Teorie pozitivni dezintegrace ( TPD ) je pojeti rozvoje osobnosti od polsko-kanadskeho psychologa Kazimierze D?browskiho . Oproti mainstreamove psychologii tento koncept pova?uje psychicke nap?ti a uzkost za nezbytne pro osobni r?st a nevidi je vyhradn? jen jako negativni jevy. Tyto ?dezintegra?ni“ procesy mohou byt za ur?itych okolnosti pova?ovany za ?pozitivni“, jestli?e vedou k rozvoji osobnosti. Vstup do dezintegrace a do naslednych vy??ich proces? vyvoje se d?je skrze vyvojovy potencial. Podstatnou roli zde hraje mimo jine hypersenzitivita, D?browski pou?iva termin nadm?rna vzru?ivost (anglicky overexcitability , polsky nadpobudliwo?? ) a vyjmenovava celkem p?t druh? teto vlastnosti ? emo?ni, smyslova, intelektualni, imaginativni a psychomotoricka.

Na rozdil od jinych teorii vyvoje, jako jsou nap?iklad Eriksonovy faze psychosocialniho vyvoje , se v p?ipad? TPD nep?edpoklada, ?e by v?t?ina lidi postoupila v?emi urovn?mi. Teorie pozitivni dezintegrace rovn?? neni teorii stadii a jednotlive urovn? nekoreluji s v?kem, stejn? jako nap?ti a uzkosti nekoreluji se zralosti. Lide, kte?i neprojdou pozitivni dezintegraci, se mohou zastavit ve fazi tzv. ?primarni integrace“ ? maji sice individualitu, p?esto v?ak postradaji autonomni osobnost a z?stavaji ovlivnitelni.

Teorie [ editovat | editovat zdroj ]

D?browski za?al teorii pozitivni dezintegrace vyvijet u? ve svych nejran?j?ich polskych pracich. Odra?i se ji? v jeho doktorske praci o psychologickych podminkach sebevra?d (1929), zarodky teorie obsahovala take jeho prvni prace v angli?tin?, Psychological bases of self-mutilation (1937; Psychologicke zaklady sebepo?kozovani). V?t?i anglickou praci pak byla jeho kniha Positive Disintegration (1964). V ni ji? tvrdi, ?e kli?em k du?evnimu r?stu je mit silny ?vyvojovy potencial“, co? je konstelace ur?itych psychologickych faktor?. Silny vyvojovy potencial ?asto vede k dezintegraci stavajicich psychologickych struktur. Tyto dezintegrace umo??uji jedinci volicionaln? (tj. voln?, vlastni v?li) reorganizovat sve priority a hodnoty, co? vede k psychickemu r?stu. ^[1]

D?browskiho teorie rozvoje osobnosti klade d?raz na n?kolik hlavnich rys?, nap?iklad:

• Osobnost neni dana univerzalni vlastnost. Musi byt p?imo vytvo?ena ? tvarovana ? danym jednotlivcem, aby odra?ela jeho vlastni jedine?ny charakter ( formovani osobnosti ).
• Osobnost se rozviji v d?sledku p?sobeni vyvojoveho potencialu. Ten mimo jine zahrnuje nadm?rnou vzru?ivost (overexcitability). Ne ka?dy ?lov?k vykazuje dostate?nou nadm?rnou vzru?ivost k tomu, aby pro?el pozitivni dezintegraci a tedy i procesem du?evniho r?stu.
• D?browski pou?il viceurov?ovy p?istup, aby popsal kontinuum vyvojovych urovni pozorovanych v populaci.
• Vyvojovy potencial jedince vytva?i krize, projevujici se silnymi uzkostmi a depresemi ? tzv. psychoneurozami ?, ktere urychluji dezintegraci.
• Aby se osobnost mohla rozvijet, musi se nejd?ive rozpadnout (dezintegrovat) po?ate?ni integrace, ktera je zalo?ena na primitivnich instinktech a socializaci .
• Vyvoj hierarchie individualnich hodnot ? emo?nich reakci ? je podstatnou slo?kou rozvoje osobnosti a autonomie. V tom se D?browskiho teorie odli?uje od v?t?iny psychologickych teorii, nebo? v jeho p?istupu emoce hraji hlavni roli.
• P?i vytva?eni individualniho idealu osobnosti (jen? funguje jako cil individualniho rozvoje) vedou daneho jedince emo?ni reakce.
• Jednotlivec musi zkoumat svou podstatu a rozvijet sv?j vlastni a jedine?ny ideal osobnosti. Na zaklad? tohoto idealu pak m??e ?init existencialni volby, ktere zd?raz?uji ty aspekty ja , ktere jsou vy??i a ?vice ja“. Obdobn? omezuje ty aspekty, ktere jsou ni??i nebo ?men? ja“. Takto jedinec vytva?i autenticke ja zalo?ene na sve zakladni esenci.
• Mezi dal?i zasadni a nezbytne slo?ky individualniho rozvoje pat?i: sebevzd?lavani, dynamismus subjekt-objekt v mysli jedince, ideal osobnosti, sebezdokonalovani a autopsychoterapie.

Faktory rozvoje osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

D?browski zpozoroval, ?e v?t?ina lidi stravi sve ?ivoty ve stavu primarni (primitivni) integrace. Jsou p?eva?n? vedeni biologickymi impulsy (?prvni faktor“) a/nebo nekritickym schvalenim a dodr?ovanim spole?enskych konvenci (?druhy faktor“). Tuto po?ate?ni integraci nazval D?browski urove? I. Na teto urovni neexistuje ?adne skute?ne individualni vyjad?eni autonomniho lidskeho ja ( self ). Lide na urovni I proto nemaji ?adnou autonomni osobnost, spi?e projevuji Nietzscheovu ideu stadni osobnosti . Individualni projev osob na urovni I je ovlivn?n a omezen t?mito dv?ma faktory.

