한국   대만   중국   일본 
Poljus ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Poljus

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Schema dru?ice Poljus. ?idici blok odvozeny z kosmicke lodi TKS v horni ?asti.

Poljus ( rusky Полюс , ?esky ?Pol“), p?vodn? Skif-DM , index GRAU 17F19DM , n?kdy ozna?ovan i jako Mir-2 , byla sov?tska dru?ice , testovaci exempla? bojove kosmicke stanice . Byla sou?asti sov?tske odpov?di na americky program ?hv?zdnych valek“ .

Poljus odstartoval 15. kv?tna 1987 na nosi?i En?rgija , ale kv?li selhani vlastniho navad?ciho systemu se nedostal na ob??nou drahu a spadl do Ticheho oceanu .

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Poljus lze ozna?it jako (polo)funk?ni maketu budouci bojove kosmicke stanice s vykonnym (≥1 MW) chemickym laserem pro ni?eni nep?atelskych dru?ic. Jeho vyvoj byl urychlen zji?t?nim, ?e nosna raketa En?rgija bude hotova d?ive, ne? raketoplan Buran a tedy bude mo?nost ji otestovat s jinym u?ite?nym zati?enim. [1]

Startovni konfigurace dru?ice Poljus byl aerodynamicky kryty valec dlouhy 37 m o pr?m?ru 4,1 m s hmotnosti 80 tun. V horni ?asti byl umist?n funk?n?-slu?ebni blok (FSB, ФСБ, функционально-служебный блок ), toti? upraveny a p?izp?sobeny funk?n?-nakladni blok (FGB, ФГБ, функционально-грузовой блок ) lodi TKS . Blok zaji??oval manevrovani a orientaci dru?ice. [pozn. 1]

Vzhledem ke konstrukci lodi TKS (ur?ene p?vodn? pro raketu Proton ), bylo modul nutno umistit do horni ?asti Poljusu. Tim byly hlavni systemy orientace a stabilizace p?i startu nasm?rovany proti sm?ru letu. Pro manevr uvedeni ze suborbitalni na kruhovou drahu (v planovane vy?ce 280 km) se tedy Poljus po odd?leni od En?rgije musel oto?it o 180°. [1] [2] Bylo po?itano s pr?b??nou udr?bou stanice kosmonauty .

Pod ?idicim blokem bylo umist?no dal?i vybaveni. O jeho obsahu a o planovanych experimentech se dostupne zdroje pon?kud rozchazeji. Pravd?podobn? ?lo (krom? celkoveho testovani system? dru?ice) o experimenty spojene s testovanim system? vlivu vypou?t?ni plyn? (nutne p?i provozu realneho bojoveho laseru) na ionosferu v okoli dru?ice a na sledovatelnost jeji aktivity ze Zem?. Na palub? Poljusu nebyly skute?ne zbran?. [2] [3]

Pr?b?h letu [ editovat | editovat zdroj ]

Nosna raketa En?rgija s dru?ici Poljus.

Raketa En?rgija nesouci Poljus odstartovala po n?kolika odkladech 15. kv?tna 1987 ve 14:30 sv?toveho ?asu . Byl to prvni start En?rgije a prvni start v historii sov?tske kosmonautiky vysilany v p?imem televiznim p?enosu. P?es o?ekavane, ale znepokojive po?ate?ni vybo?eni rakety probihal let v po?adku a? do odd?leni Poljusu od En?rgije 7 minut 40 sekund po startu. Poljus se usp??n? odd?lil, ale kdy? se m?l o minutu pozd?ji oto?it o 180° a motorickym urychlenim p?ejit ze suborbitalni drahy na orbitalni, manevrovaci motorky rotaci v?as nezastavily. Za?eh hlavnich motork? tak p?sobil ne po sm?ru, ale proti sm?ru letu, misto urychleni byl Poljus zbrzd?n a tim naveden zp?t do atmosfery. Zbytky Poljusu dopadly p?ibli?n? do planovane dopadove oblasti druheho stupn? nosne rakety v Tichem oceanu a nyni le?i v hloubce n?kolika kilometr? pod hladinou. [1]

Kontroverze [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k tomu, ?e Michail Gorba?ov byl odp?rcem militarizace vesmiru a osobn? nav?tivil Bajkonur n?kolik dni p?ed startem, existuje podez?eni, ?e nejen na?idil omezeni test? dru?ice, ale ?e i selhani navad?ciho systemu dru?ice Poljus bylo zp?sobeno umysln?. [4] [5] Pravd?podobn?j?i je, ?e i kdy? byl program Poljus rychle ukon?en, havarie sama byla zp?sobena nedostate?nym otestovanim system? dru?ice. [2] Detaily vybaveni prvniho letoveho exempla?e dru?ice Poljus v?ak nejsou dodnes zcela jasne.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Tato uprava lodi TKS byla vychodiskem i pro taha? modulu Kvant stanice Mir .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c PETROVITCH, Vassili. Polyus / Skif-DM [online]. [cit. 2014-01-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ a b c GRONDINE, Ed. Polyus [online]. Mark Wade, Encyclopaedia Astronautica [cit. 2014-01-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ LUKA?EVI?, Vadim. ИСТОРИЯ СОЗДАНИЯ "ПОЛЮСА" [online]. Rev. leden 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupne online . (rusky)  
  4. ↑ PACNER, Karel. Jak m?ly probihat hv?zdne valky. Dru?ice by pachaly sebevra?dy [online]. Technet iDnes, 22. unora 2008 [cit. 2014-01-11]. Dostupne online .  
  5. ↑ KU?EL, Stanislav. Na k?idlech do kosmu - 4. Buran ? let nikam [online]. Aeroweb, rev. 3. ?ijna 2011 [cit. 2014-01-12]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • СОРОКИН, В. 10 лет первому пуску “Энергии”. Новости космонавтики . Listopad 1997, ?is. 11/152, s. 38?44. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-01-12. ISSN 1561-1078 . (rusky)   Archivovano 12. 1. 2014 na Wayback Machine .
  • СЕМЕНОВ, Ю. П. , a kol. Ракетно-космическая корпорация Энергия имени С.П.Королева: 1946-1996 . Королев: РКК Энергия имени С.П.Королева, 1996. 671 s. S. 368-370. (rusky)  
  • ГУБАНОВ, Б. И. Триумф и трагедия "Энергии": размышления главного конструктора, том 3: Энергия - Буран . Новгород: Издательство НИЭР, 1998. (rusky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poljus&oldid=23878935 “