Peter Kova? (* 16. unora 1955 , Bratislava ) je ?esky kunsthistorik, um?lecky kritik a pr?vodce. Jako novina? se v?noval sou?asnemu ?eskoslovenskemu um?ni a publikoval odborne ?lanky o um?ni gotiky a renesance. Je autorem p?ti knih serie Stavitele katedral, v nich? zp?istup?uje d?jiny um?ni ?iroke vrstv? ?tena?? se zajmem o obdobi st?edov?ku. Roku 2019 byl ocen?n Zlatou svatovojt??skou medaili Arcibiskupstvi pra?skeho.

Studia a zam?stnani [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1975-1980 studoval d?jiny um?ni na Filozoficke fakult? Univerzity Karlovy u prof. Jaroslava Pe?iny , Jaromira Homolky , Petra Wittlicha a Ji?iho Kropa?ka . B?hem studia v letech 1977-1978 absolvoval dva semestry na Var?avske univerzit? v semina?i pro st?edov?ke a renesan?ni um?ni u prof. Jana Bialostockeho a Piotra Skubiszewskeho . Roku 1980 ukon?il studia na FF UK Praha obhajobou diserta?ni prace ?vihov?ti z Ry?mberka a pozdn? goticke socha?stvi a mali?stvi v jihozapadnich ?echach .

Od roku 1980 byl redaktorem kulturni rubriky deniku Rude pravo a v letech 1989-2018 deniku Pravo . Jako vytvarny kritik psal p?eva?n? o sou?asnem ?eskoslovenskem um?ni. ^[1] P?ispival ?lanky take do ?tvrtletniku pro sou?asne um?ni, ?asopisu Salon, Atelier, Revue Art.

Roku 1990 zalo?il um?lecko-historickou agenturu a pozd?ji i cestovni agenturu a nakladatelstvi ARS AURO PRIOR. Od roku 2009 provozuje specializovane webove stranky o historii a d?jinach um?ni Stavitele katedral , kam p?ispiva odbornymi ?lanky.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jako historik um?ni se specializuje na st?edov?ke a renesan?ni um?ni. Roku 2012 se podilel se na dvou vystavnich projektech:

• 2012 Europa Jagellonica, GASK Kutna Hora, Var?ava, Postupim ^[2]
• 2012 Cesta ke Zlate bule sicilske, Ostravske muzeum ^[3]

Europa Jagellonica byla v roce 2012 nejnav?t?vovan?j?i vystavou v ?eske republice. ^[4]

Kni?ni projekt Stavitele katedral p?edstavuje evropske um?ni a architekturu 13. stoleti. P?iprav? prvniho dilu o katedrale v Chartres se Peter Kova? v?noval soustavn? od roku 1991 a roku 2000 dostal jako dosud jediny z ?eskych historik? zvla?tni povoleni francouzske Spravy pamatek k prohlidce jinak nep?istupnych mist katedraly a fotografovani stavby ze st?echy a ochoz?. V ?ervnu 2009 byl p?izvan do mezinarodniho tymu v ramci semina?e Seeking the Origins of Chartres , ktery organizuje uznavany znalec francouzske rane gotiky John James. ^[5]

P?t dosud vydanych svazk? ma dohromady celkem 2730 stran a dva tisice p?vodnich fotografii. Jsou zde poprve publikovany n?ktere p?eklady latinskych st?edov?kych dokument? a traktat? v ?eskem jazyce. Na textech spolupracovalo 34 renomovanych odbornik? z deviti zemi, mezi nimi nap?. Jacques Le Goffa (Francie), Petr Kurmann (?vycarsko), Willibald Sauerlander (N?mecko), Max Seidel (Italie). Projekt je unikatni i tim, ?e v?echny knihy Peter Kova? vydal vlastnim nakladem. Dne 15. ?ervna 2019 mu p?i slavnosti sv. Vita ve Svatovitske katedrale na Pra?skem hrad? p?edal kardinal Dominik Duka Zlatou svatovojt??skou medaili, jako zvla?tni ocen?ni tohoto vyjime?neho dila, ktere vznikalo v pr?b?hu ?tvrtstoleti.