Prvni faktor usm?r?uje energii a talenty jedince pouze k dosa?eni sebeu?elnych cil?, je? jsou odrazem ?ni??ich instinkt?“ a biologickeho ega. Primarnim zam??enim je zde zakladni p?e?iti a prosazovani vlastni osoby. Druhy faktor, kterym je socialni prost?edi a tlak vrstevnik? , zase omezuje individualni projev a kreativitu tim, ?e podporuje pohled jedincovy socialni skupiny na ?ivot a odrazuje jej od individualniho my?leni a vyjad?eni. Druhy faktor externalizuje hodnoty a moralku, tedy externalizuje i sv?domi. Socialni sily utva?eji jedincova o?ekavani. Chovani, nadani a kreativita jedince jsou druhym faktorem usm?r?ovany do forem, ktere nasleduji a podporuji stavajici socialni prost?edi. Jeliko? je sv?domi odvozeno z vn?j?iho socialniho kontextu, plati, ?e pokud spole?nost zastava eticke normy, pak i lide ovlivn?ni druhym faktorem se budou chovat eticky. Pokud se v?ak spole?nost najednou stane zka?enou, lide siln? ovlivn?ni druhym faktorem ji nebudou oponovat. Socializace bez zkoumani individuality vede k rutin? a roboticke existenci (viz nap?. pojem "robopath" popsany rakouskym biologem Ludwigem von Bertalanffym ). Reakce takoveho jedince nejsou jedine?ne, nybr? jsou zalo?eny na socialnich kontextech. D?browski tvrdi, ?e lide motivovani primarn? druhym faktorem reprezentuji vyznamnou v?t?inu b??ne populace. ^[2]

D?browski citil, ?e spole?nost jako celek je do velke miry ovlivn?na zmi?ovanymi dv?ma ni??imi faktory a lze ji charakterizovat jako fungujici na urovni I. Jeji vn?j?i hodnotovy system zbavuje jednotlivce ve?kere individualni odpov?dnosti. D?browskii take popsal skupiny lidi, je? vykazuji odli?ny vyvojovy sm?r: individualizovanou vyvojovou drahu. Takovi lide se vymani z automatickeho, nau?eneho, socializovaneho pohledu na ?ivot (D?browski to nazyva negativni p?izp?sobeni ) a prochazeji celou ?adou osobnich dezintegraci. D?browski pohli?el na tyto rozpady jako na kli?ovy prvek v celkovem vyvojovem procesu. Jsou to prav? krize, ktere zpochyb?uji status quo a zp?sobuji, ?e lide p?ehodnocuji sebe, sve ideje, hodnoty, my?lenky, idealy atd.

Pokud vyvoj pokra?uje, pak jedinec rozviji hierarchickou strukturu hodnot (tzv. pozitivni p?izp?sobeni ), ktera je individualizovana, v?doma a kriticky vyhodnocovana. Tato hierarchie hodnot p?sobi jako m??itko, podle ktereho nyni jedinec nahli?i na v?echny v?ci. Vy??i hodnoty vnit?ni hierarchie jednotlivce p?echazeji do jeho p?imeho chovani a u? nejsou zalo?eny na externich spole?enskych mravech. Tyto vy??i individualni hodnoty charakterizuji p?ipadnou sekundarni integraci , ktera ji? odra?i individualni autonomii a zna?i p?ichod ryzi lidske osobnosti. Na teto nejvy??i urovni (urove? V, sekundarni integrace) jedinec rozviji svou vlastni vizi toho, jaky by m?l ?ivot byt, a tak jej i ?ije. Tato vy??i urove? se poji se silnymi individualnimi p?istupy ke kreativit? a ?e?eni problem?. Nadani a kreativita jedince se uplat?uji ve slu?bach t?chto vy??ich individualnich hodnot a vizi, jaky by mohl byt ?ivot ? jaky by m?l byt sv?t. Osoba vyjad?uje svou ?novou“ autonomni osobnost energicky skrze akci, um?ni, socialni zm?nu a tak dale.

Vyvojovy potencial [ editovat | editovat zdroj ]

Pokro?ily vyvoj je ?asto vid?n u t?ch lidi, kte?i vykazuji silny vyvojovy potencial . Vyvojovy potencial p?edstavuje konstelaci genetickych rys?. M??e byt pozitivni nebo negativni, a take m??e byt silny nebo slaby. Pokud je vyvojovy potencial silny, pak jsou vstupy vn?j?iho prost?edi jen minimalni. Pokud je tento potencial naopak slaby, bude vn?j?i prost?edi hrat zasadni roli. Do vyvojoveho potencialu je za?len?no mnoho faktor?, nicmen? D?browski klade d?raz na t?i hlavni aspekty: nadm?rna vzru?ivost, specificke schopnosti a talenty jedince a zat?eti pak silny pud ( drive ) v??i autonomnimu r?stu, co? je vlastnost, kterou D?browski nazyva ?t?eti faktor“. ^[3]

Nadm?rna vzru?ivost (overexcitability) [ editovat | editovat zdroj ]

Nejz?eteln?j?im aspektem vyvojoveho potencialu je nadm?rna vzru?ivost (NV). Jedna se o zvy?ene fyziologicke pro?ivani stimul? vyplyvajici ze zvy?enych neuronalnich citlivosti. ?im v?t?i je jedincova NV, tim intenzivn?j?i jsou v jeho ?ivot? ka?dodenni za?itky. D?browski nastinil p?t forem NV: psychomotoricka , smyslova, imaginativni, intelektualni a emocionalni. Tyto nadm?rne vzru?ivosti, zejmena posledni t?i zmin?ne, ?asto zp?sobuji, ?e ?lov?k pro?iva ka?dodenni ?ivot intenzivn?ji a hluboce poci?uje extremy radosti a strasti ?ivota. P?i studiu osobnosti D?browski zjistil, ?e prav? nadm?rna vzru?ivost byla kli?ovou sou?asti jejich vyvojovych a ?ivotnich zku?enosti. Tito lide jsou ?izeni a pohan?ni svym hodnotovym ?kormidlem“, svou zku?enosti s emocionalni NV. V kombinaci s imaginativni NV a intelektualni NV pak maji tito lide silne a viceurov?ove vnimani sv?ta. ^[4]

P?esto?e maji jednotlive NV sve zaklady v nervovem systemu, projevuji se psychologicky prost?ednictvim vyvoje struktur, ktere odra?eji vznikajici autonomni ja. Nejd?le?it?j?i z t?chto konceptualizaci jsou dynamismy . Dle D?browskeho pojeti jde o biologicke ?i mentalni sily, ktere ovladaji chovani a jeho vyvoj. Jsou to instinkty, pudy a intelektualni procesy v kombinaci s emocemi. ^[5] S tim, jak vyvoj jedince pokra?uje, tyto dynamismy stale vice zrcadli jeho pohyb k autonomii.

