Papillon
je francouzske
psi plemeno
, jeho? nazev by se v ?e?tin? dal p?elo?it jako "motylek" kv?li svym u?im, ktere jsou jeho vyraznym znakem.
| Papillon
|
|---|
 |
| Zakladni informace
|
|---|
| Zem? p?vodu
| Francie
 Francie
|
|---|
| Vyu?iti
| Spole?enske plemeno
|
|---|
| T?lesna charakteristika
|
|---|
| Hmotnost
| 1. kategorie: do 2,5 kg
2. kategorie: vice ne? 2,5 kg
|
|---|
| Vy?ka †
| 23 - 28 cm
|
|---|
| Barva
| Jakekoliv znaky na bilem podkladu
|
|---|
| Klasifikace a standard
|
|---|
| Skupina
FCI
| Spole?enska plemena
|
|---|
| Sekce
FCI
| Mali kontinentalni ?pan?le
|
|---|
| ?MKU
| standard
|
|---|
| † vy?ka uvad?na v
kohoutku
|
Za zemi p?vodu plemene Maly kontinentalni ?pan?l byly stanoveny Francie a Belgie. Ve francouz?tin? se tohle plemeno nazyva "epagneul", co? znamena ?pan?l. Prvni vyobrazeni podobneho ?pan?la je znamo z fresky Ambrogia Giotta v kostele v Assisi z roku 1290. Na obrazech je pes vyobrazen jako pes maleho vzr?stu, barvou i stavbou t?la, osrst?nim i nesenim ocasu jednozna?n? podobny dne?nim phalen?m. V Italii tenhle pejsek pat?il neodmysliteln? ke ?lecht? a dvoru. Odtud se s nejv?t?i pravd?podobnosti roz?i?oval dale. Italie se tedy pova?uje za kolebku t?chto ?pan?l?. Historicka dila zabyvajici se loveckou kynologii uvad?ji, ?e byl v Italii p?vodn? chovan jako lovecky slidi? na koroptve, k?epelky i zajice. Pro tuhle praci byl v?ak p?ili? maly, a tak se dostal z psinc? do staveni a ziskal si oblibu urozenych dam. Dal?i ze serii obraz? jsou obrazy od mali?e Sasetta ze Sieny (1392-1450) nazvane "?ivot svateho Antonina", kde je op?t vyobrazen pes podobny dne?nim phalen?m. Podobn? socha? Verocchio (1436-1488) n?kolikrat ve svych dilech p?edstavuje tohoto maleho psa. Velkym p?itelem plemena byl i Tizian, ktery tyto psy namaloval jak u zname vevodkyn? Eleonory Gonzagy Urbinske, tak i u pozapomenute, nahe Venu?e Urbinske.
Od roku 1540 se za?inaji ?pan?le objevovat na obrazech francouzskych um?lc?. Nejprve na obraze dcery Marguerity de Valois od mali?e Cloueta. Po letech se op?t jedna z princezen, Marie Medicejska, vdava za Jind?icha IV. Svatebni obraz, jen? byl dilem Rubense, ji znazor?uje spole?n? s jejim ?pan?lem, stejn? se jeho portret objevuje na obraze Narozeni Ludvika XIII. I znami psici Inez a Mimi nemen? zname madame Pompadour byli nepochybn? p?edch?dci dne?nich phalen?. Pozd?ji se dcera Marie Terezie, kralovna Marie Antoinetta, ani na chvili neodlou?ila od sveho trpasli?iho ?pan?la. T?i sta let, a? do francouzske revoluce, byli trpasli?i ?pan?le neodmyslitelnym dopl?kem francouzskych kral?. Ve ?vycarsku je prvni zminka o papillonovi datovana rokem 1564. Tehdy Tobias Stimmer namaloval ?enu Jacoba Schwytzera,v jejim? naru?i byl pes v?t?i velikosti, ale typem a hn?dobilou barvou odpovidajici dne?nimu trpasli?imu ?pan?lovi. Jednim z nejhez?ich obraz?, kde je tento salonni pes znazorn?n, je Antoin Pesne, ktery v roce 1740 namaloval pruskou kralovnu Sophii Dorotheu. V rakouskem Schonbrunnu, slavnem sidle cisa?ovny Marie Terezie, najdeme jeji portret s man?elem, d?tmi a s hrajicimi si dv?ma trpasli?imi ?pan?ly.
