한국   대만   중국   일본 
Pra?ska asanace ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Pra?ska asanace

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Plan pra?ske asanace
Rudolf K?i?enecky : Bourani bloku dom? v okoli kostela sv. Ducha a ?pan?lske synagogy

Pra?ska asanace je v?ite ozna?eni radikalni ozdravujici p?estavby centralnich ?tvrti Prahy na p?elomu 19. a 20. stoleti. Tykala se zejmena Josefova , byvaleho ?idovskeho ghetta , a dale oblasti v zapadni ?asti Noveho M?sta pobli? Vltavy . V ramci asanace byla provedena demolice vyznamneho po?tu dom? v jejim historickem centru. Svym rozsahem a intenzitou pat?ila k nejrozsahlej?im asanacim v Evrop? na p?elomu 19. a 20. stoleti. [1] Systematicka likvidace ?ady historickych staveb vyvolala reakce ve?ejnosti a nove podn?ty v oblasti pamatkove pe?e .

Asanovane uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

Jind?ich Eckert : Josefov

Asanace zahrnovala p?edev?im Josefov (byvale ?idovske ghetto ) a sousedni oblasti Stareho M?sta . Hranici asana?niho pasma vymezovaly ?ary vedene ?... od Vltavy Platne?skou ulici , Linhartskym nam. , za radnici ?p. 13 a 21-I., rovnou ?arou rynkem , Dlouhou t?idou , Ramovou a Ha?talskou ulici p?es ?-p. 761 a 764-I. Eli??inou t?idou k mostu …“. [2]

P?edm?tem asanace byla te? povltavska oblast Horniho Noveho M?sta , p?i kostele sv. Vojt?cha ( Vojt??ska ?tvr? ), na Zderaze , vyznamn? se zm?nilo Podskali s Vytoni . Na Male Stran? byly v ramci asance provad?ny pr?razy u Malostranskeho nam?sti, blokem dom? U Kli?? v Karmelitske , v Mostecke a Letenske ulici .

Asana?ni obvod m?l celkovou rozlohu zhruba 380 000 m² a nachazelo se v n?m p?es 600 dom?. [1]

D?vody [ editovat | editovat zdroj ]

?idovske ghetto p?ed asanaci

Bezprost?ednim podn?tem velke pra?ske asanace byly prav? nevyhovujici hygienicke podminky teto pra?ske ?tvrti. Zastanci asanace argumentovali p?edev?im zavadnosti studni?ni pitne vody, neexistenci kanalizace a p?elidn?nosti Pate ?tvrti jako potencialnimi zdroji nakazy nebo epidemie. [3] K t?mto zdravotnim argument?m v?ak p?istupovaly i argumenty dal?i: uzke a k?ivolake st?edov?ke uli?ky nejen Josefova, ale i Stareho M?sta v blizkosti Starom?stskeho nam?sti , Noveho M?sta a Male Strany. Historicke centrum Prahy neodpovidalo p?edstav? ?eske politicke reprezentace o velkom?st? na po?atku 20. stoleti. [1]

Pra?ske ghetto bylo hust? zastav?no kv?li diskrimina?nim zakon?m, ktere nedovolovaly ?id?m sidlit mimo jeho hranice. Ghetto bylo zru?eno roku 1850 a pod jmenem Josefov p?ipojeno k Praze jako jeho pata ?tvr? . Majetn?j?i ?ide se st?hovali do modern?j?ich ?asti m?sta a z Josefova se stala chudinska ?tvr? nevalne pov?sti, vnimana jako centrum pra?skeho ?polosv?ta“ prostitutek, kriminalnich ?ivl? a jinych pochybnych existenci. K zanedbanemu stavu ?tvrti p?isp?ly i historicky dane slo?ite majetkove pom?ry, ktere branily investicim do rekonstrukci dom? byvaleho ghetta.

Pr?b?h [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Koula : Navrh pr?kopu Letnou

S prvnimi p?ipravami na asanaci se za?alo v roce 1882 . P?esto trvalo je?t? n?kolik let, ne? byly asana?ni zakony schvaleny. Prvotni asana?ni plan z roku 1887 navrhoval nejen zbourani ?idovskeho ghetta, ale take rozsahle demolice na celem Starem M?st? a ?asti Noveho M?sta . Tak velke stavebni upravy by v?ak byly finan?n? natolik nakladne, ?e od nich radni upustili. Kone?ny asana?ni plan, schvaleny v roce 1893 , tedy po?ital pouze s ?idovskym ghettem zasahujicim do men?i ?asti Stareho a Noveho m?sta. Mezitim byly p?ijaty vyvlast?ovaci zakony (11. unora 1893 ). [4] ?aste?ne demolice za?aly ji? roku 1895 , masivni bourani pak probihalo od konce roku 1896 , kdy se z dom? museli vyst?hovat najemnici. Cela akce m?la skon?it v roce 1903 . V roce 1903 v?ak byl asana?ni zakon prodlou?en o deset let, pote se ka?dych deset let prodlu?ovalo a? do roku 1943 . Nejv?t?i asana?ni zasahy v?ak prob?hly do roku 1914 . Asanace siln? postihla rovn?? Podskali .

