Patna ????
Poloha
Sou?adnice	25°36′33″ s. ?. , 85°8′33″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	53 m n. m.
Stat	Indie Indie
Patna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3 202 km²
Po?et obyvatel	1 230 000 (2001)
Hustota zalidn?ni	384,1 obyv./km²
Sprava
Telefonni p?edvolba	612
PS?	800001
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Patna ( hindsky ???? ), d?ive Pataliputra , je hlavni m?sto indickeho statu Bihar . Pat?i mezi nejstar?i nep?etr?it? osidlena m?sta na sv?t?. Le?i na ji?nim b?ehu Gangy v mistech, kde se Ganga svou rozlohou podoba spi?e mo?i ne? ?ece. Patna je jedine biharske m?sto, ktere vypada jako ostatni moderni m?sta v Indii s kvalitnimi cestami a dobrou ob?anskou vybavenosti. M?sto ma p?es jeden milion obyvatel a je centrem vzd?lani i obchodu. ^{[ zdroj? ]}

Pataliputra byla hlavnim m?stem starov?ke Maurjovske ?i?e , ktera ve 4. a 3. stoleti p?. n. l. ovladala v?t?inu Indie. Od 4. do 6. stoleti se jednalo o hlavni m?sto Guptovske ?i?e .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod samotneho pojmu Patna neni p?esn? znam. M??e byt etymologicky odvozen od slova Patan , hinduistickeho boha Patan Devi . ^[1] Podle jine teorie je nazev odvozen od p?istavniho m?sta Pattan .

Ve starov?ku byla dne?ni Patna znama jako Pataliputra, proto je te? mo?ne, ?e Patna je zkracenina z tohoto nazvu. O Pataliput?e se zmi?uji ve svych zapiscich Megasthenes (kolem 350-290 p?. n. l.) ?i ?insky poutnik Fa-sien (kolem 337-422). V pr?b?hu staleti bylo m?sto znamo pod dal?imi nazvy jako Pataligram, Kusumpur ?i Pu?papura. Dne?ni jmeno Patna m?sto dostalo v dob? vlady ?er Chan Sura (1486 ? 1545).

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky m?sta sahaji do doby kolem roku 490 p?. n. l. , kdy jej m?l nechat vystav?t magadhsky kral Ad?ata?atru . Za jeho vlady bylo toti? hlavni m?sto Rad?gir , a Ad?ata?atru zamy?lel vystav?t nove m?sto v mistech s lep?i strategickou pozici pro boj s Li??havijskym Vai?alim . Pro nove m?sto vybral uzemi na b?ehu Gangy a postupn? za?al s jeho opev?ovanim. Od te doby m?lo byt m?sto neustale osidleno, co? z n?j ?ini jedno z nejdele nep?etr?it? osidlenych m?st na sv?t? v?bec. V dob? svych poslednich let m?l Pataliputru nav?tivit Gautama Buddha , ktery m?stu p?edpov?d?l velkou budoucnost, av?ak zarove? prorokoval jeho upadek nasledkem zaplav, spor? a po?ar?.

V dob? rozmachu Maurijske ?i?e , ktera tehdy zabirala tak?ka cely Indicky subkontinent se m?sto stalo jejim hlavnim m?stem. Za krale A?oky pak bylo p?vodn? d?ev?ne m?sto p?estav?no do kamenne podoby. Prvni pisemna zminka o Pataliput?e se dochovala v zapiscich Megasthena , ?eckeho historika a vyslance na dvo?e ?andagupty Maurjy . V jeho zapiscich, nazyvanych Indika , se Megasthenes zmi?uje o Pataliput?e jako o m?st? Palibothra, ktere le?elo na soutoku Gangy a Arennovoasy a bylo 9 mil dlouhe a 1,75 kilometr? ?iroke. Mnohem pozd?ji Pataliputru za?ali nav?t?vovat ?in?ti poutnici, kte?i sem p?eji?d?li hlavn? za vzd?lanim. Mezi nimi byl i buddhisticky mnich Fa-sien , ktery m?sto nav?tivil mezi lety 399-414 a z?stal zde mnoho m?sic?, aby se v?noval p?eklad?m buddhistickych text? . Jeho zapisky se zachovaly dodnes a poskytuji cenny material o tehdej?i Pataliput?e.

V nasledujicich staletich Pataliputra slou?ila jako sidelni m?sto n?kolika dynastiim vladnoucim na uzemi Indickeho subkontinentu. Nejd?ive to byli Guptovci , pozd?ji Palove . Av?ak m?sto ji? nikdy nedosahlo takove slavy jako za dob Maurijske ?i?e. Kdy? ve 12. stoleti Bihar dobyl turecky general Bakhtijar Khilji , zni?il mnoho tehdej?ich vzd?lavacich center a Pataiputra tak ztratila sve postaveni coby politicke a kulturni centrum Indie.

Roku 1666 se v Patn? narodil Guru Gobind Singh , desaty sikhsky guru. Jeho misto narozeni je ozna?ovano jako Harmandir saheb a je jednim z nejposvatn?j?ich mist sikh? a cilem poutnik?. V dob? Mughalska ?i?e byla Pataliputra ne p?ili? vyznamnym m?stem. Kratke o?iveni Patny nastalo v polovin? 16. stoleti za vlady ?er Chan Sura , z jeho? doby je ve m?st? dochovano n?kolik me?it i dal?ich staveb.

S upadkem ?i?e Mughal? Patna p?ipadla bengalskym navab?m , kte?i sice po?adovali na obyvatelich velke dan?, av?ak nechali Patnu op?t vyr?st v centrum obchodu. V pr?b?hu 17. stoleti se Patna pod britskou nadvladou stala centrem mezinarodniho obchodu. Britove zde zakladali tovarny a obchodovali zejmena s kalikem a hedvabim . Pote, co roku 1765 Patna p?ipadla Britske Vychodoindicke spole?nosti , se m?sto nadale rozvijelo coby obchodni centrum.

V roce 1912 se Patna stala hlavnim m?stem Urisy a Biharu a Britove pokra?ovali ve stav?ni vyznamnych budov. Kdy? se Urisa v roce 1935 stala samostatnym indickym statem, Patna nadale z?stala hlavnim m?stem Biharu, co? plati i po osamostatn?ni Indie roku 1947. V sou?asne dob? je m?sto nadale centrem obchodu i vy??iho vzd?lani.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Patna na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Patna na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Patna v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• (anglicky) Web mistnich novin Archivovano 16. 7. 2008 na Wayback Machine .