Parsifal
Plakat na premieru Parsifala v roce 1882
Zakladni informace
?anr	jevi?tni zasv?tna slavnostni hra (Buhnenweihfestspiel)
Skladatel	Richard Wagner
Libretista	Richard Wagner
Po?et d?jstvi	3
Originalni jazyk	n?m?ina
Datum vzniku	1877-1882
Premiera	26. ?ervence 1882 , Festivalove divadlo , Bayreuth
?eska premiera	1. ledna 1914 , Praha , Nove n?mecke divadlo
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Parsifal je opera Richarda Wagnera z roku 1882 . Opera ma t?i jednani a ?erpa ze st?edov?kych legend o Svatem gralu . Premiera Parsifala , Wagnerova posledniho dila, se uskute?nila 26. ?ervence 1882 ve Festivalovem divadle v Bayreuthu v ramci druhych Hudebnich slavnosti v Bayreuthu . O n?kolik m?sic? pozd?ji Wagner zem?el.

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Richard Wagner byl st?edov?kymi basn?mi a p?edev?im legendou o Svatem gralu fascinovan ^{[ zdroj?? ]} . U? v jednom ze svych prvnich velkych d?l Tannhauser , ktery m?l premieru v roce 1845, uplatnil dilo Wolframa von Eschenbach . O p?t let pozd?ji m?l premieru Lohengrin , p?ib?h ryti?e, ktery p?ichazi z Hradu Gralu, aby bojoval za pravdu. Legenda o Gralu neopustila Richarda Wagnera ani po dokon?eni Lohengrina . Prav? prost?ednictvim Lohengrina se ji? del?i dobu p?ipravoval na vrcholne dilo sve tvorby. Je jim Parsifal , novodobe ztvarn?ni pov?sti o Gralu, v n?m? se uzce poji my?lenka Gralu s jednim z nejv?t?ich zjeveni k?es?anske viry. Wagnerovi se dostalo rozhodujici inspirace pro Parsifala rano na Velky patek roku 1857 ? alespo? tak o tom sam Wagner hovo?il. Tehdy se pod silnym dojmem okam?iku zrodila slavnostni melodie, ktera byla pozd?ji do monumentalni opery zakomponovana jako ?Kouzlo Velkeho patku“. Osnova opery v?ak byla dokon?ena a? v roce 1865. Teprve o dvanact rok? pozd?ji, 25. ledna 1877 se Richard Wagner zcela pono?il do prace na Parsifalovi. Vysledkem je jedine?ne scenicke dilo, ktere doka?e zaujmout svym p?ib?hem i nep?ekonatelnym hudebnim vyjad?enim.

Parsifal v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Rodina Richarda Wagnera po dobu trvani autorskych prav k ope?e (v te dob? trvajicich 30 let od smrti autora, tj. od roku 1883) vyhradila jeji provozovani Hudebnim slavnostem v Bayreuthu . Proto byl Parsifal v ?eskych zemich, stejn? jako ve v?t?in? dal?ich zemi Evropy, uveden a? bezprost?edn? po uplynuti autorskopravni ochrany, toti? 1. ledna 1914. Teho? dne jej v Praze uvedlo v n?meckem originale Nove n?mecke divadlo a v ?eskem p?ekladu Narodni divadlo . Proto?e mezi ob?ma ustavy platila dohoda, ?e n?mecke divadlo ma p?ednostni pravo na premiery n?meckych oper, za?alo p?edstaveni v Novem n?meckem divadle, pod taktovkou Alexandra von Zemlinskeho , ji? v 16 hodin, zatimco Narodni divadlo za?alo p?edstaveni o hodinu pozd?ji. V Novem n?meckem divadle dosahl do jednoho roku 12 repriz a hral se v n?m pozd?ji sporadicky, av?ak pravideln?, obvykle v dob? velikono?nich svatk? . Nov? nastudovan byl v letech 1919 a 1937, posledni p?edstaveni se v n?m konalo 28. za?i 1937. Po Praze jej uvedla te? n?mecka divadla v Brn? (premiera 8. dubna 1914, dal?i nastudovani roku 1932), Opav? (1925, 1926, 1935), Ostrav? (1929) a Olomouci (1935). V Narodnim divadle byla prvni inscenace z roku 1914 sta?ena po 20 reprizach, jina ?eska divadla Parsifala neuvedla. ^{[1] [2]} Prvni povale?nou inscenaci Parsifala na ?eskem uzemi, tentokrat v p?vodnim n?meckem zn?ni, uvedlo op?t Narodni divadlo 19. b?ezna 2011.

D?j [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim motivem opery Parsifal je selhani krale Gralu ? Amforta, ktery podlehne uklad?m ?arod?je Klingsora. Amfortas je kralem v hradu Gralu, kde se ?as od ?asu kona posvatna slavnost. Shroma??uji se zde ryti?i Gralu, aby byli p?itomni ?odhaleni Gralu“, ob?adu odhaleni olta?ni misky, nad kterou se ve vrcholnem okam?iku slavnosti zjevuje bila holubice jako ?ive zt?lesn?ni Ducha Svateho. Do misky Gralu se p?itom vleva posvatna sila, zaplavuje si? hradu rudym sv?tlem a v?em zu?astn?nym p?ina?i po?ehnani a ob?erstveni du?e i t?la. V ope?e v t?chto okam?icich zaznivaji ?nebeske hlasy“, ktere v hlubokem pohnuti d?kuji Stvo?iteli za dar sily, seslany lidem.

