Pevnost Agra
Sv?tove d?dictvi UNESCO
Smluvni stat	Indie Indie
Sou?adnice	27°10′46″ s. ?. , 78°1′17″ v. d.
Typ	kulturni d?dictvi
Kriterium	iii
Odkaz	251 (anglicky)
Za?azeni do seznamu
Za?azeni	1983 (7.  zasedani )

Pevnost Agra , znama te? jako ?ervena pevnost v Ag?e , je indicka pevnost le?ici v m?st? Agra , le?iciho asi 200 km jihovychodn? od Dilli . 2,5 kilometru jihovychodn? od pevnosti se nachazi jedna z nejznam?j?ich indickych pamatek, Tad? Mahal . Je jednou z ukazek Mughalske architektury , ktera spojuje prvky architektury islamske s tradi?ni architekturou Indie.

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Agerska pevnost pat?i k v?bec nejd?le?it?j?im pevnostem v  Indii . ^{[ zdroj? ]} V dob? Mughalske ?i?e zde sidlili tehdej?i panovnici a ?idili odtud celou zemi. V sou?asne dob? ^{[ kdy? ]} je ?asto nav?t?vovanym turistickym mistem. P?istupna je ji?ni ?ast pevnosti. Centralnim prvkem celeho arealu je Diwan-i-Am , kde cisa? p?ijimal nav?t?vniky a delegace. K privatnim p?ijimanim slou?il diwan i-Kas . Zde staval ?ahd?ahan?v Pavi tr?n, je? obsahoval diamant Koh-i-Noor a dal?i drahe kameny. Znamy je take ?i?mahal neboli Zrcadlovy palac, jeho? st?ny jsou cele pokryty sklen?nymi ulomky. ^[1]

Pevnost ma ?ty?i brany; brana Khizri Gate je orientovana k ?ece Jamun? ; Dilliska brana se nachazi na zapadnim okraji pevnosti. Ob? jsou pro nav?t?vniky uzav?ene, nebo? vedou do neve?ejne ?asti arealu, ktery vyu?iva indicka armada . Turiste mohou do ?asti pevnosti vstoupit Lahaurskou branou .

Pevnost ma rozlohu 380 000 m ² a p?lkruhovy p?dorys. Jeji dvojite zdi maji vy?ku a? 21 m a delku 2,4 km.

Od roku 1983 je sou?asti sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na jedinem navr?i ve m?st? Agra existovala pevnost z cihel nejspi?e u? v 11. stoleti . Prvni zminka o stavb? pochazi z roku 1080 . V historickych zaznamech je ozna?ovana jako Badalgarh . Sv?j palac zde m?l nejspi?e i dillisky sultan Ibrahim Lodi . Mughalove se pevnosti zmocnili v roce 1526 . Po n?jakou dobu zde pobyval i cisa? Babur . V roce 1530 zde byl na tr?n uveden jeho nastupce, cisa? Humajun. V letech 1540 a? 1555 pevnost ovladal ?er Chan Sur .

Pevnost byla zbudovana z rozhodnuti cisa?e Akbara Velikeho po p?esunuti hlavniho m?sta jeho ?i?e do Agry. Stavba pevnosti byla cisa?em zahajena v roce 1565 . Vzhledem ke strategicke poloze m?sta a existenci navr?i nad ?ekou Jamunou bylo nezbytne p?ebudovat p?vodni polorozbo?ene opevn?ni. Na novou pevnost byl dovezen ?erveny piskovec z  Rad?asthanu . Piskovec byl dostupn?j?i ne? bily mramor, ktery Akbar Veliky preferoval; mohl jej pou?it pouze pro nejvyznamn?j?i stavby. Budovana byla osm let a dokon?ena v roce 1573 . Na stavb? pracovaly ?ty?i tisice lidi.

Do sou?asne doby se nedochovaly v?echny stavby z doby nejv?t?i slavy Mughalske ?i?e. N?ktere byly zbourany cisa?em ?ahd?ahanem , ktery je nahradil novymi palaci, a dal pevnosti sou?asnou podobu. Pevnost p?vodn? slou?ila jako vojenska stavba, av?ak ?ahd?ahan ji zpohodlnil a p?etvo?il na palac. Na p?istav?ne ?asti byl pou?it bily mramor, ktery ?ahd?ahan pou?il i na vystavbu mauzolea Tad? Mahal pro jeho ?enu Mumtaz Mahal . Pozd?ji ho jeho syn Aurangzeb v roce 1658 svrhl z tr?nu a dr?el jej zde v domacim v?zeni a? do jeho smrti v roce 1666 . ^[1] Pevnost ztratila sv?j vyznam v roce 1648 , kdy bylo hlavni m?sto ?i?e p?esunuto do Dilli a tam zbudovana pevnost nova.

V 18. stoleti pevnost ?asto st?idala sve pany.

N?ktere stavby byly zni?eny Brity mezi lety 1803 a? 1862 p?i vystavb? kasaren . Na jihovychodni stran? p?ivracene k ?ece Jamun? se dochovalo zhruba t?icet p?vodnich staveb.

B?hem povstani v roce 1857 se v pevnosti zabarikadovali brit?ti vojaci, kte?i ?elili p?esile indickych vzbou?enc?.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Agra Fort na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pevnost Agra na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.