Jeho Svatost Pavel IV.
223. pape?
Cirkev	?imskokatolicka
Uveden do u?adu	26. kv?tna 1555 ( intronizace )
Pontifikat za?al	23. kv?tna 1555
Pontifikat skon?il	18. srpna 1559
P?edch?dce	Marcel II.
Nastupce	Pius IV.
Znak
Sv?ceni
Biskupske sv?ceni	18. za?i 1505
Kardinalska kreace	22. prosince 1536
Titul	kardinal-kn?z
Vykonavane u?ady a funkce
Zastavane u?ady	biskup v Chieti ( jm : 30.7.1505) arcibiskup v Brindisi (jm: 20.12.1518 ? rz : 8.8.1524) kardinal-kn?z u  San Pancrazio (jm: 15.1.1537) arcibiskup v Chieti (jm: 20.6.1537) kardinal-kn?z u  San Sisto (jm: 24.9.1537) kardinal-kn?z u  San Clemente (jm: 6.7.1541) kardinal-kn?z u  St. Maria in Trastevere (jm: 24.9.1543) kardinal-biskup d.   Albano (jm: 17.10.1544) kardinal-biskup d.  Sabina (jm: 8.10.1546) arcibiskup v Neapoli (jm: 22.2.1549) kardinal-biskup d.  Frascati (jm: 28.2.1559) kardinal-biskup d.  Porto-Santa Rufina (jm: 29.11.1553) kardinal-biskup d.  Ostia (e Velletri) (jm: 11.12.1553)
Zu?astnil se	pape?ske konzisto?e 1536 (kreovan kardinalem); konklave : 1549/1550, duben 1555, kv?ten 1555 (zvolen pape?em); pape?ske konzisto?e: ?erven a prosinec 1555, b?ezen a ?erven 1557
Osobni udaje
Rodne jmeno	Giovanni Pietro Carafa
Datum narozeni	28. ?ervna 1476
Misto narozeni	Capriglio , Neapolske kralovstvi
Datum umrti	18. srpna 1559 (ve v?ku 83 let)
Misto umrti	?im , Pape?sky stat
Misto poh?beni	Santa Maria sopra Minerva
Seznam pape?? nosicich jmeno Pavel multimedialni obsah na  Commons citaty na  Wikicitatech
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pavel IV. ( 28. ?ervna 1476 Capriglio ? 18. srpna 1559 ?im ), p?vodnim jmenem Giovanni Pietro Carafa , byl od 23. kv?tna 1555 a? do sve smrti ?imskym pape?em . Byl autorem seznamu Index Librorum Prohibitorum , ktery, neustale dopl?ovan, platil po n?kolik dal?ich staleti.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel z Neapolskeho kralovstvi a ji? ve 14 letech vstoupil do dominikanskeho ?adu . Na natlak otce sice brzy z ?adu vystoupil, ale za?al se v?novat studiu teologie a v 18 letech byl vysv?cen na kn?ze . Pozd?ji se dostal do ?ima a do slu?eb Julia II. , ktery ho vyslal na diplomatickou misi k aragonskemu krali Ferdinandovi . Dal?i diplomaticke cesty brzy nasledovaly ? ?pan?lske Nizozemi, kde se poprve setkal s budoucim cisa?em Karlem V. , do Anglie a dal?ich zemi. V ?im? pozd?ji zalo?il ?ad Theatin? , italskou obdobu jezuit? . Roku 1538 ziskal kardinalsky klobouk a roku 1542 stal u znovuobnoveni ?imske inkvizice . Stal se take nejvy??im inkvizitorem a tim z?stal i po svem zvoleni pape?em. Je poh?ben v kostele Santa Maria sopra Minerva .

Pontifikat [ editovat | editovat zdroj ]

?aste?n? i diky vlivu inkvizice byl Giovanni Carafa roku 1555 zvolen pape?em. Nasledn? p?ijal jmeno Pavel IV. Na Petr?v stolec nastoupil jako jeden z nejstar?ich pape?? v d?jinach. Ve sve zahrani?ni politice byl rozhodnym odp?rcem ?pan?lska a Habsburk? v?bec, a tak v ur?itych momentech byl ochoten podpo?it i Francii , a?koli spojenectvi nikdy nenabylo d?v?rneho charakteru. Pavlova politika vyprovokovala ?pan?lskeho krale, Karla V., aby spole?n? se svym synem a naslednikem tr?nu Filipem p?itahl k ?imu. Pavel IV. odpov?d?l zahajenim cirkevniho procesu, ve kterem byli oba mu?i obvin?ni z hereze a usilovani o ?ivot pape?e. Av?ak po smrti sveho otce novy kral Filip II. dohodl v za?i 1557 mir v Cave .

