한국   대만   중국   일본 
Poslanecka sn?movna Narodniho shroma?d?ni ?SR ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Poslanecka sn?movna Narodniho shroma?d?ni ?SR

P?idat odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Poslanecka sn?movna Narodniho shroma?d?ni ?eskoslovenske republiky
Znak
Budova Rudolfina
Budova Rudolfina
Zakladni informace
Typ dolni komora
Zalo?eni 29. unora 1920
Sidlo Rudolfinum , Praha
Slo?eni
Složení po posledních volbách v roce 1935
Slo?eni po poslednich volbach v roce 1935
Volby
Volebni system pom?rny (22 volebnich kraj?)
Posledni volby 19. kv?tna 1935
Jednaci sal
Zasedací sál v Rudolfinu
Zasedaci sal v Rudolfinu

Poslanecka sn?movna Narodniho shroma?d?ni ?eskoslovenske republiky byla dolni komora Narodniho shroma?d?ni ( parlamentu ) ?eskoslovenske republiky v letech 1920?1939. Poslanecka sn?movna sidlila v pra?skem Rudolfinu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

29. unora 1920 byla Revolu?nim narodnim shroma?d?nim schvalena Ustavni listina ?eskoslovenske republiky . Tim vzniklo dvoukomorove Narodni shroma?d?ni ?eskoslovenske republiky , ktera se skladalo z Poslanecke sn?movny a Senatu . Prvni volby se konaly v dubnu 1920 a prvni sch?ze Poslanecke sn?movny se konala 26. kv?tna 1920, kde byl jako prvni p?edseda zvolen Franti?ek Toma?ek za ?SDSD . [1] Volby v roce 1920 se nekonaly na uzemich, kde se m?l je?t? konat plebiscit o jejich p?ipojeni k ?eskoslovensku, co? bylo Vitorazsko , Valticko , T??insko a uzemi na Orav? a Spi?i . Volby se take nekonaly z d?vodu slo?ite bezpe?nostni situace na Podkarpatske Rusi , kde prob?hly dodate?ne volby a? v b?eznu 1924 . [2]

Dne 15. prosince p?ijalo Narodni shroma?d?ni ustavni zakon ?. 330/1938 o zmocn?ni ke zm?nam ustavni listiny a ustavnich zakon? republiky ?eskoslovenske. Ten posilil zakonodarne pravomoci prezidenta a vlady . Vlad? bylo se souhlasem prezidenta umo?n?no vydavat na?izeni s moci zakona. Nasledujici den parlament ukon?il sve zasedani a vice se ji? nese?el. Dne 21. b?ezna 1939 u? v Protektoratu ?echy a Morava rozpustil prezident Emil Hacha Narodni shroma?d?ni. [1]

Pravomoce a role sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

Zasadani plena ve 20. letech (v?etn? galerie pro ve?ejnost)

Ze dvou komor Narodniho shroma?d?ni m?la Poslanecka sn?movna siln?j?i postaveni ne? Senat. [3] ?eskoslovenske vlady byly jmenovany a odvolavany prezidentem. Vlada mohla (ale nemusela) Poslaneckou sn?movnu po?adat o vysloveni d?v?ry. Sn?movna naopak mohla vlad? vyslovit ned?v?ru. [4] Poslanecka sn?movna a jeji vybory mohly interpelovat v?echny ?leny vlady. [5] Vladni navrhy rozpo?t? a branneho zakona byly p?ednostn? podavany Poslanecke sn?movn?. [6]

V oblasti zakonodarneho procesu m?la Poslanecka sn?movna pravo navrhovat zakony (stejn? jako Senat a vlada). [7] Poslanecka sn?movna byla usna?enischopna za p?itomnosti minimaln? t?etiny v?ech svych ?len?. [8] K p?ijeti usneseni byly pot?eba hlasy nadpolovi?ni v?t?iny p?itomnych. Pro zm?ny ustavy resp. p?ijimani ustavnich zakon? a vypov?zeni valky byl nutny souhlas t?ip?tinove v?t?iny v?ech ?len?. Ve v?ci ustavnich zakon? nemohla Poslanecka sn?movna p?ehlasovat Senat. [9] Senat se musel usnest o navrhu zakona schvalenem poslaneckou sn?movnou do ?esti tydn? (v p?ipad? rozpo?toveho a branneho zakona tak musel u?init do ?ty? tydn?). Naopak Poslanecka sn?movna m?la na p?ijeti usneseni o senatnim navrhu t?i m?sice. [p. 1] Nep?ijeti usneseni ve v?ci navrhu se po uplynuti lh?ty pova?ovalo u obou sn?moven za souhlas s navrhem. [10]