Schopnosti a talenty [ editovat | editovat zdroj ]

Druhym aspektem vyvojoveho potencialu jsou jedincovy specificke schopnosti a talenty. Ty maji tendenci slou?it jeho aktualni urovni vyvoje. Jak ji? bylo nastin?no, lide na ni??ich urovnich vyu?ivaji sve talenty k podpo?e egocentrickych cil? nebo ke ?plhani po spole?enskem ?i firemnim ?eb?i?ku. Na vy??ich urovnich se specificke talenty a schopnosti stavaji d?le?itou silou. Jsou usm?r?ovany hierarchii jedincovych hodnot k vyjad?eni a dosa?eni jeho vlastni vize idealni osobnosti a jeho pohledu na to, jaky by m?l byt sv?t.

T?eti faktor [ editovat | editovat zdroj ]

T?eti aspekt vyvojoveho potencialu je jednodu?e ozna?ovan jako ?t?eti faktor“. Je jim my?len pud ( drive ) k individualnimu r?stu a autonomii. T?eti faktor ma kriticky vyznam, proto?e zaprve uplat?uje jedinc?v talent a kreativitu k autonomnimu vyjad?eni a zadruhe poskytuje motivaci usilovat v ?ivot? o vic ? p?edstavovat si cile, ktere jsou momentaln? mimo dosah, a sna?it se jich dosahnout.

D?browski jasn? rozli?uje t?eti faktor od svobodne v?le . Citil, ?e "svobodna v?le" nejde dostate?n? daleko p?i zachyceni motivujicich aspekt?, ktere on p?isuzoval t?etimu faktoru. Jednotlivec m??e nap?iklad uplatnit svobodnou v?li a prokazat n?jakou men?i motivaci k r?stu nebo ke zm?n? jako?to jednotlivec. T?eti faktor konkretn?ji popisuje onu motivaci ? motivaci stat se sam sebou. Tato motivace je mnohdy tak silna, ?e v n?kterych situacich v sob? m??e jedinec zpozorovat pot?ebu se vyvijet a p?i tom se zarove? vystavit velkemu ohro?eni. Tento pocit ?musim byt sam sebou“, obzvla?t? kdy? to ma byt ?za ka?dou cenu“ a kdy? je pocit vyjad?en jako silny motivator pro sebe-r?st, je mimo obvyklou konceptualizaci p?ipisovanou svobodne v?li.

Osoba, jeji? vyvojovy potencial je dostate?n? vysoky, obecn? projde dezintegraci, a to i p?es jakekoli vn?j?i socialni ?i rodinne snahy tomu zabranit. ?lov?k, jeho? vyvojovy potencial je velmi nizky, obecn? nepodstoupi dezintegraci (nebo pozitivni osobnostni r?st) ani v p?iznivem prost?edi.

Zda se, ?e pojem nadm?rne vzru?ivosti, ktery Dabrowski popisuje, byl nezavisle na n?m vyvinut sou?asn?j?i americkou psycholo?kou Elaine Aron (viz Vysoce citliva osoba ). Detaily jejiho p?istupu se v?ak podstatn? li?i od D?browskiho, sv?j koncept ve?ejn? p?edstavila a? v 90. letech, mnoho let po jeho smrti.

Vyvojove p?eka?ky [ editovat | editovat zdroj ]

D?browski nazval nadm?rnou vzru?ivost ?tragickym darem“, aby dal najevo, ?e cesta ?lov?ka se silnymi "p?ecitliv?lostmi" neni hladka ani snadna. Potencial za?it velke vy?ky je zarove? potencialem za?it velke hlubiny. A v obdobnem duchu potencial k vyjad?eni velke kreativity v sob? nese pravd?podobnost, ?e nadany jedinec za?ije velke mno?stvi osobnich konflikt? a stresu . Tento stres pohani vyvoj, ale zarove? je vysledkem vyvojovych konflikt?, vnit?n? psychickych i socialnich. V akutnich fazich tohoto stresu je vyznamnym rizikem sebevra?da . Izolace, kterou tito lide ?asto za?ivaji, m??e take zvy?it riziko sebepo?kozovani .

D?browski obhajoval autopsychoterapii . Vzd?laval jedince ve sve teorii a v dezintegra?nim procesu, aby jim poskytl kontext, ve kterem porozumi svym intenzivnim pocit?m a pot?ebam. D?browski navrhoval poskytnout lidem podporu v jejich usili se vyvijet a nalezt sve sebevyjad?eni . D?ti a dosp?li s vysokym vyvojovym potencialem (a nadm?rnou vzru?ivosti) si musi najit vlastni cestu a kra?et po ni, ?asto za vysokou cenu nezapadnuti mezi sve socialni vrstevniky, a dokonce i do sve vlastni rodiny. V jadru autopsychoterapie stoji uv?dom?ni, ?e nikdo nem??e nikomu jinemu ukazat ?spravnou“ cestu. Ka?dy si musi najit svou cestu sam pro sebe. V nara?ce na ryti?e kulateho stolu hledajici legendarni svaty gral jungiansky analytik Joseph Campbell udajn? ?ekl: ?Pokud v lese existuje cesta, necho?te po ni, nebo? i kdy? ke gralu zavedla n?koho jineho, vas tam nedovede, proto?e to neni va?e cesta."

Urovn? [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni a pata urove? se vyzna?uji psychologickou integraci, harmonii a jen malym vnit?nim konfliktem . Na zakladni urovni I existuje maly vnit?ni konflikt z toho d?vodu, proto?e tem?? ka?de chovani je opravn?ne, od?vodn?ne ? bu? je pro jednotlivce dobre, a je tedy ?spravne“, nebo jej jedincova spole?nost schvaluje, a je tedy op?t ?spravne“. V obou p?ipadech jedinec jedna s vysokou mirou sebev?domi tak, jak si mysli, ?e by to ud?lal kdokoli jiny , a d?la to, co ka?dy ?ma d?lat“. Na nejvy??i urovni V rovn?? neni vnit?ni konflikt, av?ak tentokrat z pon?kud jinych d?vod?. V?e, co tento ?lov?k d?la, je v souladu s jeho vlastnim vnit?nim smyslem pro hodnoty. Nicmen? co se ty?e vn?j?ich konflikt?, k t?m ?asto dochazi na obou urovnich I i V.

Mezi tim jsou urovn? II, III a IV. Ty popisuji r?zne stupn? a typy dezintegrace ? jednourov?ova, viceurov?ova spontanni a viceurov?ova ?izena dezintegrace.

