Prom?nna hv?zda je hv?zda , jeji? hv?zdna velikost (zdanliva jasnost), pop?. i spektrum , se m?ni v pravidelnych nebo nepravidelnych ?asovych obdobich.

Podle zakladnich p?i?in zm?n jasnosti rozli?ujeme prom?nne hv?zdy do dvou skupin: ^[1]

• fyzicke prom?nne hv?zdy ? celkovy za?ivy tok a tedy i jasnost samotne hv?zdy se skute?n? m?ni, nap?iklad kv?li pulzacim
• geometricke prom?nne hv?zdy ? zm?na jasnosti je zp?sobena nap?iklad rotaci nebo zakrytem hv?zdy, celkovy za?ivy tok hv?zdy se nem?ni

Podrobn?ji se pak d?li na jednotlive t?idy a typy.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zaznamy o pozorovani prom?nnych hv?zd pochazeji z kronik ?inskych astronom?. Jednalo se o pozorovana vzplanuti nov nebo supernov, nyni znamych pod ozna?enim SN 185 , SN 393 , SN 1006 , SN 1054 a SN 1181 (?islo zna?i rok pozorovani podle gregorianskeho kalenda?e). Dal?imi supernovami, ji? zaznamenanymi i v Evrop?, byly SN 1572 (objevitel Tycho Brahe ) a SN 1604 (znama jako Keplerova supernova).

V roce 1596 David Fabricius zjistil, ?e hv?zda Omikron Ceti m?ni svou jasnost. Johannes Holwarda v roce 1638 ur?il jeji periodu na 11 m?sic? a byla to tedy prvni znama hv?zda s pravidelnou prom?nnosti. Dal?imi hv?zdami, u kterych byla objevena prom?nnost, byly Algol (1669), Chi Cygni (1686), R Hydrae (1704) nebo Delta Cephei (1784) a Beta Lyrae (1784). V roce 1844 bylo znamo u? 21 prom?nnych hv?zd. Diky adaptaci fotografie pro astronomicka pozorovani za?al od roku 1890 po?et objevenych prom?nnych hv?zd prudce nar?stat. Dal?i takovy nar?st p?i?el s nastupem CCD techniky a automatickych p?ehlidek oblohy na p?elomu 20. a 21. stoleti.

Oficialni katalog prom?nnych hv?zd ? General Catalogue of Variable Stars (GCVS) ? v poslednim vydani z prosince 2011 uvadi tem?? 46 000 prom?nnych hv?zd. ^[2] Znamych prom?nnych hv?zd je ov?em mnohem vice, a? stovky tisic. ^{[p 1]}

Pojmenovani prom?nnych hv?zd [ editovat | editovat zdroj ]

S nar?stajicim po?tem prom?nnych hv?zd vyvstala otazka jejich rozli?eni. Prvni pojmenovani ov?em podcenila budouci mno?stvi prom?nnych hv?zd a tak se pou?iva n?kolik navazujicich system? ozna?eni. Postupem ?asu se tedy pojmenovani ustalila na nasledujici podob? ^[3] , kde je na prvnim mist? kod hv?zdy a na druhem genitiv nebo zkratka souhv?zdi, do ktereho hv?zda pat?i:

• Hv?zdy, ktere ji? m?ly jmena podle Bayerova ozna?eni , si tato jmena ponechaly - nap?. Beta Persei
• Ostatni hv?zdy se pojmenovavaly od pismene R po Z - nap?. T Tauri
• Nasleduji ozna?eni RR, ... RZ, SS, ... SZ a? po ZZ - nap?. RR Lyrae
• Pokra?uje se AA, ... AZ, BB, ... a? po QZ. Pismeno J se vynechava na prvnim i druhem mist?.
• Vy?e uvedena ozna?eni umo??uji pojmenovat celkem 334 hv?zd v ka?dem souhv?zdi. Dal?i ozna?eni za?inaji pismenem V a ?islem, po?inaje V335 - nap?. V838 Monocerotis

Nemohou tedy existovat ozna?eni jako QM Lyrae, V 255 Cephei nebo JL Persei.

Vy?e uvedena pojmenovani jsou hv?zdam ud?lena p?i jejich publikaci v GCVS. Ostatni hv?zdy maji ozna?eni podle jinych katalog?, ve kterych jsou uvedeny. N?kdy maji i vice ozna?eni najednou a nemusi se k nim p?idavat souhv?zdi. Nap?. CzeV244 ?i hv?zda NSVS 17396804, ktera je zarove? ozna?ena jako VSX J230340.1-123816. ^{[p 2]}

Pozorovani prom?nnych hv?zd [ editovat | editovat zdroj ]

Pro pozorovani prom?nnych hv?zd se pou?iva fotometrie , spektroskopie a spektrofotometrie . Fotometricka pozorovani mohou byt vizualni (prostym okem nebo s dalekohledem), fotograficka (na fotograficke desky a filmy) nebo elektronicka (pomoci DSLR fotoaparatu nebo CCD kamery - jako objektiv slou?i dalekohled nebo fotograficky objektiv).

