Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Pravni oby?ej
je nejstar?i
pramen prava
, v sou?asnosti v?ak maji pravni oby?eje jen maly vyznam, kdy? hlavni roli hraji
pravni p?edpisy
. Pravni oby?eje vznikaji spontann? na zaklad? dlouhodobe
tradice
a obecne akceptace
ve?ejnosti
i
statem
(resp. spole?enstvim stat?), netvo?i se tedy cilev?dom?, ale dlouhodob?.
Pravni oby?eje se vyzna?uji dv?ma typickymi rysy:
[1]
- usus longaevus
? jde o
zvyk
dlouhodob? za?ity a u?ivany;
- opinio necessitatis
?
skute?nost
, ?e jde o zvyk obecn? uznavany, ktery je i uznan a sankcionovan statem (respektive spole?enstvim stat?).
Opakovanim ?innosti se vytvo?i tradice, zvyk a tento je obecn? uznavan za spravne ?e?eni p?ipadu. Nezbytnym po?adavkem je dostate?na mira ur?itosti takto oficialn? uznaneho
zvykoveho pravidla
, proto?e se v?ak jedna o tzv. ?
nepsane pravo
“, je ?asto napln?ni tohoto po?adavku sporne. P?esto?e jde svou podstatou o pravo nepsane, vznikaly v pr?b?hu doby nejr?zn?j?i soupisy a sbirky pravnich oby?ej?, a? u? oficialni ?i zpravidla spi?e soukrome povahy, ?im? dochazelo k vy??i jistot? a ur?ite
rigidit?
. Tim se v?ak oslabila hlavni p?ednost oby?ej? ? toti? jejich pru?nost p?i vykladu a pou?ivani, na druhou stranu se tak zvy?ovala mira
pravni jistoty
, jinak typicka pro
psane pravo
. V tomto systemu maji pravni oby?eje charakter pramene prava jen tehdy, pokud p?sobi
praeter legem
, tzn. pokud psane pravo nestanovi jinak.
[1]
Od oby?eje je nutno odli?ovat zvyklosti (zejmena
obchodni zvyklosti
), je? nejsou pramenem prava (schazi u nich
opinio necessitatis
), av?ak mohou byt d?le?itym interpreta?nim voditkem vykladu v?le jednajicich stran.
Oby?ejove pravo za?ina v
Evrop?
ustupovat psanemu pravu na po?atku
19. stoleti
, ale v n?kterych ?astech Evropy a? ve
20. stoleti
. V soudobem pravu se pravni oby?eje stale pou?ivaji ve
Velke Britanii
, v
cirkevnim pravu
, v pravu
islamskem
a v dal?ich tradi?nich pravnich systemech
Asie
a
Afriky
. Pravni oby?eje si take podr?uji velky vyznam jako prameny
prava mezinarodniho
. V kontinentalnim pravu ale pravni oby?ej neni pramenem prava (na
?eskem
uzemi od roku
1811
, na
slovenskem
a? od roku
1950
).
- ↑
a
b
Nalez Ustavniho soudu ?eske republiky ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. US 33/97, [cit. 2021-11-09].
Dostupne online.
- KNAPP, Viktor
.
Teorie prava
. Praha: C. H. Beck, 1995. xvi, 247 s.
ISBN
80-7179-028-1
. S. 134?135.
- GERLOCH, Ale?
.
Teorie prava
. 5. vyd. Plze?: Ale? ?en?k, 2009. 308 s.
ISBN
978-80-7380-233-2
. S. 74.
- BOGUSZAK, Ji?i
;
?APEK, Ji?i
;
GERLOCH, Ale?
.
Teorie prava
. 2. vyd. Praha: ASPI, 2004. 347 s.
ISBN
80-7357-030-0
.
- KUB?, Lubomir
;
HUNGR, Pavel
;
OSINA, Petr
.
Teorie prava
. Praha: Linde, 2007. 335 s.
ISBN
978-80-7201-637-2
. S. 55.