Bibliografie (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

• Katedrala v Chartres (Francouzske um?ni rane a vrcholne gotiky) , 612 s., Ars Auro Prior, Praha 2007, ISBN   978-80-7281-000-0
• Kristova trnova koruna. Pa?i?, Sainte-Chapelle a dvorske um?ni svateho Ludvika , 384 s., Ars Auro Prior 2009, ISBN   978-80-904298-0-2
• Usvit renesance. Dvorske um?ni cisa?e Fridricha II. Bambersky a Magdebursky jezdec , 464 s., Ars Auro Prior, Praha 2010, ISBN   978-80-904298-2-6
• Zrozeni genia. Giovanni Pisano a Toskansko mezi gotikou a renesanci , 544 s., Ars Auro Prior, Praha 2013, ISBN   978-80-904298-3-3
• Katedrala v Reme?i. Chram pro korunovace francouzskych kral? , 720 s., Ars Auro Prior, Praha 2018, ISBN   978-80-904298-5-7
• Jan Bauch , 408 s., Galerie ART Praha 2012, ISBN   978-80-254-3937-1 (s Reou Michalovou )

?lanky (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

• Rekonstrukce pozdn? gotickeho souso?i z Nemilkova, Um?ni 35, 1987, s. 270-274
• Rekonstrukce pozdn? gotickeho souso?i z Rabi, Um?ni 37, 1989, s. 289-300
• Vilem z Ry?mberka a pozdn? goticka archa z Velhartic, Um?ni 40, 1992, s. 424-431
• Vide?ske Oplakavani Zvikovskeho mistra, Antique, ?asopis pro sb?ratelstvi, staro?itnosti a antikvity, ?. 2, Praha 1994, s. 12-13
• Sv. Trojice z ?eskych Bud?jovic Mistra ?ebrackeho Oplakavani, Ars 1996, ?. 1-3, s. 142-150
• Jan Horstoffar z Malesic a olta? z Rabi, in: Gotika v zapadnich ?echach, sbornik sympozia, Praha 1998, s. 66-79
• Brana Fridricha II. v Capui - poznamky k jeji moderni i st?edov?ke interpretaci, in: AUPO. Fac. Philosophica. Philosphica-Aesthetica 23. Historia Artium 4., P. ?erny (ed.), Sbornik k 80. narozeninam prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc., Praha 2002, s. 137-174
• Poznamky k popisu pa?i?ske Sainte-Chapelle z roku 1378, in: J. Fajt (ed.), Dvorske kaple vrcholneho a pozdniho st?edov?ku a jejich um?lecka vyzdoba, Praha 2003, s. 162-170
• Notes to Giovanni Pisano’s Pistoia pulpit, Um?ni 51, 2003, s. 459-473
• Zden?k Lev von Ro?mital, der Goldschmied Honzlis von der Prager Burg, der Annenaltar des Monogrammisten IP und die Franziskaner ? Observanten von Hora??ovice, in: Ji?i Fajt, Susanne Jaeger (eds.), Das Expressive in der Kunst 1500 ? 1550, Deutscher Kunstverlag, Berlin, Munchen 2018, s. 352-361 ^[6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.

Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu. P?idejte prosim dopl?ujici informace a upravte je do podoby standardnich citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Lubomir Slavi?ek (ed.), Slovnik historik? um?ni, vytvarnych kritik?, teoretik? a publicist? v ?eskych zemich a jejich spolupracovnik? z p?ibuznych obor? (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 693, Academia Praha 2016, ISBN   978-80-200-2094-9
• Slovnik ?eskych a slovenskych vytvarnych um?lc? a teoretik?, Ostrava 2001, 6. dil, s. 146-147

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Peter Kova?
• Peter Kova? v informa?nim systemu abART
• Webove stranky Stavitele katedral
• Peter Kova? v ?eskoslovenske bibliograficke databazi