Poustevna

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Rekonstruovana poustevna ve Skotsku
Zazd?na kazatelna z vn?j?i strany byvale kaple na Pou?ti svateho Marka u Vysokeho Chlumce na Sedl?ansku, p?estav?ne na hajovnu

Poustevna (eremita?) je obydli poustevnika . N?kdy je sou?asti poustevny i kaple . Stavaly zpravidla v odlehlych mistech. V dob? rozkv?tu poustevnictvi se n?ktere poustevny staly oblibenymi poutnimi misty a p?ipadn? se i rozrostly o kla?ter , kostel a podobn?. P?vodn? byly poustevny jednoducha obydli, ktera si poustevnici budovali sami. Pozd?ji, zejmena v barokni dob?, byly ?asto poustevny z?izovany planovit? panstvem, podobn? jako kla?tery.

V ?echach roku 1725 pra?sky arcibiskup Ferdinand hrab? Khunburg prosadil z?izeni bratrstva ivanit? a zakaz neorganizovaneho poustevni?eni, Marie Terezie zakazala bratrstvu p?ijimat nove ?leny a Josef II. roku 1782 bratrstvo svym patentem zru?il a poustevnicky ?ivot zakazal. [1] Mnoho mist v ?echach je v?ak s p?sobenim poustevnik? spjato a to se odra?i i v mnoha dochovanych mistnich nazvech.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Toma? Vu?ka: Svaty Ivan - prvni ?esky zalesak? , Katolicky tydenik, p?iloha Perspektivy ?. 6/2005

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]