Iniciativy k zachran? a dokumentaci asanovanych ?asti Prahy [ editovat | editovat zdroj ]

Vaclav Jansa : Resslova , kostel sv. Karla Boromejskeho

Odp?rci asanace [ editovat | editovat zdroj ]

Um?rn? postupujici asanaci a jeji viditelnosti pro obyvatele nar?staly r?zne formy nesouhlasu a protestu. V druhe polovin? 90. let byla proti asanaci Stareho M?sta a Male Strany a postup?m m?stske rady svolavana ve?ejna protestni shroma?d?ni. Na obranu pamatek se anga?ovali vyznamni um?lci, zejmena spisovatel Vilem Mr?tik s Manifestem ?eskemu lidu (1896) a se svym proslulym manifestem Bestia triumphans v roce 1897. [5] Argumenty proti zp?sobu provad?ni asanace byly formulovany na manifesta?ni a protestni sch?zi pra?skeho lidu, konane dne 16. dubna 1899 na ?ofin? . [6] Na tomto shroma?d?ni vystoupili je?t? architekt Bohumil ?t?rba s ?e?i O stavebnim vyvoji a programu veleobce Pra?ske [7] a s vykladem O novem stavebnim ?adu JUDr. Lubo? Je?abek. [8] Proti ?ivelne asanaci se vyslovovali i mlad?i vyznamni architekti. Nap?iklad Osvald Polivka na sch?zi zastupitelstva kritizoval radikalni demolice pamatek v centru Prahy. Vilem Mr?tik jej ve svem manifestu Bestia triumphans za to oce?uje a Polivkovo stanovisko doslovn? cituje: "...Na mistech rozhodujicich nenaleza idealni sna?eni o zachovani starobyleho razu Prahy v?dy pat?i?neho ohlasu, ba ani porozum?ni....- Nicmen? " pravil dale "musi se u?init v?e mo?ne, aby Praha byla zachran?na p?ed zhyzd?nim svych nadhernych kras, aby se ne?inilo nasili jejimu panoramu." [9]

Kostel sv. Vaclava na Zderaze

Podobn? jako Osvald Polivka se anga?ovali pro zachranu a dokumentaci vyznamnych pamatek v asana?nim uzemi i novorenesan?ni architekti a stavitele Antonin Wiehl a Jan Zeyer . Wiehl inicioval vznik Komise pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek kralovskeho hlavniho m?sta Prahy a byl i nam?stkem jejiho p?edsedy v prvnich dvou letech jeji prace [10] ?lenem teto komise byl pozd?ji i Zeyer.

Na protestni a peti?ni akce osobnosti kolem Vilema Mr?tika take p?imo navazoval vznik klubu Za starou Prahu v roce 1900.

Odborne komise [ editovat | editovat zdroj ]

Fr. Fridrich : Uhelny trh

Na natlak ve?ejnosti byla v roce 1896 z?izena jako poradni organ pra?skeho magistratu pro otazky spojene s realizaci asanace Um?lecka komise. Jejim ukolem bylo te? dokumentovat um?lecke pamatky ur?ene k demolici a p?ipadn? organizovat zachranu n?kterych um?leckych prvk? demolovanych staveb. Komise se roku 1898 sama rozpustila, proto?e m?stska rada nerespektovala jeji nazory. [9] Krom? toho pracovala Komise pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek kralovskeho hlavniho m?sta Prahy z?izena usnesenim prezidia M?stske rady ze dne 13. 6. 1893. Jejim poslanim se m?lo stat zaji?t?ni soupisu stavebnich, um?leckych a historickych pamatek v Praze. ?leny byli konzervato?i pamatkove pe?e v Praze, zastupci v?deckych a um?leckych ustav? a odbornici. Iniciatorem vzniku komise byl m?stsky radni Vladimir Per, ktery zpracoval navrh a p?edlo?il jej rad?. Komise m?la nasledn? jako odborny poradni organ rady dohli?et na ochranu inventarizovanych pamatek. [11]

