Panteismus

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Panteismus nebo pantheismus ( ?ec. π?ν ( pan ) = v?e a θε?? ( theos ) = b?h) je filosoficky ?i sv?tovy nazor, zalo?eny na p?esv?d?eni, ?e v?echno, co jest, tvo?i jeden celek, ktery je bo?ske povahy. Podle toho, jak se tato povaha chape, m??e byt panteismus blizky spi?e nabo?enstvi , anebo naopak ateismu . [ zdroj?? ]

Slovo panteismus ma sice stejny p?vod jako slovo pantheon (soubor boh?, uctivanych v n?jake kultu?e), obsahov? s nim v?ak nesouvisi.

P?vod a vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Vyraz pantheismus patrn? poprve pou?il irsky osvicenec John Toland roku 1720 v polemice se Spinozou , jako teoreticky ?i sv?tovy nazor je v?ak mnohem star?i. Panteisticke my?lenky se vyskytuji u? v nejstar?i ?ecke filosofii, v k?es?anske i ve vychodnich tradicich a u mnoha novov?kych filosof?. Pro pochopeni panteismu je d?le?ite postavit jej vedle nabo?enskych sm?r?, v??i nim? se vymezuje a proti nim? se stavi. Starov?ky a patrn? i buddhisticky panteismus se vymezuje proti polyteismu ?p?irodnich“ nabo?enstvi, ktery uctiva r?zna bo?stva a bo?ske sily, ty jsou v?ak imanentni sou?asti celku sv?ta a tudi? podlehaji nap?iklad osudu.

Proti tomu starov?ky panteismus zd?raz?uje jednotu ve?kerenstva, ktere neni jen souhrnem jsoucen, nebo? mu vladne spole?ny a bo?sky ?ad Vesmiru, jim? se ma ?idit i ?lov?k. V tomto smyslu pak vyroky, ?e ? B?h je v?e“ a ?V?e je B?h“, nejsou tautologie , nebo? vyzvedaji celkovost jsouciho i jeho zavaznost. Naopak v n?kterych modernich formach panteismu se tvrdi, ?e celek jsouciho (Vesmir ?i p?iroda) je v sob? uzav?eny a ontologicky uplny, proto?e v?ak zahrnuje i ?lov?ka, nema smysl hovo?it o n?jake zavaznosti. O takovem panteismu ?ika Arthur Schopenhauer , ?e je ve skute?nosti ateismem a pojmu panteismus zneu?iva. [1]

Monoteisticka nabo?enstvi take odmitaji star?i polyteismus, celek jsouciho je v?ak podle nich pod?izen radikaln? transcendentalnimu a osobnimu Bohu, ktery se od n?ho zasadn? li?i, je jeho p?vodcem a ?asto take cilem. I pro monoteisticka nabo?enstvi tvo?i tedy celek jsouciho jakousi jednotu, kterou v?ak B?h p?esahuje a krom? toho se v??i lidem projevuje jako svrchovana ?osoba“, lidskemu chapani dostupna jen tam, kde sama jedna a zjevuje se ?i ?mluvi“.

P?es tyto dv? zasadni odli?nosti ? Bo?i transcendenci a Bo?i v?li ?i osobu ? se v Bibli i v k?es?anstvi najde mnoho vyrok?, ktere by se daly chapat panteisticky. ?Nenapl?uji snad nebe i zemi? je vyrok Hospodin?v“ (Jr 23,24). ?Nebo? v n?m (tj. Bohu) ?ijeme, pohybujeme se, jsme“, ?ika Pavel z Tarsu (Sk 17,28). ?Ty toti? nejsi ni?im obsa?en, sam v?ak obsahuje? v?echno“ ( Anselm z Canterbury [2] ) a Toma? Akvinsky vysv?tluje: ?O t?lesnych v?cech se ?ika, ?e jsou v n??em jako obsahujicim, duchovni v?ci v?ak obsahuji ty, v nich? jsou ? tak jako du?e obsahuje t?lo. Tak i B?h je ve v?cech jako obsahujici v?ci, nicmen? (...) se ?ika, ?e v?echno je v Bohu, nakolik je on sam obsahuje.“ [3] Podobne vyroky lze najit i u mystik?.

Spinoza a panteismus [ editovat | editovat zdroj ]

Za pr?kopnika novov?keho panteismu se ?asto poklada Spinoza, ktery v ?Etice“ napsal slavnou v?tu ?B?h ?ili p?iroda“ ( Deus sive natura ) a ?Mimo Boha ?adna substance nem??e ani byt, ani byt my?lena“. [4] K tomu je v?ak t?eba dodat, ?e latinske ?natura“ zde neznamena hmotnou p?irodu, nybr? podstatu a Spinoza sam v dopise napsal, ?e ?Pokud se n?kte?i domnivaji, ?e chci dokazat jednotu Boha a p?irody (kterou chapou jako jistou hmotu nebo t?lesnou latku), upln? se myli.“ [5] Spinozovi toti? patrn? ?lo prav? o to, zd?raznit nesamostatnost smysloveho sv?ta a jeho zavislost na Stvo?iteli, jeho? jsou v?ci pouhymi ?mody“. Boha si podle n?ho take nelze p?edstavovat jako osobu, podobnou ?lov?ku. Tento nazor se n?kdy nazyva panenteismus (z ?ec . pan-en-theo , v?e v Bohu).

