Svaty Petr
apo?tol 1. pape?
Svaty Petr od Petera Paula Rubense
Cirkev	k?es?anska
Pontifikat za?al	cca 30
Pontifikat skon?il	64/67
P?edch?dce	Je?i? Kristus
Nastupce	Linus
Vykonavane u?ady a funkce
Zastavane u?ady	apo?tol hlava jeruzalemske obce
Osobni udaje
Rodne jmeno	?imon (Simon, Simeon)
Zem?	Judea
Datum narozeni	nezname
Misto narozeni	Betsaida , Izrael
Datum umrti	64/67
Misto umrti	Judea [pozn. 1] ?im [pozn. 2]
P?i?ina umrti	uk?i?ovani
Misto poh?beni	Bazilika svateho Petra [pozn. 3]
Narodnost	Izraelska
Rodi?e	otec: Jan (nebo Jona?; Jona)
P?ibuzni	Svaty Ond?ej (sourozenec) Saint Peter’s mother-in-law ( tchyn? )
Povolani	ryba? , duchovni
Svato?e?eni
Svatek	29. ?ervna
Uctivan cirkvemi	v?echny k?es?anske cirkve s kultem svatych
Atributy	kli?e
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Svaty ?imon ( Simon , Simeon ) zvany Petr byl jeden z dvanacti apo?tol? ? prvnich u?ednik? Je?i?e Krista .

Za Je?i?ova ?ivota m?l mezi apo?toly z?ejm? jiste vysadni postaveni a po jeho smrti se stal jednim z p?edstavenych spole?enstvi ranych k?es?an? . Podle k?es?anske tradice pozd?ji p?sobil v  ?im? , kde zem?el mu?ednickou smrti. Katolickou cirkvi je pova?ovan za prvniho ?imskeho biskupa (cca 30? 64 / 67 ) a ?im?ti biskupove na zaklad? apo?tolske posloupnosti od n?j odvozuji sv?j primat v cirkvi s titulem pape?e . Nad jeho domn?lym hrobem stoji nejvyznamn?j?i katolicky kostel, bazilika svateho Petra .

?ivot a legenda [ editovat | editovat zdroj ]

Podle biblickych pramen? se Petr narodil v Betsaid? jako syn ryba?e Jana nebo Jona?e a jeho rodne jmeno bylo ?imon. Zakladni vzd?lani ziskal v otcovskem dom? a synagogalni ?kole. O?enil se a usadil se v Kafarnau , vesnici u Genezaretskeho jezera , a se svym bratrem Ond?ejem se ?ivili ryba?stvim. Podle legendy se jeho man?elka jmenovala Perpetua a dcera Petronila.

Nasledovnik Je?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? jednou se svym bratrem Ond?ejem vrhal si? do vody, ?el okolo Je?i? a vyzval oba ryba?e, aby ho nasledovali. Brat?i uposlechli a ?imon se od te chvile stal nejv?rn?j?im Kristovym u?ednikem.

Byl sv?dkem mnoha Je?i?ovych ?in? a zazrak?. Nap?iklad hned p?i nav?t?v? v jeho dom? v Kafarnau uzdravil Je?i? Petrovu tchyni. Je?i? mu p?i prvnim setkani ud?lil p?ezdivku Kefa (Kefas) , ktera se do ?e?tiny p?eklada jako Petros , ?esky Petr . ^[1] Kefa znamena aramejsky kamen, ^[2] p?ipadn? skala. ?ecke petros je mu?skeho rodu, ?ensky rod petra znamena skala , obdobn? i v latin? petrus a petra . Znamy biblicky citat pou?iva vyznam p?ezdivky ve slovni h?i?ce: ?A ja ti pravim, ?e ty jsi Petr, a na teto skale zbuduji svou cirkev a brany pekel ji nep?emohou.“ Mt. 16, 18. ^[3] Z tohoto citatu se take odvozuje, ?e si prav? Petra Je?i? vyvolil, aby se stal prvnim z dvanacti apo?tol? , ktere vybral mezi svymi u?edniky, aby hlasali evangelium a konali zazraky.

Postava Petra ma v sob? i cosi obecn? lidskeho a nad?asoveho. P?esto?e byl prvnim z vyvolenych a p?esto?e byl podle evangelii sv?dkem mnoha zazrak?, neubranil se pochybnostem. Na Kristovu vyzvu kra?el Petr po vlnach a malem utonul, proto?e zapochyboval. Jindy Petr spravn? rozpoznal v Kristu Bo?iho syna. Kdy? ale Kristus p?edpov?d?l sve utrpeni, Petr se jej pokusil karat a odradit od jeho poslani. Tehdy mu Kristus dokonce ?ekl: ?Jdi mi z cesty, satane!“ (proto?e Petr se z lidskych pohnutek postavil do cesty Bo?imu planu spasy, a tim se, ov?em nev?domky, stal pomocnikem ?abla). ^[4] Kdy? vojaci p?i?li Krista zatknout, Petr se jej sna?il branit me?em a jednomu velekn?zovu sluhovi u?al ucho. ^[5] Pozd?ji v?ak ze strachu t?ikrat prohlasil, ?e Krista nezna, p?esn? tak, jak mu sam Kristus p?edpov?d?l: ?D?ive ne? kohout zakokrha, t?ikrat mne zap?e?“.