Dokumentace [ editovat | editovat zdroj ]

Komise organizovala mimo jine dokumentaci pamatek v asana?nim pasmu. Jeji ?len a vyznamny fotograf Jind?ich Eckert po?idil v letech 1894?1898 40 novych snimk? a M?stskemu muzeu zap?j?il 500 fotografii z p?edchozich dvaceti let sve tvorby. Spolek vytvarnych um?lc? Manes inicioval po?izeni akvarelovych maleb vybranych partii m?sta ur?enych k asanaci. Mali? Vaclav Jansa pak namaloval 150 barevnych akvarel? dokumentujicich zanikajici ?asti Prahy, ktere se staly sou?asti sbirek M?stskeho muzea. [12] Ghetto bylo mimo jine zachyceno na ?etnych fotografiich a olejomalbach Jana Mina?ika [13]

Zachrana n?kterych pamatek [ editovat | editovat zdroj ]

Zejmena architekti v odbornych komisich se zasazovali o zachranu n?kterych pamatek a redukci asana?niho pasma. Antonin Wiehl a jeho kolega Zeyer se osobn? podileli na usp?chu teto komise v p?ipad? zachrany kostela svateho Vaclava [14] na Zderaze , kde se bouraly domy pro dne?ni Resslovu ulici. Kostel se poda?ilo z demoli?niho planu vyjmout a byla navr?ena jeho oprava. Zeyer 28. b?ezna 1898 formuloval navrh M?stske rad? na zachovani kostela. [15]

Odborne diskuse a polemiky [ editovat | editovat zdroj ]

Projekt Jana Zeyera na obnovu Ane?skeho kla?tera

Architekt Zeyer te? ve?ejn? polemizoval i s dal?imi necitlivymi zasahy provad?nymi v ramci asanace, jak ilustruje jeho odpov?? vyvod?m Dra. A. Steina, dana v tydenni sch?zi Spolku architekt? a in?enyr? v kralovstvi ?eskem, konane dne 25. ledna 1901. Tato jeho ostra polemika s nazory magistratniho sekreta?e dr. Augustina Steina, p?edstaveneho asana?ni kancela?e, je? p?ipravila podrobny plan realizace asana?nich praci, byla te? publikovana. [16] Zeyer se te? anga?oval pro obnovu kla?tera Bl. Ane?ky P?emyslovny [17] a spolu s dal?im ?lenem Komise Ferdinanda Josefa Lehnera v roce 1896 publikoval projekt jeho rekonstrukce v informa?ni publikaci Kla?ter bl. Ane?ky P?emyslovny a obnova jeho [18] [19] [20] a p?sobil v Jednot? pro obnovu kla?tera Bl. Ane?ky v Praze. [21]

P?es v?echno usili ve?ejnosti a odbornik? do?lo od 90. let k mnoha necitlivym zasah?m do historicke zastavby, p?vodni plan byl poru?ovan ve prosp?ch soukromych zajm? a mnoho cennych budov bylo zni?eno.

Zanikla Praha v literatu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Asanace vyvolala v?eobecny zajem o historicke pamatky a genius loci stareho ?idovskeho ghetta a uli?ek kolem Ane?skeho kla?tera . [22] [23] V prost?edi zanikleho ghetta se odehrava d?j romanu Golem , nejznam?j?iho dila Gustava Meyrinka z roku 1915. Prost?edim asanovanych ?asti Prahy se z?asti inspiroval spisovatel Jaroslav Foglar p?i psani svych p?ib?h? o tajemnych Stinadlech , ?asnovce a o klubu Rychle ?ipy . [24]

Tomuto tematu se ve svem dile ?iroce v?noval spisovatel a novina? Franti?ek R. Kraus , ktery v Josefov? vyr?stal v dob? dokon?ovane asanace a stravil zde v?t?inu sveho ?ivota.

