Post Bellum
je
zapsany ustav
[1]
(z. u.), ktery se zabyva zaznamenavanim a archivaci vzpominek pam?tnik? vyznamnych historickych udalosti. Z t?chto material? p?ipravuje vystavy a spolupracuje s nejr?zn?j?imi medii (rozhlas, televize, noviny, internet) na vyrob? dokumentarnich po?ad?. Zakladem jeho ?innosti je uchovani nasbiraneho zvukoveho, obrazoveho a textoveho materialu a jeho prezentace ?iroke ve?ejnosti.
Spole?nost ma organiza?n? 5 pobo?ek s centry v 6 m?stech (Vychodni ?echy ? Hradec Kralove, St?edni Morava ? Olomouc a Zlin, Plze?sky kraj ? Plze?, Jihomoravsky kraj ? Brno, Jiho?esky kraj ? ?eske Bud?jovice).
[2]
Tym spolupracovnik? organizace zaznamenava v terenu vyprav?ni veteran? 2. sv?tove valky, politickych v?z??, ob?ti kolektivizace, a mnoha dal?ich, ?asto i zapomenutych pam?tnik?. Ke ka?demu pam?tnikovi se Post Bellum sna?i shroma?dit zarove? i co nejvice fotografickeho a dostupneho textoveho materialu. V?echny vypov?di a doprovodne materialy jsou zarove? archivovany a podle intenci spole?nosti Post Bellum by jednou m?ly slou?it nejen historickemu badani, ale i ve?ejnosti a budouci generaci k zachovani pam?ti o d?le?itych a ?asto hrdinskych ?inech jednotlivc?, ktere jsou a? na vyjimky zapominany ?i opomijeny.
Cely projekt je postaven na metod?
oralni historie
, co? je soubor zp?sob? a postup?, jimi? se badatel dobira novych informaci a poznatk? na zaklad? ustniho sd?leni osob, je? byly u?astniky nebo sv?dky zkoumanych udalosti a proces?.
[3]
Metoda oralni historie ale netvo?i absolutni ramec nata?eni rozhovor?. V praxi Post Bellum vznika mnohdy samotna metoda a? na mist? samem. To souvisi se skute?nosti, ?e material tvo?i ?ivi lide s nesrovnatelnymi zku?enostmi a ?ivotnimi osudy. Svoji roli hraji rovn?? vyprav??ske schopnosti respondenta. Jednotlive rozhovory maji jak sv?j historicky segment, tj. otazky zam??ene na ?ira fakta a souvislosti, tak i sv?j psychologicky segment ? kdy pam?tnik otev?en? mluvi o svych motivacich pocitech (strachu a nad?ji). Forma rozhovor? je reporta?ni.
Jadro tymu Post Bellum tvo?i tzv. sb?ra?i ? tazatele, kte?i kontaktuji a nav?t?vuji jednotlive pam?tniky. S pam?tniky ov?em neni veden klasicky novina?sky rozhovor, naopak jsou vyzyvani, aby sv?j p?ib?h vyprav?li tak, jak sami uznaji za vhodne. Interview probiha obvykle ve dvou sezenich, p?i prvnim pam?tnik vypravi sv?j p?ib?h, p?i druhem je konfrontovan a archivnimi materialy a jsou pokladany konkretn?j?i otazky na n?ktere epizody jejich ?ivota.
[4]
V prvnich fazich sb?ru byly nahravky po?izovany vylu?n? v audio podob? a dale byly p?istupne ve formatech
wav
?i
mp3
. V sou?asne dob? o.p.s. Post Bellum disponuje mobilnim studiem a take specialnim kamerovym systemem Eye direct, ktery umo??uje, aby pam?tnik mohl udr?ovat o?ni kontakt s tazatelem, ale zarove? kouka i do objektivu kamery, co? pro divaka vytva?i unikatni za?itek p?ime interakce. "Eye Direct je zalo?en na principu polopropustnych zrcadel a nata?eny pam?tnik se tak nemusi divat do kamery, ale p?imo do tva?e dokumentaristy, co? je zejmena pro stare pam?tniky mnohem komfortn?j?i a p?irozen?j?i zp?sob nata?eni. Divaci maji ale zarove? pocit, ?e se pam?tnik diva p?imo na n?, co? je ve vysledku velice p?sobive."
[5]
Nahravky jsou pak zp?istupn?ny ve sve cele podob? na portalu
Pam?? naroda
. Rozhovory jsou zde take v textove podob?, ktere stru?nou a vysti?nou formou popisuji, o ?em pam?tnik vyprav?l.
