Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Puberta (?esky take dospivani ) je obdobi a proces t?lesnych zm?n, p?i kterych se t?lo dit?te m?ni na t?lo fyzicky dosp?leho ?lov?ka schopneho se rozmno?ovat . Puberta je inicializovana hormonalnimi signaly z mozku do pohlavnich organ?. V odpov?? produkuji pohlavni organy r?zne hormony, ktere stimuluji r?st, funkci nebo prom?ny mozku, kosti , sval? k??e, vnit?nich a pohlavnich organ?. R?st se zrychluje v prvni ?asti puberty a vrcholu dosahuje na konci. P?ed pubertou se t?lesne odli?nosti mezi chlapci a divkami omezuji pouze na oblast genitalii. B?hem puberty se rozvinou rozdily ve velikosti, tvaru, kompozici a funkci t?lesnych struktur a system?. Nejvice z?etelne to je u tzv. druhotnych pohlavnich znak?.

Fyzicke zm?ny u chlapc?

Velikost, funkce a plodnost varlat

U chlapc? je zv?t?eni varlat prvnim p?iznakem puberty. U p?edpubertalnich chlapc? se varlata zm?ni kolem 1. roku ?ivota. Jejich velikost se dale m?ni v pr?b?hu puberty a kolem 18. a? 20. roku ?ivota je jejich velikost stejna jako u normalni dosp?le populace.

Varlata maji dv? primarni funkce: produkovat hormony a produkovat spermie . Leydigovy bu?ky produkuji testosteron , ktery spou?ti v?t?inu zm?n mu?skeho pohlavniho zrani a hlavn? sexualni touhu. Z rostoucich tkani zaznamenavame nejv?t?i p?ir?stek u tkan? zaji??ujici tvorbu spermatu. Vyvoj spermatu u mu?? neni zatim p?ili? zdokumentovan. Sperma m??e byt nalezeno v ranni mo?i v?t?iny chlapc? po prvnim roce pubertalnich zm?n a p?ile?itostn? je?t? d?ive.

Genitalie

Mu?sky penis roste od narozeni dit?te. Podle Tannerovy stupnice (1969) je ve fazi I (v?k cca 3 roky) maly; ma 1?3 cm. Ve fazi II (cca 9 let) se delka zatim p?ili? nem?ni. Ve fazi III (cca 11 let) se za?ina vyrazn? zv?t?ovat do delky p?ibli?n? 6 cm; zv?t?uji se i varlata. M??e se objevit naznak ejakulatu ve form? kapky ?ire tekutiny. Ve fazi IV (cca 13 let) se penis dale zv?t?uje; p?i ztopo?eni m??i asi 10 cm. Hoch p?i masturbaci ji? dosahuje plne ejakulace . Ve fazi V (cca 15 let) je ud pln? vyvinuty, v erekci s pr?m?rnou delkou 11?15 cm. ^[1]

Pubicke ochlupeni

Pubicke ochlupeni za?ne r?st kratce po tom, co za?ne r?st i samotny genital. R?st tohoto ochlupeni za?ina nad ko?enem penisu tim, ?e vyroste n?kolik chloupk?, co? dle Tannerovy stupnice ozna?ujeme jako fazi dv?. Ve fazi t?i, ktera nastava zhruba po 6 a? 12 m?sicich je ji? chloupk? tolik, ?e je nelze spo?itat. Ve fazi ?ty?i pokryva ochlupeni ji? cely trojuhelnik kolem ohanbi. Ve fazi p?t ji? roste ochlupeni i v t?islech a jinych partiich kolem genitalu.

T?lesne ochlupeni

V m?sicich a letech, ktere nasleduji po objeveni ochlupeni ohanbi, se za?ina vyvijet ochlupeni i na jinych ?astech t?la v nasledujicim po?adi: podpa?i, kolem hy?di, nad hornim rtem, kolem licous? a naposledy v oblasti brady a krku. Ochlupeni na trupu, nohou, pa?ich a zadech roste pozvolna. V teto oblasti je mnoho rozdil?, ktere zaviseji nap?iklad na p?islu?nosti k etnicke skupin? obyvatelstva. Ochlupeni byva u chlapc? vice ne? u d?v?at. Ochlupeni za?ina r?st od 12 let a to: na penisu, na ?ourku, na b?i?e, v podpa?i, na rukou a na nohou.

