Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
| Pe?ora
|
|---|
 nakladni lo? na ?ece blizko Narjan-Maru
|
| Zakladni informace
|
|---|
| Delka toku
| 1809 km
|
|---|
| Plocha povodi
| 322 000 km²
|
|---|
| Pr?m?rny pr?tok
| 4100 m³/s
|
|---|
| Sv?tadil
| Evropa
|
|---|
| Pramen
|
|---|
Severni Ural
62°12′6,12″ s. ?.
,
59°25′54,84″ v. d.
|
| Usti
|
|---|
Pe?orske mo?e
68°18′27″ s. ?.
,
54°25′0,12″ v. d.
0 m n. m.
|
| Proteka
|
|---|
Rusko
 Rusko
(
Komi
,
Archangelska oblast
?
N?necky autonomni okruh
)
|
| Umo?i, povodi
|
|---|
| Severni ledovy ocean
,
Barentsovo mo?e
,
Pe?orske mo?e
|
tok ?eky s p?itoky Usou a I?mou na map?
|
| Geodata
|
|---|
| OpenStreetMap
| OSM
,
WMF
|
|---|
 multimedialni obsah
na
Commons
|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Pe?ora
(
rusky
Печора
,
komijsky
Печ?ра
) je
?eka
v
Komiske republice
a v
N?neckem autonomnim okruhu
v
Archangelske oblasti
na severovychod? evropske ?asti
Ruska
. Je dlouha 1809
km
. Plocha
povodi
m??i 322 000
km²
. Je
patou nejdel?i evropskou ?ekou
a sou?asn? nejv?t?i evropskou ?ekou pat?ici k
umo?i
Severniho ledoveho oceanu
.
Prameni na
Severnim Uralu
na jihovychod?
Komiske republiky
a te?e severozapadnim sm?rem. A? k usti
U?ji
ma horsky charakter. Pod ustim
Volostnice
se obraci na sever a te?e p?es
Pe?orskou ni?inu
. ?i?ka
doliny
v mistech
jezer?m
podobnych roz?i?eni ?eky dosahuje a? 10 km. V mistech, kde protina zakladni
horniny
, vytva?i uzkou ?lenitou
lesnatou
dolinu. Pod ustim
Usy
se sta?i na zapad a vytva?i ?iroky oblouk se dv?ma velkymi kli?kami. Vodnost se v tomto useku zvy?uje na dvojnasobek a ?i?ka
koryta
dosahuje 2 km. Kolem ?eky jsou rozsahle
nivni
louky
. Pod ustim
Pi?my
se sm?r toku m?ni op?t k severu. V
uvalu
se vyskytuje mnoho
pr?tok?
a
starych ramen
. Ve vzdalenosti 130 km od usti se ?eka d?li na dv?
ramena
? vychodni (
Velka Pe?ora
) a zapadni (
Mala Pe?ora
). P?i usti vytva?i p?ibli?n? 45 km ?irokou
deltu
. Usti do
Pe?orskeho zalivu
Pe?orskeho mo?e
, ktery je jihovychodni ?asti
Barentsova mo?e
.
Hlavnimi p?itoky jsou:
- zleva ?
Severni Mylva
,
Ko?va
,
Ly?a
,
I?ma
,
N?rica
,
Pi?ma
,
Cilma
,
Sula
- zprava ?
Ily?
,
??ugor
,
Usa
,
Laja
,
?apkina
Zdrojem vody jsou
sn?hove
sra?ky
. Pr?m?rny ro?ni
pr?tok
vody v
usti
?ini 4 100
m³/s
. Je
t?eti nejvodn?j?i evropskou ?ekou
. Zamrza na konci
?ijna
a rozmrza od horniho toku, p?i?em? rozmrzani je provazeno ucpavanim koryta
ledovymi krami
. P?ibli?n? 60
%
ro?niho pr?toku p?ipada na
jaro
. Nejvy??ich vodnich stav? dosahuje od konce
dubna
a? za?atku
kv?tna
a v polovin? kv?tna dosahuje maxima. V
let?
od poloviny
?ervence
do
srpna
je vody v ?ece malo, ale ?asto dochazi k
povodnim
, je? jsou zp?sobeny de?ti. Na
podzim
hladina stoupa a v
zim?
op?t klesa.
P?iliv
a
odliv
se projevuji a? k vesnici
Oksino
.
Pravidelna
vodni doprava
je provozovana do m?sta
Trojicko-Pe?orsk
a na ja?e a na podzim a? do
Us?-U?ji
.
Namo?ni lod?
mohou plout do
Narjan-Maru
ve vzdalenosti 110 km od
mo?e
. Po ?ece se plavi
d?evo
svazane do
vor?
a dopravuji se take
?erne uhli
,
ropne
produkty,
obili
aj. ?eka proteka m?sty
Us?-Ily?
,
Trojicko-Pe?orsk
,
Vuktyl
,
Pe?ora
nebo
Narjan-Mar
.
- (rusky)
Gunn G. P., Pe?ora ? zlate b?ehy, Moskva 1972,
(Гунн Г. П., Печора - золотые берега, М., 1972)
- (rusky)
Pitystin M., Pe?ora, Ekonomicko-geograficky popis, Syktyvkar 1974,
(Питыстин М., Печора, Экономико-географический очерк, Сыктывкар, 1974)
