Pamatny strom je obecn? strom vynikajici svym vzr?stem, v?kem nebo nep?vodnim druhem, p?edstavujici vyraznou krajinnou dominantu, p?ipominajici historicke udalosti nebo spojeny s pov?stmi ?i bajemi. ^[1] Takove stromy zpravidla po?ivaji uctu nebo ochranu od mistniho obyvatelstva a jejich pravni ochranu mohou zaji??ovat mistni zakonne p?edpisy.

V ?eske republice je pamatny strom oficialni ozna?eni pro mimo?adn? vyznamne stromy , jejich skupiny a stromo?adi , ktere byly za pamatne vyhla?eny postupem podle zakona ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?irody a krajiny (§ 46). Pamatnych strom? je v ust?ednim seznamu evidovano cca 25 000; ozna?uji se tabuli s malym statnim znakem ?R , zpravidla na stojanu pobli? paty stromu.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asny p?istup k pamatnym strom?m se v ?eske republice vyrazn? li?i oproti p?istupu v ostatnich zemich, co? je do zna?ne miry dano specifiky historickeho vyvoje na jeho uzemi. ^[2]

Starov?k, st?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Keltove i sta?i Slovane ctili stromy, pro Kelty byl posvatnym stromem dub , pro Slovany v?echny stare stromy (na ?eskem uzemi dub i  lipa , ktere ve zdej?im podnebi dosahuji nejvy??iho vzr?stu a v?ku). ^[3] Tradi?nim zvykem, jeho? p?vod ale neni zcela jasny, bylo vysazovani tzv. rodovych lip. Strom byl zasazen p?i zalo?eni statku nebo narozeni prvniho syna a v??ilo se, ?e bude statek chranit. ^{[4] [5] [6]} Proto?e m?ly symbolicky charakter, nebyly kacene a do?ivaly se velmi vysokeho v?ku. Stin jejich koruny se staval mistem, kde se setkavali sousede a ?e?ili problemy v?edniho ?ivota. ^[7]

15. stoleti, husitstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im d?le?itym historickym momentem byla doba husitstvi . Mistr Jan Hus , ktery pro konflikt s cirkvi nemohl p?sobit v kostelech a kaplich, obchazel kraj a kazal pod ?irym nebem, ?asto na vsich ve stinu starych rodovych lip. Lide, kte?i byli obvykle Husovym nazor?m naklon?ni, tyto lipy ctili a p?ib?h o Husov? nav?t?v? se p?edaval z generace na generaci ( Husova lipa v Chlistov? , Sudslavicka lipa ). ^[8] Po upaleni roku 1415 byly podle pov?sti na mistrovu upominku dal?i lipy vysazeny ( Vlasenicka lipa ).

Se starymi stromy (obzvla?t? duby a lipami) byva spojovan vojev?dce Jan ?i?ka . Husitska vojska ?asto tabo?ila pobli? vzrostlych strom?, ktere tehdy fungovaly jako orienta?ni body (neboli sm?rniky). Proto?e byly tyto vypravy pro prosty lid ojedin?lou udalosti, vyprav?lo se o nich dal?im generacim a identifikatorem mista p?ib?h? se stal strom ( ?i?k?v dub v Nam??ti , ?i?kova lipa v Nejepin? , ?i?k?v dub u Lichnice ). Dnes je se ?i?kovou ?innosti (a? u? podle pov?sti nebo skute?nosti) spojovano p?es 80 pamatnych strom?. ^[9]

16.?17. stoleti, rekatolizace [ editovat | editovat zdroj ]

V nasledujicich staletich (p?edev?im v 17. stoleti) se cirkev sna?ila v o?ich prostych lidi husitstvi zo?klivit a vyu?ivala k tomu pov?sti, ktere davaly do souvislosti skute?ne stromy se smy?lenym krutym p?ib?hem ( Lipa u svate Markety , Sedlecka lipa, Dub U Umu?eneho , ?i?k?v dub u Lomnice ). Historicky podlo?eny je i spor mezi prostymi lidmi a probo?tem kla?tera o  ?i?k?v dub u Trocnova .