Zm?ny hlasu

Pod vlivem androgen? roste hrtan u obou pohlavi. Tato zm?na je vice patrna u chlapc?, kterym se m??e stat, ?e jim p?ile?itostn? v tomto obdobi p?esko?i vy?ka hlasu a? o oktavu . V?t?ina hlasovych zm?n se d?je b?hem t?eti a? ?tvrte faze mu?ske puberty. Zm?na hlasu je dokon?ena p?ibli?n? b?hem 18. roku ?ivota. Porucha zm?ny hlasu se nazyva puberphonie .

Nar?st vy?ky

U chlapc? se za?ina r?st zrychlovat zhruba 9 m?sic? po zv?t?eni varlat a trva p?ibli?n? 2 roky. Pr?m?rna rychlost r?stu je p?ibli?n? 8,5?12 cm ro?n?. Prvni za?inaji r?st chodidla a dlan?, p?idavaji se kon?etiny a naposledy roste trup. Kolem 16. roku ?ivota se r?st zpomaluje.

Muskulatura a tvar t?la

Na konci puberty ma dosp?ly mu? t???i kosti a tem?? dvakrat v?t?i objem kosternich sval?. N?ktere kosti vyrostly disproporcionaln?ji, co? se projevilo zm?nou tvaru mu?skeho a ?enskeho t?la. Vyvoj sval? probiha zejmena v zav?re?nych fazich puberty a pokra?uje i po ni.

T?lesny zapach, zm?ny k??e, akne

Vzr?stajici urove? androgen? m??e zm?nit kompozici mastnych kyselin v potu, co? zp?sobuje t?lesny zapach jako u dosp?leho jedince. U divek jiny androgenovy efekt zp?sobuje zvy?enou sekreci mastnoty z k??e, co? zp?sobuje akne .

Fyzicke zm?ny u divek

Vyvoj prsou

Prvnim fyzickym znakem puberty u divek je obvykle zpevn?ni bradavky na jednom ?i obou prsou zhruba mezi desatym a jedenactym rokem v?ku. Toto ukazuje na za?atek r?stu prsou v pubert?. Podle Tannerovy stupnice je to faze ?islo dv? ve vyvoji prsou (faze jedna jsou plocha p?edpubertalni). B?hem 12 m?sic? od teto faze se prsa za?inaji vzdouvat a za?inaji byt patrna navenek. Toto je faze t?i ve vyvoji prsou. B?hem faze 4 prsa je?t? vice mohutni a ziskavaji tem?? dosp?ly tvar, ktery se je?t? ustali b?hem faze p?t. U n?kterych ?en fazi ?ty?i a p?t nelze v?bec rozli?it. D?v?ata za?ivaji take svoji prvni menstruaci .

Pubicke ochlupeni

Pubicke ochlupeni je nepochybn? druhou pubertalni zm?nou, ktere si lze v?imnout obvykle kratce po za?atku r?stu prsou. Ochlupeni je nejprve viditelne kolem stydkych pysk? . Prvnich par chloupk? je na Tannerov? stupnici popisovano jako faze dv?. Ve fazi t?i, ktera nasleduje za 6?12 m?sic?, je ji? chloupk? tolik, ?e se nedaji spo?itat a objevuji se na stydkem pahorku . Ve fazi ?ty?i ji? ochlupeni zcela vypl?uje charakteristicky trojuhelnik. Ve fazi p?t rostou chloupky i v t?islech a sm?rem nahoru k pupiku. ^{[ zdroj? ]}

Pochva, d?loha, vaje?niky

Slizni?ni vrstva pochvy se take m?ni v zavislosti na rostouci hladin? estrogenu , za?ina byt tlust?i a p?echazi do r??ova (oproti p?edpubertalni ?ervene). B?lave sekrety jsou normalnim efektem zp?sobenym estrogenem. V nasledujicich dvou letech, se d?loha a vaje?niky zv?t?uji. Vaje?niky take obsahuji folikularni cysty, ktere jsou viditelne ultrazvukem.