Existuji v?ak r?zne interpretace Spinozovy metafyziky a n?kte?i badatele pova?uji Spinozu za klasickeho p?edstavitele panteismu. Tak soudili Josef Tvrdy [6] i profesor Drtina , jen? konstatoval, ?e ?Spinoz?v nazor sv?tovy je monismus a pantheismus". [7] Profesor Rast napsal: ?Spinoza u?i jednozna?nemu panteismu. B?h je ≫natura naturans≪ [p?iroda tvo?ici], mody jsou ≫natura naturata≪ [p?iroda vytva?ena], av?ak v zaklad? je v?echno jedno." [8]

Dle profesora Roda ?≫P?iroda≪ a ≫B?h≪ jsou u Spinozy synonyma", i kdy? ov?em ?p?irodou nerozum?l jen materialni skute?nost, ale skute?nost obecn? v?etn? jejiho duchovniho aspektu." ?V ramci Spinozovych p?edpoklad? pochopiteln? nelze va?n? mluvit o tom, ?e by B?h stvo?il sv?t, proto?e v?e, co existuje, je v Bohu, stejn? jako je B?h ve v?em...". [9] Problem vzniku v?ci staticky panteismus Spinoz?v jednodu?e pomiji. [10]

Profesor Muller konstatoval: ?Spinoz?v B?h venkoncem neni transcendentni a ≫jiny≪. B?h je p?iroda sama... /.../ Jedine?na nekone?na p?iroda neboli B?h tak m??e byt pochopena dv?ma zp?soby: bu? jako jeden B?h a jako ≫natura naturans≪, anebo jako nekone?ny ?ad kone?nych v?ci a jako ≫natura naturata≪". [11] Ve Spinozov? my?leni neexistuje prostor pro osobniho Boha [12] a nabo?enske p?esv?d?eni o nesmrtelnosti du?e pova?oval za iluzi. [13]

Novov?ky panteismus [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi panteisty se obvykle po?ita nap?iklad Giordano Bruno , Johann Wolfgang von Goethe , Georg Wilhelm Friedrich Hegel , mnozi romantici , ale take Friedrich Nietzsche , Ernst Haeckel , Carl Gustav Jung nebo Albert Einstein . Po?ita se k n?mu take ?ada modernich hnuti jako New Age .

Panteismus je individualni postoj a nevytva?i ?adne ritualy ani nabo?enska spole?enstvi. Skute?nym rozli?ovacim znakem v?ak nakonec neni teoreticky nazor, nybr? to, zda a jak se tito lide citi vazani k ur?itemu jednani a jak chapou svoji odpov?dnost.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. A. Schopenhauer, Parerga und Paralipomena I.1.
  2. Proslogion 19.
  3. Summa theologica I. 8. 1, ad 2.
  4. B. Spinoza, Ethica I. Prop. 14.
  5. Dopis 21/73 Oldenburgovi z listopadu 1675.
  6. TVRDY, Josef. Pr?vodce d?jinami evropske filosofie. 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. [Viz str. 221.]
  7. DRTINA, Franti?ek. Uvod do filosofie: my?lenkovy vyvoj evropskeho lidstva. 2. svazek (Nova doba). 2. vydani. Praha: J. Laichter, 1948. 506 s. [Viz str. 219.]
  8. RAST, Maximilian. Spinozismus. In: BRUGGER, Walter aj. Filosoficky slovnik. 1. vyd. Praha: Na?e vojsko, 1994. 639 s. ISBN   80-206-0409-X . [Citovany text je na str. 401.]
  9. ROD, Wolfgang. Novov?ka filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. P?eklad Jind?ich Karasek. 1. vydani. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. ISBN   80-7298-039-4 . [Citovane texty jsou na str. 302, 322 a 301.]
  10. RAST, Maximilian. Panteismus. In: BRUGGER, Walter aj. Filosoficky slovnik. 1. vyd. Praha: Na?e vojsko, 1994. 639 s. ISBN   80-206-0409-X . [Viz str. 298.]
  11. MULLER, Richard A. Benedikt Spinoza. In: McGREAL, Ian Philip, ed. Velke postavy zapadniho my?leni: slovnik myslitel?. P?eklad Martin Pokorny. Vyd. 1. Praha: Prostor, 1997. 707 s. ISBN   80-85190-61-3 . [Sta? je na str. 265?271, cituji ze str. 270.]
  12. WEISCHEDEL, Wilhelm. Zadni schodi?t? filosofie. P?eklad Ji?i Horak. Olomouc: Votobia, [1993]. 249 s. ISBN   80-85619-36-9 . [Kapitola ?Spinoza neboli bojkot pravdy" je na str. 110?118; viz str. 117.]
  13. KENNY, Anthony. Stru?ne d?jiny zapadni filosofie: [Orig.: A brief history of western philosophy]. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2000, 515 s. ISBN   80-7207-374-5 . [Viz str. 322.]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BRUGGER, Walter aj. Filosoficky slovnik. 1. vyd. Praha: Na?e vojsko, 1994. 639 s. ISBN   80-206-0409-X . [Viz hesla ?Panteismus" a ?Spinozismus".]
  • F. Press, V?da a vira: kritika modernich v?deckych hypotez, v?da a smysl ?ivota, neudr?itelnost ateismu a panteismu p?ed novou syntezou v?dy a viry. Brno: Marianske nakladatelstvi, 1994 ? 186 s. ISBN   80-901553-2-4
  • Ott?v slovnik nau?ny , heslo Pantheismus. Sv. 19, str. 155.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]