Homo erectus pekinensis
Rekonstrukce Cicero Moraes (2013)
V?decka klasifikace
?i?e	?ivo?ichove (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
T?ida	savci (Mammalia)
?ad	Primates
Pod?ele?	Euarchontoglires
Tribus	Homo erectus
Trinomicke jmeno
Homo erectus pekinensis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?lov?k pekingsky nebo ?lov?k vzp?imeny pekingsky , latinsky Homo erectus pekinensis nebo Homo pekinensis je poddruh ?lov?ka vzp?imeneho ( homo erectus ).

Rozsah pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

V u??im smyslu taxon zahrnuje pouze nalezy z ?ou-kchou-tienu , v ?ir?im smyslu i podobne (zejmena relativn? mlade) ?inske nalezy.

Cameron a Groves (2004) taxon spolu s nejstar?imi ?inskymi nalezy (krom? Homo erectus lantianensis ) vy?le?uji jako samostatny druh ?lov?ka (pod nazvem ?lov?k pekingsky ? Homo pekinensis ). ^[1] Schwartz a Tattersall (2005) take navrhuji samostatny druh, konkretn? m??e byt podle nich definovan dv?ma zp?soby: Homo pekinensis v ?ir?im smyslu ( Homo soloensis / ?skupina N / S / N“ ? nalezy Ngawi, Sambungmacan a Ngandong) a v u??im smyslu (nalezy ?ou-kchou-tien a asi i Nanking). ^[2] Dal?i synonyma, krom? vy?e uvedenych, jsou: Sinanthropus pekinensis, Pithecanthropus pekinensis, Pithecanthropus steinheimensis pekinensis, Praehomo asiaticus sinensis, Praehomo sinensis, Sinanthropus pekingensis, Pithecanthropus pekingensis, Pithecanthropus sinensis, Homo erectus sinensis .

Nalezy z ?ou-kchou-tienu [ editovat | editovat zdroj ]

Vykopavky pod vedenim Raku?ana Otto Zdanskeho , ktere za?aly v roce 1921 u vesnice ?ou-kchou-tien, 50 kilometr? od Pekingu , vedly nejprve jen k nalez?m n?kolika zub?. Jeden nalez zubu z roku 1927 (nalezcem byl ?ved Birgin Bolin ) p?im?l Kana?ana Davidsona Blacka za?adit ho (spolu s nalezy zub? z roku 1921 a 1923 z te?e lokality) do noveho druhu jmenem Sinanthropus pekinensis . Black navrhl, aby byl objev p?iznan i Zdanskemu, ale ten byva spi?e opomijen. Black se v tem?e roce 1927 ujal te? vedeni vykopavek. V roce 1928 se ve stejne lokalit? na?ly dv? lidske ?elisti a fragmenty lebky a v roce 1929 ?i?an Wen-?ung Pej na?el prvni lebku sinantropa. Do roku 1937 (nyni ji? pod vedenim N?mce Franze Weidenreicha ) se v lokalit? na?lo 14 lebek, 147 zub?, 7 ?asti stehenni kosti, dv? ramenni kosti, jedna kli?ni kost a jedna zap?stni k?stka. Weidenreich druh Sinanthropus pekinensis spojil s druhem Pithecanthropus erectus a pod?adil ho druhu Homo erectus , ale zhruba do 70. let je?t? n?kte?i auto?i stale klasifikovali ?ou-kchou-tienske nalezy jako Sinanthropus pekinensis ?i Pithecanthropus pekinensis .

V roce 1937 vyzkumy zastavil vojensky postup Japonc? . V roce 1941, b?hem druhe sv?tove valky , se p?vodni sbirka nalez? ztratila; spekuluje se, ?e je zakopana n?kde v ?in?, ?e se potopila p?i bombardovani Pearl Harboru Japonci, nebo ?e je ukryta n?kde mimo ?inu. Skute?nost, ?e vykopavky byly zpracovany velmi pe?liv? a Weidenreich je popsal velmi podrobn?, tuto ztratu ne?ini tak ni?ivou. ^[3] Vyzkumy byly obnoveny v roce 1949. Men?i nalezy se uskute?nily v letech 1951, 1955 a 1966. V roce 1979 byly vyzkumy obnoveny znovu a dlouhodob?, ale nove nalezy kosternich poz?statk? hominid? jsou jen vyjime?ne a nachazeji se hlavn? kamenne nastroje (do roku 1998 se jejich na?lo 17 000).

