Piktove (z latinskeho picti ? pomalovani) byl narod , ?ijici ve st?ednim a severnim Skotsku v obdobi prvnich pokus? ?iman? o nadvladu Kaledonie , resp. Skotska, a? do 9. stoleti . Jejich etnicita neni jasna, d?ive se p?edpokladalo, ?e jde o narod p?ibuzny Kelt?m , moderni vyzkumy v?ak ukazuji, ?e ?lo spi?e o samostatny narod, ?i o p?vodni obyvatele Britanie . Poprve se o Piktech zmi?uje ?imsky spisovatel Eumenius v roce 297 , ktery je popisuje jako narod stale divo?sky, jeho? vale?nici se neboji armad ?ima.

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

O ?ivot? Pikt? se nam toho p?ili? nedochovalo. Byl to jediny narod ostrova, ktery nebyl v obdobi ?imske invaze nikdy podroben.

Prost?ednictvim artu?ovskych legend se dozvidame, ?e Vortigern , bajny kral Brit? ( Briton? ), si na pomoc v boji proti Pikt?m a Skot?m (co? byl ve starych dobach nazev pro Iry) pozval na pomoc dva jutske bratry Hengesta a Horsu , kte?i jej nakonec zradili a zahajili germanskou invazi do Britanie. Zda je legenda o bratrech pravdiva, nem??eme s jistotou prokazat. Z tohoto p?ib?hu v?ak vyplyva, ?e Piktove p?edstavovali pro Britony va?nou hrozbu, se kterou se nedokazali sami vypo?adat.

V otazce viry se p?edpoklada, ?e Piktove m?li animisticke ?i polyteisticke nabo?enstvi, podobn? jako Keltove. ?asem byli v?ak i oni christianizovani . Zajimavy p?ib?h se va?e ke sv. Kolumbovi , sv?tci, ktery stal dle tradice za christianizovanim naroda Pikt?. Udajn? se st?etl s p?i?erou z ?eky Ness , ktera terorizovala mistni obyvatelstvo. Kolumba se pok?i?oval a svatymi slovy zahnal p?i?eru zp?t do ?eky odkud p?i?la, a zachranil p?itom chlapce. To ud?lalo na Pikty velky dojem a nasledn? p?ijali k?es?anstvi. Tento p?ib?h dnes slou?i jako zaklad zrozeni legendy o p?i?e?e z Loch Ness . Dokon?eni christianizace se datuje do konce 6. stoleti .

B?hem 9. stoleti se piktske kmeny spojily a vytvo?ily kralovstvi Alba .

Naposledy se s Pikty setkavame v roce 840 , v souvislosti s nastupem Kennetha MacAlpina , v?dce Skot?, kteremu se poda?ilo vymytit piktskou ?lechtu a nastoupit na tr?n jako prvni kral Skot?. Narod Pikt? se pote za?lenil mezi Skoty a zbytek gaelskeho obyvatelstva a jejich identita byla postupem ?asu asimilovana a v 11. stoleti ji? kompletn? zapomenuta.

Spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Archeologicke nalezy vypovidaji o spole?nosti, ktera neni lehce odli?itelna od svych gaelskych a britonskych soused? a take Anglosas? na jihu Britanie. Ur?itym voditkem mohou byt znalosti o ostatnich keltskych spole?nostech.

Piktove, podobn? jako jine narody severni Evropy pozdniho starov?ku , byli zem?d?lci ?ijici v malych komunitach. Hov?zi dobytek a kon? byli znakem bohatstvi, ve velkem mno?stvi byla chovana prasata a ovce. Zvi?ata byla podle dne?nich m??itek mala, a?koliv kon? byli dovezeni z Britanie do Irska jako chovny material pro zv?t?eni irskych zvi?at. Z irskych zaznam? vyplyva, ?e tam?j?i elita sout??ila ve ?lecht?ni v?t?ich zvi?at. Podobna situace mohla byt i u Pikt?. Vy?ezavane lovecke sceny ukazuji lov se psy a, na rozdil od Irska, se sokoly. P?stovalo se obili v?etn? p?enice , je?mene , ovsa a ?ita . Zeleninu p?edstavovala kapusta , zeli , cibule , porek , hrach , mrkev a vodnice . Rostliny jako ?esnek , kop?ivy a ?e?icha byly sbirany v p?irod?. Pastevectvi poskytovalo k??e a ko?e?iny. Hlavnim zdrojem p?adneho vlakna byla ov?i vlna , obvykly byl take len , a?koliv neni jiste, zda byl p?stovan pro vlakna, olej, nebo jako potravina. V ?ekach a u pob?e?i byl provozovan rybolov . Vyznam domestikovanych zvi?at nazna?uje, ?e jejich maso a mleko bylo d?le?itou ?asti stravy oby?ejnych lidi. Naopak elita jedla p?edev?im maso, jak z domacich, tak i z divokych zvi?at.

Sta?i Piktove jsou spojovani s piratstvim a najezdy na ?imskou ?ast Britanie . Dokonce ani b?hem pozdniho st?edov?ku nebyla hranice mezi obchodniky a piraty zcela jasna, tak?e pikt?ti pirati byli pravd?podobn? za jinych okolnosti obchodniky.

S Pikty jsou take spojovany brochs (kamenne v??e). A?koliv byly budovany ji? d?ive v dob? ?elezne a p?estaly se stav?t kolem roku 100, byly pozd?ji pou?ivany i Pikty. Nej?ast?j?im typem obydli byly kruhove nebo obdelnikove domy ze d?eva. A?koliv v?t?ina kostel? byla stav?na ze d?eva, od 8. stoleti byly budovany i z kamene.

O Piktech se ?asto tvrdi, ?e se zdobili tetovanim. D?kazy pro toto tvrzeni prakticky neexistuji. Na kamennych rytinach jsou zobrazovani pikt?ti ?lechtici, lovci, vale?nici, mu?i i ?eny, ale bez znamek tetovani. Na n?kterych kamenech byly nalezeny i napisy v latince a ogham , ale n?ktere je?t? nebyly rozlu?t?ny. Vyznam dob?e znameho piktskeho symbolu, nalezaneho zejmena na kamenech, nema jednozna?ny vyklad. Podle jednoho vykladu se jedna o symbol jmen t?ch, co kameny vzty?ili. Piktske um?ni je mo?ne klasifikovat jako keltske a pozd?ji se vyvijelo izolovan?.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Rane nabo?enstvi Pikt? se pravd?podobn? podobalo keltskemu polyteismu , ale z tohoto obdobi se dochovaly pouze mistni nazvy. P?esne datum, kdy Piktove konvertovali ke k?es?anstvi, neni jasne. K?es?anstvi p?ivezli ir?ti misiona?i a pravd?podobn? se b?hem 6. stoleti roz?i?ilo po v?t?in? piktskeho uzemi.

Jazyk [ editovat | editovat zdroj ]

Jazyk Pikt? ( pikt?tina ) se nedochoval. Znama jsou pouze mistni jmena a jmena lidi vytesana na kamenech. S nejv?t?i pravd?podobnosti ?lo o keltsky jazyk z p-keltske (britonske) v?tve, vzdalen? p?ibuzny dne?ni vel?tin? . ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Piktove na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Piktove v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem jsou Piktove
• O Piktech na Kiltu