Promitaci stroj

Promitaci stroj , filmovy projektor , nebo te? promita?ka , je za?izeni ktere umo?ni sledovat filmy nato?ene na analogovy filmovy material. Vyu?iva vlastnosti doznivani zrakoveho vjemu lidskeho zraku a psychologicke zku?enosti o pr?b?hu pohyb? ve skute?nosti, jedna se o fyziologicky jev ozna?ovany jako setrva?nost lidskeho oka .

Vjem plynuleho jasu vznika doznivanim na sitnici oka. Je tim dokonalej?i, ?im vy??i je kmito?et zm?n sv?tlo-tma. Normaln? se promita 24 ? 25 obrazovych poli za sekundu. Kmito?et promitani je zdvojovan dal?im p?eru?enim sv?telneho toku v dob?, kdy se film v okeni?ce promita?ky nepohybuje. Tim se dosahuje dvojnasobneho po?tu obrazovych zm?n, tedy 48 a? 50 za sekundu. Ka?dy obrazek na filmu je tak promitnut dvakrat po sob?.

Zakladni sou?asti promitaciho stroje [ editovat | editovat zdroj ]

Popis se tyka stabilnich p.s. s uzav?enou konstrukci (sou?asne promita?ky v kinech)

Pohonny elektromotor v?t?inou na t?ifazovy st?idavy proud . (v za?atcich kinematografie se to?ilo klikou)
Rozvod hnaci sily . Pou?ivaji se r?zne druhy rozvod?. Kralovsky h?idel , ozubena kola , ozubene ?emeny. Dba se p?edev?im na provozni spolehlivost, trvanlivost a nehlu?nost
Pohybujici se ?asti mechanismu. Ozubene vale?ky, strhovaci mechanismus , Maltezsky k?i? , ota?iva zav?rka, navijeci spojka, zubove olejove ?erpadlo . Nejvic namahane ?asti jsou uzav?eny v t?sne sk?ini a mazany tlakovym olejem.
Lampova sk?i? se zdrojem sv?tla
Opticka soustava
Zvukova soustava

Sv?telny zdroj [ editovat | editovat zdroj ]

Moderni promita?ky ur?ene k projekci v kinosalech pou?ivaji tem?? vylu?n? xenonove vybojky. Ba?ka vybojky z taveneho k?emene s pevn? nastavenymi wolframovymi elektrodami je napln?na plynem xenonem pod tlakem 8-10 atmosfer. P?i provozu tlak stoupa na 25-30 atm. Zdrojem sv?tla je oblouk mezi elektrodami. Za?eh oblouku obstarava vysokofrekven?ni vysokonap??ovy impuls zapalovaciho za?izeni, tvo?ici ionizovanou cestu. Nezbytnou sou?asti je soustava teplopropustneho interferen?niho zrcadla s pomocnym zrcatkem a dob?e odv?trana lampova sk?i?. V?trani je zaji?t?no silnym ventilatorem, odvad?jicim nah?aty vzduch a ozon, produkovany vybojkou. Vybojka je sou?asn? i zdrojem ultrafialoveho za?eni, sk?i? je proto vybavena mechanickym blokovanim, znemo??ujicim jeji otev?eni za chodu sv?telneho zdroje.
P?enosne promitaci p?istroje pou?ivaly specialni ?arovky s dlouhym tlustym vlaknem, pozd?ji vylu?n? halogenove. Promitaci ?arovky star?ich typ? bylo nutno adjustovat v??i opticke soustav? pomoci dutych zrcadel tak, aby obraz vlaken co nejlepe vypl?oval okeni?ku filmoveho okenka a sou?asn? se paprsky, odra?ene od kuloveho zrcadla neodra?ely na samotne vlakno (v takovem p?ipad? do?lo k rychlemu p?eh?ati vlakna). Nov?j?i ?arovky jsou p?edjustovany z vyroby a v opticke soustav? jsou fixovany pomoci nezam?nne patice, zaji??ujici jejich definovanou polohu v??i opticke ose a okeni?ce.
Zdroje sv?tla s uhliky ( obloukova lampa ) pracovala s dvojici uhlikovych ty?inek (?uhlik?“) nestejne tlou??ky, posouvane pomoci dvojice synchronnich motork? a dvou v?eten, nebo (u star?ich stroj?) hodinovym mechanismem. Zdrojem sv?tla byl elektricky oblouk o nizkem nap?ti, ho?ici mezi ty?inkami, konkretn? pak misto na ?ele kladneho uhliku, zvane krater. Pro zamezeni mo?neho po?kozeni dr?ak? a vysokemu proudu byly uhliky opat?eny m?d?nym povlakem. Modern?j?i projektory byly vybaveny pomocnymi elektromagnety, formujicimi obloukovy vyboj do tvaru, co nejlepe odpovidajiciho okeni?ce ? tim byl zaji?t?n vy??i sv?telny tok a rovnom?rn?j?i prosv?tleni plochy filmoveho okenka. Do sm?si byly p?idavany prvky vzacnych zemin a lehkych kov? pro zvy?eni stability ho?eni oblouku a dosa?eni lep?iho spektralniho slo?eni produkovaneho sv?tla. Spaliny t?chto uhlik? byly velmi toxicke. Stroje s obloukovym zdrojem m?ly lampovou sk?i? ?aste?n? mechanicky odd?lenou od mechanicke ?asti z d?vod? vysoke teploty, obloukem produkovaneho ultrafialoveho za?eni a vznikajicich spalin z ho?eni uhlik?. Ze stejnych d?vod? byla lampova sk?i? vybavena intenzivnim odv?travanim do vzduchotechnickeho kanalu.

