Pra?sky gro? ( n?mecky Prager Groschen , latinsky grossus Pragensis , polsky grosz praski ) byla st?ibrna mince , kterou nechal na zaklad? mincovni reformy , zpracovane italskymi pravniky a banke?i, razit od roku 1300 ?esky kral Vaclav II. Mince byla ve sve dob? ve st?edni Evrop? ?iroce u?ivanym platidlem. Jeji nazev pochazi z latinskeho vyrazu denarius grossus ? tlusty denar .

Charakteristiky mince [ editovat | editovat zdroj ]

Pra?sky gro? byl na svoji dobu pom?rn? t??ka a velka st?ibrna mince . Hmotnost mince se pohybovala mezi 3,5?3,7 g s velkou ryzosti 933/1000 st?ibra. Pra?sky gro? se d?lil na 12 men?ich pen?z, tzv. parv? ( lat. = maly ). Po celou dobu sve ra?by m?la mince v podstat? stale stejny obraz lice i rubu. Licni strana nesla obraz ?eske kralovske koruny a v dvojitem opisu jmeno panovnika a text DEI GRATIA REX BOEMIE ( Z Bo?i milosti kral ?esky ). Rub mince nesl obraz ?eskeho heraldickeho lva a opis GROSSI PRAGENSES ( Gro?e pra?ske ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ra?bu mince podnitil nalez bohatych st?ibrnych lo?isek v Kutne Ho?e a hospoda?sky rozvoj zem?, ktera tehdy pat?ila k nejvysp?lej?im v Evrop?. Vaclav II. si proto pozval do ?ech italske pravni a finan?ni radce. Mezi nimi sem roku 1292 p?i?el take pravnik Gozzius z Orvieta (take znamy jako Gozzo z Orvieta ), aby krali pomahal se zakonodarnou ?innosti. Na Vaclav?v p?ikaz sestavil novy horni zakonik Ius regale montanorum , jeho? sou?asti byla take mincovni reforma. Tou se zavad?la ra?ba pra?skeho gro?e a zakazoval se ob?h nera?eneho st?ibra.

Mince se razila ve Vla?skem dvo?e v  Kutne Ho?e . Za jeji vzor slou?il francouzsky gro? Ludvika IX. z roku 1266 , nazyvany gros tournois ? toursky gro? .

P?esto?e si kral Vaclav II. p?al, aby mince byla ?stala“ a ?v??na“, tak postupem doby klesala jak vaha mince (a? na 2,4 g), tak i ryzost mince (562/1000). P?esto byla mince velmi oblibena a pronikla a? za hranice ?eskych zemi.

Druheho listopadu 1378 vydali Karel IV. a Vaclav IV. novy mincovni ?ad pro ?eske kralovstvi. Mincovni slitina se m?la skladat z jednoho dilu st?ibra a dvanacti dil? m?di. Z jedne h?ivny teto slitiny m?lo byt ra?eno 70 pra?skych gro?? a jeden gro? tvo?ilo 12 hale??. Za dodr?ovani tohoto mincovniho ?adu zodpovidali dva kontrolo?i. Prvni byl jmenovan kralem, druhy kontrolor byl zastupce ?lechty a m?l dostavat tydenni plat 56 gro??. ^[1]

V dob? husitskych valek p?echodn? skon?ila ra?ba pra?skeho gro?e, ov?em z?stal jako po?etni jednotka (kdy p?esn? se nerazilo neni jiste, od 20. let 15. stoleti, od r. 1433 se uva?uje o p?ile?itostnych ra?bach, pln? obnoveno za reformy Ji?iho z Pod?brad, tedy po roce 1469). ^[2] Po m?nove reform? Ji?iho z Pod?brad byl stanoven pevny pom?r 2 mi?enske gro?e se rovnaji 1 pra?skemu. Ra?bu gro?e ukon?il roku 1547 Ferdinand I. , kdy ji vyst?idal st?ibrny tolar .

Jako dil tolaru byl od roku 1573 ra?en bily gro? (podle vzoru pra?skeho gro?e ra?eneho 1547) a od roku 1576 je?t? polovi?ni maly gro? (prvni mince s ?eskym popisem zn?jicim MALEY GROSS). P?esto pra?sky gro? platil dal a teprve patent Ferdinanda III. roku 1644 definitivn? ukon?il jeho ob?h.

V pen??nim systemu [ editovat | editovat zdroj ]

Podle reformy Vaclava II. se razil pra?sky gro? z pra?ske h?ivny (tj. asi 253,17 g) ? ov?em Josef Smolik poukazal, ?e se v teto dob? pou?ivala ?ada dal?ich h?iven (z?ejm? jako po?etni jednotka i jako mincovni jednotka). Z pra?ske h?ivny se razilo 64 gro??, velmi rychle se prosadila po?etni jednotka kopa gro?? (tj. 60 gro??). P?epo?et na star?i brakteatovou m?nu byl stanoven 6 brakteat? = 1 gro?.

P?vodn? se pro vnit?ni trh po?italo se jednim druhem drobne mince, s parvem (12 do gro?e), v roce 1384 byly zavedeny dal?i dva druhy drobnych pen?z, jejich nominalni hodnota byla 1 gro? = 7 peniz? (nummi) = 14 hale?? = 28 obol? (oboli). Za husitstvi nastala v mnoha ohledech nouzova situace, gro?e se nerazily, naopak prosadily se drobne mince s malym podilem st?ibra ( kali?ky a flutky ).

Mezinarodni trh si vy?adal ra?bu zlatych minci (od Jana Lucemburskeho ra?eny p?ile?itostne zlate), na ktere nebyl gro? pevn? navazan (pom?r se pohyboval okolo p?l kopy, ov?em s poklesem ryzosti gro?e se pom?r zvy?oval). I po prosazeni tolaru jako vychozi mince m?nove soustavy byl pom?r stanoven 1 tolar = 30 gro?? (takto byl vymezen i pozd?j?i bily gro?).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• SMOLIK, Josef. Pra?ske gro?e a jejich dily : 1300-1547 . Praha: ?eska akademie cisa?e Franti?ka Josefa pro v?dy, slovesnost a um?ni, 1894. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pra?sky gro? na Wikimedia Commons
• Stranky ?eske numismaticke spole?nosti, pobo?ky Pra?ske gro?e
• 705 let pra?skeho gro?e
• Web o pra?skych gro?ich a jejich dilech GROSSI-PRAGENSES