| Pob?i?nice
|
 Pob?i?tnice - zbarvena mod?e
|
| Pob?i?tnice - zbarvena mod?e
|
 Intraperitonealni prostor - r??ov?, vakovita vychlipka bursa omentalis - mod?e
|
| Intraperitonealni prostor - r??ov?, vakovita vychlipka bursa omentalis - mod?e
|
| Latinsky
|
peritoneum
|
| MeSH
|
A01.047.025.600
|
| Gray
|
1149
|
Pob?i?nice
,
lat.
peritoneum
je tenka, leskla i pr?svitna
blana
, ktera vystyla
dutinu b?i?ni
a ?ast
dutiny panevni
a obaluje v?t?inu
organ?
zde ulo?enych. Pob?i?nice spole?n? s
pohrudnici
a
osrde?nikem
pat?i mezi tzv.
serozy
, blany tvo?ene tenkou vrstvou
pojivove tkan?
a jednobun??nym
mezotelem
, ktere se vyvinuly jako ohrani?eni p?vodni prave t?lni dutiny,
coelomu
.
Pon?vad? povrch pob?i?nice stale je slizky a kluzky, je posun b?i?nich i panevnich utrob o sebe i o st?ny b?i?ni velice usnadn?n, co? plati jmenovit? o pasmu za?ivacim.
Od
b?i?nich st?n
odbo?uje zvla?t? vzadu a naho?e k utrobam v podob? rozmanitych blan, vaz? i okru?i, vi?ic takto utroby k pevn?j?im i stalej?im ?astem st?n b?i?nich a p?ivadi jim zarove? p?islu?ne krevni
cevy
, miznice i
nervy
. Od dolniho v?t?iho oblouku
?aludkoveho
pak tahne se dol? p?es p?i?ny
tra?nik
tlusteho st?eva
i p?es kli?ky
tenkeho st?eva
nejv?t?i volna blana pob?i?nicova, tzv.
p?edst?ra
(
epiploon
?i
omentum
,), vkladajici se jako jakasi vlo?ka ochranna mezi utroby b?i?ni a p?edni nejneklidn?j?i ?as? b?i?nich st?n. Na mnohych mistech, zvla?t? tam, kde tahne se pob?i?nice p?es rozmanite ?t?rbiny nebo choboty mezi jednotlivymi b?i?nimi utrobami, hromadi se s velikou oblibou podpob?i?nicovy
tuk
, jen? take vr?stava do rozmanit? upravenych vyr?stk? pob?i?nicovych, tzv.
appendices epiploicae
, ktere? shledavame hlavn? p?i pob?i?nicovem povlaku tlusteho st?eva.
Nej?ast?j?im onemocn?nim pob?i?nice je vodnatelnost ?.
ascites
. Nejbli?e se ?adi
zan?t
prudky a vlekly (viz
Peritonitis
).
Nepom?rn? vzacn?j?i jest
tuberkuloza
, zjevujici se ve form? miliarni a infiltrovane. Miliarni tuberkuloza se vyskytuje vedle miliarni erupce ?etnych jinych utrob, zvla?? syrovate?nich plen, je zp?sobena bacily ob?hem krevnim rozvle?enymi. Vlekla infiltrovana tuberkuloza je p?ivod?na infekci z
genitalniho ustroji
mu?e i ?eny, neb se dru?i k tuberkuloze st?evni, tuberkuloze ?laz okru?nich i retroperitonealnich, vyjime?n? jde o zavle?eni nakazy ze vzdalenych ustroji, nap?.
plic
. Jak miliarni tak i infiltrovana forma provazeny byvaji vlakninovym zan?tem nebo zan?tlivym vyronem do dutiny pob?i?ni?ne (
peritonitis tuberculosa
) a poslednimu byva nez?idka p?imi?ena
krev
(zan?t hemorrhagicky).
Tehdy, kdy miliarni erupce jest pov?echna a u?astni se ji take pob?i?nice, p?iznaky ji p?ivozene maji dosah pod?izeny, nevystupujice ostatn? p?esn? v pop?edi jako p?i form?, ktera se obmezuje na samotne peritoneum nebo serosni pleny. Poznani tuberkulozy pob?i?nice nebyva p?i samem po?atku snadne. P?i miliarni form? zarove? s bolestmi v
b?i?e
, bolestivosti st?n b?i?nich, s
davenim
,
pr?jmy
nebo
zacpou
dojde k zan?tlivemu vyronu, jeho? mno?stvi z?idka dospiva k te vy?i, aby konana byti musila
punkce
. Vyron prodlenim doby z ?asti neb upln? se vyvst?eba a dojde ke sr?stani p?epony se st?nou b?i?ni a st?evnimi kli?kami. Srost?nim opouzd?uje se vyron vybyvajici v podob?
cyst
a toto opouzd?eni, jako? i zku?enost, ?e opona, ktera se smr??uje po tvrdy p?i?ny pruh, st?nami b?i?nimi prohmatana byti m??e, zaji??uji diagnozu teto formy, mnohdy i zan?tlivy vyron do obou pleuralnich vak?, do
osrde?niku
a nez?idka i hemorrhagicky raz
exsudatu
. Miliarni erupci v?t?inou provazi atypicka
hore?ka
,
nechutenstvi
, pr?jmy, rychle klesani sil. Forma vlekla po?ina se rovn?? miliarni erupci, ale ohrani?ene vychodi?t? bacillarni infekce p?ina?i s sebou, ?e jen pozvoln? se vyviji a ?i?i. Tim se stava, ?e tuberkulosni uzliky pozvoln? vyr?staji ve velike bakule, platy a infiltraty, ktere se zjevuji na nast?nnem peritoneu, p?epon?, na okru?i, povrchu kli?ek st?evnich i na same
branici
, na povrchu
jater
a
sleziny
.