V p?ipad? vzajemneho p?ehlasovani obou sn?moven m?la Poslanecka sn?movna take siln?j?i pozici. U navrh? schvalenych Poslaneckou sn?movnou, ktere Senat zamitl v?t?inou p?itomnych senator?, mohla Poslanecka sn?movna nadpolovi?ni v?t?inou v?ech svych ?len? p?ehlasovat Senat. Pokud by prvni senatni veto bylo schvaleno t?i?tvrtinovou v?t?inou senator?, mohla Poslanecka sn?movna setrvat na svem usneseni t?ip?tinovou v?t?inou v?ech svych ?len? a jeji navrh pak byl p?ijat. V p?ipad? navrhu zakon?, ktere byly nejprve projednany a schvaleny Senatem, mohla Poslanecka sn?movna n?ktere zakony zablokovat tak, ?e ji Senat ji? nemohl p?ehlasovat. Nejprve sta?il k zamitnuti Poslaneckou sn?movnou nesouhlas v?t?iny p?itomnych poslanc?. Pote, co Senat nadpolovi?ni v?t?inou v?ech ?len? setrval na navrhu, se vy?adoval nesouhlas nadpolovi?ni v?t?iny v?ech ?len? Poslanecke sn?movny. Po tomto druhem neschvaleni se ji? navrh nemohl stat zakonem. Zamitnute navrhy nemohly byt rovn?? znovu podany v nasledujicich dvanacti m?sicich. [11] [12]

Poslanecka sn?movna na spole?nem zasedani se Senatem volila prezidenta republiky . [13] Pro spole?ne zasedani platil jednaci ?ad Poslanecke sn?movny a p?edsedal mu p?edseda Poslanecke sn?movny. [14] Prezident mohl Poslaneckou sn?movnu i Senat rozpustit, do 60 dn? se ale musely konat volby. [15] V otazkach p?ehlasovani prezidentskeho veta schvalenych zakon? musely Poslanecka sn?movna i Senat nadpolovi?ni v?t?inou svych ?len? p?ehlasovat prezidentske veto. Bez shody obou sn?moven mohla prezidentske veto p?ehlasovat sama Poslanecka sn?movna t?ip?tinovou v?t?inou v?ech svych ?len?. [16]

Poslanecka sn?movna mohla v?t?inou dvou t?etin za p?itomnosti dvou t?etin poslanc? p?ijmout usneseni o ob?alob? prezidenta republiky nebo ?len? vlady. Soudit ob?alobu pak p?islu?elo Senatu. [17] Dale Poslanecka sn?movna volila p?isedici volebniho soudu .

Volebni system [ editovat | editovat zdroj ]

Poslanecka sn?movna se skladala z 300 poslanc? volenych na ?estilete obdobi ve v?eobecnych, tajnych, rovnych a p?imych volbach. [3] Volilo se na zaklad? pom?rneho volebniho systemu ve 22 vicemandatovych volebnich krajich bez uzaviraci klauzule . Do poslanecke sn?movny mohli (resp. byli povinni) volit ob?ane star?i 21 let a kandidovat mohla osoba star?i 30 let, ktera neztratila pravo volit a ktera byla minimaln? t?i roky ?eskoslovenskym statnim ob?anem. [1] [18]

Volebni kraje [ editovat | editovat zdroj ]

Mapa rozdilnosti po?tu voli?? na jeden mandat oproti pr?m?ru (r. 1930)
       Nejvice voli?? na mandat
       Nejbli?e pr?m?ru
       Nejmen? voli?? na mandat

Volebni kraje pro volby do Poslanecke sn?movny byly ur?eny vy?tem (soudnich) okres? resp. obci z ur?iteho okresu. Volebni kraje odpovidaly svym uzemnim rozsahem nov? vytvo?enym ?upam . ?upy byly vytvo?eny mj. s u?elem minimalizace po?tu ?up s v?t?inou n?meckeho a ma?arskeho obyvatelstva. Slovenske volebni kraje XVI. a XX. tak m?ly ?lenite uzemi, ktere obsahovalo v?t?inu n?meckeho a ma?arskeho obyvatelstva na Slovensku . Volebni kraj XX. se tak skladal z vice odd?lenych uzemi. [p. 2] [20] P?vodn? bylo volebnich kraj? 23, ale ji? v roce 1920 byl v d?sledku zaniku T??inske ?upy slou?en XXII. volebni kraj (T??insko) s volebnim krajem XIV. (Moravska Ostrava) a jeho ozna?eni p?id?leno Podkarpatske Rusi. Take do?lo k rozd?leni I. volebniho kraje (Praha) na dv? ?asti a to v?etn? samotne Prahy. [21] [22]

Z volebnich kraj? poslanecke sn?movny se skladaly volebni kraje pro volby do Senatu [23]

