Pion?rskij

Pion?rskij ; Пионерский
	Mistni rekrea?ni centrum Pion?rskij
	; znak
Poloha
Sou?adnice	54°57′6″ s. ?. , 20°14′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	20 m n. m.
?asove pasmo	UTC+2
Stat	Rusko
Federalni okruh	Severozapadni
Oblast	Kaliningradska
	; Kaliningradska oblast na map? Ruska
	Pion?rskij
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,3 km²
Po?et obyvatel	12 573 (2021)
Hustota zalidn?ni	1 327 obyv./km²
Etnicke slo?eni	86,5 % Rusove
Sprava
Vznik	1254
Oficialni web	pionersk .gov39 .ru
Telefonni p?edvolba	(+7) 40155
PS?	238590
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pion?rskij ( rusky Пионерский , polsky Kursze , litevsky Naujieji Kur?iai ), do roku 1946 n?mecky Neukuhren, je m?sto v Kaliningradske oblasti , exklav? Ruske federace . M?ste?ko s 12 tisici obyvateli slou?i jako rekrea?ni st?edisko a centrum potravina?skeho pr?myslu.

Historie m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Od zalo?eni do 18. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i historie oblasti je spojena s kmeny Prus? , kte?i si zde vytvo?ili posvatne misto. Archeologicke vykopavky v okoli m?sta probihaji dodnes. V 13. stoleti oblast ovladl ?ad n?meckych ryti?? . Neni zcela jiste odkud pochazi samotny n?mecky nazev Neukuhren . Jedna teorie se p?iklani k pojmenovani vychazejici z nazvu kmene Kur? (n?mecky Kuren ), druha vychazi z pruskeho slova buttaskura , ktere znamena d?ev?nou stavbu. V roce 1709 propukl v oblasti mor, ktery cela zdecimoval mistni obyvatelstvo. Vesnice se do konce 18. stoleti z teto rany nevzpamatovala, a tak p?ed Napoleonskymi valkami m?la pouze 16 dom? a 107 obyvatel.

Od 19. stoleti do roku 1945 [ editovat | editovat zdroj ]

V 19. stoleti za?ala vesnice pomalu r?st, za co? vd??ila p?edev?im obchodu s jantarem . Po vy?erpani zdroj? jantaru se mistni N?mci za?ali zam??ovat na turismus a laze?stvi. V roce 1837 mistni podnikatel Douglas p?etransformoval osadu na vyznamne laze?ske centrum. Dopomohla mu k tomu mistni voda s vysokym obsahem ?eleza. Prvni kamenny kostel byl postaven v roce 1849 a ?eleznice byla dovedena do m?ste?ka v roce 1900. Ve stejnem roce se zde narodil Herbert Brust , ktery se proslavil napsanim Pisn? Vychodniho Pruska (n?mecky Ostpreußenlied ?i Land der dunklen Walder). Skladba se stala hymnou Vychodniho Pruska . Pro rozvoj mistniho turismu byla postavena vodni elektrarna a v roce 1906 vlnolamy chranici mistni pla?e. Zname rekrea?ni st?edisko (dnes centrum Pion?rskij) bylo postaveno v roce 1910 a bylo vybaveno modernimi bazeny, tenisovymi kurty a akvarii s baltskou florou a faunou. V roce 1913 byla do m?ste?ka p?ivedena voda a plyn a byla vybudovana promenada .

Prvni sv?tovou valku p?e?kal Neukuhren bez uhony a po valce se za?ina rozvijet ryba?stvi, kteremu pomohlo postaveni noveho p?istavu v roce 1920. Se za?atkem Druhe sv?tove valky byly v okoli umist?ny jednotky Wehrmachtu a vznikla letecka ?kola. Jejim nejznam?j?im absolventem se stal Erich Hartmann , nejusp??n?j?i stihaci pilot ( letecke eso ) cele historie vzdu?nych boj?. Na konci Druhe sv?tove valky za?ala operace Hannibal , ktera m?la za cil evakuovat v?t?inu n?meckeho obyvatelstva z Vychodniho Pruska p?ed postupujici Rudou armadou. Sov?ti obsadili Neukuhren bez boje dne 14. dubna 1945.