D?browski dal velmi jasn? najevo, ?e urovn?, ktere prezentuje, ?p?edstavuji heuristicke za?izeni“. V procesu vyvoje struktur mohou vedle sebe existovat i dv? nebo dokonce t?i sousedici urovn?, a?koli je nutno chapat, ?e existuji v konfliktu. Tento konflikt lze pova?ovat za vy?e?eny tehdy, pokud je jedna ze struktur odstran?na, nebo pokud se alespo? dostane pod uplnou kontrolu jine struktury. ^[6]

Urove? I: Primarni integrace [ editovat | editovat zdroj ]

Jak ji? bylo zmin?no vy?e, prvni urove? se nazyva primarni integrace nebo take primitivni integrace. Lide na teto urovni jsou ?asto ovlivn?ni primarn? bu? silami prominentniho prvniho faktoru (d?di?nost/impulzy) a/nebo druhym faktorem (socialni prost?edi). V?t?ina lidi na urovni I je integrovana na environmentalni nebo socialni urovni (D?browski je nazval takzvanymi pr?m?rnymi lidmi ). Nicmen? mnoho lidi take projevi odstiny jak impulsu tak i socializace. D?browski je?t? rozli?il dv? podskupiny urovn? I takto: ?stav primarni integrace je stav odporujici du?evnimu zdravi. Pr?m?rny ?lov?k ma docela vysoky stupe? primarni integrace; obzvla?t? vysoky stupe? primarni integrace je pak p?itomen u psychopat?." ^[7] Vyzna?ujice se sobectvim a egocentrismem (jak zdr?enlivym, tak explicitnim), lide na urovni I obecn? hledaji p?edev?im sebe-napln?ni nadev?e ostatni. Svou honbu za sebest?ednymi cili ospravedl?uji my?lenim typu "je to v?echno o m?"; nebo jednodu?eji ?e?eno, pevn? se dr?i fraze ?u?el sv?ti prost?edky“, n?kdy i bez ohledu na zava?nost t?chto ?prost?edk?“. Do teto kategorie ?asto spada mnoho lidi, kte?i jsou pova?ovani za ?v?dce“. ^[8]

Naprosta v?t?ina lidi bu? svoji primitivni integraci v?bec nikdy "nezbo?i", nebo u nich dojde jen k relativn? kratke fazi dezintegrace, ktera v?ak nema za nasledek transformaci cele mentalni struktury. Zpravidla se tak d?je v obdobi dospivani a raneho mladi, kdy do?asne "pobo?eni" struktur kon?iva reintegraci zp?t na p?vodni urove? I, p?ipadn? ?aste?nou integraci n?kterych funkci na mirn? vy??ich urovnich. ^[9] Nicmen? soudi se, ?e i primarni integrace u pr?m?rneho ?lov?ka m??e mit jistou hodnotu vzhledem ke stabilit? a p?edvidatelnosti doty?neho, a pokud je navic dopln?na laskavosti a dobrou v?li, pak mohou takove osoby take poskytovat podporu a stabilitu t?m, kdo pro?ivaji dezintegraci. ^[10]

Urove? II: Jednourov?ova dezintegrace [ editovat | editovat zdroj ]

Vyraznou vlastnosti teto urovn? je po?ate?ni, kratka a mnohdy intenzivni krize nebo serie krizi. Krize jsou spontanni a vyskytuji se pouze na jedne urovni. Tyto krize zahrnuji alternativy, ktere se sice mohou zdat odli?ne, ale v kone?nem d?sledku jsou stale na stejne urovni.

Jednourov?ova dezintegrace typicky nastava b?hem vyvojovych krizi, jako je nap?iklad puberta nebo menopauza, v obdobich naro?neho zvladani stresujici vn?j?i udalosti nebo za psychologickych podminek, jako je nervozita a neuroza (Dabrowski pou?iva ji? zastaraly termin psychoneuroza , ktery v jeho dob? mohl nest pon?kud odli?ne vyznamy). ^[11] Jednourov?ova dezintegrace sestava z proces? na jedine strukturalni a emocionalni urovni. P?evladaji zde automaticke dynamismy s pouze mirnou p?itomnosti sebe-v?domi a sebe-kontroly. ^[12]

Konflikty na stejne (horizontalni) urovni produkuji ambitendence a ambivalence . Jedince stejnou vahou p?itahuji rozdilne, le? rovnocenne volby na stejne urovni (tj. ambitendence) a neni schopen se rozhodnout, co d?lat, nebo? nevidi ?adnou skute?nou p?ednost mezi danymi volbami (tj. ambivalence). Jsou-li vyvojove sily dostate?n? silne, ?lov?k je uvr?en do existencialni krize: jeho socialni d?vody ji? neobjas?uji jeho vlastni zku?enosti a po ruce nejsou ani ?adna jina alternativni vysv?tleni. B?hem teto faze je p?evladajici emoci existencialni beznad?j . ?e?eni teto faze za?ne tehdy, kdy? jedinec za?ne spole?enske mravy, ktere v n?m zako?enily ze zvyku, rutiny a nazpam??ovani nahrazovat individualn? zvolenymi hodnotami a integruje je do nove hierarchie osobnich hodnot. Tyto nove hodnoty jsou ?asto v konfliktu s p?edchozimi spole?enskymi hodnotami daneho ?lov?ka. Mnoha vysv?tleni typu ?tak se v?ci maji“ (status quo), nau?ena prost?ednictvim vzd?lani a pochazejici ze spole?enskeho ?adu, se pod v?domym, individualnim dohledem hrouti. To zp?sobuje vice konflikt? zam??enych na analyzu vlastnich reakci v??i sv?tu obecn? a na analyzu chovani sebe sama a druhych. B??ne druhy chovani a etiky p?evladajiciho spole?enskeho ?adu za?ne jedinec pova?ovat za neadekvatni, nespravne nebo pokrytecke. P?evlada pozitivni nep?izp?sobeni (pozitivni maladjustace). Pro D?browskiho tyto krize p?edstavuji silny potencial pro vyvoj sm?rem k osobnimu r?stu a du?evnimu zdravi. Pou?ije-li se pozitivni definice, pak du?evni zdravi znamena mnohem vic ne? pouhou socialni konformitu: zahrnuje i pe?live osobni zkoumani sv?ta a vlastnich hodnot, vedouci k rozvoji individualni osobnosti.