Volebni kraj Sidlo Mandat?
Volebni kraj I.A Praha 24
Volebni kraj I.B Praha 24
Volebni kraj II. Pardubice 11
Volebni kraj III. Hradec Kralove 12
Volebni kraj IV. Mlada Boleslav 17
Volebni kraj V. ?eska Lipa 13
Volebni kraj VI. Louny 17
Volebni kraj VII. Karlovy Vary 12
Volebni kraj VIII. Plze? 17
Volebni kraj IX. ?eske Bud?jovice 13
Volebni kraj X. Jihlava 9
Volebni kraj XI. Brno 17
Volebni kraj XII. Olomouc 17
Volebni kraj XIII. Uherske Hradi?t? 8
Volebni kraj XIV. Moravska Ostrava 19
Volebni kraj XV. Trnava 9
Volebni kraj XVI. Nove Zamky 11
Volebni kraj XVII. Tur?ansky Svaty Martin 11
Volebni kraj XVIII. Banska Bystrica 7
Volebni kraj XIX. Liptovsky Svaty Mikula? 6
Volebni kraj XX. Ko?ice 7
Volebni kraj XXI. Pre?ov 10
Volebni kraj XXII. U?horod 9

Volby a rozd?leni mandat? [ editovat | editovat zdroj ]

Zasedaci po?adek b?hem druheho volebniho obdobi.
74 12 3 31 5 24 10 11 19 6 28 12 12 21 13
?SDSD DNP DNSAP DSAP OKP ?SNS DCV BdL ?sND ?s?iv RSZML SNrS S?S ?SL ostatni
DDFP
MDSDP
SS?LP
MZSZM
41 10 4 7 17 2 29 13 24 13 28 45 13 23 31
KS? DNP OKP DNSAP DSAP ostatni ?SDSD DCV BdL + MNP ?sND ?SNS RSZML ?s?iv HS?S ?SL
30 7 9 8 21 7 39 14 16 15 32 46 12 19 25
KS? DNP OKP
MNP
ZdP 		DNSAP DSAP ostatni ?SDSD DCV DW
( BdL + DAWG + KdP ) 		?sND ?SNS RSZML ?s?iv HS?S ?SL
44 30 9 11 38 6 5 17 6 28 45 17 22 22
SdP + KdP KS? OKP
MNP
ZdP 		DSAP ?SDSD DCV BdL NSj NOF ?SNS RSZML ?s?iv AB
( HS?S
SNS
Szs
PPSD ) 		?SL

Seznam p?edsed? a mistop?edsed? [ editovat | editovat zdroj ]

?. Obrazek Jmeno
(narozeni?umrti) 		Nastup do u?adu Odchod z u?adu Volby Obdobi Strana Mistop?edsedove
1 Franti?ek Toma?ek
(1869?1938) 		26. kv?tna 1920 17. prosince 1925 1920 I. [24] ?SDSD Jan Botto , Mo?ic Hruban , Franti?ek Bu?ival , Ludwig Czech
2 Jan Malypetr
(1873?1947) 		17. prosince 1925 12. prosince 1929 1925 II. [25] RSZML Jan Dostalek , Josef Stivin , Jan Slavi?ek , Franz Spina , Jozef Buday [p. 3] , Franti?ek Horak [p. 3] , Wolfgang Zierhut [p. 4]
12. prosince 1929 29. ?ijna 1932 1929 III. [26] Josef Stivin , Emil ?patny , Alois Roudnicky , Franti?ek Lukavsky , Siegfried Taub , Wolfgang Zierhut
3 Franti?ek Stan?k
(1867?1936) 		3. listopadu 1932 18. ?ervna 1935 ?
4 Bohumir Brada?
(1881?1935) 		18. ?ervna 1935 20. ?ijna 1935 [p. 5] 1935 IV. [27] Ivan Markovi? , Franti?ek Langr , Vaclav Ko?ek , Rudolf Ml?och [p. 6] , Siegfried Taub [p. 7] , ?tefan Onder?o [p. 8]
5 Jan Malypetr
(1873?1947) 		6. listopadu 1935 21. b?ezna 1939 [1] ?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ S vyjimkou prav? rozpo?toveho a branneho zakona bylo mo?ne lh?ty zkratit nebo prodlou?it pokud se na tom shodly ob? sn?movny.
  2. ↑ ?upni z?izeni ?elilo od po?atku silne kritice a bylo do praxe uvedeno a? roku 1923 pouze na Slovensku. Reforma zavad?jici ?upni z?izeni nebyla v ?eskych zemich nikdy uvedena v praxi. V roce 1927 bylo obnoveno zemske z?izeni v celem ?eskoslovensku a reziduem ?up z?staly prav? volebni kraje. [19]
  3. ↑ a b zvolen 16. prosince 1926
  4. ↑ zvolen 15. ?ijna 1926 za Franze Spinu
  5. ↑ zem?el v u?adu
  6. ↑ vzdal se funkce 14. prosince 1937
  7. ↑ vzdal se funkce 19. ?ijna 1938
  8. ↑ zem?el 31. b?ezna 1937

