한국   대만   중국   일본 
Pavel Kohout ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Pavel Kohout

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
(p?esm?rovano z Pavel Kohout (spisovatel) )
Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Pavel Kohout (rozcestnik) .
Pavel Kohout
Pavel Kohout v roce 2019
Pavel Kohout v roce 2019
Rodne jmeno Pavel Kohout
Narozeni 20. ?ervence 1928 (95 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Povolani spisovatel , re?iser , dramatik , novina? , basnik , p?ekladatel a scenarista
Alma mater Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy
?anr roman , divadlo a epistolarni literatura
Temata divadlo , literatura a drama
Ocen?ni Franz Theodor Csokor Prize (1969)
Rakouska statni cena za evropskou literaturu (1977)
?estny k?i? Za v?du a um?ni I. t?idy (1998)
Artis Bohemiae Amicis (2004)
Gratias Agit (2008)
… vice na Wikidatech
Politicka p?islu?nost Komunisticka strana ?eskoslovenska (do 1969)
Man?el(ka) Alena Vranova (1950?1952)
Anna Kohoutova (1952?1960)
Jelena Ma?inova (od 1970)
D?ti Ond?ej Kohout
Kate?ina Kohoutova
Tereza Bou?kova
Podpis Podpis
Web oficialni stranka
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pavel Kohout (* 20. ?ervence 1928 Praha ) je ?esky a rakousky basnik , prozaik, dramatik a pozd?ji spisovatel samizdatu v exilu . Zpo?atku u?ival sve vlastni ?ifry GAL a veron . [1]

Svou um?leckou drahu zahajil jako komunista a jeden z p?edstavitel? tzv. budovatelske poezie , pozd?ji pro?el osobnostnim vyvojem/p?erodem od bezvyhradne podpory stalinismu p?es postupne vyst?izliv?ni, u?ast na pra?skem jaru a nuceny odchod do exilu v 70. letech 20. stoleti a? k demokratickemu antikomunismu .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Praze , kde take roku 1947 maturoval na realnem gymnaziu. V te dob? byl p?esv?d?enym komunistou. Byl ?lenem UV ?SM (1952?60) a ?lenem ust?edniho vyboru Svazu ?s. spisovatel? (S?S / S?SS, do roku 1966, kdy na ?lenstvi pro nesouhlas s jeho ?kulturn?politickou orientaci“ rezignoval). Pat?il k tzv. kulturnimu kadru komunisticke strany, z ?eho? pro n?j plynul rychly karierni vzestup.

Na konci 40. let spoluzalo?il a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fu?ika . Po maturit? pracoval v mlade?nicke redakci ?s. rozhlasu (1947?49) mimo jine s Karlem Kynclem . Jako jedenadvacetilety nastoupil na misto kulturniho ata?e v Moskv? (1949?50). Pak byl ?efredaktorem satirickeho ?asopisu Dikobraz (1950?52).

Pavel Kohout v roce 1977

V roce 1952 dokon?il studium estetiky a divadelni v?dy na Universit? Karlov? . Kratce pote za?al literarn? tvo?it (v duchu budovatelskeho nad?eni ? dramata a poezii). Dosud napsal asi 45 divadelnich her ? aktovek a adaptaci.

B?hem vojenske slu?by (1952?54) byl vedoucim redaktorem kulturni rubriky ?asopisu ?s. vojak a ?lenem Armadniho um?leckeho souboru Vita Nejedleho .

V roce 1956 byl n?kolik m?sic? reporterem a komentatorem vnitropoliticke redakce ?eskoslovenske televize , pote se stal spisovatelem z povolani, spolupracoval s r?znymi divadly ? mj. byl dramaturgem v Divadle na Vinohradech (1963?66) ? a za?inal se p?iklan?t k reformnim komunist?m.

V ?ervnu 1967 na IV. sjezdu S?SS demonstrativn? p?e?etl Sol?enicyn?v protestni dopis sjezdu Svazu sov?tskych spisovatel?, ?im? dovr?il sv?j obrat v kritika re?imu. Byl spolu s dal?imi ( Ivan Klima , Antonin J. Liehm , Ludvik Vaculik a dal?i) podroben stranickemu disciplinarnimu ?izeni.

Roku 1968 byl zvolen p?edsedou stranicke organizace v pra?ske pobo?ce S?S a stal se jednou z nejvyrazn?j?ich osobnosti pra?skeho jara . V roce 1969 byl z KS? i ze S?S vylou?en. V 70. letech se ocitl na indexu a jeho dila byla cenzurovana (co? jeho nep?atelstvi k re?imu je?t? prohloubilo).

