한국   대만   중국   일본 
Pietro Metastasio ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Pietro Metastasio

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Pietro Metastasio
Rodne jmeno Pietro Antonio Domenico Bonaventura Trapassi
Narozeni 3. ledna 1698
?im
Umrti 12. dubna 1782 (ve v?ku 84 let)
Vide?
Misto poh?beni Kostel svateho Michaela ve Vidni
Pseudonym Artino Corasio
Povolani basnik , libretista, dramatik , katolicky kn?z, spisovatel , autor pisni a presbyter
P?ibuzni Leopoldo Metastasio (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Pietro Metastasio
Pam?tni deska na dom? (Vide?), v kterem ?il a v kterem take zem?el.

Pietro Antonio Domenico Trapassi , znamy jako Metastasio ( 13. ledna 1698 , ?im ? 12. dubna 1782 , Vide? ), byl italsky spisovatel, basnik a operni libretista.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pietro Metastasio, vlastnim jmenem Trapassi, se narodil v ?im? v rodin? nep?ili? majetneho obchodnika. Jeho kmotrem se stal kardinal Pietro Ottoboni, znamy mecena? um?ni a milovnik hudby. Ten zajistil chlapci kvalitni vzd?lani a zahy rozpoznal jeho mimo?adny talent.

Dal?im ??astnym okam?ikem bylo, ?e profesor na gymnaziu p?i ?imske univerzit? Sapienzia, Gian Vincenzo Gravina, se rozhodl chlapc?v talent kultivovat a navrhl rodi??m adopci. Asi od svych deseti let ?il Pietro v dom? sveho p?stouna, ktery jej vyu?oval ?e?tin? , latin? , d?jinam a literatu?e. Gravina byl mimo jine zakladatelem literarni spole?nosti zname jako Arkadie , ktera se velmi zaslou?ila o rozvoj italske literatury a um?ni v?bec.

Prvni znamou v?t?i praci Metastasia byla tragedie Giustino . P?i p?iprav? do tisku v roce 1716 p?ijal Trapassi pseudonym Metastasio , co? je vlastn? ?ecky p?eklad italskeho slova trapasso (p?echod, p?estup, metastaze). Dal?im Pietrovym u?itelem se stal kartuziansky filosof Gregorius Caloprese u ktereho n?kolik m?sic? studoval v Kalabrii . Po navratu do ?ima byl vysv?cen na jahna (proto je ob?as titulovan jako abbe).

V roce 1718 zem?el jeho p?stoun a p?esto?e ve?kery sv?j majetek odkazal svemu schovanci, musel se Pietro za?it starat o zdroj ob?ivy. To se ukazalo byt nep?ili? snadne. Pokou?el se ziskat zam?stnani v cirkevnich institucich i na univerzitach, ale bez usp?chu. D?vodem bylo patrn? to, ?e Gravina si svou ve?ejnou ?innosti ziskal ?adu nep?atel a pov?st jansenisty a Metastasiovi nepomohlo ani jmenovani ?lenem Arkadie . Dal?i nep?ijemnou udalosti byl neusp?ch v lasce k Rosalii, dce?i znameho hudebniho skladatele Gaspariniho .

Ode?el do Neapole a p?ijal pod?adne misto pomocnika v advokatni kancela?i. Nicmen? toto poni?eni netrvalo dlouho. Jeho basn? si ziskaly velkou oblibu ve ?lechtickych kruzich a Metastasiovi se zahy poda?ilo proniknout i na habsbursky dv?r Neapolskeho kralovstvi .

Marianna Benti Bulgarelli [ editovat | editovat zdroj ]

Osudovym okam?ikem se stalo setkani se slavnou sopranistkou Mariannou Benti Bulgarelli zvanou ?La Romanina“. La Romanina u?inkovala p?i uvedeni Metasiovych prvnich serenad a p?esto?e byla vdana a o 12 let star?i, velice si jej oblibila a uvedla ho do hudebni spole?nosti Neapole. Sp?atelil se se skladatelem Nicolo Porporou i s tehdy za?inajicim zp?vakem Farinellim a vst?ebaval do sebe ducha i formalni a spole?enska pravidla operniho divadla.

Prvni velke Metastasiovo operni libreto zhudebnil v roce 1724 Domenico Sarro (Sarri). Byla to Didone abbandonata (Opu?t?na Dido) a psal je p?imo pro svou p?itelkyni. Spi?e ne? jako anticka heroina, ktera musi volit mezi povinnostmi a city, je tu Dido zpodobn?na jako zrazena ?ena bojujici s osudem o svou lasku. Vystupy Dido, plne va?n?, pat?i k nej?iv?j?im z cele opery, kterou prav? Mariannina interpretace slavila obrovsky usp?ch.