Galerie dom? a ulic zbouranych v ramci asanace [ editovat | editovat zdroj ]

Akvarely Vaclava Jansy zachycujici zbo?ene domy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Václav Jansa – čp. 1220, Helmovy mlýny čp. 1220, jedna z budov Helmových mlýnů – zbořena 1928
    Vaclav Jansa ? ?p. 1220, Helmovy mlyny ?p. 1220, jedna z budov Helmovych mlyn? ? zbo?ena 1928
  • Václav Jansa – Dlouhá třída, U zlateho stromu. Nádvoří domu U zlatého stromu
    Vaclav Jansa ? Dlouha t?ida, U zlateho stromu. Nadvo?i domu U zlateho stromu
  • Václav Jansa – kaple Božího hrobu na Zderaze (po pravé straně barokní kostel sv. Petra a Pavla, zbořen 1905)
    Vaclav Jansa ? kaple Bo?iho hrobu na Zderaze (po prave stran? barokni kostel sv. Petra a Pavla, zbo?en 1905)
  • Václav Jansa – Resslova ulice, U Šálků
    Vaclav Jansa ? Resslova ulice, U ?alk?
  • Václav Jansa – Na Zderaze od severu
    Vaclav Jansa ? Na Zderaze od severu
  • Václav Jansa – kaple sv. Ludmily u Týnského chrámu od Celetné (zbořena 1886). Vpravo dům U Hřebene (torzo, zbořeno 1882 – uvolnění prostoru koňce)
    Vaclav Jansa ? kaple sv. Ludmily u Tynskeho chramu od Celetne (zbo?ena 1886). Vpravo d?m U H?ebene (torzo, zbo?eno 1882 ? uvoln?ni prostoru ko?ce)
  • Václav Jansa – Karmelitská u staré újezdské brány (domy vpravo byly zbořeny)
    Vaclav Jansa ? Karmelitska u stare ujezdske brany (domy vpravo byly zbo?eny)
  • Václav Jansa – Karmelitská před uskutečněním průlomu U Klíčků
    Vaclav Jansa ? Karmelitska p?ed uskute?n?nim pr?lomu U Kli?k?
  • Václav Jansa – Maiselova ulice od severu, po demolici roku 1896 je zhruba v těchto místech Pařížská ulice
    Vaclav Jansa ? Maiselova ulice od severu, po demolici roku 1896 je zhruba v t?chto mistech Pa?i?ska ulice

Fotografie Jind?icha Eckerta zachycujici zbo?ene domy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Zrušený kostel sv. Martina ve zdi využitý pro obytné a obchodní prostory; nebyl zbořen a kolem r. 1905 byl regotizován
    Zru?eny kostel sv. Martina ve zdi vyu?ity pro obytne a obchodni prostory; nebyl zbo?en a kolem r. 1905 byl regotizovan
  • Tři z pěti domů severní strany Staroměstského náměstí čp. 931–933, které byly zbořeny v roce 1899
    T?i z p?ti dom? severni strany Starom?stskeho nam?sti ?p. 931?933, ktere byly zbo?eny v roce 1899
  • Budova tzv. Kolkovny, v jádru však středověkého paláce, čp. 922 v Dlouhé třídě, byla zbořena v roce 1904
    Budova tzv. Kolkovny, v jadru v?ak st?edov?keho palace, ?p. 922 v Dlouhe t?id?, byla zbo?ena v roce 1904
  • Dům U Modré štiky čp. 180 zužující Karlovu ulici byl zbořen v r. 1903
    D?m U Modre ?tiky ?p. 180 zu?ujici Karlovu ulici byl zbo?en v r. 1903
  • Čtyři domy v Rytířské ulici čp. 405–408 uvolnily r. 1894 místo novostavbě Staroměstské tržnice. Dům čp. 406 nese domovní znamení U zlaté hvězdy, dnes v Muzeu hl. m. Prahy
    ?ty?i domy v Ryti?ske ulici ?p. 405?408 uvolnily r. 1894 misto novostavb? Starom?stske tr?nice. D?m ?p. 406 nese domovni znameni U zlate hv?zdy, dnes v Muzeu hl. m. Prahy
  • Josefov byl proslulý svými vetešnickými krámky, kde bylo k dostání vše, na co člověk pomyslel
    Josefov byl prosluly svymi vete?nickymi kramky, kde bylo k dostani v?e, na co ?lov?k pomyslel