Urove? II je pochopiteln? jen p?echodne obdobi. D?browski ?ekl, ?e bu? ustoupite zp?t (tj. reintegrace na ni??i urove? I), skon?ite sebevra?dou ?i psychozou , nebo postoupite na urove? III. ^[13]

P?echod z urovn? II na urove? III zahrnuje velice zasadni posun, ktery vy?aduje fenomenalni mno?stvi energie. Toto obdobi je k?i?ovatkou vyvoje: odtud jedinec musi bu? postupovat (progres), nebo couvat (regres). Tuto p?echodnou krizi zrcadli boj mezi D?browskiho t?emi faktory: "?idim se svymi instinkty (prvni faktor), svymi naukami (druhy faktor) nebo svym srdcem (t?eti faktor)?" Vyvojovou odpov?di je u jedince transformace ni??ich instinkt? (automaticke reakce jako je nap?. hn?v) v pozitivni motivaci, rezistence v??i nazpam??ovanym a spole?enskym odpov?dim a naslouchani jeho vnit?nimu pocitu ohledn? toho, co by m?l d?lat. ^[14]

Urove? III: Spontanni viceurov?ova dezintegrace [ editovat | editovat zdroj ]

Na urovni III se ojevuje zcela novy typ konfliktu. Vedle zmi?ovaneho horizontalniho konfliktu z II. urovn? se tentokrat objevuje vertikalni konflikt. Je to konflikt mezi dv?ma alternativami, ktere nejsou odli?ne jednodu?e, ale ktere existuji na r?znych urovnich. V jejich srovnani je jedna alternativa rozpoznateln? vy??i a druha ni??i. Tyto vertikalni konflikty zpo?atku vyr?staji z nedobrovolneho vnimani vy??ich a ni??ich mo?nosti v ?ivot?. ?Prost? na n?co pohlednete, mo?na u? po tisici (abych pou?il slova GK Chestertona ), a najednou vas to zasahne ? tuhle jednu v?c najednou vidite jinak, a jakmile se to stane, v?ci to zm?ni. U? se nem??ete ?vratit a vid?t to tak, jak jste to vid?li p?edtim‘.“ D?browski nazval tuto vertikalni dimenzi viceurov?ovosti (multilevelness). Viceurov?ovitost je postupne uv?domovani si ?mo?nosti vy??iho“ (D?browskim ?asto pou?ivane slovni spojeni) a naslednych kontrast? mezi vy??im a ni??im v ?ivot?. Tato vertikalni srovnani ?asto ilustruji ni??i, aktualni chovani ?lov?ka v kontrastu s vy??imi, p?edstavovanymi idealy a alternativnimi idealizovanymi volbami. D?browski v??il, ?e autenticky jedinec si zvoli vy??i cestu jako tu jasnou a z?ejmou k nasledovani (?im? vyma?e zmi?ovane ambivalence a ambitedence jednourov?ovych konflikt?). Pokud aktualni chovani osoby nasledn? zaostava za idealem, pak ?asto nasleduje vnit?ni disharmonie a pud p?ehodnocovat a rekonstruovat sv?j ?ivot. Viceurov?ovitost tak p?edstavuje novy a silny typ konfliktu, to jest konfliktu, ktery je vyvojovy.

Vertikalni konflikty jsou rozhodujici pro dosa?eni autonomie a pokro?ileho r?stu osobnosti. ^[11] Ma-li ?lov?k dosahnout vy??ich urovni, musi u n?j nezbytn? nastat posun k viceurov?ovitosti. Pokud jedinec nema vyvojovy potencial pro takoveto p?esunuti do viceurov?oveho pohledu, pak spadne z krizi urovn? II a reintegruje se na urovni I. V posunu k viceurov?ovitosti je horizontalni (jednourov?ovy) model ?ivota typu podn?t-odezva nahrazen vertikalni a hierarchickou analyzou. Tento vertikalni pohled je zakotven v jedincov? vznikajici individualni hodnotove struktu?e, v?echny udalosti jsou vid?ny ve vztahu k osobnim ideal?m. Tyto idealy osobnich hodnot se stavaji idealem osobnosti: jak chce ?lov?k ?it sv?j ?ivot. Jestli?e ?lov?k za?ne udalosti v ?ivot? vnimat ve vztahu k tomuto viceurov?ovemu, vertikalnimu pohledu, stane se pro n?j ji? nemo?ne podporovat pozice, ktere up?ednost?uji ni??i sm??ovani, jestli?e lze identifikovat (nebo si p?edstavit) vy??i cile.

Urove? IV: ?izena viceurov?ova dezintegrace [ editovat | editovat zdroj ]

Na urovni IV p?ebira jedinec plnou kontrolu nad svym vyvojem. Nedobrovolny spontanni vyvoj urovn? III je nyni nahrazen zam?rnym, v?domym a sebe-?izenym p?ezkoumanim ?ivota z viceurov?ove perspektivy. Tato urove? zna?i skute?ne vyno?eni t?etiho faktoru , ktery D?browski popsal take jako autonomni faktor ?v?dome volby (valuace), podle ktere jedinec potvrzuje nebo odmita ur?ite kvality v sob? a ve svem okoli“. ^[15] ?lov?k v?dom? reviduje sv?j stavajici system p?esv?d?eni a sna?i se v n?m nahradit v?echny sve ni??i automaticke nazory a reakce pe?liv? promy?lenymi, prozkoumanymi a vybranymi idealy. Tyto nove hodnoty se budou ?im dal vice odra?et v jeho chovani. Toto chovani se stava men? reaktivnim, men? automatickym a naopak vice zam?rnym s tim, jak volby chovani za?inaji spadat pod vliv jedincovych vy??ich, zvolenych ideal?.

Jedinec na urovni IV p?ezkouma a znovu p?ijme (re-akceptuje) v?domou internalizaci spole?enske zvyklosti, jestli?e je uzna za odpovidajici. A obdobn?, pokud to jedinec citi jako vhodne, pak p?ezkouma danou spole?enskou hodnotu a m??e ji odmitnout a nahradit vy??i alternativni hodnotou, tak jak ji sam vnima. Jedincova socialni orientace odra?i hlubokou odpov?dnost zalo?enou na intelektualnich a emocionalnich faktorech. Na nejvy??ich urovnich ?jedinci tohoto druhu citi odpov?dnost za realizaci spravedlnosti a za ochranu druhych p?ed ujmou a nespravedlnosti. Jejich pocity odpov?dnosti se roz?i?uji tem?? na v?e." ^[16] Tato perspektiva vyplyva z pohledu na ?ivot ve vztahu k jedincov? vlastni hierarchii hodnot (viceurov?ovy pohled) a nasledneho ocen?ni potencialu toho, jak by ?ivot mohl a m?l byt ?it. Jedincovy nesouhlasy se sv?tem (ni??i urovn?) jsou vyjad?eny soucitn? d?lanim toho, co zm??e, aby pomohl dosahnout onoho ?m?l byt“.