Vystupem z fotometrickeho pozorovani, je v?t?inou tzv. sv?telna k?ivka, ktera je zobrazena v grafu s vodorovnou osou v jednotkach ?asu (nap?. Julianske datum ) a svislou osou v magnitudach . Ze sv?telne k?ivky lze ur?it amplitudu zm?n, periodu a ?as minima nebo maxima jasnosti prom?nne hv?zdy.

Pozorovani prom?nnych hv?zd je jednou z oblasti v?dy, kde se mohou ve velke mi?e uplatnit amate?i. Proto?e je jich mnohem vice ne? profesional? a pot?ebna technika pro CCD fotometrii je b??n? dostupna, doka?i svymi pozorovanimi pokryt mnohem vice hv?zd ne? samotne profesionalni observato?e, a to v dostate?ne kvalit?. Neni proto vyjimkou, ?e n?ktere z d?le?itych objev? na poli prom?nnych hv?zd u?ini prav? amater?ti astronomove ^{[4] [5] [6] [7]} ; ?esky amatersky astronom Pavel Caga? v roce 2012 objevil prom?nnost u hv?zdy CzeV343, ktera je unikatni tim, ?e se jedna o dvojnasobnou dvojhv?zdu - tedy ?ty?hv?zdny system, v kterem jsou ob? dvojhv?zdy zakrytove. Takoveto systemy byly doposud znamy pouze t?i. ^{[8] [9]} V ?eske republice sdru?uje profesionaly i amatery Sekce prom?nnych hv?zd a exoplanet ?eske astronomicke spole?nosti

Skupiny a t?idy prom?nnych hv?zd [ editovat | editovat zdroj ]

Geometricke prom?nne hv?zdy [ editovat | editovat zdroj ]

U t?chto hv?zd je jejich prom?nna zdanliva jasnost zp?sobovana geometrii bu? vlastni hv?zdy nebo t?les, ktera ji obklopuji.

N?kdy se ozna?uji jako zdanlive prom?nne hv?zdy . D?li se do dvou t?id:

• rota?ni hv?zdy ? hv?zdy, ktere maji na svem povrchu tmave skvrny nebo maji tvar elipsoidu - v r?znych fazich rotace vyza?uji sm?rem k Zemi r?zne mno?stvi sv?tla
• zakrytove hv?zdy ? dvojhv?zdy, jejich? slo?ky se v??i pozorovateli ze Zem? v pravidelnych intervalech navzajem zakryvaji
  • typ Algol : dv? hv?zdy jsou navzajem zcela odd?lene. Mezi primarnim (hlub?im) a sekundarnim (m?l?im) minimem jsou obdobi tem?? konstantni jasnosti.
  • typ β Lyr : hv?zdy jsou zdeformovane do elipsoid?, maximum je mirn? zaoblene
  • typ W UMa : hv?zdy jsou natolik blizko sebe, ?e se navzajem dotykaji a dochazi k vzajemnemu p?enosu materialu. Primarni i sekundarni minima jsou stejn? nebo tem?? stejn? hluboka. Periody jsou krat?i ne? jeden den a jasnost se m?ni neustale (nenastava obdobi konstantniho maxima).

Fyzicke prom?nne hv?zdy [ editovat | editovat zdroj ]

Tyto hv?zdy m?ni svoji jasnost diky zm?n? fyzickych vlastnosti vlastni hv?zdy. M??e jit o zm?ny radialnich rychlosti (tedy rozpinani a smr??ovani hv?zdy), povrchove teploty a nasledn? i vlastniho spektra .

Tyto hv?zdy se n?kdy ozna?uji jako vlastni prom?nne hv?zdy . Je jich znamo okolo 40 000 a d?li se do t?i t?id:

• pulzujici prom?nne hv?zdy ? hv?zdy, jejich? prom?nnost je zp?sobena periodickym rozpinanim a smr??ovanim
  • Cefeidy - kratkoperiodicke, d?li se na n?kolik dal?ich podtyp?
  • dlouhoperiodicke - pulzujici prom?nne s periodou v ?adu let
• eruptivni prom?nne hv?zdy ? hv?zdy, ktere vykazuji nahle zm?ny v jasnosti, co? je zp?sobeno aktivitou v jejich atmosfe?e
• explozivni prom?nne hv?zdy ? sem se ?adi r?zne typy hv?zd s explozivni zm?nou jasnosti: symbioticke hv?zdy , novy , supernovy a rekurentni novy.

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Cefeida
• Hv?zda typu T Tauri
• V407 Cygni

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu prom?nna hv?zda na Wikimedia Commons
• Prom?nne hv?zdy - skripta Masarykovy univerzity v pdf
• var.astro.cz Sekce prom?nnych hv?zd a exoplanet ?eske astronomicke spole?nosti