Po francouzske revoluci do?lo k utlaku ?lechty a sou?asn? bylo tem?? dokonano vym?eni trpasli?ich ?pan?l?. Teprve na konci 19. stoleti se n?kte?i nad?enci ve Francii a Belgii zabyvali zachranou plemene a za?ali rozvijet jeho cileny chov. Standard plemene byl pisemn? poprve p?edlo?en v roce 1905. V prvni polovin? 20. stoleti se organizovany chov papillon? uskute??oval pouze v Belgii a Francii. A? ve dvacatych letech byli prvni, velmi typi?ti p?edstavitele, importovani do Anglie. Tato linie zde zalo?ila prakticky cely, dnes velmi usp??ny a pravd?podobn? nejroz?i?en?j?i chov papillon?. Po druhe sv?tove valce se papillon roz?i?il prakticky do celeho sv?ta.
V byvalem ?eskoslovensku, ale p?eva?n? na uzemi ?ech, za?al chov papillon? v roce 1985. Prvniho papillona importoval z Anglie p. Golia? z Ratenic a byla ji fena Crisayne of Golden Girl of Ringlands z nejuznavan?j?iho chovu v Anglii. Fena bohu?el p?i prvnim porodu uhynula a v chovu p?sobil pak pouze syn Crisayne ? Amigo Aldajan. V ?ervnu 1985 dovezla pani Hana Hola typickou ?ernobilou fenu s lysinkou ? Donnu Rositu Fleur de Lis z danskeho chovu pani Lis Sharwany. V roce 1986 byl do ?eskoslovenska dovezen Mimarton Quixotic of Ringlands pana Golia?e. Chovatelska ?innost byla zast?e?ena Exotic klubem a pozd?ji v roce 1994 Klubem chovatel? malopo?etnych plemen. V roce 2010 byl zalo?en Klub Maleho kontinentalniho ?pan?la ?R.
[1]
V d?iv?j?i dob? m?li v?ichni trpasli?i ?pan?le bezvyhradn? zav??ene u?ni boltce. A? od roku 1700 se za?inaji objevovat malby znazor?ujici tohoto psika, ale ji? se vzp?imenyma u?ima. Je velmi pravd?podobne, ?e prav? v te dob? za?al chov papillon? s velkyma, ?ikmo do stran postavenyma u?ima, ktere p?ipominaji k?idla motyla. P?vodn? nebyl velky rozdil mezi papillonem a phalenem a do roku 1969 bylo k?i?eni obou variet povoleno. Pote a? do roku 1984 byl vydan zakaz FCI nakolik se nerodili jenom phaleni a papilloni, ale i psi s bo?n? odstavajicima u?ima ?i u?ima vzty?enyma, ale s p?eklopenou ?pi?kou. Op?tovne povoleni obou variet bylo FCI povoleno v roce 1984.
[1]
Vystavni postoj papillona
Maly kontinentalni ?pan?l je pes s normalni harmonickou stavbou t?la, dlouhosrsty, s mirn? del?im ?enichem, ktery je krat?i ne? lebka. ?pan?l je ?ivy, p?vabny, a p?esto silny, s hrdym chovanim a nenucenym a elegantnim pohybem. T?lo je o n?co del?i ne? vy??i. Hlava je v pom?ru k t?lu normalnich proporci a pom?rn? leh?i a krat?i ne? u velkych a st?ednich ?pan?l?. Lebka nesmi byt z profilu p?ili? obla. ?enich je krat?i ne? lebka, jemny, ?pi?aty a z boku nep?ili? vykrojeny, neni zdvi?eny. Nosni h?bet je rovny a navazuje na lebku se zna?n? zd?razn?nym stopem. U?ni boltce jsou tenke, ale pevne. U obou variet (papillon i phalen) se nesmi chrupavka p?i pohmatu rukou sm?rem ke ?pi?ce zten?ovat. U?i jsou nasazeny dosti vzadu na hlav?, s dostate?nym odstupem od sebe tak, aby byl dob?e viditelny lehce zaobleny tvar lebky. U?i phalena jsou v klidu nasazeny z?eteln? vy? ne? je linie o?i, visici, a p?esto velmi pohyblive. Jsou pokryty zvln?nou srsti, ktera byva mnohdy velmi dlouha a dodava psovi hezky vzhled. U?i papillona jsou vysoko nasazeny s dob?e rozev?enymi boltci, sm??ujicimi ?ikmo do stran. Vnit?ni st?edova linie boltce tvo?i uhel asi 45 stup?? horizontaln?. Ucho nesmi stat kolmo a jakkoli se podobat uchu ?pice. Vnit?ni stranu boltce pokryva jemna, lehce zvln?na srst, z ni? ta nejdel?i mirn? p?esahuje okraj ucha. Vn?j?i strana ucha je siln? pokryta dlouhou srsti, ktera podel okraje vytva?i vyrazne t?asn?. Osrst?ni ?pan?la je leskle, bohata srst bez podsady je lehce zvln?na, ne v?ak kudrnata!, nep?ili? m?kka, spi?e pru?na s hedvabnym leskem. Vlas je tenky, lehce zvln?ny a plo?e uko?en?ny. Srst je kratka na obli?eji a mozkovn? a na p?edni stran? kon?etin, st?edn? dlouha na t?le. Na krku tvo?i dlouha srst limec a bohatou naprsenku p?echazejici na hru?. Na u?ich a na zadni stran? p?ednich kon?etin tvo?i srst dlouhe praporce. Velmi dlouha srst na zadni stran? stehen tvo?i lehce zvln?ne, poddajne kalhoty. Srst mezi prsty je jemna, zd?raz?uje ?tihlost tlapky a opticky ji prodlu?uje. U maleho kontinentalniho ?pan?la jsou povoleny v?echny barvy na bilem podklad?. Na trupu a kon?etinach musi bila barva v pom?ru k ostatnim p?evladat. ?adouci je bila, vice, ?i men? ?iroka lysina na hlav?. Ob? variety maji nadherny volny pohyb, ktery p?sobi hrdym dojmem s elegantnim krokem.