Pod spravou SSSR a Ruska [ editovat | editovat zdroj ]

Po valce vesnice p?ipadla SSSR a stala se sou?asti tzv. Kaliningradske oblasti. V roce 1946 byl Neukuhren p?ejmenovan na Pion?rskij na po?est sov?tske organizace Pionyr (vice o ?eske v?tvi: Pionyr v ?SSR ). Zbyle n?mecke obyvatelstvo bylo odsunuto a do m?sta se nast?hovali Rusove p?edev?im z oblasti centralniho Ruska a Povol?i. V roce 1952 ziskala osada m?stska prava a od roku 1963 se m?sto stalo sou?asti rajonu, ktery m?l centrum v Zelenogradsku . Vyrazn? se za?alo rozvijet potravina?stvi, a z m?sta se tak stalo pr?myslove centrum celeho okoli.

Usp??ne archeologicke vykopavky prob?hly v roce 1990. Bylo nalezeno velke mno?stvi nabo?enskych artefakt? po p?vodnich pruskych kmenech spojenych s uctivanim boha hromu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se m?sto stalo sou?asti Kaliningradske oblasti jako ruska exklava. Po rozpadu SSSR se Pion?rskij za?al vracet ke svemu p?vodnimu laze?skemu charakteru. Nachazi se zde dokonce jedine d?tske ortopedicke sanatorium v Rusku. V roce 2011 byla ve m?st? dokon?ena oficialni rezidence prezidenta Ruske federace. I tak m?sto z?stalo jednim z nejpr?myslov?j?ich obci v regionu. V roce 2008 zde bylo registrovano 87 pr?myslovych podnik?, 41 jich bylo ve vystavb? a m?sto bylo sidlem 74 obchodnich organizaci. Hlavni misto z v?tvi pr?myslu ma ten potravina?sky (vyroba a zpracovani ryb, produkce konzervovanych potravin a mra?enych rybich vyrobk?).

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj obyvatelstva v pr?b?hu doby [ editovat | editovat zdroj ]

Rok	1910	1933	1939	1959	1970	1979	1989	2002	2010	2021
Obyvatele	339	1 168	4 280	7 637	9 226	10 132	11 635	11 816	11 017	12 573

Etnicke slo?eni obyvatelstva [ editovat | editovat zdroj ]

P?i s?itani lidu v roce 2010 bylo etnicke slo?eni ve m?st? nasledujici: ^[2]

86,5 % Rusove
5,0 % Ukrajinci
4,5 % B?lorusove
0,6 % Azerove
0,4 % Tata?i

0,4 % Litevci
0,3 % Armeni
0,3 % N?mci
2,0 % ostatni

Vyznamne osobnosti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Herbert Brust (1900?1968) ? n?mecky skladatel

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Hotel na pla?i v Neukuhrenu
Mistni pla?
Pion?rsky p?istav
Mistni pla?
Molo v Pion?rsku
Pion?rske ?elezni?ni nadra?i
Mistni moderni zastavba
Socha Lenina p?ed d?tskym sanatoriem

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Pionerski na n?mecke Wikipedii.

↑ Rusky federalni zakon 248-ФЗ Moskva : Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ Volkszahlungsdaten, veroffentlicht vom Territorialen Organ des foderalen Dienstes fur staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-05.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pion?rskij na Wikimedia Commons
oficialni web: http://pionersk.gov39.ru/ Archivovano 25. 6. 2018 na Wayback Machine . (rusky)

[1] Rusky federalni zakon 248-ФЗ Moskva : Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[2] Volkszahlungsdaten, veroffentlicht vom Territorialen Organ des foderalen Dienstes fur staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-05.

[1]

[2]