Pra?ska defenestrace (1618)
Pra?ska defenestrace roku 1618, holandsky soudoby letak.
Trvani	23. kv?tna 1618
Misto	Praha ?eske kralovstvi ?eske kralovstvi
Vysledek	Starom?stska exekuce
Lid?i
Jind?ich Matya? Thurn kralov?ti mistrod?ici Vilem Slavata z Chlumu a Ko?umberka a Jaroslav Bo?ita z Martinic
Ztraty
2 zran?ni
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pra?ska defenestrace 23. kv?tna 1618 (ozna?ovana jako t?eti nebo druha , pokud se jako druha nepo?ita defenestrace roku 1483 ) byla demonstrativnim aktem odporu ?eskych stav? vedenych Jind?ichem Matya?em Thurnem proti poru?ovani Rudolfova majestatu , ktery zahajil ?eske stavovske povstani a tim i t?icetiletou valku . P?i teto akci byli z oken Pra?skeho hradu vyhozeni kralov?ti mistodr?ici Vilem Slavata z Chlumu a Ko?umberka a Jaroslav Bo?ita z Martinic a sekreta? Filip Fabricius . Udalost se obe?la bez ob?ti na ?ivotech.

P?edchozi udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Rudolfa II. se jeho bratr Matya? op?t sna?il upevnit pozici katolicke cirkve , jeji? ji? tak slabe postaveni bylo je?t? dale ot?eseno tzv. Rudolfovym majestatem . Ji? v b?eznu roku 1618 se se?el stavovsky sn?m, zaminka k jeho svolani byl vrchnostensky p?ikaz uzav?it dva protestantske kostely v m?st? Broumov , ktere tehdy pat?ilo ?adu benediktin? a dokonce zbourani kostela v Hrobu pat?icim pra?skemu arcibiskupstvi . Kostely byly postaveny luteranskymi poddanymi na pozemcich pat?icich katolicke vrchnosti, a to bez jejiho svoleni. Jednalo se o poru?eni tehdy ?iroce uznavane zasady Cuius regio, eius religio (??i zem?, toho vira“), ktera byla v p?edb?lohorske dob? pova?ovana za nedotknutelne pravo majitel? panstvi. Zakladem sporu byl nejasny vyklad Rudolfova majestatu, zda poddani na cirkevnim zbo?i maji stejne pravo svobodne volby vyznani, jako poddani na komornim (= kralovskem) zbo?i. Je paradoxem, ?e na panstvich ?lechtickych nem?li poddani mo?nost volby vyznani, kde?to na panstvich pat?icich krali tuto volbu m?li. Dne 21. a 22. kv?tna 1618 se se?el v Praze v Karolinu sjezd ?eskych evangelickych stav?, ktery odpovidal usneseni zemskeho sn?mu z let 1609?10 v souvislosti s Rudolfovym majestatem. Dle tohoto usneseni m?ly ?eske stavy pravo svolat svymi defensory (obhajci) ?zvla?tni sn?m poradni“ na obhajobu svych skute?nych i domn?lych prav. Cisa?em a kralem Matya?em byl v?ak tento sjezd zakazan. P?vodc?m sjezdu byl dano na v?domi, ?e p?esahuji sve kompetence, a proto cisa? sn?m zakazuje d?ive, ?ne?li by ty? ohe? viceji vznicen byl“. Zakon z roku 1609 v?ak poskytoval dal?i mo?nost smirneho ?e?eni sporu, a to zvla?tni soud, osazeny z poloviny katoliky a z poloviny evangeliky. M?lo se jednat o 24 va?enych osob, jejich? vyb?r byl svobodnou volbou ka?de ze znesva?enych stran. Na toto ?e?eni v?ak v nastalem nap?ti nikdo nepomyslel.