18.?19. stoleti, narodni obrozeni [ editovat | editovat zdroj ]

Vztah lidi a strom? byl dale rozvijen a posilovan v dob? ?eskeho narodniho obrozeni (p?elom 18. a 19. stoleti), ktere se obracelo do doby narodnich hrdin?, jakymi byli Hus a ?i?ka. Obroditele vychazeli z dochovanych p?ib?h?, ale ?asto je p?ikra?lovali a p?ipisovali strom?m, ktere (a? stare), nemohly za?atek 15. stoleti pamatovat. ^[10] Z obrozenc? a poobrozenecke generace se motivy starych strom? objevovaly v dile Jana Kollara (ten ve sve basnicke skladb? Slavy dcera z roku 1824 lipu nazval ?slavostromem“), ^[3] Karla Jaromira Erbena , Karoliny Sv?tle , Aloise Jiraska a dal?ich. Roku 1848 na V?eslovanskem sjezdu se lipa stala oficialnim stromem Slovan? a od te doby ji za sv?j narodni strom pova?uji i ?e?i. ^[11] Je take na dvou statnich symbolech ? standart? prezidenta a statni pe?eti, a take na vojenskych uniformach a na bankovkach. ^[12]

Jednou z prvnich vyhla?ek, ktera zaji??ovala ochranu konkretnich strom?, byl patent z roku 1714 , chranici lipovou alej mezi Pra?skym hradem a Kralovskou oborou v Buben?i : ? Jeho cis. a kral. Milosti bylo s nelibosti vyslechnouti zpravu, ?e lipove stromo?adi u Buben?e neni bezpe?no p?ed v?elijakou ?eladkou a venkovany tamtudy jezdicimi aneb jinymi lidmi, kte?i lipy kazi a ohavi. Z te p?i?iny J. M. Cska reskriptem danym ve Vidni dne 9. ?ervence 1714 nam poru?ila, aby se k takovym ?k?dc?m p?ikra?ovalo p?isnymi tresty, i ut?tim ruky. O tom jsme my ohla?eni u?inili patentem ze dne 24. ?ervence t. r. Pon?vad? nyni op?t se p?ihazi, ?e lide takovi stromo?adi kazi, zapovidame znova timto listem, aby nikdo na stromech ?kody ne?inil, ale ka?dy pod trestem svrchu psanym pychu se zdr?el. Dano na zamku Pra?skem dne 6. srpna 1725 .“ ^[13]

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Na konci 19. stoleti zaujaly pamatne stromy, k nim? p?itahli pozornost obroditele, Jana Evangelistu Chadta-?ev?tinskeho , vrchniho lesniho spravce u hlubockych Schwarzenberg? . Ten v roce 1899 vypracoval a vydal prvni seznam pamatnych a chran?nych strom?. Za?al pak systematicky vytva?et soupisy t?chto strom? a pov?sti, ktere po zhruba 20 let vydaval v r?znych ?asopisech a publikacich. Timto dilem ovlivnil ?adu svych nastupc? a jeho seznamy se staly zakladem pro pozd?j?i soupisy chran?nych a pamatnych strom?.

Na p?elomu 19. a 20. stoleti do?lo k rozmachu mistnich okra?lovacich spolk?, ktere se zam??ovaly na okra?leni okoli a ochranu pamatek, v?etn? pamatek p?irodnich. Diky jejich snaham se ve?ejnost postupn? za?ala o pamatne stromy zajimat a mnohe ze strom? byly zachran?ny p?ed pokacenim, nap?. lipa v Rado?ovicich. V te?e dob? se za?alo uva?ovat i o pravnim zakotveni ochrany p?irody. Z let 1908 a 1911 pochazi navrhy p?edm?tnych zakon? od JUDr. Lubo?e Je?abka a z roku 1922 od poslance Jaroslava Stejskala. ?adny z t?chto navrh? v?ak nebyl p?ijat. Jedinym pravnim p?edpisem, ktery mohl byt aplikovan na ochranu p?irody a pamatnych strom? tak byl p?id?lovy zakon ?. 81/1920 Sb. z. a n. p?ijaty v ramci prvorepublikove pozemkove reformy . Podle tohoto zakona mohl pozemkovy u?ad ulo?it vlastniku pozemk? omezeni za u?elem ochrany p?irodni pamatky umist?ne na jeho pozemku. Tento postup se v ?asto praxi uplat?oval na p?ipady pamatnych strom?, a to a? do vydani zakona ?. 40/1956 Sb., o statni ochran? p?irody. ^[14]

