Postindustrialni spole?nosti se rozumi faze ve vyvoji spole?nosti, pro jeji? ekonomiku u? neni hlavni p?isun a p?inos ze sekundarniho ekonomicke sektoru, nybr? ze sektoru terciarniho, co? jsou p?edev?im slu?by. U? nazev postindustrialni evokuje n?jaky pokrok po industrialni fazi, kde ?lo p?edev?im o masovou vyrobu zbo?i. ^[1]

Dne?ni postindustrialni spole?nost se nachazi p?edev?im ve statech, kde vypukla industrialni revoluce jako prvni, t?mi jsou hlavn? USA a Zapadni Evropa. USA dokonce dosahly jako prvni 50% populace v sektoru slu?eb, tim se stavaji pro postindustrializmus typickym p?ikladem. Ekonom Colin Clark vytvo?il graf p?em?ny americke ekonomiky za poslednich cca 150 let. ^[1]

Postindustrialismus vyplyva ze spontanniho vyvoje r?znych rovin ?ivota. V ekonomicke rovin? dochazi k p?esouvani pracovni sily do sektoru slu?eb, co? vytva?i jejich ?im dal tim v?t?i komplexitu. V technologicke rovin? se roz?i?uje postaveni v?dy a vyzkumu a vznikaji technicke elity. V postindustrialnim sv?t? jde spi?e o vyrobu informaci ne? hmotnych statk?. ^{[1] [2]}

Historie a vyvoj konceptu postindustrialni spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

Jako prvni za?inaji vyraz ?postindustrialni spole?nost“ nebo ?postindustrialismus“ pou?ivat Alain Touraine v roce 1969 a pozd?ji take Daniel Bell v roce 1973. Zatimco Touraine jako prvni uvadi jeho synonyma ?technokraticka spole?nost“ a ?programovana spole?nost“, tak Bell tvrdi, ?e se jedna pouze o jednu slo?ku socialniho ?ivota a socioekonomicke roviny. ^[1]

V sou?asne dob? prochazi vysp?le kapitalisticke ekonomiky velkymi zm?nami, ktere svou velikosti soupe?i s t?mi, ktere se udaly b?hem pr?myslove revoluce. Daniel Bell popularizoval v roce 1973 termin ?postindustrialni“, aby popsal zm?nu hospoda?stvi na ekonomiku, jeji? t??i?t? je p?edev?im v informa?nich technologiich a dale v mana?erske a technicke elit?. Celkov? se sna?il popsat jevy spojene s deindustrializaci vysp?lych zemi, r?st pracovnich mist v sektoru slu?eb a nove rozmist?ni vyrobnich sil po celem sv?t? diky novym komunika?nim technologiim. ^[3]

Eseje na tema postindustrialni spole?nosti, ktere Bell postupn? publikoval b?hem ?edesatych a na za?atku sedmdesatych let, byly sesbirany a v roce 1973 spole?n? publikovany ve sborniku The Coming of Post-Industrial Society: a Venture in Social Forecasting. ^[4]

Vize Alaina Touraina a Daniela Bella [ editovat | editovat zdroj ]

Tourainova a Bellova teorie se sice li?i, ale v o?ekavani, jak se bude postindustrialni spole?nost vyvijet, se podoba.  Oba tvrdi, ?e postupn? upadne system t?id a to hlavn? z toho d?vodu, ?e v moderni spole?nosti bude schazet proletariat. To ale neznamena konec konflikt?. Podle Touraina budou vznikat konflikty mezi nad?izenymi a pod?izenymi, zatimco podle Bella to budou hlavn? rasove a etnicke konflikty. ^[5]

S absenci proletariatu souvisi d?raz na vzd?lavani a to hlavn? teoreticke. Podle Bella bude vzd?lani jedno z rozd?lujicich kriterii spole?nosti a to na akademickou t?idu s v?dci, t?idu profesor? a in?enyr? a t?eti t?idu asistent? a technik?. Pro proletariat v tomto rozd?leni neni misto. ^[5]

Objevuji se take mista, kdy si auto?i proti?e?i a to nap?iklad v oblastech ekonomickych. Podle Touraina bude ekonomika svymi silami ovladat spole?nost, zatimco podle Bella bude postindustrialni spole?nost ekonomiku ovladat. Podle obou se v?ak p?estane klast velky d?raz na soukromy zisk. ^[5]

Podle autor? ani chudoba u? nebude problemem v postindustrialni spole?nosti. Tourain se p?iklani k tomu, ?e se chudoba dotkne pouze lidi na okraji spole?nosti (starych, handicapovanych a nevzd?lanych). ^[5]

Oba se take shoduji v tom, ?e bude pot?eba platit vysoke dan?. Tim se v?ak bude zvy?ovat kvalita slu?eb a lidem se jejich penize skrze slu?by vrati. ^[5]

Spole?nost st?ednich vrstev [ editovat | editovat zdroj ]

Postindustrialni spole?nost je mimo jine spole?nost, ve ktere vymizel t?idni system. V takove spole?nosti u? neni d?lnicka t?ida, ktera byla charakteristickou a nejvice po?etnou t?idou p?ed druhou sv?tovou valkou a i n?kolik let po ni. Diky sv?tu mo?nosti d?lnickou t?idu nahradila st?edni vrstva. Tato vrstva je oproti d?lnicke t?id? v mnohem lep?im postaveni, nicmen? mnohdy musi ?elit podobnym rizik?m, kterym d?ive ?elila d?lnicka t?ida (nap?. degradace zam?stnaneckeho statusu a pracovnich podminek).