[1]
Hlavni ?rtou papilloni povahy je ohromna vitalita, radost ze ?ivota, hravost a zarove? jde o citlive zvi?atko, ktere se doka?e vcitit do nalady sveho majitele a jeho rodiny a sdili s rodinou nejenom radost, ale i smutek. Papillon je kontaktni zvi?atko, je velmi mile, otev?ene a diky vysoke inteligenci se velice rychle u?i, ?emu? pomaha i vrozena zv?davost. Papillon je velmi spole?ensky zalo?eny, pot?ebuje byt milovan a v blizkem kontaktu se svou rodinou. Miluje pozornost a ma rad d?ti a je s nimi ochotny provad?t jakoukoliv ?a?karnu. Ale jako v?t?ina malych plemen velice t??ce nese hrube zachazeni, necitlivou manipulaci velmi malych d?ti. Papillon se spravnou povahou neni agresivni ani bazlivy, je inteligentni, zvidavy, temperamentni a milujici pohyb.
Papillon neni p?ili? naro?ny na upravu zevn?j?ku. Od jara do podzimu koupeme dle pot?eby, ale ne ?ast?ji ne? jednou za m?sic, od prosince do b?ezna koupeme jenom jestli je to nezbytn? nutne. Koupanim srst odmastime a ta ztrati p?irozenou impregnaci, ktera chrani psa proti prochladnuti. U papillona, ktereho nechrani p?ed nep?izni po?asi podsada, je i tato p?irozena mastna ochrana srsti p?inosem. Na koupani pou?ivame kvalitni ?ampony s p?idavkem kondicioneru nebo po vykoupani pou?ijeme p?ipravek pro snadne roz?esani. Zvykneme-li ?t??atko na denni pe?i o srst, sta?i dosp?leho papillona pro?esat tak 1-2x tydn?. Pozornost v?nujeme pouze praporc?m t?sn? za u?ima, ktere jsou velmi jemne a maji sklony plstnat?t. Papillon nevy?aduje st?ihovou upravu ani ?adne pudry. Vadi-li nam srst mezi prsty, m??eme ji zespodu lehce p?ist?ihnout. Nesmime v?ak ost?ihat srst, ktera roste zvn?j?ku a p?esahuje drapy ? ta dotva?i standardem po?adovanou zaje?i tlapku. Proto?e ma papillon srst bez podsady, srst velice rychle promokne a? na k??i a v chladnem po?asi hrozi prochladnuti, je vhodne pejska oblect do nepromokave pla?t?nky nebo v p?ipad? nizkych teplot do tepleho kabatku. Pravidelnou pozornost stejn? jako u jinych plemen v?nujeme o?im, zub?m, u?im a drap?m.
Plemeno Maly kontinentalni ?pan?l se v?eobecn? ?adi mezi plemena, ktera nejsou v?t?i m?rou zati?ena zava?nymi genetickymi onemocn?nimi. Sledovani zdravi jedinc? chovanych v ?eske republice je nedilnou sou?asti zvy?ovani kvality chovu v ramci chovnych jedinc?. Proto ji? v?t?ina chovatel? testuje sve jedince na d?di?ne onemocn?ni: PRA, DOV, PL a dal?i.
Papillona lze vychovavat a cvi?it po dobrem a pozitivnimi metodami. Hrubym chovanim, k?ikem nic nedocilime. Prav? naopak. Nej?ast?ji provozovanou sportovni disciplinou s papillony je agility. Papillony lze vid?t i v jinych oblastech sportu: obedience, dogdancing, coursing, flyball, stopovani atd.
- ↑
a
b
c
PAULIKOVA, Zde?ka.
Papillon
. ?eske vydani prvni. vyd. Taborska 31, 14000 Praha 4: Ottovo nakladatelstvi, s.r.o, 1998. 95 s.
ISBN
80-7181-243-9
. S. 3?13.