Spolu se zajmem ve?ejnosti o pamatne stromy nar?stal po?et autor? spis? o t?chto stromech. Jednim z Chadtovych nasledovnik? se stal Franti?ek Hroba? , ktery svou systematickou ?innosti prosadil ochranu n?kolika set pamatnych strom? 20 let p?ed vydanim prvni celostatni vyhla?ky. Mnohe z Hroba?ovych navrh? a doporu?eni se ujaly a dnes jsou pova?ovany za standardni postupy. ^{[15] [16]} Z dila Chadta-?ev?tinskeho dale vy?la Marie Hru?kova , ktera spolupracovala s akademickym mali?em Jaroslavem Turkem a dokumentovala aktualni stav strom?, ktere zmi?oval ?ev?tinsky o tem?? 100 let d?ive. Dilo doktorky Hru?kove se stalo podkladem pro televizni serial Pam?? strom? (2003), ktery vyvolal novodobou vlnu zajmu o stare a pamatne stromy, jejich p?ib?hy a ochranu. ^[17]

Terminologie a formy ochrany [ editovat | editovat zdroj ]

Chran?ny strom [ editovat | editovat zdroj ]

Na ?ad? strom? dosud m??eme najit kovove ?titky, ktere na zelenem poli uvad?ji bily napis strom chran?ny statem , p?ipadn? chran?ny strom . N?kdy je na t?chto ?titcich vyzna?eno i eviden?ni ?islo (p?ipadn? m??e byt umist?no na samostatnem ?titku). Toto zna?eni pochazi z obdobi p?ed rokem 1992, v dne?ni dob? se pro obdobne u?ely pou?iva tabule pamatny strom .

Zakon Narodniho shroma?d?ni republiky ?eskoslovenske ?. 40/1956 Sb. s platnosti pro ?eske kraje ?eskoslovenska (pro slovenske kraje platil ji? d?ive specialni zakon Slovenske narodni rady ?. 1/1955 Zb. SNR, o ?tatnej ochrane prirody) stanovil v § 6 odst. 1, ?e chran?nymi p?irodnimi vytvory jsou zejmena krasove jevy, skalni utvary, vyznamne stromy a jejich skupiny. Ochranu pro chran?ne p?irodni vytvory s vyjimkou krasovych jev? a podminky jejich ochrany podle § 8 odst. 3 ur?ovala rada krajskeho narodniho vyboru. O p?ipadne nahrad? ujmy vlastnikovi nebo u?ivateli pozemku rozhodovala rada okresniho narodniho vyboru. Chran?ne p?irodni vytvory m?ly byt podle § 12 odst. 1 zapisovany do statnich seznam? ochrany p?irody, ktere vedlo ministerstvo ?kolstvi a kultury a odbory kultury rad krajskych narodnich vybor?, a ochrana se rovn?? podle zakona na navrh odboru kultury rady KNV poznamenavala do ve?ejnych knih a pozemkoveho katastru a vyzna?ovala v katastralnich mapach.

Za strom chran?ny statem byl pova?ovan takovy strom, ktery byl bu?to vyhla?en jako chran?ny p?irodni vytvor nebo chran?na p?irodni pamatka podle § 6 zakona ?. 40/1956 Sb. ^{[18] [19]} nebo pro stromy tzv. 1. kategorie podle vyhla?ky ?. 142/1980 Sb. V?echny stromy chran?ne podle zakona ?. 40/1956 Sb., byly pozd?ji v souladu s § 90 odst. 8 zakona ?. 114/1992 Sb. automaticky p?evedeny na stromy pamatne. Stromy chran?ne podle vyhla?ky ?. 142/1980 Sb. ale pozbyly ochrany vydanim zakona ?. 114/1992 Sb. (§ 92), ktery tuto kategorizaci zru?il ? pro zachovani ochrany stromu bylo nutne provest nove vyhla?eni (nap?iklad jako pamatneho stromu, vyznamneho krajinneho prvku , jako sou?ast chran?neho uzemi a podobn?). ^[20]

Soupisy chran?nych strom? provad?la krajska st?ediska statni pamatkove pe?e a ochrany p?irody. Formula?e nebyly jednotne, p?esto se tyto soupisy staly podkladem a zdrojem informaci pro ust?edni seznam pamatnych strom? AOPK ?R. ^[18]

Na n?kterych stromech byly umist?ny smaltove ?titky s textem Chran?no Statnim pamatkovym u?adem v Praze . ^[21] Ochrana t?chto strom? byla dana vynosem Statniho ustavu pamatkove pe?e a ochrany p?irody Praha ; tyto vynosy pochazely obvykle za 60. let 20. stoleti.