Menstruace a plodnost

Prvni menstrua?ni krvaceni (menarche) p?ichazi zpravidla 2 roky po prvnich p?iznacich r?stu prsou. Pr?m?rny v?k prvniho krvaceni je u americkych divek t?sn? p?ed t?inactym rokem ?ivota. Menses neni prvni dva roky pravidelny a m?si?ni. Ovulace je nezbytna pro plodnost, ale m??e i nemusi doprovazet rany menses. Podle jedne studie okolo 80 procent menzes? v prvnim roce neni doprovazeno ovulaci a asi 50 procent v druhem roce, ale pouze 10 procent divek neovuluje po p?ti letech. Po?atek ovulace po prvnim menstrua?nim krvaceni v?ak neni nevyhnutelny a vysoke procento divek s pokra?ujici nepravidelnosti po n?kolik let od prvniho krvaceni bude mit nadale nepravidelnost a nebude mit ovulaci a budou vystaveny riziku sni?ene plodnosti. Menstruace u divek v ?eske republice p?ichazi zhruba 1 m?sic po jejich 12 narozeninach.

T?lo a t?lesne ochlupeni

V m?sicich a letech nasledujicich pote, co se objevi ochlupeni ohanbi se ostatni ?asti poko?ky p?sobenim androgen? ochlupuji v nasledujicim po?adi: podpa?i, ochlupeni v oblasti hy?di, horni ret, licousy. ^{[ zdroj? ]} Mno?stvi chlup? v t?chto oblastech je men?i ne? u mu?? a zale?i na etnicke p?islu?nosti. ^{[ zdroj? ]}

T?lesny tvar, rozlo?eni tuku a t?lesna kompozice

B?hem tohoto obdobi se zvy?ujici hladinou estrogenu roz?i?uje dolni ?ast panve . Zvy?uje se procento tukove tkan? v t?lesne kompozici vice ne? u mu??, zvla?t? v typickem ?enskem rozlo?eni v oblasti prsou, bok?, hy?di, stehen, hornich pa?i. Progresivni rozdily v rozlo?eni tuku, jako? i sexualni rozdily v r?stu kostry na ur?itych mistech p?ispivaji k typicky ?enskemu tvaru t?la na konci puberty. Ve v?ku 10 let ma pr?m?rna divka o 6 procent vice tuku ne? pr?m?rny chlapec, ale koncem puberty je pr?m?rny rozdil tem?? 50 procent.

Psychicke zm?ny v pubert?

V obdobi dospivani si ?lov?k za?ne uv?domovat svou osobnost. Napodobuje my?lenky, ktere jsou charakteristicke pro jeho dobu, nebo napodobuje n?jaky sv?j idol. Bou?i se proti autoritam, obzvla?? proti rodi??m. ?lov?k za?ne navazovat a poznavat p?atelstvi a lasku a v tomto v?ku pozna take nasili a zklamani a probihaji nahle zm?ny nalad. Neustale pozoruje svoje t?lo a jeho zm?ny.

Reference

Literatura

• CARR-GREGG, Michael; SHALE, Erin. Puber?aci a adolescenti: pr?vodce vychovou dospivajicich . P?eklad Hana Antoninova. Praha: Portal, 2010. 197 s. ISBN   978-80-7367-662-9 .  
• CENKOVA, Tamara. Jak p?e?it pubertu svych d?ti . Praha: Grada, 2010. 168 s. ISBN   978-80-247-2913-8 .  
• PIAGET, Jean; INHELDER, Barbel. Psychologie dit?te . P?eklad Eva Vysko?ilova. 4. vyd. Praha: Portal, 2001. 143 s. ISBN   80-7178-608-X .  

Externi odkazy

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu puberta na Wikimedia Commons
• Tema Puberta ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo puberta ve Wikislovniku

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.