousm?rna komunikace.
R?zne frekvence (LF, HF, UHF). Dana frekvence 13,56 M Hz .
P?enosova rychlost se m?ni s frekvenci. Maximalni p?enosova rychlost je 424 K bps .

Pou?iti RFID [ editovat | editovat zdroj ]

RFID technologii se vyskytuje v mnoha odv?tvich. Nap?iklad na leti?tich, v logistice, v klenotnictvi, v sportu, p?i p?istupu do ur?itych mistnosti nebo p?i bezkontaktnich platbach a jinych.

?izeni skladovych zasob [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? je zji??ovani skladovych zasob prace, ktera vy?aduje velke vyu?iti pracovnich sil a tim padem i velke vyu?iti ?asu a pen?z, n?ktere firmy se rozhodly pro pou?iti technologii RFID. Tato technologie jim umo??uje v realnem ?ase sledovat, mno?stvi skladovych zasob a diky informacim, ktere jsou ulo?ene v RFID etiket?, kterou je ozna?en dana polo?ka i datum spot?eby, dodavatel a jine dopl?ujici informace o teto polo?ce. V?echny polo?ky, ozna?ene RFID etiketou, maji svoje vlastni seriove ?islo a je tedy mo?ne nejd?ive prodat ty, kterym se bli?i datum spot?eby ( first in - first out struktura ). Timto krokem se zajisti ?erstvost skladovych produkt?. [12]

Letecka doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Pokud jsou zavazadla ozna?ena RFID etiketou, zam?stnanc?m je umo?n?no p?esn?j?i sledovani zavazadel na leti?ti a efektivn?j?i vykladani a nakladani letadel. Tim se sni?i po?et ztracenych zavazadel a diky rychlej?imu nakladani letadel nedochazi k jejich zpo??ovani. V?echny tyto benefity zvy?uji loajalitu zakaznik? k leteckym spole?nostem. [13]

Maloobchod [ editovat | editovat zdroj ]

Maloobchodni sektor je jednim z nejd?le?it?j?ich sektor?, kde nachazi technologie RFID vyu?iti, s cilem udr?et si konkuren?ni vyhodu a dosahnout co nejv?t?iho zisku v kratkem i dlouhem obdobi. [12]

Ozna?eni zbo?i pomoci pasivnich RFID etiket
  • Zabezpe?eni zbo?i ? zakladem zabezpe?eni zbo?i s vyu?itim RFID technologie jsou male ?titky nalepene p?imo na zbo?i. V p?ipad? pokusu o odcizeni zabezpe?eneho zbo?i a pr?chodem kontrolovanou oblasti dojde k aktivaci alarmu . Kontrolovana oblast ma ve v?t?in? p?ipad? podobu pr?chozi brany, ktera m??e byt umist?na u vchodu do prodejny ?i vychodu z prodejny. Tuto branu tvo?i dvojice vysilacich aktivnich RFID za?izeni. [14]
  • RFID v nakupnich ko?icich ? aktivni RFID technologii zabudovavaji n?ktere ?et?zce take do svych nakupnich ko?ik?. Pokud se jedna o aktivni RFID technologii, ko?ik ma v sob? zabudovany zdroj energie, ktery napaji RFID za?izeni. Diky tomuto za?izeni doka?i mana?e?i obchodu sledovat trasu, kterou zakaznik se svym ko?ikem pro?el, u jakeho zbo?i se zastavil a kolik ?asu mu nakup zabral. Diky teto technologii je mo?ne vytvo?it heat mapu dane prodejny (graficke zobrazeni ?etnosti pohybu v n?jake oblasti). Na teto map? je zaznamenan pohyb zakaznik? po prodejn?, diky kteremu je mo?ne kategorizovat zakazniky ? podle velikosti nakupu, podle zakoupenych produkt? apod. Uplatn?ni system nalezne take u hledani uzkych mist  (misto, kde se z n?jakeho d?vodu tvo?i fronta zakaznik?) v prodejn?. [14]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