Temnou postavou opery je ?arod?j Klingsor, vladnouci kouzelnemu udoli se zahradami ?kv?tinovych divek“. Jejich ukolem je odvad?t ryti?e Gralu od jejich slu?by. Samotneho Amforta svede Kundry, zvla?tni rozpolcena postava, ovladana Klingsorem. Klingsor p?itom vezme Amfortovi posvatne kopi a zasadi mu do boku ranu, ktera se nehoji, krvaci a v??n? pali. Amfortas si je v?dom sveho selhani a p?esto?e na n?j ostatni ryti?i Gralu nalehaji, odmita odhalovat Gral, proto?e se toho neciti hoden. P?iliv posvatnych sil v?em chybi a tak ryti?i Gralu starnou a slabnou.

V jedne z takovych chvil, p?i posvatne slavnosti, zazni op?t hlas z nebe ? ryti?i maji ?ekat na p?ichod ?isteho a nev?domeho mladika, ktery se prost?ednictvim soucitu stane ?v?doucim“ a bude novym kralem Gralu.

Vzap?ti p?ichazi na scenu mladenec, ktery opustil sv?j domov, proto?e zatou?il po ryti?skem zp?sobu ?ivota. V posvatnem haji se setkava s ryti?i Gralu. Jeden z nich ho pozve na hrad, ale mladikovo chovani neodpovida jeho p?edstav?, a tak ho vyhani pry?. Timto mladikem je Parsifal, ktery musi znovu putovat po sv?t?, aby dosp?l k poznani sve ulohy. Na konci sve cesty p?ichazi take do kouzelnych Klingsorovych zahrad. ?arod?j ho obklopi sv?dnymi ?kv?tinovymi divkami“ a po?le samotnou Kundry, aby jej svedla. V tom okam?iku ale Parsifal pochopi, pro? Amfortas selhal a chce pomoci ryti??m Gralu. Kundry vola na pomoc sveho pana Klingsora, Parsifal v?ak v boji Klingsora p?em??e a odejme mu posvatne kopi. Na zav?r u?ini Parsifal rukou znameni k?i?e, na?e? se kouzelna Klingsorova ?i?e rozpada v trosky.

Pobli? gralskeho hradu vede Gurnemanz, poustevnicky ?ivot. V k?ovi nachazi ztuhlou Kundry a sna?i se ud?lat v?e pro to, aby procitla. Kundry nyni tou?i po tom jen v?emo?n? slou?it. Objevuje se cizi ryti? se zbrani. Je to Parsifal, ktery se sem po dlouhem bloud?ni kone?n? dostal. Gurnemanz p?ichozimu p?ipomina, ?e se nachazi na posvatnem  mist?, kam se zbran?mi nechodi. Po chvili v?ak poznava koho ma p?ed sebou a poznava i svate kopi. Parsifal vypravi o svem putovani, ktere podstoupil, aby nalezl cestu. Gurnemanz mu pak zjevuje, co se mezitim odehralo v jejich spole?enstvi. Amfortas, ktery tou?i po smrti, odmitl konat ob?ad Gralu, ryti?stvo ch?adne a Titurel zem?el. Gurnemanz Parsifalovi po?ehna a prohlasi ho kralem. Jako prvni ?in v u?ad? Parsifal k?ti Kundry. Ozvou se zvony, ktere ohla?uji poh?ebni ob?ad za Titurela a Gurnemanz s Parsifalem a Kundry se  vydaji ke hradu.   

V hradnim sale se shroma?di ryti?i, kte?i sem p?inesli Gral a Titurelovo t?lo. Shroma?d?ni je p?itomen i Amfortas. Kdy? je po?adan, aby odhalil Gral, to odmita a ?ada ryti?e, aby ho usmrtili. Tu se objevuje Parsifal, provazen Gurnemanzem a Kundry, a dotkne se svatym kopim Amfortovy rany, ktera se zaceli. Pak se Parsifal ujme vykonani ob?adu Gralu. P?itomni velebi zazrak nejvy??i spasy. Gral se rozza?i, z kupole salu se snese bila holubice a vzna?i se Parsifalovi nad hlavou. Kundry, hledic k n?mu, zvolna klesa bez ducha k zemi. Amfortas a Gurnemanz, kle?ice, vzdavaji hold Parsifalovi, ktery Gralem ?ehna ryti?stvu.  

Hodnoceni [ editovat | editovat zdroj ]

Od dob Wolframa von Eschenbacha tak v dile Richarda Wagnera nalezla pov?st o Gralu sve nej?iv?j?i ?znovuzrozeni“ ^{[ zdroj?? ]} . P?sobivost p?ib?hu docilil Wagner prav? diky nepopsateln? vzne?ene scenicke hudb?, ktera je skute?nym klenotem tohoto druhu um?ni ^{[ zdroj?? ]} .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• WAGNER, Richard . Parsifal . P?eklad Josef Vym?tal. Praha: Alois ?arapatka, 1914. 60 s. Dostupne online .  
• HOSTOMSKA, Anna a kol. Opera ? Pr?vodce operni tvorbou . 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN   978-80-205-0637-5 . S. 521?525.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Parsifal na Wikimedia Commons
• Dilo Parsifal ve Wikizdrojich
• Digitalizovana vydani dila Parsifal v Narodni digitalni knihovn?.
• Parsifal v databazi Archivu Narodniho divadla