Pape? nasledn? dale posiloval pozici inkvizice. Roku 1558 jmenoval do?ivotn? nejvy??im inkvizitorem kardinala Micheleho Ghislieriho, budouciho pape?e Pia V. , a dal mu na starost reformu cirkve.

Proces s kardinalem Moronem [ editovat | editovat zdroj ]

Prav? do doby roztr?ky mezi pape?em a ?pan?lskem spada i obvin?ni kardinala Moroneho z podpory kaci?stvi a s nim zapo?aty inkvizi?ni proces . Kardinal m?l byt i upalen, ale pape?ova smrt 2 roky po Moroneho zat?eni inkvizici na ?as ochromila a Morone byl osvobozen. Je?t? p?ed smrti v?ak Pavel IV. stihl vydat bulu Cum ex apostulatus officio , podle ni? ka?dy, kdo byl podez?ely z hereze , i kdy? byl pozd?ji o?i?t?n, nesm?l byt zvolen pape?em.

Dilo a smrt [ editovat | editovat zdroj ]

• Cum nimis absurdum
• Sanctum officium
• Pavel IV. byl take autorem prvniho centraln? platneho indexu zakazanych knih Index Librorum Prohibitorum , ktery v roce 1559 vy?el v ?im?, Benatkach , Janov? , Bologni a v Avignonu . Zem?el nedlouho po jeho vydani, 18. srpna 1559 v ?im?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Kowalski Jan Wierusz, Encyklopedie pape?stvi . Praha 1994.
• Hroch Miroslav - Skybova Anna, Kralove, kaci?i, inkvizito?i . Praha 1987.
• Hole?ek Franti?ek J., Reformni pape? ?protireformace" Pavel IV. a jeho sv?t

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pavel IV. na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Pavel v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church ? Pope Paul IV

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

Pape?
P?edch?dce: Marcel II.	1555 ? 1559 Pavel IV.	Nastupce: Pius IV.

Pape?ove
Seznam pape??
1.?4. stoleti	Petr Linus Anaklet Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncian Anterus Fabian Kornelius Lucius I. ?t?pan I. Sixtus II. Dionysius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.?8. stoleti	Inocenc I. Zosimus Bonifac I. Celestyn I. Sixtus III. Lev I. Veliky Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifac II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. ?eho? I. Veliky Sabinianus Bonifac III. Bonifac IV. Deusdedit Bonifac V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Ev?en I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin ?eho? II. ?eho? III. Zacharia? ?t?pan II. Pavel I. ?t?pan III. Hadrian I. Lev III.
9.?12. stoleti	?t?pan IV. Paschal I. Ev?en II. Valentin ?eho? IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikula? I. Veliky Hadrian II. Jan VIII. Marinus I. Hadrian III. ?t?pan V. Formosus Bonifac VI. ?t?pan VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. ?t?pan VII. Jan XI. Lev VII. ?t?pan VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. ?eho? V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. ?eho? VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. ?t?pan IX. Mikula? II. Alexandr II. ?eho? VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestyn II. Lucius II. Ev?en III. Anastasius IV. Hadrian IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. ?eho? VIII. Klement III. Celestyn III. Inocenc III.
13.?16. stoleti	Honorius III. ?eho? IX. Celestyn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. ?eho? X. Inocenc V. Hadrian V. Jan XXI. Mikula? III. Martin IV. Honorius IV. Mikula? IV. Celestyn V. Bonifac VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. ?eho? XI. Urban VI. Bonifac IX. Inocenc VII. ?eho? XII. Martin V. Ev?en IV. Mikula? V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrian VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. ?eho? XIII. Sixtus V. Urban VII. ?eho? XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. stoleti?sou?asnost	Lev XI. Pavel V. ?eho? XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. ?eho? XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. Franti?ek
Nejsou zde uvedeni vzdoropape?ove . Pape?ove vyzna?eni tu?n? jsou katolickou cirkvi titulovani jako svati .