Vzhledem ke svemu skute?nemu (autentickemu) prosocialnimu nahledu , lide dosahujici vy??iho vyvoje take pozvedaji urove? sve spole?nosti. "Prosocialni" zde p?itom neznamena pouhou podporu existujiciho spole?enskeho ?adu. Pokud je toti? spole?ensky ?ad ni??i a vy jste mu p?izp?sobeni, pak tuto nizkost sami odra?ite (v D?browskiho pojmoslovi negativni p?izp?sobeni , vlastnost urovn? I). Zde na urovni IV se terminem "prosocialni" mysli ryzi kultivace socialnich interakci zalo?ena na vy??ich hodnotach. Spi?e tomu byva tak, ?e tyto prosocialni pozice jsou ?asto v rozporu se statem quo ni??i spole?nosti ( pozitivni nep?izp?sobeni ). Jinymi slovy: nep?izp?sobit se spole?nosti nizke urovn? je pozitivni rys.

Urove? V: Sekundarni integrace [ editovat | editovat zdroj ]

Pata urove? zobrazuje integrovany harmonicky charakter, ktery se ale tentokrat vyrazn? li?i od toho na urovni I. ^[11] Na teto nejvy??i urovni je jedincovo chovani vedeno v?domymi a pe?liv? zva?ovanymi rozhodnutimi, ktere jsou zalo?eny na jedincov? individualizovane a zvolene hierarchii osobnich hodnot. Chovani zcela odpovida jeho vnit?nimu standardu toho, jak by se m?l ?ivot ?it, a tudi? zde ji? nevznikaji vyrazn?j?i vnit?ni konflikty.

Urove? V se ?asto vyzna?uje kreativnim vyjad?enim. Zejmena na teto urovni p?edstavuje um?ni a ?e?eni problem? nejvy??i a neju?lechtilej?i rysy lidskeho ?ivota. Um?ni zachycuje nejnitern?j?i emocionalni stavy jedince a je zalo?eno na hluboke empatii a porozum?ni daneho tematu. Nez?idka je nam?tem t?chto um?leckych d?l lidske utrpeni a ob?? . Skute?n? viziona?ska dila, dila jedine?na a neot?ela, vytva?i lide vyjad?ujici vizi neomezovanou konvencemi. Pokroky ve spole?nosti prost?ednictvim politiky, filozofie a nabo?enstvi jsou proto b??n? spojovany se silnou individualni kreativitou ?i usp?chy.

Aplikace [ editovat | editovat zdroj ]

Terapie [ editovat | editovat zdroj ]

Teorie pozitivni dezintegrace ma velice ?iroky zab?r a nabizi implikace pro mnoho oblasti. Jedno z hlavnich uplatn?ni se samoz?ejm? vztahuje na psychologickou a psychiatrickou diagnostiku a le?bu. D?browski obhajoval obsahlou, multidimenzionalni diagnostiku jedincovy situace, v?etn? jeho symptom? a vyvojovych potencial?.

Symptomy a vyvojovy potencial [ editovat | editovat zdroj ]

Jestli?e se jevi, ?e jedincova dezintegrace zapada do vyvojoveho kontextu, pak je dana osoba vzd?lana v teorii a povzbuzena k tomu, aby zaujala vyvojovy pohled na svou situaci a zku?enosti. Spi?e ne? aby byly symptomy eliminovany, jsou p?eformulovany tak, aby poskytly vhled a porozum?ni do ?ivota a do jedine?ne situace daneho jedince.

D?le?itost narativ? [ editovat | editovat zdroj ]

D?browski ilustroval svou teorii prost?ednictvim autobiografii a biografii osob, ktere za?ily pozitivni dezintegraci. Nadane d?ti, suicidalni teenage?i nebo ztrapeni um?lci ?asto za?ivaji rysy TPD. Pokud p?ijmou a pochopi vyznam svych intenzivnich pocit? a krizi, mohou se posunout vp?ed a nezhroutit se. D?le?itou sou?asti autopsychotereaputickeho procesu je dokon?eni rozsahle autobiografie, ktera ma jednotlivci pomoci ziskat perspektivu v pohledu na jeho minulost a p?itomnost. V tomto procesu hraje terapeut velmi malou roli a p?sobi spi?e jako po?ate?ni stimul ne? dlouhodoby terapeut. D?browski ?adal sve klienty, aby ?etli jeho knihy a nahledli, jak by my?lenky TPD mohly souviset s jejich vlastnimi ?ivoty.

Autopsychoterapie [ editovat | editovat zdroj ]

Pro D?browskiho je cilem terapie eliminovat terapeuta tim, ?e klientovi poskytne kontext, v jeho? ramci si m??e porozum?t a pomoci tak sam sob?. Takovyto p?istup k terapii D?browski nazval autopsychoterapie . ^[11] Klient je vybizen k tomu, aby se vydal na cestu sebepoznani s d?razem na hledani kontrastu mezi tim, co je v jeho osobnostni a hodnotove struktu?e vy??i versus co je ni??i. Osoba je povzbuzovana k tomu, aby dale prozkoumavala svou hodnotovou strukturu, zejmena jak se tato struktura vztahuje k zd?vodn?ni a opodstatn?ni jejich pozic. Nesrovnalosti mezi hodnotami a chovanim jedince se zvyrazni. Nazev "autopsychoterapie" s p?edponou auto- (tj. sam, samo-) ma zd?raz?ovat d?le?itou roli, kterou musi jednotlivec sehrat ve svem vlastnim terapeutickem procesu a v ?ir?im procesu rozvoje osobnosti. Jednotlivec musi dojit proz?eni, ?e je sam zodpov?dny za ur?ovani ?i vytva?eni vlastniho jedine?neho idealu osobnosti a vlastni jedine?ne hodnotove struktury. To zahrnuje kriticke posouzeni spole?enskych zvyklosti a hodnot, ktere jsou jen nau?ene.

D?browski byl velmi znepokojen tim, co nazyval jednostrannym rozvojem. ^[11] V jednostrannem rozvoji lide vykazuji vyznamny pokro?ily vyvoj pouze v jednom aspektu jejich ?ivota, obvykle v tom intelektualnim. D?browski v??il, ?e je velice d?le?ite rozvoj vyva?ovat, balancovat.