Vzhledem ke spor?m tahnoucim se ji? od let 1609?10 b?hem jednani o Rudolfov? majestatu byli oba tehdej?i kralov?ti mistodr?ici Vilem Slavata z Chlumu a Ko?umberka a Jaroslav Bo?ita z Martinic pova?ovani za p?vodce zakazu sn?mu (autorem formulace zakazu v?ak byl ministr a cisa??v d?v?rnik kardinal Khlesl ). A i diky tomu se v??i nim obratil hn?v nekatolickych stav?. Cisa? take na posledni chvili zm?nil zakaz na ?adost o odklad sn?mu, ale ji? to nebylo nic platne. Stavove v?domi si faktu, ?e podnikaji v?c velmi nebezpe?nou, take usilovali o p?ize? ve?ejneho min?ni, jakkoliv je tento pojem v po?atcich 17. stoleti v?ci pom?rn? iluzorni. Nechali proto den p?ed sjezdem ve v?ech kostelich pra?skych (vyslovn? ?esky i n?mecky) p?e?ist vyzvu, ktera m?la tehdej?i pra?skou obec p?ipravit na dal?i udalosti. Vyzva take obsahovala mimo jine prosbu Aby Pan B?h ra?il srdce Jeho Milosti Cisa?e pana a krale na?eho k milosti a lasce svych v?rnych poddanych nakloniti , ale take v?tu ale i aby srdce jejich milostivych pan? stav? posilnil a potvrdil . Z textu vyzvy je patrno, ?e radikalni roztr?ka s habsburskym domem nebyla je?t? na ja?e roku 1618 na po?adu dne, nicmen? stavov?ti p?edaci si byli v?domi va?nosti situace.

Pr?b?h udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

V utery dne 22. kv?tna 1618 prob?hlo v palaci Smi?ickych na malostranskem nam?sti jednani p?edak? stavovske opozice a na n?m bylo rozhodnuto o provedeni defenestrace hned nazit?i. Nasledujici den, ve st?edu, po osme hodin? ranni se vydali u?astnici sn?mu ?s velikym houfem, na vozich, na konich i p??ky“ na Pra?sky hrad . Po porad? zahajene modlitbami v tzv. zelenem pokoji, kde se konavaly sn?my, odebrali se pod vedenim Jind?icha Matya?e Thurna a Vaclava Budovce z Budova do Stareho kralovskeho palace do tehdej?ich mistodr?itelskych kancela?i v Ludvikov? k?idle . Zde zinscenovali improvizovane soudni li?eni proti dv?ma ze ?ty? p?itomnych ministr?, Vilemu Slavatovi z Chlumu a Ko?umberka a Jaroslavu Bo?itovi z Martinic . ^[1] Po vzru?ene debat? byli oba mistodr?ici shledani vinnymi z ru?eni majestatu, nep?ateli stav? i obecneho dobreho a odbojniky kralovstvi ?eskeho (velezradci) a byli odsouzeni k smrti vyhozenim z oken v druhem pat?e, ktera byla kolem 16?20 metr? nad zemi. Vyznamnym d?kazem, ?e ne?lo o momentalni vybuch vzteku, je i fakt, ?e dal?i dva p?itomni ?lenove zemske vlady, tj. nejvy??i purkrabi Adam ze ?ternberka a Matou? D?polt z Lobkovic , byli po provedeni exekuce doprovozeni ?estnym pr?vodem z Hradu do svych byt? v pra?skych m?stech.

Je nutne dodat, ?e byl vynesen i rozsudek, ktery p?e?etl Pavel ?i?an:

?Pon?vad? stavove jsou v tom vskutku p?esv?d?eni, ?e oba panove maji za ru?itele Majestatu pova?ovani byt, proto prohla?uji je za nep?atele sve a obecniho dobreho i za odbojniky kralovstvi ?eskeho v?bec.“ ^[2]

Prvni byl defenestrovan Martinic. Podle tradi?niho podani p?i padu stihl vyk?iknout: ?Jesu, Maria, miserere mei!“ Jeden ze stav? reagoval slovy: ?Schvaln?, jestli mu ta jeho Marie pom??e.“ Kdy? se pote podival z okna do p?ikopu a vid?l Martinice ?iveho, zvolal: ?U v?ech svatych! Ona mu pomohla!“ Pote byl defenestrovan Slavata, ktery si p?i padu t??ce zranil hlavu o ?imsu, a sekreta? Fabricius.