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d Historie parlamentarismu a ?eske ustavnosti. www.psp.cz [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2023-12-02]. Dostupne online .  
  2. ↑ Karnik, Z.: ?eske zem? v e?e Prvni republiky, Dil 1. Vznik, budovani a zlata leta republiky (1918-1929) . Praha: Libri, 2000. ISBN   80-7277-027-6 . S. 123?124.  
  3. ↑ a b GERLOCH, Ale? ; H?EBEJK, Ji?i; ZOUBEK, Vladimir. Ustavni system ?eske republiky . 5. vyd. Plze?: Nakladatelstvi a vydavatelstvi Ale? ?en?k, 2013. 516 s. ISBN   978-80-7380-423-7 . Kapitola Vznik ?eskoslovenske republiky, ustava z roku 1920, s. 22?23.  
  4. ↑ HYNEK, Ji?i. Pravni postaveni ?len? Narodniho shroma?d?ni ?SR v letech 1920-1939 . Plze?: Zapado?eska univerzita v Plzni - Fakulta pravnicka, 2022. 154 s. Dale jen Hynek , zde str. 22.  
  5. ↑ Zakon ?. 121/1920 Sb., ze dne 29. unora 1920, kterym se uvozuje Ustavni listina ?eskoslovenske republiky (Dale jen Ustavni listina ), § 40 a 52. [cit. 2023-12-17]. Dostupne online .
  6. ↑ § 41 ustavni listiny
  7. ↑ § 41 ustavni listiny
  8. ↑ § 32 ustavni listiny
  9. ↑ § 33 a 42 ustavni listiny
  10. ↑ § 43 ustavni listiny
  11. ↑ § 44 ustavni listiny
  12. ↑ Hynek , str. 111.
  13. ↑ Hynek , str. 101.
  14. ↑ § 38 ustavni listiny
  15. ↑ § 31 ustavni listiny
  16. ↑ § 48 ustavni listiny
  17. ↑ § 34 ustavni listiny
  18. ↑ Zakon ?. 123/1920, kterym vydava se ?ad voleni do poslanecke sn?movny, § 1?4. [cit. 2024-01-07]. Dostupne online .
  19. ↑ GERLOCH, Ale? ; H?EBEJK, Ji?i; ZOUBEK, Vladimir. Ustavni system ?eske republiky . 5. vyd. Plze?: Nakladatelstvi a vydavatelstvi Ale? ?en?k, 2013. 516 s. ISBN   978-80-7380-423-7 . Kapitola Vznik ?eskoslovenske republiky, ustava z roku 1920, s. 26?27.  
  20. ↑ Zakon ?. 123/1920, kterym vydava se ?ad voleni do poslanecke sn?movny. [cit. 2024-01-07]. Dostupne online .
  21. ↑ Zakon ?. 205/1925, kterym se m?ni ?ad voleni do poslanecke sn?movny ze dne 29. unora 1920, ?. 123, ?. 123 Sb. z. a n.. [cit. 2024-01-07]. Dostupne online .
  22. ↑ Zakon ?. 58/1935, kterym se m?ni a dopl?uji ?ady voleni do poslanecke sn?movny, senatu, zemskych a okresnich zastupitelstev a do obci. [cit. 2024-01-07]. Dostupne online .
  23. ↑ Zakon ?. 124/1920 Sb., o slo?eni a pravomoci senatu, § 9. [cit. 2023-12-17]. Dostupne online .
  24. ↑ P?EDSEDNICTVO. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupne online .  
  25. ↑ P?EDSEDNICTVO. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupne online .  
  26. ↑ P?EDSEDNICTVO. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupne online .  
  27. ↑ P?EDSEDNICTVO. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • HYNEK, Ji?i. Pravni postaveni ?len? Narodniho shroma?d?ni ?SR v letech 1920-1939 . Plze?: Zapado?eska univerzita v Plzni - Fakulta pravnicka, 2022. 154 s.  
?eska politicka zastoupeni od roku 1848
Rakouske cisa?stvi ,
Rakousko-Uhersko
?eske zem?
?eskoslovensko
?eska socialisticka republika a ?eska republika
?eska republika
Evropska unie
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poslanecka_sn?movna_Narodniho_shroma?d?ni_?SR&oldid=23551672 “