Vyznamny strom [ editovat | editovat zdroj ]

Termin vyznamny strom neni v sou?asne dob? uzakon?ny a v praxi se proto pou?iva velmi ?iroce a pro r?zne u?ely, nap?iklad:

• orienta?ni body ? stromy vyzna?ene v mapach, vyznamne z hlediska orientace v terenu
• Vyznamny strom L?R ? stromy, ktere Lesy ?eske republiky (L?R) vyhlasily jako vyznamne (2003?2004) a ozna?ily informa?ni tabuli ^[22]
• Vyznamny strom VLS ?R ? Vojenske lesy a statky ?R (VLS ?R) roku 2003 za?aly vytva?et vlastni soupis vyznamnych strom? ^[23]
• Vyznamny krajinny prvek ? strom (zpravidla registrovany VKP) ^[24]
• obecn? (v ?ir?im slova smyslu) pro v?echny jakkoli vyznamne stromy v?etn? pamatnych

Pamatny strom [ editovat | editovat zdroj ]

Historicky se slovnim spojenim pamatny strom ozna?ovaly v?echny stromy kmetskeho v?ku, poutni nebo pam?tihodne. Takto byl pojem pou?ivan ji? p?ed vice ne? sto lety Janem Evangelistou Chadtem-?ev?tinskym, v dile Aloise Jiraska (nap?. Dom? a jine obrazky) a dal?imi. ^{[25] [26] [27]} Za prvniho, kdo pou?il pro stare stromy p?ivlastek "pamatny" (resp. p?irodni pamatnik), je pova?ovan Alexander von Humboldt a po n?m Hugo Conwentz. ^[28]

Jako pravni termin se souslovi pamatny strom nov? objevilo v roce 1992 v  zakon? ?eske narodni rady ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?irody a krajiny , kde nahradilo p?vodni neustalena a nekodifikovana ozna?eni, nap?iklad strom chran?ny statem . Za pamatny strom mohou byt vyhla?eny d?eviny, ktere vynikaji svym vzr?stem, v?kem, nebo jsou vyznamnymi krajinnymi dominantami, jde-li o vzacny ?i cizokrajny (introdukovany) druh nebo o strom, ktery p?ipomina vyznamnou udalost. Sou?asn? s vyhla?enim teto ochrany se vyhla?uje ochranne pasmo stromu. Vyhla?eni znamena, ?e o?et?ovani stromu (nap?. o?ezavani v?tvi), terenni a stavebni prace v ochrannem pasmu atd. podlehaji souhlasu organu ochrany p?irody ? bez ohledu na to, kdo je vlastnikem stromu.

Celkem bylo k 31. 12. 2020 v ?eske republice jako pamatne stromy evidovano 5 498 objekt? (soliter?, aleji nebo skupin strom?); vyhla?eno bylo do tohoto data 26 917 jedinc?, dosud existujicich se statutem pamatneho stromu bylo 24 919 strom?. ^[29] Viz take seznamy pamatnych strom? podle okres? .

Vyhla?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Pamatne stromy mohou byt vyhla?eny z nasledujicich d?vod? (nebo jejich kombinaci): ^[30]

• stromy mimo?adneho vzr?stu,
• stromy mimo?adneho sta?i,
• stromy majici zvla?tni habitus (celkovy vzhled),
• stromy, ktere jsou krajinnymi dominantami nebo jinak vyrazn? p?ispivaji ke krajinnemu razu ,
• stromy upominajici na ur?itou historickou udalost nebo pov?st ,
• stromy doprovazejici n?jakou kulturni pamatku ( kaple , kostel , bo?i muka , studanku ).