V?ichni t?i pad p?e?ili. Defenestrovani a katolicka strana to p?i?itali zasahu Panny Marie . Naopak protestanti, jmenovit? Pavel Skala ze Zho?e a Vaclav Budovec z Budova tvrdili, ?e to bylo tim, ?e pod okny palace bylo ?nastlano“ listinami a jinym odpadem; Slavata to v?ak popiral, udavaje: ?z toho okna vyhozeny ne m?kce na papiry, ale tvrd? na kameni pod oknem le?ici padl jsem, tak?e jsem se nemalo ztloukl a sob? hrub? na ?ivot? a zdravi ubli?il.“

Podle modernich vyzkum? by se na prudkem svahu dostate?n? velke smeti?t? neudr?elo (ani p?i archeologickem vyzkumu se pod Ludvikovym k?idlem smeti?t? nena?lo); defenestrovanym spi?e pomohl samotny prudky svah, po n?m? se jejich t?la po dopadu smykala. Ob?ti z?ejm? ochranil i tehdej?i tlusty od?v. ^{[3] [4] [5] [6]}

Ke chvili p?ed vyhozenim pi?e soudoby ?esky spisovatel a historik, Pavel Skala ze Zho?e , ve sve Historii ?eske toto:

A tu teprve jeden ka?dy soudil, ?e dol? z oken metani budou. Ano i oni ^{[pozn. 1]} , kdy? tomu porozum?li, ?e se s nimi ne?ertuje, a? prve nic pro svou vysokomyslnost a zpouru svou ?adnemu ne?ikali ani se neko?ili, te? v?ak teprve po?ali prositi, aby hrdl?m jich u?kozeno nebylo, ruce spinajice a Boha prosice, nohami o zemi zapirali a za milost ?adali.

Martinic po dopadu pomohl Slavatovi dojit do Lobkovickeho palace , kde je p?ijala pani Polyxena . Fabricius utekl dol? k ?ece. Ot?eseny Slavata skon?il v pe?i pani Polyxeny. Stavove nic vic proti n?mu nepodnikli; kdy? se uzdravil, mohl se odebrat do Teplic na zotaveni. Odtud po roce ujel do Sas. Zarove? se Slavatou a Martinicem byl vyhozen z okna vladni sekreta? Filip Fabricius. Z?stal bez zran?ni, tak?e mohl p?imo z p?ikopu dat se na ut?k z m?sta a dale do Vidn?. ^[7]

Martinic je?t? te?e noci uprchl do Bavorska . Dodnes na mistech dopadu v Zahrad? Na Valech stoji kamenne pamatniky vd??nych mistodr?icich.

Co stalo se na hrad?, zp?sobilo v Praze, jeji? ulice a nam?sti napln?ny byly zastupy lidu, ohromne roz?ileni, ale Thurn se postaral, aby k vytr?nostem proti katolik?m nebo ?id?m nedo?lo. Dne nasledujiciho zvolili shroma?d?ni stavove, kte?i se ustavili svemocn? jako ?adny sn?m zemsky a p?isahli vytrvati v obran? svych prav, v sn?movni sini na hrad? pra?skem vladu t?iceti direktor? , na?idili zemskou hotovost a zabavili k sve ruce sn?movni dan? dosud pro krale odvad?ne (nikoli jine dan? kralovske). Dne 26. kv?tna poslali zpravu o tom, co podnikli, a p?ipravenou ji? pisemnou obranu v?eho (Apologii) krali do Vidn?, uji??ujice, ?e v?echny kroky jejich sm??uji jen k obran? proti praktikant?m a nev?rnym syn?m vlasti. Necht?ji, tvrdili, podniknout ni?eho proti cisa?i, jeho? v?rnymi a poslu?nymi poddanymi z?stavaji. ^[7]

Slovy Da?ickeho [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• PETRA?, Josef. Starom?stska exekuce . Praha: Mlada fronta, 1985. Kapitola ?eska kancela?, Kratky proces, Zmatky kolem defenestra?niho okna, Spiklenci, s. 148?191.  
• PEKA?, Josef. Bila Hora . Praha: Rolnicka tiskarna, 1921. ISBN   80-7021-057-5 .  
• Pragensia : Der Prager Fenstersturz i. J. 1618 . P?iprava vydani Pick Friedel. Praha: s.n., 1918. Dostupne online . Faksimile dobovych letak? k pra?ske defenestraci 1618 s historickym pojednanim o jejich d?sledcich..  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?eske stavovske povstani
• Pra?ska defenestrace (1419)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pra?ska defenestrace (1618) na Wikimedia Commons
• Toulky ?eskou minulosti. 406. sch?zka: Praha, defenestrace, po?adove ?islo 3.