RFID UHF antena IronTime

RFID ?ipy r?znych frekvenci se pou?ivaji jako ?ipova ?asomira pro zm??eni u?astnik? sportovnich zavod?, p?edev?im masovych, kde neni mo?ne m??it jednotlivce p?esn? stopkami. Zavodnici maji ?ip umist?n obvykle na textilnim pasku nad kotnikem, na startovnim ?isle nebo na p?ilb?. ?ip se na?te p?i pr?b?hu cilovou linii, kde je umist?na antena. Frekvence RFID HF (13 MHz) vy?aduji dlouhe kovove smy?ky polo?ene v cilove linii, vy??i frekvence UHF (860 MHz) potom male anteny na stran? v cili. Dosah anteny UHF je p?ibli?n? 6 metr?. Spolehlivost ?teni a dosah ?te?ky ?ip? m??e byt negativn? ovlivn?n lidskym t?lem, nebo? voda v n?m pohlcuje radiovy signal.

P?istup do mistnosti [ editovat | editovat zdroj ]

System kontroly p?istupu do mistnosti se sklada z RFID etikety, ktera je integrovana do karty ?i jineho p?edm?tu, ?te?ky s antenou a serveru, ke kteremu je p?ipojena ?te?ka. ?te?ka neustale vysila elektromagneticke pole , do ktereho kdy? vstoupi RFID ?ip, aktivuje se a vy?le do ?te?ky signal, ve kterem je ulo?en ID u?ivatele. ?te?ka vy?le p?ijate ID do serveru, ktery ho porovna s ID, ktere maji povoleny p?istup a podle toho zda se ID shoduje ?i nikoliv odemkne nebo neodemkne dve?e. [15]

Efektivni ?e?eni ?izeni p?istupu m??e organizacim umo?nit monitorovat zam?stnance a nav?t?vniky pomoci softwaru. Tento software nabizi data v realnem ?ase o ka?dem zam?stnanci, ktera jsou ukladana pro pozd?j?i pou?iti. Mana?e?i tak maji v?echna data o zam?stnancich a jejich pohybu v budov?. V p?ipad? mimo?adne udalosti nebo krize m??e dohli?eci system, ktery je napojen na ?te?ky, upozornit system kontroly p?istupu na zamknuti ?i odemknuti ur?itych dve?i nebo zakazat p?istup konkretnim osobam v p?ipad? odcizeni jejich karty nebo ?ipu. System kontroly p?istupu lze pou?it nap?iklad v prostorech s vysokou ostrahou, v t??kem pr?myslu nebo p?i manipulaci s odpadem. [15]

  • Prostory s vysokou ostrahou ? diky ?ifrovane technologii RFID a pou?iti etiket odolnych proti neopravn?ne manipulaci se hodi do prostor s vysokymi po?adavky na zabezpe?eni. [15]
  • T??ky pr?mysl ? vyb?r odolneho ?e?eni kontroly p?istupu je d?le?ity i v extremnich podminkach, jako je t??ba, extremni po?asi, petrochemicky a dal?i t??ky pr?mysl. Existuje ?ada ?te?ek RFID a odpovidajicich etiket navr?enych tak, aby p?e?ily extremni podminky a zarove? poskytovaly handsfree p?istup personalu p?ena?ejicimu t??ke vybaveni. [15]
  • Manipulace s odpady ? slu?by manipulace s odpady maji ?adu jedine?nych po?adavk?. Nap?iklad pot?eba va?it t??ka vozidla v pr?myslovych vahach. ?izeni p?istupu RFID se doka?e bez problem? integrovat s aplikacemi va?eni a roz?i?ovat jeho mo?nosti nad ramec pouheho ?izeni p?istupu. [15]

Bezkontaktni platby [ editovat | editovat zdroj ]

Bezkontaktni platby jsou provad?ny pomoci platebnich karet, ktere p?i provad?ni platby vyu?ivaji RFID technologii. Transakce prob?hne v p?ipad?, ?e platebni karta obsahujici RFID ?ip je p?ilo?ena k platebnimu terminalu. Jedna se o pasivni RFID system, proto?e ?ip obsa?eny v platebni kart? neni napajen p?imo ale je napajen p?es energii, ktera je vyslana z platebniho terminalu. [16]