Tato opera basnika proslavila, a tak p?estal mit nouzi o objednavky. Psal libreta pro Neapol , Benatky i ?im a znovu se pokusil ziskat misto ve Vatikanu . Nakonec p?ijal nabidku rakouskeho (?imskon?meckeho) cisa?e Karla VI. a v roce 1730 se stal dvornim cisa?skym basnikem ve Vidni, kde nahradil ji? starnouciho basnika Apostola Zeno . Patrn? jej sam Zeno cisa?i navrhl jako sveho nastupce. Nabidka p?i?la velmi vhod, nebo? se v Neapoli zapletl do jakesi milostne afery a hrozil mu soud. Co v?ak rozhodn? neo?ekaval bylo to, ?e Vide? se stane jeho druhym domovem a do Italie se ji? natrvalo nikdy nevrati.

?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Nahrobek Pietra "Metastasia" ve vide?ske Minoritenkirche

Jeho prvnim realizovanym libretem ve Vidni se stal Demetrio , ktere zhudebnil dvorni skladatel Antonio Caldara a setkal se velkym usp?chem. Dostalo se mu i pat?i?neho finan?niho ohodnoceni i nezbytnych poct. Cisa? mu ud?lil titul ?poeta cesareo“. Basnikovy povinnosti u vide?skeho dvora nebyly p?ili? rozsahle. V pr?m?ru psal ro?n? jednu velkou a jednu men?i operu, p?ipadn? oratorium a kantatu, v?e zpravidla v ramci pevn? danych slavnosti dvorniho kalenda?e.

Po smrti Karla VI. za vlady Marie Terezie zajem o um?ni na vide?skem dvo?e upadal. Svou roli v tom jist? hral i permanentni vale?ny stav, ale i m?nici se vkus doby. Korunni princ Josef II. m?l spi?e zajem o komickou operu a p?ivedl do Vidn? francouzske um?lce. Metastasio v te dob? psal pro vide?sky dv?r spi?e drobn?j?i kantaty a galantni jednoaktovky. Nicmen? obrovska basnikova popularita mimo hranice Rakouska nepoklesla, tak?e Metastasio krom? toho pracoval na revizich star?ich d?l, ktera byla uvad?na v cele Evrop?, dokonce i v  Brazilii . Obzvla?t? popularni byl diky svemu p?iteli Farinellimu ve ?pan?lsku .

Posledni velke usp?chy slavil s dilem Il trionfo di Clelia ( 1762 ), ktere zhudebnil Johann Adolf Hasse k narozeni prvni dcery Josefa II. a  Isabely Parmske a operou Romolo ed Ersilia ( 1765 ) k oslav? s?atku arcivevody Leopolda s Marii Luisou Bourbonskou, rovn?? s Hasseho hudbou.

V te dob? bylo basnikovi ji? vice ne? 70 let. Uchovaval si du?evni sv??est, ale um?lecky vyvoj ji? kra?el po jinych cestach. Nicmen? byl stale uctivan jako ?ijici legenda a a? do sve smrti byl chovan v hluboke uct? svych sou?asnik? a to nejen pro kvality um?lecke, ale i obecn? lidske.

Zem?el ve Vidni 12. dubna 1782 ve v?ku 84 let.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z hlavnich d?vod? obliby jeho d?l mezi skladateli byla tem?? p?islove?na hudebnost jeho ver??, ktera souvisela s Metastasiovou silnou hudebni p?edstavivosti. Metastasi?v literarni styl je dnes chapan jako jeden z charakteristickych rys? austro-italskeho baroka, spojovaneho p?edev?im s obdobim vlady Karla VI.

Metastasio zanechal na 30 t?iaktovych oper, typu dramma per musica (nap?. Artaserse , Alessandro nell'Indie , Didone abbandonata a La clemenza di Tito ) a vice ne? 40 men?ich opernich libret, dale 8 oratorii, ?etne kantaty, arie, dueta, celkem vice ne? 150 d?l. Krom? toho vydaval sbirky basni, eseje a uvahy, nepo?itaje rozsahlou korespondenci s vyznamnymi lidmi cele Evrop?, ktera sama o sob? je mimo?adnym literarnim dilem.

Mezi lety 1720 ? 1835 byly jeho texty zhudebn?ny vice ne? 400 hudebnimi skladateli a byly uvad?ny v prakticky ve v?ech divadlech, chramech a ?lechtickych salonech Evropy. Operni libreta byla ?asto davana i bez hudby jako ?inoherni drama. Ji? b?hem basnikova ?ivota vychazela tiskem nejen jednotliva dila, ale i ve form? souborneho vydani.