Cela nasledujici ?ast je p?evyprav?nim legendy. Neni odli?eno to malo, co vime kriticky historicky.

Po Kristov? uk?i?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? se po seslani Ducha svateho apo?tolove roze?li do sv?ta, z?stal Petr po n?jaky ?as v Jeruzalem? . Byla mu dana moc uzdravovat nemocne. Prvnim uzdravenym byl mu? od narozeni chromy, ktery na chramovych schodech prosil o almu?nu. Petr jej vzal za ruku a p?ikazal mu: ?Vsta? a cho?!“ V te chvili byl mu? zdrav, ve?el do chramu, d?koval Bohu a pro Petra to byl vyznamny krok k ziskani autority p?edstavitele cirkve.

Po Kristov? smrti a zmrtvychvstani se skute?n? ujal ?izeni tehdy je?t? nepatrne skupiny v??icich. ?idil volbu apo?tola Mat?je jako nahrady za zradce Jida?e , vynesl rozsudek nad Anania?em a Zafirou, a zejmena otev?el cirkev pro p?islu?niky ne?idovskych narod?. Nechal pok?tit Cornelia bez ob?izky a na prvnim cirkevnim sn?mu v roce 50 v Jeruzalem? prosadil, ?e v??ici nemuseji dodr?ovat ob?adni p?edpisy podle Moj?i?ovych knih Stareho zakona .

Pronasledovani k?es?an? [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? judsky kral Herodes Agrippa vid?l, jak v cele zemi roste po?et Kristovych stoupenc?, za?al je krut? pronasledovat. Take Petr byl uv?zn?n a odsouzen k smrti. Poda?ilo se mu v?ak z v?zeni uniknout. V noci p?ed popravou se v ?ala?i zjevil and?l, zazra?n? rozlomil Petrovy okovy a vyvedl ho na svobodu. Petr potom nav?tivil k?es?anske komunity v Asii a posleze se vratil do Jeruzalema .

Velmi uzce spolupracoval s apo?tolem Pavlem . Pavel byl ?imskym ob?anem, kazal proto ?iman?m a Petr jako ?id zase ?id?m a p?islu?nik?m jinych narod?. ?ide nem?li v ?im? snadne postaveni, i kdy? ?imane byli v otazkach nabo?enstvi velmi tolerantni. Pova?ovali v?ak v?echny cizince a jinov?rce za pon?kud ned?v?ryhodne.

Mistem dal?iho Petrova p?sobeni se stala Antiochie, kde se stal prvnim biskupem. Po n?kolika letech ustanovil sveho nastupce a odcestoval do ?ima. Podle tradice a ran? k?es?anskeho romanu Akta Petrova m?l Petr z Antiochie odcestovat do ?ima , kde se stal take prvnim biskupem a kde byl nakonec zajat a odsouzen k smrti uk?i?ovanim.

Smrt z Neronovych rukou [ editovat | editovat zdroj ]

Z 18. na 19. ?ervence 64 vypukl v ?im? velky po?ar . Trval tem?? tyden a zni?il deset ze ?trnacti m?stskych obvod?. Cisa? Nero nalezl vinika v k?es?anech. Bylo zahajeno ?iroke pronasledovani k?es?an? a mnoho jich bylo popraveno na b?ehu Tibery v cirku Gai et Neronis .

V??ici prosili Petra, aby se uchylil do bezpe?i. Podle legendy se vydal na cestu, aby unikl pronasledovani. Sotva v?ak vy?el z brany, spat?il proti sob? kra?et Krista. Zeptal se ho: ?Quo vadis, Domine?“ (Kam kra?i?, Pane?) Je?i? mu odpov?d?l: ? Venio iterum crucifigi“ (P?ichazim se dat podruhe uk?i?ovat.) Petr se zastyd?l a vratil se. Pote byl v ?im? zajat a odsouzen k smrti uk?i?ovanim. Proto?e se v?ak nepova?oval za hodna zem?it stejnym zp?sobem jako jeho Pan, po?adal, aby ho uk?i?ovali hlavou dol?. Jeho nasledovnici ho v noci s?ali z k?i?e a pochovali u zdi na Via Cornelia . O 30 let pozd?ji tam Anaklet dal postavit malou kapli, ze ktere se stalo poutni misto. Pozd?ji za vlady cisa?e Konstantina I. Velikeho zde byla postavena Bazilika svateho Petra .

Ucta [ editovat | editovat zdroj ]

Patron [ editovat | editovat zdroj ]

Sv. Petr je patronem pape??, cirkve, ?ady ?emesel (nap?iklad cihla??, hodina??, hrn?i??, kamenik?, kova??, lodnik?, mo?ta??, motorka??, ryba?? a obchodnik? s rybami, ?eznik?, skla??, si?a??, sleva?? olova, soukenik?, trose?nik?, truhla??, valcha??, zame?nik? ?i zednik?). Dale je patronem kajicnik?, zpovidajicich se a panen, a m?st Chartres , Lovan? , Leidenu , Peterborough , Petrohradu , ?ima a Treviru . Petr je i ochrancem proti hadimu u?tknuti, proti krade?i a pomocnikem proti vzteklin?, posedlosti, bolesti nohou. Jeho za?titou je dlouhov?kost.