Promitaci mechanismus [ editovat | editovat zdroj ]

Promitaci mechanismus je tvo?en navijeci a odvijeci civkou (ta je vybavena t?eci brzdou, branici nekontrolovanemu rozvinuti pasu), transportnimi a vyrovnavacimi vale?ky, filmovou drahou s okeni?kou, voditky a odpru?enymi p?itla?nymi prvky, drapakem a drapakovym mechanismem u p?enosnych p?istroj?, strhovacim mechanismem u profesionalnich p?istroj? (obvykle maltezsky k?i? , p?imo mechanicky spojeny s prvnim ozubenym ta?nym vale?kem na vystupu filmu z okeni?ky), zav?rkou a dal?imi pomocnymi mechanismy.

Mechanicky nejnaro?n?j?i sou?asti je konstrukce filmove drahy spolu se strhovacim mechanismem. Jejim ukolem je 24 × za sekundu p?esunout film o rozte? jednoho poli?ka a ustalit jej do uplneho klidu. K tomuto u?elu se pou?iva systemu vedeni filmoveho pasu s volnymi smy?kami ?i soustavou tlumicich (vyrovnavacich) vale?k?, vytva?ejicich volne useky pasu, umo??ujici strhovacimu mechanismu posouvat pas s minimalnim mechanickym namahanim.

Opticka soustava [ editovat | editovat zdroj ]

Opticka soustava ma dvoji u?el ? soust?edi sv?tlo sv?telneho zdroje do okeni?ky a prosv?tluje tak film a zaji??uje promitnuti obrazu na platno bez tvaroveho a barevneho zkresleni. Tvo?ena je kondenzorem (v podob? soustavy ?o?ek a dutych zrcadel) a objektivem , ktery m??e byt vybaven anamorfotickou p?edsadkou . Stacionarni projektory mivaji objektivy vym?nne, umist?ne do stahovaci objimky ?i osazene na karuselu, zaji??ujicim jejich rychlou vym?nu.