Take vlekla tuberkulosa pob?i?nice provazena byva vlakninovym zan?tem a zan?tlivym vyronem do dutiny b?i?ni. Aby zep?edu po?inala tymi? nalehavymi jevy jako forma prudka, nebyva ?asto; ale v?t?inou se vyviji skryt? s nepatrnymi bolestmi, se skrovnym podra?d?nim utrob za?ivacich;
meteorismus
,
edem
st?n b?i?nich,
ascites
, se?lost nemocneho a nepravidelna, z?idka jen prudka hore?ka vedou k diagnoze. Vyst?eba-li se vyron samovoln?, ale take tehdy, kdy veliky neni, m??eme b?i?nimi st?nami vyhmatati platy a infiltraty, ztlu?t?ni p?epony. Vlakninovy zan?t kon?i sr?stem jednotlivych kli?ek st?evnich mezi sebou, s p?eponou, st?nami b?i?nimi; neb vede ke sr?stu jater a sleziny s branici, k cystosnimu opouzd?eni vyronu, zu?eni st?eva atd. Podle toho m?ni se take fyzikalni nalez a zvla?? poklep dava jevy, jich? p?i volnem ascitu dutiny b?i?ni neshledavame. Prognosa miliarni tuberkulozy je nep?izniva, p?i vlekle nad?je na polep?eni i vyhojeni jest od?vodn?na.
Rakovina
pob?i?nice zjevuje se ve form? miliarni i bakulove; ona jest vzacna jako prvotni onemocn?ni, za to tim ?ast?j?i jako podru?ne. Ale i bakulova forma jest oby?ejn? podru?nou, jevici se v pr?b?hu
rakoviny ?alude?ni
, st?evni,
jaterni
a
d?lo?ni
. Po sve struktu?e prvotni i podru?na forma jest bu?
scirrhus
neb
encefaloid
nebo kolloidni rakovina. Prvotni se vytva?i zvla?? v poslednim tvaru a pak nabyva ohromnych rozm?r?, zabirajic p?eponu,
mesenterium
i nejv?t?i ?as?
peritonea
. B?icho nabyva obrovskych rozm?r?, jeho? st?nami hrbolaty povrch infiltratu m??e byt prohmatan. Podru?na rakovina zjevuje se v podob? roztrou?enych bakuli rozmanite velikosti, ktere pozvoln? splyvaji ve velike infiltraty. Rakovina provazena byva hyperplastickym zan?tem a vyronem do dutiny b?i?ni ? ty? jest ?iry i haemorrhagicky; jako p?i tuberkuloze vede zan?t ke sr?stani
peritonea
s utrobami b?i?nimi, ke sr?stu kli?ek, k nepr?chodnosti st?evni. Je-li vyron skrovny, m??eme st?nou b?i?ni vyhmatati tvrde, hrbolovite
nadory
. ?asem vybuji novotvar p?irozenymi du?ejemi st?n b?i?nich, zvla?? pupkem a otvory
t?iselnymi
.
Sarkom pob?i?nice utva?i se v?t?inou stejnym zp?sobem, bakule i infiltraty byvaji v?t?inou velmi mohutne. ?ast?ji ne?li v plicich vyskytuje se na peritoneu
aktinomykosa
. Infekce p?ihazi se ze st?eva nebo pochazi z
dutiny ustni
, z ktere retrofaryngealnim, retropleuralnim a retroperitonealnim pojivem ?i?i se poslez a? na pob?i?nici. P?i prvotnim onemocn?ni st?eva tvo?i se drobne ?lutave
uzliny
ve
sliznici
st?evni, ktere z drobnych trs?
aktinomykotickych
se skladajice do hlub?ich vrstev st?eva se rozbujeji a poslez i peritoneum zasahnou. Na pob?i?nici bujeni postupuje velmi rychle a tvo?i se mohutne infiltraty, ktere sr?staji se st?nou b?i?ni neb sousedicimi utrobami. Zm?knutim a zhnisanim infiltratu vznikaji
abscesy
, ktere ?etnymi pi?t?li provali se skrze st?nu b?i?ni, do st?eva,
m?chy?e
, do
vaginy
. Ve vyprazdn?nem obsahu shledavame ?luta zrna, ktera majice velikost prosneho zrna a? hrachu skladaji se z charakteristickych trs? aktinomycetickych.
M?cho?il
pob?i?nice je velmi vzacny, vyskytuje se vedle hlista jaterniho a ledvinoveho: v?t?inou je osamoceny, nep?ili? velike boubele, ktere kdy? se provali do dutiny b?i?ni, uvoln?nymi
skolexy
zavi?uji dal?i infekci pob?i?nice.