Svatky [ editovat | editovat zdroj ]

Svatek se podle ob?anskeho i cirkevniho kalenda?e slavi 29. ?ervna spole?n? se svatkem svateho Pavla. V cirkevnim kalenda?i najdeme je?t? dal?i dny zasv?cene svatemu Petru, a to: 22. unor a 1. srpen .

Ikonografie [ editovat | editovat zdroj ]

Dva zk?i?ene kli?e, obraceny k?i? (byl uk?i?ovan hlavou dol?), berla s t?emi p?i?nymi b?evny (pape?ska), kniha (evangelium), kohout (jeho zap?eni Krista), a n?kdy i ryba nebo lo? (symboly cirkve a k?es?anstvi, ale i ryba?stvi)

Petrovy listy [ editovat | editovat zdroj ]

Dva listy komunitam k?es?an? v Asii jsou sou?asti Noveho zakona. A?koliv je v nich Petr uveden jako odesilatel list?, v?t?ina badatel? soudi, ?e listy jsou spi?e dilem jeho ?ak? a nasledovnik?. ^{[6] [7]}

Apo?tol Petr v mormonismu [ editovat | editovat zdroj ]

Podle mormonismu byl apo?tol Petr p?edsedou kvora 12 apo?tol? a dr?el kli?e Melchisedechova kn??stvi. Udajn? se roku 1829 spolu s apo?tolem Janem a Jakubem zjevil proroku Josephu Smithovi , aby mu p?edal kli?e vy??iho kn??stvi. Podle mormonske viry jde o zaklad Bo?i pravomoci, skrze ni? mohl Joseph Smith zalo?it (?znovuz?idit“) Kristovu cirkev. Podle mormonskeho chramoveho ob?adu Obdarovani se Petr zjevil prvnimu ?lov?ku Adamovi a p?edal mu tokeny, znameni a hesla kn??stvi (vice viz Obdarovani ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatymi . 2. vyd. Kostelni Vyd?i: Karmelitanske nakladatelstvi, 1997. 702 s. ISBN   80-7192-304-4 .  
• ATTWATER, Donald, Slovnik svatych. 2. vyd. Vimperk: nakladatelstvi Papyrus a Rudna u Prahy: nakladatelstvi Jeva, 1993. 437 s.
• RAVIK, Slavomir, O sv?tcich a patronech. 1. vyd. Praha: Levne knihy KMa, 2006, 670 s. ISBN 80-7309-343-X .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Bazilika svateho Petra v ?im?
• K?i? svateho Petra
• San Pietro in Montorio
• Seznam sv?tc? a mu?ednik? katolicke cirkve

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu svaty Petr na Wikimedia Commons

Pape?ove
Seznam pape??
1.?4. stoleti	Petr Linus Anaklet Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncian Anterus Fabian Kornelius Lucius I. ?t?pan I. Sixtus II. Dionysius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.?8. stoleti	Inocenc I. Zosimus Bonifac I. Celestyn I. Sixtus III. Lev I. Veliky Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifac II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. ?eho? I. Veliky Sabinianus Bonifac III. Bonifac IV. Deusdedit Bonifac V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Ev?en I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin ?eho? II. ?eho? III. Zacharia? ?t?pan II. Pavel I. ?t?pan III. Hadrian I. Lev III.
9.?12. stoleti	?t?pan IV. Paschal I. Ev?en II. Valentin ?eho? IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikula? I. Veliky Hadrian II. Jan VIII. Marinus I. Hadrian III. ?t?pan V. Formosus Bonifac VI. ?t?pan VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. ?t?pan VII. Jan XI. Lev VII. ?t?pan VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. ?eho? V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. ?eho? VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. ?t?pan IX. Mikula? II. Alexandr II. ?eho? VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestyn II. Lucius II. Ev?en III. Anastasius IV. Hadrian IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. ?eho? VIII. Klement III. Celestyn III. Inocenc III.
13.?16. stoleti	Honorius III. ?eho? IX. Celestyn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. ?eho? X. Inocenc V. Hadrian V. Jan XXI. Mikula? III. Martin IV. Honorius IV. Mikula? IV. Celestyn V. Bonifac VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. ?eho? XI. Urban VI. Bonifac IX. Inocenc VII. ?eho? XII. Martin V. Ev?en IV. Mikula? V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrian VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. ?eho? XIII. Sixtus V. Urban VII. ?eho? XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. stoleti?sou?asnost	Lev XI. Pavel V. ?eho? XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. ?eho? XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. Franti?ek
Nejsou zde uvedeni vzdoropape?ove . Pape?ove vyzna?eni tu?n? jsou katolickou cirkvi titulovani jako svati .