Nalezy z ?ou-kchou-tienu se d?ive datovali 460 a? 350 tisic let p?ed na? letopo?et. Podle noveho datovani vrstev, z nich? nalezy pochazely, z roku 2009, jsou nejstar?i nalezy stare 770 000 let, plus minus 80 000 let. Nejmlad?i jsou stare 400 000?500 000 let. ^[4]

N?kdy se k ?lov?ku vzp?imenemu pekingskemu p?i?azuji i zuby z nalezi?? Paj-lung-tung v okrese Jun-si v provincii Chu-pej a Lung-ku-tung v okrese Jun-sien v te?e provincii, datovane p?ibli?n? do 500 000 let p?. n. l. Mlad?i nalezy, jako ty z Che-sienu, ?in-niou-?anu atd., p?ipisovane p?vodn? rovn?? ?lov?ku pekingskemu, pat?i podle nov?j?ich nazor? z?ejm? druhu Homo heidelbergensis .

Charakteristika nalez? [ editovat | editovat zdroj ]

Kosti jsou t??ke, lebky se zdaji pokro?ilej?i ne? u javskeho pitekantropa. Lebe?ni kapacita je pr?m?rn? 1050 centimetr? krychlovych, kolisa mezi 850 a 1220 centimetry krychlovymi. ?elisti vystupuji dop?edu, neexistuje bradovy hrbol.

P?vodn? se p?edpokladalo, ?e jeskyn? byly obydlene nep?etr?it? po cele obdobi (tehdy datovane na) 460 000?230 000 let p?. n. l., ale pozd?ji (je?t? p?ed zm?nou datovani) se ukazalo, ?e ?lo nejmen? o t?i samostatne ?asove jednotky osidleni.

Homo erectus z ?ou-kchou-tienu je geologicky a vyvojov? mlad?i formou ?lov?ka vzp?imeneho. Podle sedmi dochovanych fragment? stehennich kosti se ma za to, ?e byl men?iho vzr?stu ne? javsky Homo erectus (pitekantropus). Dosahoval vy?ky 150?165 cm a chodil vzp?imen?. Vyvojov? stoji vy?e ne? poddruhy Homo erectus erectus i Homo erectus modjokertensis . Oproti javskemu ?lov?ku m?l ?lov?k pekingsky vice klenute ?elo a v?t?i kapacitu lebky.

?lov?k z ?ou-kchou-tienu byl podle v?eho lovcem a sb?ra?em (v jeskyni se na?ly pecky z t?e?ni), lovil jeleny, divoka prasata, kon?, slony a nosoro?ce. Na?li se ale i kosti lv?, ?avlozubych tygr? a podobn?. Tmave, tem?? ?erne, a? ?est metr? hluboke sedimenty v jeskynich slou?ily cela desetileti jako doklad o dlouhodobem vyu?ivani a udr?ovani ohn?. Jejich podrobn?j?i rozbory v druhe polovin? 80. let ukazaly, ?e mnohe z p?edpokladanych vrstev popela jsou pouze dekalcifikovane usazeniny organickych zbytk?. P?itomnost ohni?t? a vyu?ivani ohn? hominidy byly prokazany pouze v nejmlad?ich vrstvach. ?ou-kchou-tienske nalezy se tradi?n? pokladaly i za d?kazy kanibalismu ? a to zejmena pro rozptyleni kosti a stopy po za?ezech a zasecich. Nov?j?i nazory v?ak tvrdi, ?e chyb?ni obli?ejovych a bazalnich ?asti lebek a stopy na jejich povrchu jsou d?sledkem opakovaneho zhrouceni se stropu jeskyn? a aktivity maso?ravc? ? zejmena hyen jeskynnich a dikobraz? .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku ?lovek pekinsky na slovenske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pekingsky ?lov?k na Wikimedia Commons
• Heslo v Britannice