[4]
Archiv Post Bellum je otev?enym zdrojem pro publika?ni ?i badatelskou ?innost. Ke ka?de nahravce existuje zarove? pisemny souhlas, podepsany pam?tnikem, ve kterem k takovemu pou?iti svoluje. Pokud neni uvedeno jinak, tyka se to i ve?kereho obrazoveho materialu, tvo?icimu s audionahravkou jednu archivni jednotku. Post Bellum je neziskovou organizaci a sve ukoly provadi vyhradn? z pen?z darc? ?i grant? ve?ejnych instituci.
U zrodu o. s. Post Bellum v roce 2001 stal redaktor
Mikula? Kroupa
, ktery kolem sebe shroma?dil tym spolupracovnik? z ?ad svych koleg? a p?atel. Projekty Post Bellum prob?hly v p?ti ucelenych fazich, jednotn? nazvanych jako projekt
Hlasy Hrdin?
. Do roku 2006 se poda?ilo zaznamenat na ?est stovek v?t?inou vice ne? dvouhodinovych interview, ve kterych vyprav?ji pam?tnici a akte?i snad v?ech zava?nych udalosti va?icich se k p?edvale?nym a povale?nym d?jinam ?eskoslovenska. Na ja?e roku 2006 byla s
?eskym rozhlasem
(ktery byl partnerem projektu v p?edchozich fazich) navazana u??i spoluprace, ktera se odrazila v dosud probihajicim rozhlasovem po?adu
P?ib?hy 20. stoleti
. Projekt Hlasy hrdin? byl vzap?ti p?ejmenovan na Pam?? naroda, proto?e se Post Bellum rozhodlo svoji ?innost roz?i?it z veteranskych vojenskych skupin i na ostatni pam?tniky (hrdiny i antihrdiny).
[6]
Tim si p?edsevzalo novy ukol, toti? zabyvat se v?im, co je sou?asti modernich ?eskych d?jin.
Mjr. v. v. Gerhard Singer v roce 1944 a v roce 2004, veteran od Tobruku
V roce 2006 podepsalo Post Bellum jako zakladajici ?len
Spole?enstvi Pam?ti naroda
spole?nou deklaraci o sdileni a dopl?ovani archivnich soubor? s n?kolika institucemi, ktere se nata?enim pam?tnik? rovn?? zabyvaji. Na deklaraci se podilely nasledujici instituce:
?esky rozhlas
, Post Bellum,
Ustav pro soudobe d?jiny AV ?R
?
Centrum pro oralni historii
,
?idovske muzeum v Praze
,
Vojensky historicky ustav A?R
, obecn? prosp??na spole?nost
?iva pam??
a
Muzeum m?sta Usti nad Labem
s pracovi?t?m
Collegium Bohemicum
.
[7]
Mezi hlavni skupiny pam?tnik?, kterymi se Post Bellum od roku 2006 zabyva, pat?i: veterani 2. sv?tov? valky ze zapadni,
vychodni fronty
a ze St?edniho vychodu, ob?ti
holocaustu
, u?astnici
II. domaciho i zahrani?niho odboje
, akte?i politickych udalosti v povale?nem ?eskoslovensku, u?astnici
III. odboje
(nap?. agenti chodci, ?lenove protikomunistickych diverzantskych skupin)
politi?ti v?zni
zejmena 50. a 60. let, osobnosti kultury a um?ni p?sobici v ilegalit? v 60. letech a v dobach
normalizace
. Post Bellum se sna?i zaznamenat i vypov?di z druhe strany ? nap?. spolupracovnik? a agent? komunisticke
Statni bezpe?nosti
a p?edstavitel?
komunisticke moci
. Mezi nejznam?j?i respondenty pat?i i
Karel Va?
, komunisticky vojensky prokurator a jeden ze str?jc? vykonstruovaneho procesu proti generalovi
Heliodoru Pikovi
.
Tito vojaci sv?j p?ib?h vyprav?t nestihli - ?eskoslovensky vojensky h?bitov u Dunkerque, 1945
Dokumentarni cyklus
P?ib?hy 20. stoleti
, vychazejici z p?ib?h? pam?tnik? portalu Pam?? naroda, vysila ?esky rozhlas. Na p?iprav? dokumentu se podileji redakto?i
Mikula? Kroupa
a
Adam Drda
. Po?ad b??i v pravidelnem tydennim cyklu a je v?novan v?dy jinemu tematu: jednotlivemu p?ib?hu ?i zvla?tnimu fenomenu totalitniho systemu (nap?. zp?soby v?zn?ni, prace v lagrech, spoluprace s
StB
apod.). P?ib?hy 20. stoleti jsou po?adem ?eskeho rozhlasu, spole?nost Post Bellum na tomto cyklu pouze spolupracuje. Mezi lety 2006?2012 byl po?ad vysilan na stanici ?esko, od unora 2013 cyklus vysila stanice Radio?urnal a ?Ro Plus.
