Panteismus
nebo
pantheismus
(
?ec.
π?ν
(
pan
) = v?e a
θε??
(
theos
) = b?h) je filosoficky ?i sv?tovy nazor, zalo?eny na p?esv?d?eni, ?e v?echno, co jest, tvo?i jeden celek, ktery je bo?ske povahy. Podle toho, jak se tato povaha chape, m??e byt panteismus blizky spi?e
nabo?enstvi
, anebo naopak
ateismu
.
[
zdroj??
]
Slovo panteismus ma sice stejny p?vod jako slovo
pantheon
(soubor boh?, uctivanych v n?jake kultu?e), obsahov? s nim v?ak nesouvisi.
Vyraz pantheismus patrn? poprve pou?il irsky osvicenec
John Toland
roku 1720 v polemice se
Spinozou
, jako teoreticky ?i sv?tovy nazor je v?ak mnohem star?i. Panteisticke my?lenky se vyskytuji u? v nejstar?i ?ecke filosofii, v k?es?anske i ve vychodnich tradicich a u mnoha novov?kych filosof?. Pro pochopeni panteismu je d?le?ite postavit jej vedle nabo?enskych sm?r?, v??i nim? se vymezuje a proti nim? se stavi. Starov?ky a patrn? i
buddhisticky
panteismus se vymezuje proti
polyteismu
?p?irodnich“ nabo?enstvi, ktery uctiva r?zna bo?stva a bo?ske sily, ty jsou v?ak
imanentni
sou?asti celku sv?ta a tudi? podlehaji nap?iklad osudu.
Proti tomu
starov?ky panteismus
zd?raz?uje jednotu ve?kerenstva, ktere neni jen souhrnem jsoucen, nebo? mu vladne spole?ny a bo?sky ?ad Vesmiru, jim? se ma ?idit i ?lov?k. V tomto smyslu pak vyroky, ?e ?
B?h
je v?e“ a ?V?e je B?h“, nejsou
tautologie
, nebo? vyzvedaji celkovost jsouciho i jeho zavaznost. Naopak v n?kterych modernich formach panteismu se tvrdi, ?e celek jsouciho (Vesmir ?i p?iroda) je v sob? uzav?eny a
ontologicky
uplny, proto?e v?ak zahrnuje i ?lov?ka, nema smysl hovo?it o n?jake zavaznosti. O takovem panteismu ?ika
Arthur Schopenhauer
, ?e je ve skute?nosti ateismem a pojmu panteismus zneu?iva.
[1]
Monoteisticka nabo?enstvi take odmitaji star?i polyteismus, celek jsouciho je v?ak podle nich pod?izen radikaln?
transcendentalnimu
a osobnimu Bohu, ktery se od n?ho zasadn? li?i, je jeho p?vodcem a ?asto take cilem. I pro monoteisticka nabo?enstvi tvo?i tedy celek jsouciho jakousi jednotu, kterou v?ak B?h p?esahuje a krom? toho se v??i lidem projevuje jako svrchovana ?osoba“, lidskemu chapani dostupna jen tam, kde sama jedna a zjevuje se ?i ?mluvi“.
P?es tyto dv? zasadni odli?nosti ? Bo?i transcendenci a Bo?i v?li ?i osobu ? se v Bibli i v
k?es?anstvi
najde mnoho vyrok?, ktere by se daly chapat panteisticky. ?Nenapl?uji snad nebe i zemi? je vyrok Hospodin?v“ (Jr 23,24). ?Nebo? v n?m (tj. Bohu) ?ijeme, pohybujeme se, jsme“, ?ika
Pavel z Tarsu
(Sk 17,28). ?Ty toti? nejsi ni?im obsa?en, sam v?ak obsahuje? v?echno“ (
Anselm z Canterbury
[2]
) a
Toma? Akvinsky
vysv?tluje: ?O t?lesnych v?cech se ?ika, ?e jsou v n??em jako obsahujicim, duchovni v?ci v?ak obsahuji ty, v nich? jsou ? tak jako du?e obsahuje t?lo. Tak i B?h je ve v?cech jako obsahujici v?ci, nicmen? (...) se ?ika, ?e v?echno je v Bohu, nakolik je on sam obsahuje.“
[3]
Podobne vyroky lze najit i u mystik?.
Za pr?kopnika novov?keho panteismu se ?asto poklada Spinoza, ktery v ?Etice“ napsal slavnou v?tu ?B?h ?ili p?iroda“ (
Deus sive natura
) a ?Mimo Boha ?adna substance nem??e ani byt, ani byt my?lena“.
[4]
K tomu je v?ak t?eba dodat, ?e latinske ?natura“ zde neznamena hmotnou p?irodu, nybr? podstatu a Spinoza sam v dopise napsal, ?e ?Pokud se n?kte?i domnivaji, ?e chci dokazat jednotu Boha a p?irody (kterou chapou jako jistou hmotu nebo t?lesnou latku), upln? se myli.“
[5]
Spinozovi toti? patrn? ?lo prav? o to, zd?raznit nesamostatnost smysloveho sv?ta a jeho zavislost na Stvo?iteli, jeho? jsou v?ci pouhymi ?mody“. Boha si podle n?ho take nelze p?edstavovat jako osobu, podobnou ?lov?ku. Tento nazor se n?kdy nazyva
panenteismus
(z
?ec
.
pan-en-theo
, v?e v Bohu).