Vedle st?ednich vrstev se i v nejvysp?lej?ich zemich najdou lide, kte?i jsou vicemen? trvale vylou?eni z trhu prace a stale jen chudnou. Na tuto sortu lidi byva v sociologii mnohdy zapominano, a proto pro n? neexistuje ?adne stanovene ozna?eni. Ve Spojenych statech tito lide byvaji hanliv? ozna?ovani terminem underclass . ^[5]

Kritika postindustrialni spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

Nar?st nerovnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Ve v?ech ekonomicky vysp?lych zemi z rozd?lovani bohatstvi vyrobeneho spole?nosti nejvice prosperuji ty nejvy??i vrstvy spole?nosti. To je zap?i?en?no t?emi hlavnimi faktory.

P?ibli?n? od poloviny sedmdesatych let 20. stoleti dochazi k ofenzivn? vlastnik? kapitalu nami?ene proti praci . Velkym podnikatel?m a akciona??m se tak mnohdy poda?ilo zisky sveho vlastnictvi zvy?it na ukor mezd zam?stnanc?. Timto zp?sobem si vlastn? p?ivlast?uji podil z nov? vytvo?eneho zisku spole?nosti.

Druhym faktorem je fakt, ?e dochazi k nar?stu nejvy??ich zam?stnaneckych odm?n. Zatimco st?edni a ni??i mzdy stagnuji, nebo dokonce upadaji.

Poslednim faktorem je, ?e na jedne stran? spole?nosti jsou ekonomicky aktivni jedinci a na druhe stran? jsou ti, kdo byli z trhu prace do?asn? ?i trvale vylou?eni. To zap?i?i?uje, ?e n??ky nerovnosti se logicky rozeviraji. Co v?ak toto rozevirani urychluje, je vysoka pravd?podobnost, ?e tempo poklesu ?ivotni urovn? je obvykle rychlej?i ve sm?ru, kam dana vrstva v dany moment sm??uje. Pokud je tedy jedinec ze socialn? vy??i vrstvy, je pravd?podobne, ?e se mu bude da?it v teto vrstv? stale vice. To plati naopak i pro jedince z ni??i vrstvy. Timto zp?sobem se pak tedy n??ky mezi t?mito jedinci rozeviraji pom?rn? rychle. ^[5]

Pokles vahy vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Znakem postindustrialni spole?nosti je vysoka vzd?lanost, kdy motorem spole?nosti je pokrok lidskeho v?d?ni.

Do druhe sv?tove valky bylo vzd?lani umo?n?no pouze male ?asti privilegovaneho obyvatelstva. Bylo to n?co vyjime?ne a s t??i dostupne. Teprve pomalu b?hem povale?nych let se ve v?t?in? vysp?lych zemi vy??i vzd?lani stavalo normou, ktere mohly dosahnout i ni??i vrstvy obyvatel.

D?sledkem demokratizace a zmasov?ni st?edniho a pote i vysokeho ?kolstvi poklesla vaha vzd?lani, a i samotne atestovaci diplomy ztratily na vaze. Vzd?lani u? neni ni?im, co by ?lov?ka d?lalo unikatnim a p?islibilo mu jeho vyjime?nost ve sv?t? a na trhu prace. Naopak se ze vzd?lani stava standard, se kterym se po?ita. Tento proces u? do?el do takove urovn?, ?e na bakala?e je na trhu prace pohli?eno podobn? jako na maturanty, a naopak maturita u? na trhu prace nebyva oce?ovana. Dal?im nep?iznivym d?sledkem je i takovy problem, ?e kv?li p?emi?e vzd?lani staty p?ichazeji o potencialni schopne manualni pracovniky jako jsou tesa?i, zednici, apod. ^[5]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Post-industrial society na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• [1] BOUDON, Raymond. Sociologicky slovnik . Olomouc, Univerzita Palackeho: [s.n.], 2004. ISBN   80-244-0735-3 .  
• [2] GIDDENS, Anthony; SUTTON, Philip. Sociologie . Praha: [s.n.], 2013. ISBN   978-80-257-0807-1 .  
• [3] [online]. 1995 [cit. 2019-11-26]. Dostupne z: https://www.jstor.org/stable/4355128?seq=1
• [4] WATERS, Malcolm. Daniel Bell . New York: Routledge, 1996. ISBN   978-041-5105-774 .
• [5] KELLER, Jan . T?i socialni sv?ty: socialni struktura postindustrialni spole?nosti . Praha: Sociologicke nakladatelstvi (SLON), 2010. 211 s. ISBN   978-80-7419-031-5 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Industrialni spole?nost#Postindustrialni era
• Industrializace
• Deindustrializace
• Informa?ni spole?nost
• Moderni spole?nost

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Postindustrialni spole?nost na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.