Nadm?rna vzru?ivost (overexcitaility) [ editovat | editovat zdroj ]

D?browski ve svem popisu nadm?rne vzru?ivosti zd?raznil dva hlavni aspekty: nadpr?m?rnou citlivost nerv? (receptor?) a nadpr?m?rnou responzivitu nerv? na stimuly. D?browski vysv?tloval anglicky pojem overexcitability takto: ?P?edpona 'over' p?ipojena k 'excitability' slou?i k ozna?eni toho, ?e reakce excitace jsou nadpr?m?rne v intenzit?, trvani a frekvenci.“ ^[17] Souhrnn? ?e?eno, pokud ma jedinec silnou nadm?rnou vzru?ivost, pot?ebuje men? podn?t? k vyvolani reakce a tato reakce take bude siln?j?i ne? u jedince, ktery nevykazuje nadm?rnou vzru?ivost. ^[14]

D?browski klient?m p?ipominal, ?e bez vnit?niho neklidu je zde jen malo podn?t? ke zm?n? nebo r?stu. Proto ne? aby se jim popsany p?istup sna?il rychle zlep?it symptomy jedince, spi?e jej povzbuzuje, aby pln? pro?il sve pocity a pokusil se udr?et pozitivni a vyvojovou orientaci v??i tomu, co oni sami mohou vnimat jako silnou depresi nebo uzkost. D?raz je zde kladen na klientovo uv?dom?ni, ?e m??e v?dom? ovladat sm?r sveho ?ivota a aplikovat to, co Dabrowski nazyval autopsychoterapii.

Kli?ove my?lenky [ editovat | editovat zdroj ]

Teorie pozitivni dezintegrace je zalo?ena na kli?ovych my?lenkach, ktere lze shrnout takto:

• Ni??i zvi?eci instinkty ( prvni faktor ) museji byt potla?eny a p?em?n?ny na ?vy??i“ sily, aby se ?lov?k mohl stat ?lov?kem. Tato schopnost transformovat instinkty je tim, co odd?luje lidi od ostatnich zvi?at.
• B??na po?ate?ni integrace osoby, zalo?ena na socializaci ( druhy faktor ), neodra?i skute?nou osobnost.
• Na po?ate?ni urovni integrace ( urove? I ) dochazi jen k malemu vnit?nimu konfliktu, ?lov?k tak?ikajic ?jde s davem“, je zde maly smysl pro individualni provin?ni. Vn?j?i konflikty se ?asto tykaji p?eka?ek v jedincov? socialnich cilech (nap?. karierni frustrace). Spole?enske mravy a hodnoty p?evladaji bez zpochyb?ovani ?i v?domeho zkoumani.
• Skute?na osobnost musi byt zalo?ena na systemu hodnot, ktere si ?lov?k v?dom? a vlastni v?li zvolil tak, aby odra?ely jeho vlastni individualni smysl pro to, ?jaky by m?l ?ivot byt“, a jeho ideal osobnosti , tedy idealni osobu, o ni? se domniva, ?e by ji ?m?l byt“. ".
• Ni??i zvi?eci instinkty na jedne stran? a sily vrstevnickych skupin a socializace na stran? druhe jsou pod?adne autonomnimu ja (osobnost) vytvo?enemu uv?dom?lou osobou.
• K rozbiti prvotni integrace (urove? I) jsou pot?eba r?zne krize a dezintegrace, obvykle poskytovane ?ivotni zku?enosti.
• Tyto dezintegrace jsou pozitivni, jestli?e jedinec m??e dosahnout pozitivnich a vyvojovych ?e?eni situace.
• ?Jednourov?ove krize“ nejsou vyvojove, proto?e ?lov?k si zde m??e vybrat pouze mezi rovnocennymi alternativami (jit doleva nebo doprava?).
• Novy typ vnimani zahrnuje ?viceurov?ovost“. Jedna se o vertikalni pohled na ?ivot, ktery porovnava ni??i versus vy??i alternativy a nyni umo??uje jedinci vybrat si vy??i ?e?eni krize oproti jinym dostupnym, le? ni??im alternativam ? vyvojove ?e?eni.
• ?Pozitivni dezintegrace“ je podstatny vyvojovy proces.
• D?browski rozvinul my?lenku ?vyvojoveho potencialu“, aby popsal sily pot?ebne k dosa?eni autonomniho rozvoje osobnosti.
• Vyvojovy potencial zahrnuje n?kolik r?znych faktor?, mezi ktere pat?i vrozene schopnosti a talenty, nadm?rna vzru?ivost a tzv. t?eti faktor .
• Nadm?rna vzru?ivost je m??itkem jedincovy urovn? nervove odezvy. D?browski zjistil, ?e v?echny osoby, ktere studoval, vykazovaly p?ili? citlivou nervovou soustavu, co? je take ?inilo nachylnymi k uzkosti, depresi a uzkosti ? v D?browskiho terminologii tyto psychicke jevy (pravd?podobn?) nazyva "psychoneurozami" a za ur?itych okolnosti je pova?uje za velmi pozitivni vyvojovy rys.
• T?eti faktor je m??itkem jedincova pudu k autonomii.
• D?browskiho p?istup je filozoficky velmi zajimavy, lze jej ?aste?n? pova?ovat za platonsky. Odra?i Platonovu naklonnost v??i esenci, podstat? ? esence jednotlivce je kritickym determinantem ohledn? jeho sm?ru vyvoje v ?ivot?. D?browski v?ak take p?idal hlavni existencialni aspekt, a to z hlediska zavislosti ?lov?ka na poci?ovanych uzkostech a na tom, jak ?e?i ka?dodenni vyzvy, kterym ?eli. Esence musi byt realizovana prost?ednictvim existencialniho a zku?enostniho procesu vyvoje. V D?browskiho dilech lze narazit na odkazy k p?edch?dc?m existencialismu, Kierkegaardovi (odkazuje nap?. na jeho koncept "baze? a chv?ni") a Nietzschemu . Take Kierkegaardovu charakteristiku ?ryti?? viry“ lze p?irovnat k D?browskiho autonomnimu jedinci.
• D?browski p?ehodnotili roli logiky a uva?ovani ve vyvoji a dosp?l k zav?ru, ?e intelekt sam o sob? nepomaha lidem pln? poznat, co maji v ?ivot? d?lat. Zahrnuje pohledy vyvojoveho psychologa Jeana Piageta na vyvoj do ?ir?iho schematu ?izeneho emocemi. Emoce (tj. jak se ?lov?k citi v??i n??emu) jsou p?esn?j?im pr?vodcem v zasadnich ?ivotnich rozhodnutich.
• Kdy? je dosa?eno viceurov?oveho a autonomniho vyvoje, dochazi k sekundarni integraci , ktera ji? odra?i stav zrale osobnosti. Jedinec nema ?adny vnit?ni konflikt, je ve vnit?ni harmonii, proto?e jeho jednani odra?i jeho hluboce poci?ovanou hierarchii hodnot.
• D?browski odmitl popis sebeaktualiazce psychologa Abrahama Maslowa , kterym byl jeho osobnim p?itelem a dopisovatelem. Podle D?browskiho neni aktualizace nediferencovaneho lidskeho ja vysledkem vyvoje. D?browski aplikoval viceurov?ovy (vertikalni) p?istup k ja a spat?oval pot?ebu uv?domit si, omezit a odmitnout ni??i instinktivni aspekty vnit?niho lidskeho ja (aspekty, ktere by podle Maslowa lide ?p?ijali bez viny“) a aktivn? si vybrat a sestavit vy??i prvky do noveho jedine?neho ja. D?browski vedl lidi, aby rozli?ovali v po?ate?nim ja vy??i a ni??i aspekty a aby odmitli to ni??i a naopak aktualizovali to vy??i p?i vytva?eni svych jedine?nych osobnosti.