Stal take u zrodu Charty 77 , za co? byl StB otev?en? ?ikanovan. V roce 1978 mu bylo povoleno vyjet s man?elkou na pracovni pobyt do Rakouska, kde m?l ro?ni smlouvu s Burgtheatrem . Navrat jim ale byl znemo?n?n a oba byli zbaveni ?s. ob?anstvi. Usadili se v Rakousku , kde v roce 1980 dostali ob?anstvi. ?ili ve Vidni a po Sametove revoluci ?asto nav?t?vovali Prahu, nyni ?iji v Praze a na Sazav? . [2]

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho prvni ?enou byla here?ka Alena Vranova , kterou si vzal v Praze na Starom?stske radnici 21. prosince 1950, [3] [4] v tehdy slaveny domn?ly den Stalinovych narozenin. [4] [5] K rozvodu do?lo 9. ?ijna 1952. [3] [6] Z druheho man?elstvi s Annou Cornovou (?ijen 1952 [6] ? 21. ?ijna 1960 [7] ), ?lenkou Souboru Julia Fu?ika a asistentkou re?ie, ma t?i d?ti: syna Ond?eje (* 1953), vytvarnika, a dcery Kate?inu (* 1954) a Terezu (* 1957), spisovatelku, provdanou Bou?kovou. [8] Jeho t?eti man?elkou je od roku 1970 scenaristka, spoluautorka jeho scena??, spisovatelka Jelena Ma?inova . [1]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jelena Ma?inova a Pavel Kohout na demonstraci za novou budovu Narodni knihovny (?ijen 2007)
Pavel Kohout v roce 2008

Basnicke sbirky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Ver?e a pisn? , 1952 ? bas. sbirka propagujici socialismus
  • T?i knihy ver?? , 1953
  • ?as lasky a boje , 1954 ? bas. sbirka, budovatelska poezie

Dramata [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dobra pise? , 1952 ? drama (ver?ovana komedie), prore?imni hra, mnoho vtipnych scen; mu? jde misto svatebni noci do ocelarny; ve sve dob? velmi hrana.
  • Za?ijove noci , 1955 ? divadelni hra z vojenskeho prost?edi; u? mirny odvrat od ideologie, ?rozpor teorie a praxe“.
  • Chuda?ek , 1956, ? drama; zakazano p?ed premierou.
  • Sbohem, smutku , 1957
  • Takova laska , 1957 ? tato hra pat?i k nejusp??n?j?im, hrala se nejen v ?esku, ale i v N?mecku a SSSR .
  • ?ikali mi soudruhu , 1960 ? drama, bylo zakazano po sedme reprize.
  • T?eti sestra , 1960
  • Cesta kolem sv?ta za 80 dni , 1962 ? divadelni adaptace knihy Julese Vernea .
  • Dvanact , 1963 ? p?ib?h dvanacti ?erstvych absolvent? AMU .
  • Josef ?vejk , 1963 ? dramatizace ?asti slavneho Ha?kova romanu.
  • Valka s mloky , 1963 ? divadelni adaptace ?apkovy Valky s mloky. ?azeno do SF tvorby. [10]
  • Vzpominka na Biskaj , 1965
  • August August, august , 1967 ? cirkusove prost?edi, hlavni postavou je smutny klaun August, ktery ma sen, ?e bude drezirovat 8 bilych lipican?, ?editel na n?j proto pusti tygry (= komunisticke hledisko).
  • Briefe uber die Grenze , 1968
  • Nenavist v prosinci , 1968
  • Aksal , 1969
  • Valka ve t?etim poschodi , 1970 ? absurdni drama.
  • Pech pod st?echou , 1972
  • Ubohy vrah: Na motivy povidky Rozum Leonida Andrejeva , 1972 ? divadelni adaptace, ktera m?la v roce 1976 premieru na Broadwayi [11]
  • Amerika , 1973 ? divadelni adaptace Kafkova romanu (spoluautor Ivan Klima).
  • Po?ar v suterenu , 1973, absurdni drama
  • ?ivot v tichem dom? , 1974, absurdni drama
  • Ruleta: Na motivy povidky Tma Leonida Andrejeva , 1976 ? divadelni adaptace.
  • Atest , 1979 ? jednoaktovka, hl.p. Ferdinand Van?k posti?eny re?imem chce pro sveho psa atest a p?ihlasit ho do chovatelstvi, co? ale nelze, proto?e on, majitel, ma ?patny kadrovy posudek .
  • Marie zapasi s and?ly , 1981 ? jednoaktovka o ?ivot? Vlasty Chramostove .
  • Marast , 1982
  • Ubohy Cyrano! , 1982 - adaptace Cyrana z Bergeracu od Edmonda Rostanda
  • Hra? a jeho ?t?sti , 1982 - adaptace podle Dostojevskeho novely Hra?
  • Velka hra na javora , 1982 - adaptace podle podle povidky Mircea Eliade Ulice Mantuleasa a s pou?itim scena?e Pavla Jura?ka Faramova pam??
  • Pat aneb Hra kral? , 1987
  • Ecce Constantia , 1988 ? ?p?imy p?enos“ z koncilu v Kostnici.
  • Mala krevni msta , premiera 1991
  • Kyanid o pate , 1996
  • ?est a sex , 1998 ? sedm jednoaktovych d?l.
  • Nuly , prem. 2000
  • Mala hudba moci , 2007 ? napsano n?mecky pod nazvem Eine kleine machtmusik k mozartovskemu jubilejnimu roku 2006.
  • Lizinka , 2017 ? dramatizace vlastniho romanu Katyn? . Premieru m?la roku 2019 v ochotnickem divadle v Praze-Hornich Po?ernicich. [12]
Pavel Kohout (2012)