Vyhodou t?chto plateb je, ?e p?i ?astkach do 500 K? neni pot?eba zadavat PIN kod (V Americe se jedna o ?astky obvykle do 50 USD ). Nevyhodou m??e byt zneu?iti bezdratoveho spojeni. Uto?nik se m??e k ob?ti p?ibli?it (nap?iklad v zapln?nych dopravnich prost?edcich nebo ve?ejnych mistech) a pomoci RFID ?te?ky se spojit s bezkontaktni kartou a ukrast  udaje o teto kart?- elektronicke kapesni krade?e. Ochranou proti t?mto krade?im je umist?ni bezkontaktni platebni karty do specialniho stin?neho obalu, ktery zablokuje na?teni karty. [16]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Mo?nosti vyu?iti RFID-1. ?ast [online]. 2008-06-16 [cit. 2021-12-16]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b c d The History of RFID Technology | RFID JOURNAL [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ a b c d e Pou?ivane RFID frekvence a jejich vliv na ?teni a zapis tagu | Automatizace.HW.cz. automatizace.hw.cz [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne online .  
  4. ↑ a b c What is RFID and how does it work?. IoT Agenda [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ RFID Handbook: Applications, Technology, Security, and Privacy . P?iprava vydani Syed Ahson, Mohammad Ilyas. Boca Raton: CRC Press 712 s. Dostupne online . ISBN   978-1-315-21932-5 . DOI 10.1201/9781420055009 . DOI: 10.1201/9781420055009.  
  6. ↑ a b KOSKI, Karoliina; KOSKI, Eveliina; VIRTANEN, Juha. Inkjet-printed passive UHF RFID tags: review and performance evaluation. The International Journal of Advanced Manufacturing Technology . 2012-09, ro?. 62, ?is. 1?4, s. 167?182. Dostupne online [cit. 2021-12-15]. ISSN 0268-3768 . DOI 10.1007/s00170-011-3782-8 . (anglicky)  
  7. ↑ a b S.R.O, it2b. RFID | Informa?ni logisticky portal Eulog.cz. www.eulog.cz [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-12-16.  
  8. ↑ a b ZANDL, Patrick. RFID. Budoucnost. Realita (2.). Lupa.cz [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne online .  
  9. ↑ BRODANI, Du?an. A Case Study of RFID Technology Application for Protection of Computing Technology Against Theft and Users' Tendency to Bypass the Protection. Acta Informatica Pragensia . 2019-07-10, ro?. 8, ?is. 1, s. 4?17. Dostupne online [cit. 2021-12-15]. DOI 10.18267/j.aip.122 .  
  10. ↑ ZHANG, Youlin; CHEN, Shigang; ZHOU, You. Missing-Tag Detection with Presence of Unknown Tags. In: 2018 15th Annual IEEE International Conference on Sensing, Communication, and Networking (SECON) . Hong Kong: IEEE, 2018-06. Dostupne online . ISBN   978-1-5386-4281-8 . DOI 10.1109/SAHCN.2018.8397133 . S. 1?9.
  11. ↑ a b c d Optimalizace ?te?ky RFID - ElektroPr?mysl.cz. www.elektroprumysl.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupne online .  
  12. ↑ a b ZHANG, Xiaoqiang; DONG, Qin; HU, Fangjie. Applications of RFID in Logistics and Supply Chains: An Overview. In: ICLEM 2012 . Chengdu, China: American Society of Civil Engineers, 2012-11-08. Dostupne online . ISBN   978-0-7844-1260-2 . DOI 10.1061/9780784412602.0213 . S. 1399?1404. (anglicky)
  13. ↑ KOLDKJÆR, Kristine. RFID for Baggage Handling and Tracking [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne online .  
  14. ↑ a b ?T?PAN, Petr. Technicko-technologicke trendy v obchod? . Vedouci prace Petr Cimler. Plze?: [s.n.], 2015.  
  15. ↑ a b c d e What Is RFID Access Control And How Does It Work?. blog.nortechcontrol.com [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ a b Next-Gen Payment Processing Tech: Contactless RFID Credit Cards - Security News. www.trendmicro.com [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupne online . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RFID&oldid=23443154 “