Existuji v?ak r?zne interpretace Spinozovy metafyziky a n?kte?i badatele pova?uji Spinozu za klasickeho p?edstavitele panteismu. Tak soudili
Josef Tvrdy
[6]
i profesor
Drtina
, jen? konstatoval, ?e
?Spinoz?v nazor sv?tovy je
monismus
a pantheismus".
[7]
Profesor Rast napsal:
?Spinoza u?i jednozna?nemu panteismu. B?h je ≫natura naturans≪
[p?iroda tvo?ici],
mody jsou ≫natura naturata≪
[p?iroda vytva?ena],
av?ak v zaklad? je v?echno jedno."
[8]
Dle profesora Roda
?≫P?iroda≪ a ≫B?h≪ jsou u Spinozy synonyma",
i kdy? ov?em
?p?irodou nerozum?l jen materialni skute?nost, ale skute?nost obecn? v?etn? jejiho duchovniho aspektu." ?V ramci Spinozovych p?edpoklad? pochopiteln? nelze va?n? mluvit o tom, ?e by B?h stvo?il sv?t, proto?e v?e, co existuje, je v Bohu, stejn? jako je B?h ve v?em...".
[9]
Problem vzniku v?ci staticky panteismus Spinoz?v jednodu?e pomiji.
[10]
Profesor Muller konstatoval:
?Spinoz?v B?h venkoncem neni transcendentni a ≫jiny≪. B?h je p?iroda sama... /.../ Jedine?na nekone?na p?iroda neboli B?h tak m??e byt pochopena dv?ma zp?soby: bu? jako jeden B?h a jako ≫natura naturans≪, anebo jako nekone?ny ?ad kone?nych v?ci a jako ≫natura naturata≪".
[11]
Ve Spinozov? my?leni neexistuje prostor pro osobniho Boha
[12]
a nabo?enske p?esv?d?eni o nesmrtelnosti du?e pova?oval za iluzi.
[13]
Mezi panteisty se obvykle po?ita nap?iklad
Giordano Bruno
,
Johann Wolfgang von Goethe
,
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
, mnozi
romantici
, ale take
Friedrich Nietzsche
,
Ernst Haeckel
,
Carl Gustav Jung
nebo
Albert Einstein
. Po?ita se k n?mu take ?ada modernich hnuti jako
New Age
.
Panteismus je individualni postoj a nevytva?i ?adne ritualy ani nabo?enska spole?enstvi. Skute?nym rozli?ovacim znakem v?ak nakonec neni teoreticky nazor, nybr? to, zda a jak se tito lide citi vazani k ur?itemu jednani a jak chapou svoji odpov?dnost.
- ↑
A. Schopenhauer,
Parerga und Paralipomena
I.1.
- ↑
Proslogion
19.
- ↑
Summa theologica
I. 8. 1, ad 2.
- ↑
B. Spinoza,
Ethica
I. Prop. 14.
- ↑
Dopis 21/73 Oldenburgovi z listopadu 1675.
- ↑
TVRDY, Josef.
Pr?vodce d?jinami evropske filosofie.
2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. [Viz str. 221.]
- ↑
DRTINA, Franti?ek.
Uvod do filosofie: my?lenkovy vyvoj evropskeho lidstva. 2. svazek (Nova doba).
2. vydani. Praha: J. Laichter, 1948. 506 s. [Viz str. 219.]
- ↑
RAST, Maximilian.
Spinozismus.
In: BRUGGER, Walter aj.
Filosoficky slovnik.
1. vyd. Praha: Na?e vojsko, 1994. 639 s.
ISBN
80-206-0409-X
. [Citovany text je na str. 401.]
- ↑
ROD, Wolfgang.
Novov?ka filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu.
P?eklad Jind?ich Karasek. 1. vydani. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s.
ISBN
80-7298-039-4
. [Citovane texty jsou na str. 302, 322 a 301.]
- ↑
RAST, Maximilian.
Panteismus.
In: BRUGGER, Walter aj.
Filosoficky slovnik.
1. vyd. Praha: Na?e vojsko, 1994. 639 s.
ISBN
80-206-0409-X
. [Viz str. 298.]
- ↑
MULLER, Richard A.
Benedikt Spinoza.
In: McGREAL, Ian Philip, ed.
Velke postavy zapadniho my?leni: slovnik myslitel?.
P?eklad Martin Pokorny. Vyd. 1. Praha: Prostor, 1997. 707 s.
ISBN
80-85190-61-3
. [Sta? je na str. 265?271, cituji ze str. 270.]
- ↑
WEISCHEDEL, Wilhelm.
Zadni schodi?t? filosofie.
P?eklad Ji?i Horak. Olomouc: Votobia, [1993]. 249 s.
ISBN
80-85619-36-9
. [Kapitola ?Spinoza neboli bojkot pravdy" je na str. 110?118; viz str. 117.]
- ↑
KENNY, Anthony.
Stru?ne d?jiny zapadni filosofie: [Orig.: A brief history of western philosophy].
1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2000, 515 s.
ISBN
80-7207-374-5
. [Viz str. 322.]
- BRUGGER, Walter aj. Filosoficky slovnik. 1. vyd. Praha: Na?e vojsko, 1994. 639 s.
ISBN
80-206-0409-X
. [Viz hesla ?Panteismus" a ?Spinozismus".]
- F. Press,
V?da a vira: kritika modernich v?deckych hypotez, v?da a smysl ?ivota, neudr?itelnost ateismu a panteismu p?ed novou syntezou v?dy a viry.
Brno: Marianske nakladatelstvi, 1994 ? 186 s.
ISBN
80-901553-2-4
- Ott?v slovnik nau?ny
, heslo Pantheismus. Sv. 19, str. 155.