[8]
Vybrane epizody zpracovali auto?i po?adu Mikula? Kroupa a Adam Drda do kni?ni podoby. V roce 2008 vy?la kniha
Krute stoleti
, v roce 2009 na ni navazala publikace
V komunismu jsme ?it necht?li
. V letech 2014 a 2015 se auto?i podileli na serii
Neznami hrdinove
.
[9]
Hlavni naplni ?innosti je v sou?asne dob? rozsahly projekt
Pam?? naroda
, na kterem spolupracuje s
?eskym rozhlasem
a
Ustavem pro studium totalitnich re?im?
. V roce 2019 vydal USTR na zaklad? ?adosti o informace podle zakona ?. 106/1999 Sb. a zve?ejnil na svem webu sve oficialni stanovisko v souvislosti s publikaci falzifikaci a nepravdivych udaj? o pam?tnikovi Janu Jank? na webu projektu Pam?? naroda. V n?m ?editel kancela?e USTR M. Peli?ek uvedl, ?e "USTR a Post Bellum spolupracuji na zaklad? smlouvy o spolupraci ze dne 31. 7. 2008. Vztah je soukromopravni a oba subjekty spolupracuji za u?elem realizace projektu Pam?? naroda. USTR nese odpov?dnost za formalni spravnost a aktualni funk?nost webovych stranek projektu. USTR nenese odpov?dnost za obsah a v?cnou spravnost webu." Jde o internetovou databazi, ktera obsahuje cely archiv ve zvukove, textove i obrazove form?. Pro registrovane badatele a hlub?i zajemce jsou na webu k dispozici archivni dokumenty a odborne komenta?e. V lednu 2017 obsahovala databaze necelych 3 500 pam?tnik?, co? znamena p?ibli?n? 4 400 hodin zvukovych vzpominek, cca 8 000 normostran odbornych a ?ivotopisnych autorskych text? + cca 44 000 fotografii a naskenovanych dokument?. Cely archiv je pr?b??n? dopl?ovan a na jeho rozvoji se podili i dal?i instituce z ?eske republiky a jinych zemi.
[10]
Portal dostupny na www.pametnaroda.cz
[11]
a www.memoryofnation.eu
[12]
byl spu?t?n
28. ?ijna
2008
.
Od roku 2010 jsou ka?doro?n? ud?lovany
Ceny Pam?ti naroda
. Ocen?ni jsou vybirani z archivu pam?tnik? odbornou porotou a jde o jednotlivce, jejich? osudy by nem?ly upadnout v zapomn?ni a jejich? postoje si zaslou?i ocen?ni, a? u? jde o vale?ne veterany, p?e?iv?i holocaust, nebo byvale politicke v?zn? a disidenty.
Post Bellum rovn?? p?ibli?uje moderni d?jiny nejmlad?i generaci. V projektu P?ib?hy na?ich soused? se ?aci osmych a devatych t?id zakladnich ?kol a tercii a kvart viceletych gymnazii setkavaji s lidmi ze sveho okoli. Nechavaji si vyprav?t jejich p?ib?h a ten nata?eji na kameru ?i diktafon. Pod vedenim koordinatora Post Bellum a svych u?itel? pote p?ipravuji reporta?e a prezentuji je ve?ejnosti.
P?ib?hy pam?tnik? organizace vyu?iva i p?i dal?i vzd?lavaci ?innosti. Pro ?aky zakladnich ?kol, studenty st?ednich a vysokych ?kol po?ada vzd?lavaci workshopy a provozuje internetovou u?ebnici
My jsme to nevzdali
.
[10]
Mista Pam?ti naroda je mobilni aplikace, ktera pro u?ivatele chytrych mobilnich telefon? zp?istup?uje udalosti p?imo v mistech, kde se odehraly. Zapnuta aplikace zobrazuje u?ivateli mista v jeho okoli, ktera jsou spojena s jednotlivymi p?ib?hy. Ka?dy zaznam o udalosti je pak dopln?n audio nahravkou obsahujici vyprav?ni pam?tnika p?islu?ne udalosti.
[13]