Parzival
je
st?edov?ka
epicka
base?
z pera n?meckeho spisovatele
Wolframa von Eschenbacha
. Je napsana ve
st?edni horni n?m?in?
. Usuzuje se, ?e vznikla na za?atku
13. stoleti
. Nam?tem je
artu?ovska
legenda o hledani
svateho gralu
, pozornost je ale soust?ed?na na hrdinu jmenem Parzival. Sam Wolfram tvrdil, ?e nam?tem mu byla starofrancouzska base? jisteho Kyota z Provence, ktery m?l mit k dispozici jakesi orientalni zdroje (arabsky rukopis od potomka
krale ?alamouna
), av?ak v?t?ina badatel? dnes soudi, ?e uvedeni t?chto zdroj? je autorovou
mystifikaci
(mo?na dokonce
parodii
dobov? popularniho odvolavani se na prastare zdroje) a inspiraci bylo p?edev?im nedokon?ene dilo
Chretiena de Troyes
nazvane
Perceval, le Conte du Graal
. Wolfram?v
Parzival
je rozd?len do ?estnacti ?asti (knih). Base? za?ina ryti?skym dobrodru?stvim Parzivalova otce, Gahmureta, popisem jeho man?elstvi s Herzeloydou a narozeni Parzivala. P?ib?h pokra?uje epizodou, v ni? se Parzival setka se t?emi ryti?i, na?e? se rozhodne vydat ve stopach krale Artu?e a pokra?ovat v hledani svateho gralu. Dlouha ?ast je v?novana Parzivalovu p?iteli Gawanovi, jeho obran? p?ed fale?nym obvin?nim z vra?dy a ziskanim panny Orgelusy. Wolfram napsal je?t? base?
Titurel
v?nujici se jedne z postav p?vodniho Parzivala. Mezi nejvyrazn?j?i temata prace pat?i pokora, soucit a laska, ktera je motivem k ?in?m u v?ech hlavnich postav. Tato romanticka linie, ne zcela obvykla ve star?ich, vice nabo?enskych legendach, zajistila basni mimo?adnou popularitu v n?meckojazy?nem kulturnim okruhu a velky ohlas v e?e
romantismu
, jeho? nejvyrazn?j?im projevem je opera
Parsifal
skladatele
Richarda Wagnera
z roku 1882. Velkym obdivovatelem basn?
Parzival
byl
Ludvik II. Bavorsky
, ktery vyjevy z Parzivala, a? u? malovanymi ?i na gobelinech, nechal vyzdobit Zp?vacky sal na svem zamku
Neuschwanstein
. Prav? Ludvik take p?emluvil Wagnera, aby o hrdinovi basn? napsal operu.
iluminace Diebolda Laubera z rukopisu Parzivala z 15. stoleti
Prvni kniha za?ina smrti krale Gandina, Parzivalova d?de?ka. Jeho nejstar?i syn, Galoes, obdr?i kralovstvi. Gahmuret odji?di ziskat slavu do sv?ta. P?ijede do
africkeho
kralovstvi Zazamance, jeho? hlavni m?sto oblehaji dv? armady. Gahmuret m?stu nabidne sve slu?by. Kralovna Belacane p?ijme. Gahmuret odrazi uto?niky a s kralovnou Belacane se o?eni. Stava se kralem Zazamanu a Azagouce. Kralovske povinnosti v?ak Gahmureta nudi a vrati se do Evropy. Opusti svou ?enu t?hotnou. Belacane pozd?ji porodi syna, Feirefize, jeho? k??e je skvrnita, ?erna i bila.
Ve druhe knize se Gahmuret vraci do
Evropy
. Potkava kralovnu Herzeloydu a o?eni se s ni. Touha po dobrodru?stvi a ryti?ske slav? ho v?ak znovu p?im?je rodinu opustit. Odjede na
Blizky vychod
, kde vstoupi do slu?eb jisteho Barucha. Je v?ak pozd?ji zabit zradnym znamym.