Romany a povidky [ editovat | editovat zdroj ]

  • O ?ernem a bilem , 1950 ? ?est povidek pro d?ti, podavajicich pohadkove motivy v komunisticko-budovatelskem duchu: O ?ernem a bilem (o rasismu v Americe), O hloupem Honzovi (Honza p?estoupi od kulaka do JZD), O t?inacti rudych r??ich (divky se ob?tuji v boji proti Francovi), O pionyrskem ?atku, ktery plakal , O srdci uralskeho chlapce (rusky Ivan ob?tuje sva srdce, aby mohl osvobodit Rusko i Prahu), O ?ty?ech chlapcich a soudruhu Gottwaldovi (dobry mu? s dymkou doporu?i chlapc?m, aby misto u cirkusu hledali praci mezi d?lniky)
  • Z deniku kontrarevoluciona?e aneb ?ivoty od tanku k tanku , 1969 ? prozaicke dilo vy?lo ve ?vycarsku , prvni ?eske vydani vy?lo v roce 1997, shrnuti ?ivotnich osud? z let 1945?1968.
  • Bila kniha o kauze Adam Jura?ek, profesor t?locviku a kresleni na Pedagogicke ?kole v K., kontra Sir Isaac Newton, profesor fyziky na univerzit? v Cambridge ? podle dobovych material? rekonstruoval a nejzajimav?j?imi dokumenty doplnil P. K. , 1970 v samizdatu ? groteskni roman psany formou kola?e, obsahuje zapisy, protokoly, prohla?eni aj. Hlavni postavou je Adam Jura?ek, ktery chce okouzlit krasnou Kate?inu, n?kolik m?sic? se cvi?il v soust?e?ovani my?lenek a nau?il se chodit po strop?, stranicky aparat se to sna?i zatajit a zakazat, u?ady ho obvini z trestneho ?inu a Adam se nakonec zblazni. Autor se vysmiva komunistickym praktikam.
  • Katyn? , 1978 ? roman o dospivajici divce, ktera se nedostane na st?edni ?kolu a za?ne nav?t?vovat specialni humanitni obor s maturitou ? ?kolu pro katy. Naplni studia jsou popisy mu?eni, historie popravovani aj.; humoristicky pohled na lidske krutosti a praktiky totalitni moci a take nebezpe?nou schopnost lidi smi?it se s absurdni situaci; hodn? oce?ovan a vydan v mnoha jazycich.
  • Napady svate Klary , 1982 (prvni vydani u Sixty-Eight Publishers ) ? bizarn? alegoricky roman, satiricky pohli?ejici na totalitni u?ady; Hlavni postava je ?akyn? 8. t?idy obda?ena schopnosti jasnovidectvi; v roce 1996 zfilmovan v Izraeli re?isery Ari Folmanem a Ori Sivanem pod nazvem Svata Klara ( hebrejsky : ???? ??????, Klara ha-kedo?a ).
  • Kde je zakopan pes , 1987 ? memoarovy roman (kde autor vychazi z vlastnich vzpominek); ukazuje praktiky StB v dob? normalizace; okolnosti kolem vzniku Charty 77 . Nazev podle jezev?ika, ktereho Kohoutovym prav? StB otravila.
  • Hodina tance a lasky , 1989 ? roman, p?edstavujici v Kohoutov? tvorb? zcela nove tema ? tema 2. sv?tove valky ; p?ib?h z terezinske Male pevnosti , ktery zarove? ukazuje, co m??e u mladych lidi zp?sobit vymyvani mozk?; mlada divka Kristina, je? je dcerou velitele tabora p?iji?di ze ?koly za otcem do koncentra?niho tabora, posleze se zamiluje do mladeho p?islu?nika SS ? ona je naivni, on je uv?dom?ly mlady arijec; p?ipojuji se osudy ?id? (otec ji p?ivede mladou ?idovskou baletku, aby ji u?ila tan?it); divka stale vic chape pom?ry v tabo?e; onu mladou ?idovku znasilni Kristinin vyhlednuty esesak a necha ji, aby se utopila (o tom se Kristina nedozvi); p?ib?h kon?i osvobozenim tabora; zfilmovan v roce 2003 Viktorem Polesnym .
  • Konec velkych prazdnin , 1991 ? (spole?n? s man?elkou Jelenou) rozsahle zpracovani latky ?eske emigrace; nato?eno Miloslavem Lutherem jako televizni serial (1996).
  • Sn??im , 1992 ? zabyva se aktualni politickou situaci roku 1991; tema lustraci.
  • Klaun , 1994 ? spolu s Michalem Pavli?kem znovu zpracovane tema hry August, August, August .
  • Hv?zdna hodina vrah? , 1995 ? roman zpracovavajici posledni tydny okupace ve form? detektivniho thrilleru.
  • Pat aneb Hra kral? , 1991
  • Ta dlouha vlna za kylem , 2000
  • Smy?ka , 2008
  • O ni?em a o v?em , 2008
  • Cizinec a Krasna pani , 2009
  • M?j ?ivot s Hitlerem, Stalinem a Havlem , 2011
  • Tango Mortale , 2012
  • Ten ?ena a ta mu? , 2019
  • Letorosty samomluv , 2022