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c BE?KOVA, Kate?ina ; HR?ZA, Ji?i; ET AL. Asanace - zatracovany i obdivovany projekt obce Pra?ske In: Pra?ska asanace. K 100.vyro?i vydani asana?niho zakona pro Prahu . prvni. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavniho m?sta Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-06. ISBN   80-85394-01-4 . S. 34?56. Resume n?mecky s. 135-136..   Archivovano 6. 3. 2016 na Wayback Machine .
  2. ↑ HERRMANN,, Ignat.; TEIGE, Karel; WINTR, Zikmund. Pra?ske ghetto : Spole?nou praci Ignata Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra . Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Adolf Ka?par. prvni. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupne online . Kapitola Konec ghetta.. Kulturn? historicky popis a ?rty ze ?ivota pate pra?ske ?tvrti. Pam?tihodnosti Josefova v topograficke studii..  
  3. ↑ GIUSTINO, Cathleen M. Za Prahu zdrav?j?i. Modernizace m?sta a politicka moc (kolem roku 1900). S. 21?23. D?jiny a sou?asnost Kulturn? historicka revue [online]. [cit. 2015-10-13]. Ro?. 2005, ?is. 11, s. 21?23. Dostupne online . ISSN 0418-5129 .  
  4. ↑ Asanace kral. hlavniho m?sta Prahy: text zakona . Praha: Narodni tiskarna a nakladatelstvo, 1893. Dostupne online . S vykladem a planem asana?niho obvodu.  
  5. ↑ MR?TIK, Vilem. Bestia triumphans . Praha: Rozhledy, 1897. Dostupne online . Prosluly manifest protestujici proti planovane asanaci v historickem centru Prahy, esej na obranu starobyleho historickeho razu m?sta proti modernimu vandalismu, proti nekulturnim zasah?m tehdej?iho pra?skeho magistratu a ni?eni stavebnich pamatek..  
  6. ↑ O vyznamu boje za Prahu pro na? kulturni ?ivot.?e? spisovatele Vilema Mr?tika. In:Jednani manifesta?ni a protestni sch?ze pra?skeho lidu, konane dne 16. dubna 1899 na ?ofin? . Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupne online . Kapitola ?e? spisovatele Vilema Mr?tika, s. 23?28.  
  7. ↑ BOHUMIL, ?t?rba. O stavebnim vyvoji a programu veleobce Pra?ske In: Jednani manifesta?ni a protestni sch?ze pra?skeho lidu, konane dne 16. dubna 1899 na ?ofin? . Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupne online . S. 3?10. (Praha)  
  8. ↑ JE?ABEK, Lubo?. O novem stavebnim ?adu. In: Jednani manifesta?ni a protestni sch?ze pra?skeho lidu, konane dne 16. dubna 1899 na ?ofin? . Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupne online . S. 11?22. (Praha)  
  9. ↑ a b MR?TIK, Vilem. Bestia triumphans . prvni. vyd. Praha: Nakladem Rozhled? (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupne online . S. 1.  
  10. ↑ WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zprava o ?innosti Komise pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek kral. hl. m?sta Prahy. In: Almanach kralovskeho hlavniho m?sta Prahy na rok 1899. Ro?nik 2 . Redakce Le?er Vaclav. prvni. vyd. Praha: D?chody obce kralovskeho hlavniho m?sta Prahy, 1899. 469 s. Dostupne online . Kapitola Zprava o ?innosti Komise pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek kral. hl. m?sta Prahy., s. 249?250.  
  11. ↑ HERMAN, Franti?ek. D?jiny "Komisse pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek" kral. hlav. m?sta Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zpravy komisse pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek kral. hlav. m?sta Prahy. . prvni. vyd. Svazek prvy. Praha : Tiskem "Politiky" zavodu tiska?skeho a vydavatelskeho: nakladem vlastnim, 1904. S. 46.  
  12. ↑ Herman (1904), s. 51
  13. ↑ Pata ?tvr? , recenze televizniho dokumentu, ToSiPi?.cz
  14. ↑ SEDLA?KOVA, Ema. Kostel svateho Vaclava na Zderaze . Praha: Vytvarny Odbor Um?lecke Besedy, 1946. 24 s.  
  15. ↑ Herman (1904), s. 256?258
  16. ↑ ZEYER, Jan. O assanaci. Odpov?? architekta Jana Zeyera k vyvod?m Dra. A. Steina, dana v tydenni sch?zi Spolku architekt? a in?enyr? v kralovstvi ?eskem, konane dne 25. ledna 1901 . prvni. vyd. Praha: Aletheia, 1901 (1901. Tiskem Jul. Jan?, Karlova 184-I. tisk). 14 s. Dostupne online .  
  17. ↑ Soukupova, H.: Ane?sky kla?ter v Praze , 1. vydani, Odeon, Praha, 1989, str. 47
  18. ↑ Dilo Kla?ter bl. Ane?ky P?emyslovny a obnova jeho ve Wikizdrojich
  19. ↑ LEHNER, Ferdinand Josef; ZEYER, Jan. Kla?ter Bl. Ane?ky P?emyslovny a obnova jeho . Ilustrace Jan Zeyer. prvni. vyd. Praha: Nakladem Jednoty pro obnovu kla?tera Bl. Ane?ky, 1866. 18 s. Dostupne online . S. 1?18, plany I.-IV..  
  20. ↑ P. Vl?ek, P. Sommer, D. Foltyn: Encyklopedie ?eskych kla?ter? , 2. vydani, Libri, Praha, 2011, str. 508
  21. ↑ 25 let kla?tera Bl. Ane?ky : (1893?1918) : Jubilejni zprava Jednoty pro obnovu kla?tera Bl. Ane?ky v Praze . Praha: Jednota pro obnovu kla?tera blahoslavene Ane?ky, 1918. Dostupne online .  
  22. ↑ TOMEK, Vratislav Vaclav. Pra?ske ?idovske pov?sti a legendy: Sbirka staropra?skych historickych pov?sti a legend ?idovskych od nejstar?ich dob pohanskych v ?echach . Praha: Kon?el, 1932. Dostupne online .  
  23. ↑ Herrmann?Teige?Winter (1902), s.
  24. ↑ Milo? Dvorsky: Mytus zvany Stinadla . NZB, Praha, 2010, ISBN   978-80-904272-2-8