Objektiv projektoru se pohybuje ve dvou konstruk?nich osach. Svisly pohyb (paraleln? s filmovou drahou) umo??uje nastaveni obrazu tak, aby byl zobrazen obraz filmoveho okenka, nikoliv d?leni okenek, pohybem v kolme ose (p?edozadni) se provadi zaost?eni. Mechanika objektivu byva opat?ena areta?nim prvkem, zabra?ujicim ztrat? nastaveni v d?sledku mechanickych raz? a vibraci.

Opticka soustava sv?telneho zdroje je v sou?asne dob? tvo?ena p?eva?n? vysoce odrazivymi zrcadly s interferen?ni odraznou vrstvou, umo??ujicimi vyu?ivat velkou ?ast sv?telneho toku zdroje.

Zvukova soustava [ editovat | editovat zdroj ]

S nastupem zvukoveho filmu (po?atek 30. let 20. stoleti) museli konstrukte?i ?e?it problem. V rovin? objektivu se filmovy pas pohybuje trhan? , p?es snima? zvuku musi prochazet co mo?na nejplynuleji . Odchylky od rovnom?rneho posuvu vyrazn? zhor?uji kvalitu zvuku. ?e?enim byl t??ky setrva?nik se soustavou kladek:

Za okeni?kou a strhova?em film prochazi uklid?ovacim za?izenim smy?ky filmu. Je to soustava tlumici a p?itla?ne kladky, ktera zachycuje kmitavy pohyb pasu a p?evadi jej na plynuly
P?es pomocne kladky se film dostane k optickemu (d?ive i magnetickemu) budi?i zvuku. Film je p?es vykyvnou kladku ? ktera vyrovnava nepravidelnosti pohybu filmu ? opasan (vice ne? 180°) kolem hladkeho vale?ku bez ozubeni. Ten je upevn?n na spole?ne ose s t??kym setrva?nikem . Odborny termin je ota?iva draha optickeho budi?e zvuku .
Snimaci optika budi?e zvuku promita na ?ast filmu, kde je umist?n zvukovy zaznam, ost?e osv?tlenou snimaci plo?ku. Ma delku 2,2mm. a ?i?ku 0,02mm. Na p?esnem se?izeni teto plo?ky je zavisla kvalita zvuku. Tohoto systemu se vyu?iva zejmena u projektor? na 16 mm film.

Projektory na kinofilm 35 mm maji zdroj sv?tla s optikou soust?e?ujici sv?telny tok na zvukovou stopu filmu, zde je v?ak d?le?ite jen to, aby v cele ?i?ce stopy bylo prosviceni rovnom?rne. T?leso mikrooptickeho snima?e obsahuje vlastni objektiv, ktery obraz zvukove stopy promita zhruba dvacetkrat a vickrat zv?t?eny na clonku s tenkou ?t?rbinou, za kterou teprve je sv?tlocitlivy prvek. Takovy snima? ma na boku okenko umo??ujici vizualni kontrolu, zda se skute?n? snima jen zvukova stopa, aby nebyla ru?ena ani obrazovymi poli?ky, ani perforaci. Mikrometricky ?roub umo??uje operatorovi provest stranovou korekci snimani zvukove stopy. Se?izeni kolmosti ?t?rbiny ke sm?ru pohybu filmu je mimo?adn? d?le?ite a provadi se za pomoci etalonoveho filmu.

Pak sv?tlo dopada na fotonku ?i sv?tlocitlivy ?ip. Elektronika pak p?evede sv?tlo na zvukovy signal.

Rozd?leni promitacich stroj? [ editovat | editovat zdroj ]

P?enosne ? na 8 mm a 16 mm ? film, oba formaty tem?? upadly v zapomn?ni s nastupem videotechniky, pou?ivaji se jen velmi z?idka a ojedin?le.
Stabilni ? p?eva?n? na 35 mm nebo 70 mm film jsou pou?ivane ve stalych kinech a byvaji robustni konstrukce s vysokym sv?telnym tokem. Slou?i v kinech , kde doposud jsou schopny odolat konkurenci digitalniho videa. ^[
zdroj?
] Jejich p?ednosti je velke filmove platno a jim umocn?ny pro?itek.