 |
| Zakladni udaje
|
|---|
|
| Typ
| T??ky k?i?nik
|
|---|
| T?ida
| Admiral Hipper
|
|---|
| Jmeno podle
| Ev?en Savojsky
|
|---|
| Zahajeni stavby
| 23. dubna
1936
|
|---|
| Spu?t?na na vodu
| 22. srpna
1938
|
|---|
| Uvedena do slu?by
| 1. srpna
1940
|
|---|
| Osud
| Po atomovych testech odta?ena k atolu Kwajalein, kde se v prosinci 1946 p?evrhla a potopila.
|
|---|
| Poloha vraku
| Tichy ocean
|
|---|
| Takticko-technicka data
|
|---|
| Vytlak
| 15 000 t (prazdny), 18 400 t (max.)
|
|---|
| Delka
| 212,5 m
|
|---|
| ?i?ka
| 21,8 m
|
|---|
| Ponor
| 7,2 m
|
|---|
| Pohon
|
- 3 × parni turbina
Blohm & Voss
- 3 × t?ilisty lodni ?roub
- 100 000 hp (75 MW)
|
|---|
| Rychlost
| 32 uzl? (59 km/h; 37 mph)
|
|---|
| Dosah
| 7200 mil p?i 20 uzlech
|
|---|
| Posadka
| 42 d?stojnik? a 1340 namo?nik?
|
|---|
| Panci?
|
- Pas: 70 a? 80 mm
- Paluba: 20 a? 50 mm
- ?ela v??i: 105 mm
|
|---|
| Vyzbroj
| 8 × 20,3 cm SK
12 × 10,5 cm L/65 C/33
17 × 4 cm FlaK
8 × 3,7 cm L/83
28 × 2 cm MG L/64
12 × 53,3 cm
|
|---|
| Letadla
| 3 ×
Arado Ar 196
|
|---|
Prinz Eugen
byla t?eti jednotka
t??kych k?i?nik?
t?idy Admiral Hipper
n?mecke
Kriegsmarine
. Jeji pracovni jmeno bylo
Kreuzer J
(
k?i?nik J
). Po dokon?eni nesla jmeno po
rakouskem
princi
Ev?enu Savojskem
.
Kyl lod? byl polo?en
23. dubna
1936
v lod?nicich
Krupp Germaniawerft
v
Kielu
. Spu?t?ni na vodu se do?kala
22. srpna
1938
, a
Kriegsmarine
si ji do slu?by p?evzala
1. srpna
1940
. Stavba jednotky vy?la N?mecko na 104,5 mil.
RM
.
Pohon zabezpe?ovalo 12 vysokotlakych kotl?, ktere pohan?ly 3 turbiny a vysledny vykon byl a? 133 631
PS
. Rychlost lod? byla p?i idealnich podminkach 33 uzl?, v praxi 32,5 uzlu.
Bo?ni
pance?ovy
pas, 70-80
mm
se na p?idi a zadi zu?oval na 30-50 mm. Paluba byla chran?na dv?ma pasy panci?e a to prvni o sile 12-20 mm a druhy 20-50 mm. V??e hlavni ra?e 70-105 mm, barbety a velitelska v?? a? 50-150 mm.
Hlavni vyzbroj se skladala z osmi
d?l
ra?e 203 mm (8"/60 cal) ve ?ty?ech dvouhlav?ovych v??ich SK C/34, s dost?elem 33 500
m
. Pomocnou vyzbroj tvo?ilo dvanact d?l ra?e 105 mm ulo?enych v ?esti dvouhlav?ovych polootev?enych v??ich typu Dopp L/31, s dost?elem 17 700 m. Proti
letadl?m
se dalo pou?it i pomocne d?lost?electvo ra?e 105 mm, ale jen na ochranu proti letadl?m bylo nainstalovano ?est 37 mm
kanon?
a osm kanon? ra?e 20 mm. Dvanact
torpedomet?
ra?e 533 mm, ve st?edni ?asti lod? po ?ty?ech trojhlav?ovych kompletech.
Katapult se nachazel ve st?edni ?asti lod?. Lo? mohla nest t?i
hydroplany
Arado Ar 196
.
Lo? byla vybavena
radarem
, asi FuMO-27.
Od srpna do prosince
1939
probihala jednani o prodeji nedokon?eneho
Prinz Eugen
a jeho mlad?ich sester
Seydlitz
a
Lutzow
do
SSSR
, ale nakonec byl dojednan prodej jenom poslednich dvou jednotek. Je?t? b?hem vyzbrojovani v lod?nici v
Kielu
byla v noci z
1.
na
2. ?ervenec
1940 lo? po?kozena
pumami
bombarder?
RAF
, ?kody ov?em nebyly zasadni a za?atkem srpna 1940 vstoupil k?i?nik do slu?by. Naslednych n?kolik m?sic? absolvovala posadka vycvik a r?zne testy. V dubnu 1941 byla lo? po?kozena magnetickou minou, ale u? v kv?tnu
1941
se p?ipojila k
bitevni lodi
Bismarck
pro operace v Atlantiku (viz
Operace Rheinubung
a
bitva v Danskem pr?livu
). Prvni velkou bojovou akci na rozdil od Bismarcku k?i?nik p?e?il a nasledn? kotvil n?kolik m?sic? v
Brestu
. Zde se stal n?kolikrat ter?em nalet? RAF. Zasa?en a t??ce po?kozen byl p?i naletu v noci z 1. na 2. ?ervenec 1941. Jedna puma propadla palubami podel vnit?ku pla?t? lodi a po?kodila zejmena d?love systemy. Zasah je p?ipisovan n?kolika letadl?m, z nich? jedno z
311. ?eskoslovenske bombardovaci perut?
navigoval
Jan Gellner
. Opravy trvaly a? do konce roku 1941. 11. unora 1942 opustil
Prinz Eugen
spolu s bitevnimi k?i?niky
Scharnhorst
a
Gneisenau
Brest a poda?ilo se jim proklouznout Laman?skym pr?livem do n?meckych p?istav? a nasledn? do Norska. Od konce roku 1942 do konce valky slou?ila lo? p?edev?im na
Baltu
, kde provad?la mimo jine palebnou podporu pozemnich jednotek. Posledni m?sic valky kotvil k?i?nik ve
Sweinemunde
a nasledn? v
Kodani
.
Lodni ?roub v namo?nim pamatniku Laboe
Z aktivni slu?by byl vy?azen
7. kv?tna
1945
, tedy na uplnem konci
druhe sv?tove valky
. Po valce ho pod nazvem
USS Prinz Eugen
p?evzaly
Spojene staty
, ktere ho z provozu vy?adily a pou?ily na testy jadernych zbrani na mo?i. V ?ervenci
1946
p?e?kal testy Able a Baker, i kdy? u? byl zasa?en
radioaktivitou
, byl p?esunut k
atolu
Kwajalein
a
22. prosince
1946 nedaleko
Enubuj
potopen. V roce
1978
byl vyzdvi?en lodni ?roub a umist?n v
N?mecku
v
kielskem
namo?nim pamatniku Laboe.
- VAN?ATA, Pavel.
Letec po hv?zdach : vale?ny denik Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF
. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s.
ISBN
978-80-86289-64-9
. Kapitola P?iloha 5 : Nalet na k?i?nik Prinz Eugen v p?istavu Brest v noci z 1. na 2. ?ervence 1941, s. 182?190.