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dvorsky, Milo?: Mytus zvany Stinadla . Druhe, roz?i?ene vydani. Praha, 2011. ISBN   978-80-904272-5-9
  • ?tech, Wirth, Vojti?ek: Zmizela Praha (I.), Stare a Nove m?sto s Podskalim , ISBN   80-7185-497-2
  • JE?ABEK, Lubo?. Boj proti starobylemu razu Prahy od stoleti 18. a? na na?i dobu . Praha: Dilo, 1905. Dostupne online .  
  • Posledni pokus o zachranu Stare kolkovny, n?kdej?iho domu krale Vaclava IV., jeho? osud ma byti rozhodnut ve sch?zi Sboru obecnich star?ich kral. hl. m?sta Prahy dne 7. b?ezna 1904 . Praha: Klub za Starou Prahu, 1904. Dostupne online .  
  • JE?ABEK, Lubo?. Zachovani starobyleho a krasneho vzhledu Prahy hospoda?skym a finan?nim prosp?chem pra?skeho obyvatelstva . Praha: Spolek majitel? dom? pro Nove M?sto Pra?ske a Vy?ehrad, 1900. Dostupne online .  
  • MR?TIK, Vilem . Bestia triumphans . Praha: Rozhledy, 1897. Dostupne online .  
  • Praha ve dne v noci . P?iprava vydani Korber Pavel. Praha: Korber, 1904. Dostupne online . - kapitola K.L.Kukla : Konec Ghetta.  
  • FRI?, Vojt?ch . ?e? JUDra. Vojt?cha Fri?e proslovena v II. ?adne sch?zi slavneho sboru obecnich star?ich kral. hlavniho m?sta Prahy 6 dne m?sice unora 1899 v p?i?in? bourani dom? ?p. 931, 932, 933-I. na Starom?stskem nam?sti v Praze . Praha: Chamonilla, 1899. Dostupne online . Obhajoba rozhodnuti m?stskych radni nechat jako zdravotn? zavadne zbourat 5 dom? na severni stran? Starom?stskeho nam?sti a na uvoln?nem mist? umo?nit vybudovani noveho palace m?stske poji??ovny..  
  • JE?ABEK, Lubo?; MR?TIK, Vilem ; ?T?RBA, Bohumil. Jednani manifesta?ni a protestni sch?ze pra?skeho lidu, konane dne 16. dubna 1899 na ?ofin? . Praha: Kocourek, 1899. Dostupne online . Texty t?i proslov? a zav?re?ne rezoluce, v ni? u?astnici protestuji proti jednani m?stskych zastupitel? a nevhodne regulaci m?sta..  
  • Asanace kral. hlavniho m?sta Prahy : text zakona (...) . Praha: Narodni tiskarna a nakladatelstvo, 1893. Dostupne online . S vykladem a planem asana?niho obvodu.  
  • HERMAN,, Franti?ek. D?jiny "Komisse pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek" kral. hlav. m?sta Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zpravy komisse pro soupis stavebnich, um?leckych a historickych pamatek kral. hlav. m?sta Prahy. . prvni. vyd. Svazek prvy. Praha : Tiskem "Politiky" zavodu tiska?skeho a vydavatelskeho: nakladem vlastnim, 1904. S. 46.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pra?ska_asanace&oldid=24003625 “