Panna Maria Sn??na
je jmeno, pod nim? je vzyvana
Panna Maria
v katolicke
liturgii
. Podle legendy, dolo?ene pravd?podobn? a? ve
13. stoleti
, se v dob? pape?e
Liberia
v noci ze 4. na 5. srpna roku
352
odehral zazrak, na jeho? zaklad? byla postavena ?imska
bazilika Panny Marie Sn??ne
.
Masolino da Panicale, Zazrak Panny Marie Sn??ne, 1. t?etina 15. st., Museo di Capodimonte, Napoli
?V dob? pape?e Liberia se ?imsky patricij Jan a jeho vzne?ena man?elka, kterym se nedostalo d?dic?, rozhodli v?novat sve statky Pann? Marii. Ustavi?n? ji ?adali a prosili, aby jim n?jakym zp?sobem sd?lila, jake zbo?ne dilo maji svymi pen?zi podpo?it. Jejich usilovna p?ani i modlitby blahoslavena Panna Maria blahosklonn? vysly?ela a ukazala to zazra?n?. O nonach srpnovych [=5. srpna], kdy? v ?im? byvaji ta nejv?t?i horka, pokryl snih v noci ?ast pahorku
Eskvilinu
. Te?e noci Matka Bo?i ve snu vyzvala jak Jana, tak jeho ?enu, aby na tom mist?, ktere uvidi pokryto sn?hem, postavili kostel a zasv?tili jej Pann? Marii. Tak se cht?la stat jejich d?di?kou. To sd?lil Jan i pape?i Liberiovi, ktery m?l te?e noci stejny sen. Ten pak na prosby kn??i i lidu p?i?el k pahorku pokrytemu sn?hem a nakreslil na n?j misto kostela, ktery byl postaven za penize Jana a jeho man?elky a pozd?ji opraven pape?em Sixtem III.“
(p?eklad ?teni II. nokturnu ?imskeho brevia?e).
Legenda je velmi pozdni, nezmi?uje ji ani slavny napis pape?e
Sixta III.
, ktery se nachazel na fasad? baziliky a p?ipominal jeji obnovu za pontifikatu tohoto pape?e v 5. stoleti.
Od 13. stoleti se v bazilice za?al slavit svatek
?Festum nivis“
, ktery se ve 14. stoleti roz?i?il v celem ?im?. Pape?
Pius V.
jej zavedl jako celocirkevni pod nazvem
?S. Mariae ad nives“
a do ?imskeho brevia?e se dostalo vy?e citovane legendarni vyprav?ni. P?i reform? brevia?e za pape?e
Benedikta XIV.
se jednalo o vypu?t?ni legendarniho vyprav?ni, ale nedo?lo k n?mu, i kdy? o n?m pochybovala v?t?ina kn??i. Kardinal Capalti ?ekl v 19. stoleti archeologovi
de Rossimu
, ?e kdy? se kanovnici baziliky odebirali z choru, kde se ?etla p?i liturgii legenda do sakristie, jeden z nich ?ekl:
?V tomto ?teni je pravdiva pouze v?ta: O nonach srpnovych, kdy? v ?im? byvaji ta nejv?t?i horka…“
Brevia?ove ?teni bylo vypu?t?no a? v roce 1969, svatek je dnes slaven jako
?Posv?ceni ?imske baziliky Panny Marie“
5. srpna
.
Matthias Grunewald
, Pape?
Liberius
kresli do sn?hu p?dorys baziliky, prave k?idlo olta?e v
Aschaffenburgu
(1517?1519)
Prvni vyobrazeni legendy se objevuji na sklonku 13. stoleti, velke obliby do?la legenda ve stoleti 17. i v prost?edi st?edoevropskem. Zobrazovany jsou v?t?inou dva momenty, sen patricije Jana anebo pape? Liberius, ktery do sn?hu kresli p?dorys kostela (v?t?inou svou berlou). V ikonografickych programech kostel? zasv?cenych Pann? Marii Sn??ne (u nas nap?.
jezuitsky kostel v Olomouci
) se objevuje i dal?i motiv zazraku Panny Marie, ktery je svazan s marianskym obrazem
?Salus populi romani“
uchovavanym v ?imske
bazilice Panny Marie Sn??ne
. Legenda pravi, ?e roku
590
, kdy v ?im? propukla morova epidemie, pape?
?eho? Veliky
uspo?adal procesi k bazilice a vyzvedl tam tento mariansky obraz. V tomto okam?iku se nad
And?lskym hradem
objevil and?l, ktery zastr?il me? do pochvy a morova rana ustala.
- Leclercq Henri, heslo
?Marie Majeure (sainte)“
, in: Cabrol Fernand ? Leclercq Henri (reds.),
Dictionnaire d'archeologie chretienne et de liturgie
, X, Paris : Letouzey et Ane 1931, col. 2091-2119.
- Dobschutz R., heslo
?Schneewunder“
, in:
Lexikon der Christlichen Ikonographie
, IV, Rom, Herder 1972, col. 596 ? 597.