Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Pom?rny ( propor?ni ) volebni system je kategorie volebniho systemu , ve ktere jsou mandaty na urovni volebniho obvodu rozd?lovany pom?rn?, na zakladech rovneho volebniho prava . P?i pou?iti tohoto volebniho systemu, p?i volbach do zastupitelskych organ? , kandidati ?i strany ziskavaji po?et mandat? ?i k?esel v pom?ru, ktery se bli?i pom?ru po?t? hlas? ziskanych od voli?? . P?evod hlas? na mandaty se d?je pomoci r?znych metod.

Pom?rne volebni systemy lze dale rozd?lit do nasledujicich velikych skupin:

1. Listinne volebni systemy
2. Pom?rne smi?ene volebni systemy jako Personalisovany pom?rny system (MMP) ^[1]
3. Pom?rne po?adove volby jako System jednoho p?enosneho hlasu (STV)

Plati, ?e na u?inek listinneho pom?rneho systemu maji kli?ovy vliv zejmena nasledujici ?ty?i prom?nne: ^[2]

1. Velikost volebnich obvod?
2. Volebni formule
3. Uzaviraci klauzule (jeji p?itomnost a vy?e)
4. Po?et urovni volebnich obvod? ?i skrutinii

Volebni obvody a jejich velikost [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti propor?nich system? jsou vicemandatove volebni obvody i s nestejnou velikosti, jim? jsou kandidati p?i?azeni, m??e v?ak byt i volebni obvod jediny celostatni (nap?. Slovensko, Izrael).Obecn? plati, ?e velikost volebnich obvod? je prom?nna, ktera ma nejsiln?j?i vliv na proporcionalitu vysledku. ?im v?t?i je volebni obvod, tim p?esn?ji odra?i zisk mandat? pom?r hlas? odevzdanych pro jednotliva kandidujici uskupeni. V?t?i volebni obvod tedy vede k pom?rn?j?im vysledk?m.

V ramci politologie se vyskytly pokusy rozd?lit typy volebnich obvod? podle jejich velikosti. Nap?. n?mecky politolog Dieter Nohlen d?li obvody na male (2-5 mandat?), st?edn? velke (6-10 mandat?) a velke (10 a vice mandat?). S velice podobnym d?lenim p?i?li politologove Shugart a Taagepera, kte?i definuji velikost obvod? podle hodnoty M (magnitude). Ta vyjad?uje po?et mandat? rozd?lovanych v danem obvod?. Na zaklad? hodnoty M rozli?uji t?i kategorie, ktere se jen nepatrn? li?i od t?ch Dietera Nohlena. Nizka hodnota M je v obvodech s 2-4 mandaty, st?edni v t?ch s 5-9 mandaty a vysoka s 10 a vice mandaty. ^[3]

Uzaviraci klauzule [ editovat | editovat zdroj ]

Pom?rny volebni system m??e byt vybaven uzaviraci klauzuli stanovujici, ?e subjekty, ktere ve volbach ziskaji men?i procentni podil hlas? ne? je stanoveno (nap?. 5 %), nejsou v zastupitelskem organu zastoupeny. N?kdy je mo?na vyjimka z uzaviraci klauzule pro strany, ktere uzaviraci klauzuli nep?ekro?ily, ale ziskaly ur?ity po?et mandat? v n?kterem ze zakladnich volebnich obvod? (viz nap?. N?mecko). ^[4] Podil propadlych hlas? kv?li uzaviraci klauzule lze sni?it pomoci pom?rnym po?adovym hlasovanim . ^{[5] [6]}

Vyu?iti pom?rneho systemu v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

V ?esku se listinny pom?rny volebni system pou?iva p?i volbach do Poslanecke sn?movny , krajskych a obecnich zastupitelstev. Pro volby do Poslanecke sn?movny byla v letech 1993 - 1998 pou?ivana Hagenbach-Bischoffova metoda , ta byla v roce 2000 nahrazena D'Hondtovou metodou . Tu roku 2021 Ustavni soud ozna?il za neustavni, proto byla p?ijata nova uprava , ktera pracuje s Imperialiho metodou .

M??eni pom?rnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Pom?rnost volebniho systemu ovliv?uje volebni u?ast. ^[7] Idealni pom?rny volebni system se rovnym volebnim pravem ma pom?r podilu k?esel a podilu hlas? p?esn? 1. Pom?rnost volebniho systemu se da merit pres Gallagher?v index . ?esko ma Gallagher?v index 7,21 ^[8] mimo optimalniho rozmezi 5 nebo men?. ^[9]

Vyhody a nevyhody [ editovat | editovat zdroj ]

Vyhodou je, ?e diky zastoupeni vice politickych stran organ kopiruje rozlo?eni zajm? ve spole?nosti.

Nevyhodou tohoto volebniho systemu je fakt, ?e do zastupitelskeho organu se typicky dostane v?t?i po?et stran, co? m??e vest k problem?m p?i schvalovani zakon?, p?i vladnuti a k politicke nestabilit?.

Tato nevyhoda se projevuje pouze v systemech, ktere maji stejne mechanismy vladnuti jako ?eska republika. ^{[ zdroj? ]} Existuji v?ak systemy, ktere neznaji ?adnou procentualni hranici pro vstup do zastupitelstev a ve kterych zastoupeni 15 politickych stran v parlament? neni p?eka?kou usp??neho fungovani vlady. Jednotlivy poslanec toti? nema na toto fungovani ?adny vliv. ^{[ zdroj? ]}

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• LEBEDA, Toma? . Volebni systemy pom?rneho zastoupeni - mechanismy, proporcionalita a politicke konsekvence . Praha: Karolinum, 2008. 160 s. ISBN   978-80-246-1523-3 .  
• KOUDELKA, Zden?k : Zm?na volebniho systemu, Politologicky ?asopis 1/2000, s. 90-95, ISSN 1211-3247

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Volebni system
• V?t?inovy volebni system
• Zm?na volebniho systemu v ?esku v roce 2000

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu pom?rny volebni system na Wikimedia Commons