Paul Lafargue

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Paul Lafargue
Paul Lafargue (1871)
Paul Lafargue (1871)
Narozeni 15. ledna 1842
Santiago de Cuba
Umrti 26. listopadu 1911 (ve v?ku 69 let)
Draveil
P?i?ina umrti jed
Misto poh?beni H?bitov Pere-Lachaise
Grave of Lafargue
Povolani leka?, novina?, politik
Vyznamna dila Le Droit a la paresse
Politicka p?islu?nost Parti Ouvrier Francais
Man?el(ka) Laura Marx (od 1868)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Paul Lafargue ( 15. leden 1842 , Santiago de Cuba ? 26. listopad 1911 , Draveil ) byl francouzsko - kubansky novina? , literarni kritik a politicky aktivista marxisticke orientace.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho otec byl majitelem kavovych planta?i na Kub? a bohatstvi rodiny umo?nilo Lafargueovi studovat v Santiagu a pote ve Francii. Ka?dy z Lafargueovych prarodi?? byl jineho etno-nabo?enskeho p?vodu. Jeho d?de?ek z otcovy strany byl francouzsky k?es?an z oblasti Bordeaux . Jeho babi?ka z otcovy strany byla mulatka ze Saint-Domingue , ktera po haitske revoluci uprchla na Kubu. Lafargueovi prarodi?e z mat?iny strany byli take uprchlici ze Saint-Domingue. Jeho d?de?ek z mat?iny strany byl francouzsky ?id a jeho babi?ka z mat?iny strany byla jamajska ?ena, ktera tvrdila, ?e ma domorody p?vod Taino .

V roce 1851 se rodina Lafargue p?est?hovala zp?t do sveho rodneho m?sta Bordeaux , kde Paul nav?t?voval st?edni ?kolu. Pozd?ji za?al studovat medicinu v Pa?i?i. Z po?atku se, pod vlivem dila Pierra-Josepha Roudhona, stal anarchistou . Za u?ast na mezinarodnim studentskem kongresu v Lutychu roku 1865, byl Lafargue vykazan ze v?ech francouzskych univerzit a musel odejit do Londyna .

V Londyn? dokon?il studia mediciny (1868). Stal se ?astym nav?t?vnikem Marxova domu, kde se setkal s Marxovou druhou dcerou Laurou, se kterou se r. 1868 o?enil. B?hem prvnich t?i let man?elstvi se jim narodily t?i d?ti, ktere zem?ely v d?tstvi. Jine d?ti spolu nem?li. Zde skon?ilo jeho anarchisticke obdobi, stal se marxistou . Po navratu do Francie se stava politickym novina?em, kritikem anarchismu. Po revolu?ni epizod? Pa?i?ske komuny v roce 1871 ho politicke represe donutily uprchnout do ?pan?lska .

Ve ?pan?lsku se usadil v Madridu , kde kontaktoval n?ktere ?leny ?pan?lske regionalni federace Mezinarodni asociace d?lnik?, tj. Prvni Internacionaly ( F ederacion R egional E spanola de la A sociacion I nternacional de T rabajadores , znama pod svou ?pan?lskou zkratkou FRE-AIT ). Zde ale neusp?l, proto?e zde byla v?t?ina oddana anarchisticke frakci Prvni Internacionaly. Byl r. 1872 jako signata? protianarchistickeho ?lanku z federace vylou?en.

V letech 1873 a? 1882 ?il v Londyn?. Zde, diky Engelsov? pomoci, za?al komunikovat s francouzskym d?lnickym hnutim, ktere znovu ziskavalo popularitu ztracenou b?hem prvnich let T?eti republiky . Roku 1882 se vraci do Pa?i?e. Spolu s Julesem Guesdem a Gabrielem Devillem za?al ?idit ?innost nov? vznikle Francouzske d?lnicke strany. ( POF = P arti O uvrier F rancais ). Dostal se do konfliktu s dal?imi hlavnimi levicovymi sm?ry: anarchismem a jakobinskymi radikaly. Od te doby a? do sve smrti z?stal Lafargue nejuznavan?j?im teoretikem POF , nejen ?e roz?i?il p?vodni marxisticke doktriny, ale take p?idal sve vlastni originalni my?lenky. Podilel se take na ve?ejnych aktivitach, jako byly stavky a volby, a byl n?kolikrat uv?zn?n.

V roce 1891, p?esto?e byl v policejni vazb? , byl zvolen do francouzskeho parlamentu za Lille , jako v?bec prvni francouzsky socialista . Lafargue pokra?oval v obran? marxisticke ortodoxie proti jakekoli reformni tendenci, jak ukazal jeho konflikt s Jeanem Jauresem , stejn? jako jeho odmitnuti u?astnit se jakekoli ? bur?oazni “ vlady.

V roce 1908, po kongresu v Toulouse , byly r?zne socialisticke sm?ry sjednoceny do podoby jedine strany. Lafargue se postavil proti socialn? demokratickemu reformismu obhajovanemu Jauresem. B?hem t?chto pozd?j?ich let ji? Lafargue za?al politiku zanedbavat, ?il na p?edm?sti Pa?i?e ve vesnici Draveil, omezil sve p?isp?vky na ?adu ?lank? a esej? , stejn? jako p?ile?itostnou komunikaci s n?kterymi ze znam?j?ich socialistickych aktivist? doby, jako Karl Kautsky a Hjalmar Branting ze star?i generace a Karl Liebknecht nebo Vladimir Lenin z mlad?i generace. Prav? v Draveilu Lafargue a jeho man?elka Laura Marxova ukon?ili spole?ny ?ivot, k p?ekvapeni, a dokonce pobou?eni francouzskych a evropskych socialist?.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho nejznam?j?i praci je kniha Pravo na lenost ( Le Droit a la paresse ) z roku 1880 , kde odmitl liberalni , konzervativni , k?es?anske , ale i p?evladajici socialisticke pojeti prace a zejmena levicovy koncept ? prava na praci “, naopak za zdroj lidskeho pokroku ozna?il lenost a z ni pramenici kreativitu . Prace v jeho p?edstav? ?lov?ka ni?i. Toto pojeti nena?lo v socialistickem hnuti jeho doby p?ili? pochopeni, av?ak ovlivnilo n?ktere politicke sm?ry druhe poloviny 20. stoleti , zejmena situacionismus a n?ktere proudy anarchismu . Zname jsou jeho koresponden?ni disputace s Karlem Marxem , p?i nich? Marx pou?il znamy bonmot , ?e ?je jiste, ?e neni marxistou“.

Spisy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Le droit a la paresse (1880)
  • Le materialisme economique de Karl Marx (1883)
  • Cours d'economie sociale (1884)
  • The Evolution of Property from Savagery to Civilization (1891)
  • Le socialisme utopique (1892)
  • Le communisme et l'evolution economique (1892)
  • Le socialisme et la conquete des pouvoirs publics (1899)
  • La question de la femme (1904)
  • Le determinisme economique de Karl Marx (1909)
Paul Lafargue

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Paul Lafargue na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]