Sekundarni integrace versus Maslowova sebeaktualizace [ editovat | editovat zdroj ]

Lide ?asto kladou rovnitko mezi Maslow?v koncept sebeaktualiace a D?browskiho urove? sekundarni integrace (urove? V). Mezi t?mito dv?ma koncepty je v?ak n?kolik zasadnich rozdil?. Maslow v zasad? popsal sebeaktualizaci jako proces, kdy je ja p?ijimano ?tak, jak je“, tudi? se aktualizuji vy??i i ni??i aspekty ja. Podle Maslowa zahrnuje sebeaktualizace nasledujici: ?byt v?im, ?im jedinec m??e byt, a p?ijmout sve hlub?i ja ve v?ech jeho aspektech“. D?browski zavadi my?lenku, ?e a?koli ni??i aspekty mohou byt zpo?atku skute?n? vlastni ja jedince, jako lidske bytosti si m??eme uv?domit jejich ni??i povahu. Lide v sob? mohou rozvinout sebeuv?dom?ni ohledn? toho, jak se citi ohledn? t?chto nizkych urovnich. Pokud se citi ?patn? ohledn? sveho chovani v t?chto ni??ich zp?sobech, pak se mohou kognitivn? a vlastni v?li rozhodnout toto chovani omezit a odstranit ? D?browski to nazyva formovanim osobnosti ( personality shaping ). ^[18] Timto zp?sobem jsou vy??i aspekty ja aktualizovany, zatimco ni??i aspekty jsou potla?eny. Prav? to je pro D?browskiho to, co je na lidech jedine?ne a co je odli?uje od ostatnich zvi?at ? ?adne jine zvi?e neni schopno rozli?it sve ni??i instinkty a tudi? nem??e potla?it ani sve ?ivo?i?ne impulzy. To je my?lenka, je? je nap?iklad vyjad?ena i v Plessnerov? excentri?nosti .

Vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

Poslednich 40 let se usili o m??eni Dabrowskiovych konstrukt? omezovalo jen na jeho koncept nadm?rne vzru?ivosti. Nejznam?j?im nastrojem na m??eni tohoto d?le?iteho faktoru v ramci vyvojoveho potencialu je dotaznik Overexcitability Questionnaire?Two .

P?vod teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Dabrowskiho pohled na sv?t nepochybn? ovlivnily jeho vlastni ?ivotni zku?enosti. U? jako teenager byl za prvni sv?tove valky sv?dkem velke bitvy pobli? sve vesnice. Prochazel se mezi t?ly mrtvych vojak? a pozd?ji vzpominal na to, jak se vyrazy jejich tva?i velice odli?ovaly. N?ktere vyjad?ovaly strach, n?kte?i hr?zu, zatimco jine zase vypadaly klidn? a smi?en?. B?hem 2. sv?tove valky byl zase Dabrowski n?kolikrat v?zn?n nacistickou policii a jeho ?ena musela zaplatit vykupne, aby byl propu?t?n. N?kdy na p?elomu 40. a 50. let byl Dabrowski i se svou ?enou asi na 18 m?sic? uv?zn?n za to, ?e v Polsku z?idil Institut pro du?evni hygienu inspirovany jeho studijnim pobytem v USA, resp. "?kodlivou zapadni ideologii". Dabrowski ?ekl, ?e svou teorii napsal, aby zapouzd?il jak nejni??i lidske chovani, ktereho byl sv?dkem b?hem valky, tak i ty nejvy??i ?iny sebeob?tovani. Tvrdil, ?e ?adna jina psychologicka teorie dosud nezachytila tak ?irokou ?kalu lidskeho chovani. Po propu?t?ni z komunistickeho v?zeni bylo jeho chovani pe?liv? sledovano polskymi u?ady p?inejmen?im do ranych 60. let. Roku 1965 si vytvo?il zazemi v Edmontonu a dal?i zbytek ?ivota ji? travil st?idav? v Kanad? a Polsku. Zem?el roku 1980 ve Var?av?.

Hlavni teoreticka dila v angli?tin? a pol?tin? [ editovat | editovat zdroj ]

• O dezintegracji pozytywnej (1964)
• Positive Disintegration (1964)
• Personality-Shaping through Positive Disintegration (1967 )
• Mental Growth through Positive Disintegration (1970)
• Psychoneurosis Is Not an Illness (1972)
• The Dynamics of Concepts (1973)
• Trud istnienia (1975)
• Dezintegracja pozytywna (1979)
• W poszukiwaniu zdrowia psychicznego (1989)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Antipsychiatrie
• Kohlbergova stadia moralniho vyvoje
• Psychologie osobnosti

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Positive disintegration na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Encyklopedicke heslo "nadani" na strankach Psychoterapeuticke databaze
• Problematika nadani s ohledem na Dabrowskiho teorii na strankach psychologa Dalibora ?poka
• Do ?e?tiny p?elo?eny ?lanek o nadm?rne vzru?ivosti u nadanych d?ti na strankach ?eske Menzy
• Polske stranky v?novane Kazimierzu D?browskimu a jeho teorii pozitivni dezintegrace
• Anglicke stranky v?novane teorii pozitivni dezintegrace
• Podcast v angli?tin? o teorii pozitivni dezintegrace, vedeny americkou vyzkumnici Chris Wells, Phd