Vyznamna operni libreta [ editovat | editovat zdroj ]

Opere , 1737
  1. Achille in Sciro (1736), zhudebnil Leonardo Leo (1740), Johann Adolf Hasse (1759)
  2. Adriano in Siria (1732), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1737, prem. ve Vy?kov?)
  3. Alessandro nell'Indie (1729), zhudebnil Leonardo Vinci (1729), Nicola Porpora (pod nazvem Poro, 1731), Niccolo Jommelli (1744), Johann Adolf Hasse (jako Cleofide , 1759), Johann Christian Bach (1762?), Domenico Cimarosa (1781)
  4. Antigono (1743), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1743), Niccolo Jommelli (1746) Josef Myslive?ek (1780)
  5. Artaserse (1730), zhudebnil Leonardo Vinci (1730), Johann Adolf Hasse (1730), Leonardo Leo (?), Johann Christian Bach (1760), Josef Myslive?ek (1774), Domenico Cimarosa (1784)
  6. L’asilo d’Amore (1732)
  7. Attilio Regolo (1740), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1750), Niccolo Jommelli (1753)
  8. Catone in Utica (1728), libreto zhudebnilo n?kolik skladatel?, nap?iklad Leonardo Vinci (1728), Leonardo Leo (1729), Johann Adolf Hasse (1731), Pietro Torri (1736), Antonio Vivaldi (1737), Giovanni Battista Ferrandini (1753), Niccolo Jommelli (1754) ?i Johann Christian Bach (1761).
  9. Ciro riconosciuto (1736), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1751)
  10. La clemenza di Tito (1735), zhudebnil Leonardo Leo (1735), Niccolo Jommelli (1753), Johann Adolf Hasse ( Tito Vespasiano , 1759), Josef Myslive?ek (1774) W. A. Mozart (1791, v p?epracovani Caterina Mazzola)
  11. Demetrio (1731), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1732), Josef Myslive?ek (1773)
  12. Demofoonte (1733), zhudebnil Leonardo Leo (1735), Niccolo Jommelli (1743), Johann Adolf Hasse (1748), Josef Myslive?ek (1769)
  13. Didone abbandonata (1724), zhudebnil Nicola Porpora (1724), Leonardo Vinci (1726), Johann Adolf Hasse (1742), Niccolo Jommelli (1747)
  14. L'Endimione (1721)
  15. L'eroe cinese (1752), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1753)
  16. Ezio (1728), zhudebnil Nicola Porpora (1728), Johann Adolf Hasse (1730), Niccolo Jommelli (1741) Josef Myslive?ek (1775)
  17. Impresario delle Canarie (intermezzo k ope?e Didone abbandonata , 1724)
  18. Ipermestra (1744), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1744), Josef Myslive?ek (1769)
  19. L'isola disabitata (1753), zhudebnil Niccolo Jommelli (1760)
  20. L’Issipile (1732) , zhudebnil Francesco Feo (1733), Nicola Porpora (1733)
  21. Nitteti (1756), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1758), Niccolo Jommelli (1759) Josef Myslive?ek (1770)
  22. Olimpiade (1733), zhudebnil Leonardo Leo (1737), Johann Adolf Hasse (1756), Niccolo Jommelli (1761), Josef Myslive?ek (1778), Domenico Cimarosa (1784)
  23. Raccolta di opere
  24. Il re pastore (1751), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1755), Niccolo Jommelli (1764), W. A. Mozart (1775)
  25. Romolo ed Ersilia (1765), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1765), Josef Myslive?ek (1773)
  26. Ruggiero , zhudebnil Johann Adolf Hasse (1771)
  27. Semiramide riconosciuta (1729), zhudebnil Leonardo Vinci (1729), Nicola Porpora (1729), Niccolo Jommelli (1741) Johann Adolf Hasse (1744), Niccolo Jommelli (1762), Josef Myslive?ek (1766)
  28. Siface re di Numidia (vyd. 1727), Francesco Feo (1723), Nicola Porpora (1725), Leonardo Leo (1737)
  29. Siroe re di Persia (1726), zhudebnil Leonardo Vinci (1726), Nicola Porpora (1727), Johann Adolf Hasse (1763)
  30. Il sogno di Scipione
  31. Temistocle (1736), zhudebnil Nicola Porpora (1743), Niccolo Jommelli (1757)
  32. Il trionfo di Clelia (1762), zhudebnil Johann Adolf Hasse (1762), Josef Myslive?ek (1767), Niccolo Jommelli (1774)
  33. Zenobia (1740), zhudebnil Nicola Porpora (pod jm. Tiridate, 1740), Johann Adolf Hasse (1761)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pietro_Metastasio&oldid=21956856 “