Pam?ti [ editovat | editovat zdroj ]

  • To byl m?j ?ivot? , 2018 ? svazek obsahujici dva dily autorovych vzpominek na leta 1928?1979 a 1979?1992, text P?edb??na bilance z roku 2011 a dov?tek P.S.

Filmova re?ie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Pavel Kohout ve Slovniku ?eske literatury po roce 1945
  2. ↑ KOPA?, Radim. Nejrad?i jsem tam, kde zrovna nejsem. Uni . B?ezen 2017, ro?. 26, ?is. 3, s. 6. ISSN 1214-4169 .  
  3. ↑ a b Kohout?v spor s Hvi??alou: d?kaz, ?e jsem si nevzal svou ?enu na Stalinovy narozeniny. Lidovky.cz [online]. 2023-07-28 [cit. 2023-07-28]. Dostupne online .  
  4. ↑ a b KOSATIK, Pavel. Fenomen Kohout . Praha: Paseka, 2001. Dostupne online . ISBN   80-7185-372-0 . S. 75?76. Dale jen Kosatik.  
  5. ↑ SLAVIK, Bed?ich. Stalin?v p?isp?vek miru. Lidova demokracie . 1950-12-21, ro?. 6, ?is. 299, s. 1. Dostupne online .  
  6. ↑ a b Kosatik, s. 100. Dostupne online .
  7. ↑ Kosatik, s. 174. Dostupne online .
  8. ↑ Kosatik, s. 148. Dostupne online .
  9. ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1176 Dostupne online
  10. ↑ ADAMOVI?, Ivan; NEFF, Ond?ej. Slovnik ?eske literarni fantastiky a science fiction . Praha: R3, 1995. ISBN   80-85364-57-3 . Kapitola Kohout, Pavel, s. 120.  
  11. ↑ Poor Murderer na Internet Broadway Database
  12. ↑ Popravy a tortury kolem nas. Lizinka je p?ehledne a v rytmu tepajici p?edstaveni | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2019-04-14 [cit. 2021-11-07]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Kohout&oldid=23999196 “