T?eti kniha vypravi o tom, jak t?hotna Herzeloyde, zasa?ena smutkem po smrti man?ela, ode?la do les? a p?isahala, ?e ochrani syna, Parzivala, p?ed svody ryti?stvi za ka?dou cenu. Odlou?eni v lesich ma zajistit, aby se o ryti?skem zp?sobu ?ivota nikdy nedozv?d?l. To v?ak zhati t?i ryti?i, ktere Parzival v lese potka. Ti mu vyprav?ji p?ib?h o krali Artu?ovi v
Camelotu
. Parzival se rozhodne do Camelotu odejit. Matka je timto jeho rozhodnutim zd??ena. Dovoli mu odejit, ale oblekne ho do ?a?kovskych ?at? (o nich? Parzival ov?em netu?i, ?e jsou ?a?kovske), v nad?ji, ?e se tim p?ed ostatnimi ryti?i ze?m??ni a odmitnou ho p?ijmout. Brzy po synov? odchodu zem?e, zcela opu?t?na. Dale kniha popisuje osudy Parzivala na artu?ovskem dvo?e. Poda?i se mu stat ryti?em. Ryti? Gurnemanz ho u?i povinnostem ryti?e a sebeovladani. Gurnemanz mu take doporu?uje, aby se vyvaroval zv?davosti.
Ve ?tvrte knize se Parzival zamiluje do pani Condwiramurs, kdy? poskytne svou pomoc jejimu m?stu, ktere je oblehano. O?eni se s ni, ale brzy pote se vraci dom?. Opusti tak svou ?enu jako jeho otec.
V pate knize jsou popisovane zahadne zku?enosti na hrad? Gralu. Kral Anfortas mu tam p?edvadi r?zne magicke p?edm?ty a divy, Parzival se ov?em nezepta na jejich p?vod, aby tak dodr?el radu sveho u?itele, ?e ryti? nema byt zv?davy a tou?it prohlednout tajemstvi. Druhy den rano se Parzival probudi sam v upln? opu?t?nem zamku, co? ho p?ivede k nazoru, ?e se mu v?e jen zdalo, respektive, ?e ?lo o iluzi vyvolanou zlymi duchy, ?i jakousi zkou?ku. Pote se Parzival vrati na Artu??v dv?r.
V ?este knize se Parzival stane ryti?em kulateho stolu krale Artu?e. B?hem slavnostni ve?e?e se objevi Cundrie, posel Gralu, ktery Parzivala proklina ve jmenu gralu a tvrdi, ?e Parzival ztratil svou ?est. Parzival okam?it? opou?ti kulaty st?l, i kdy? neni schopen porozum?t, ?eho se m?l dopustit.
Sedmou a osmou knihu autor v?noval alternativnimu p?ib?hu Gawana, ktery se sna?i o?itit z obvin?ni z vra?dy. Gawanovi je v?novana te? desata a? ?trnacta kniha, kdy se sna?i ziskat p?ize? sve vyvolene, Orgelusy.
V devate knize se dozvidame, ?e Parzival bojuje za dobro, ale trpi odcizenim od Boha. Po tem?? p?tiletem putovani a bojovani ziskava noveho kon?, ktery se na
Velky patek
prom?ni v moudreho starce. Parzival z?stava s timto svatym ?lov?kem po ?trnact dni a dozvi se od n?j o skrytem vyznamu ?ivota a skute?nem vyznamu Gralu, ktery ma byt ve skute?nosti vy??im, duchovnim sv?tem. Take se dovida, ?e jeho matka je sestrou Krale Gralu. Parzival se vydava na cestu k hledani duchovniho sv?ta.
V patnacte knize se mu v?ak postavi do cesty ryti?, Feirefiz, s nim? je nucen se utkat. Je prvnim protivnikem, ktery je zdatn?j?i ne? on, a jim? je pora?en. Druhy ryti? se v?ak rozhodne, ?e Parzivala nezabije. Nakonec se vzajemn? informuji, ?e jsou syny stejneho otce. Parzival pochopi, ?e celou dobu bojoval proti sob? samemu. V tu chvili se objevi Cundrie, posel Gralu, a hlasa, ?e Parzivalovo jmeno se objevilo na Gralu a ozna?ilo ho za noveho Krale Gralu.
?estnacta kniha popisuje cestu ke Gralu, na ni? se Parzival mj. vraci ke sve ?en?. Feirefiz se stava jeho spole?nikem.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Parzival
na anglicke Wikipedii.