Pamatne stromy mohou byt podle zakona ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?irody a krajiny , vyhla?eny bu? na zaklad? spravniho rozhodnuti mistn? p?islu?nym organem ochrany p?irody , co? je v?t?inou pov??eny obecni u?ad , m?stsky u?ad ?i magistrat statutarniho m?sta (konkretn? jedna jeho odbor ?ivotniho prost?edi), nebo na zaklad? smlouvy tohoto organu ochrany p?irody s vlastnikem stromu.

Podn?t k vyhla?eni pamatnych strom? m??e podat kterykoliv ob?an nebo ob?anske sdru?eni . Sou?asti podn?tu by m?lo byt p?esne zakresleni strom? do podrobne mapy a d?vod, pro? maji byt stromy vyhla?ene za pamatne. Dal?i nale?itosti ? majitele strom?, ?isla parcel dot?enych ochrannym pasmem apod. zjisti organ ochrany p?irody sam v ramci spravniho ?izeni . P?ed samotnym vyhla?enim v?ak musi takovy zam?r projednat s vlastnikem stromu.

Druhou mo?nosti vyhla?eni ur?iteho stromu za pamatny je uzav?eni smlouvy mezi organem ochrany p?irody a vlastnikem stromu, k tomu v?t?inou dojde na zaklad? navrhu vlastnika, ktery chce sv?j strom za pamatny vyhlasit. Smlouva musi obsahovat jak jednozna?ne ur?eni pamatneho stromu, tak i zp?sob pe?e o n?j. Ochrana pamatneho stromu je zaji?t?na smlouvou z?izenym v?cnym b?emenem , p?i?em? navrh na vklad tohoto b?emene do katastru nemovitosti poda sam organ ochrany p?irody.

Ne v?echny stromy, ktere spl?uji alespo? jedno z kriterii pro vyhla?eni za pamatny, byly oficialn? vyhla?eny pamatnym stromem. D?vody mohou byt nap?iklad zanik stromu p?ed timto datem (nebo p?ed dokon?enim spravniho ?izeni), zamitnuti navrhu z d?vodu hor?iho zdravotniho stavu stromu (oficialni vyhla?eni uklada pe?i o strom, ktera je finan?n? naro?na, a v p?ipad? stromu, u n?ho? je p?edpokladan ?asny zanik, by byla nerentabilni) nebo navrh nebyl podan v?bec. Nap?. ?eberska lipa sice byla v roce 2010 vyhla?ena, ale v roce 2020 uschla. Na druhou stranu Husova lipa v Uklidu , ktera uschla roku 1947, byla 20. ?ijna 1981 vyhla?ena jako strom chran?ny statem. ^[31]

Vyhla?eni stromu za pamatny je pochopiteln? zavisle na tom, aby se na?el ?lov?k (kdokoli z ?ad ve?ejnosti nebo pracovnik organu ochrany p?irody), ktery si stromu v?imne a poda navrh na prohla?eni teto ochrany. Iniciativa a rozhodnuti, a tedy i po?et a zastoupeni strom?, jsou zavisle te? na stupni odbornych znalosti a osobnim usudku p?islu?nych u?ednik?. Pokud se strom nachazi ve zvla?t? chran?nem uzemi, ?asto k jeho ochran? neni ji? t?eba vyhla?ovat jeho statut je?t? samostatn?.

Ochrana [ editovat | editovat zdroj ]

Pamatne stromy jsou evidovany v Ust?ednim seznamu ochrany p?irody , ktery vede Agentura ochrany p?irody a krajiny ?R . V sou?asnosti je v ?eske republice registrovano tem?? 25 000 pamatnych strom?. Pamatne stromy jsou klasifikovany dle druhu, velikosti (obvod zpravidla ve vy?ce 130 cm nad zemi), odhadovaneho sta?i a stupn? po?kozeni.

Organ ochrany p?irody dohli?i na jejich o?et?ovani a vymezuje okolo nich ochranne pasmo . Dokud nerozhodne , je jim ex lege kruh o polom?ru desetinasobku pr?m?ru kmene ve vy?ce 130 cm nad zemi. Pokud by pak m?lo p?i vystavb? nebo p?i vybranych hospoda?skych zasazich (hnojeni, post?iky, odvod?ovani, vy?inani klestu) dojit k zasahu do ochranneho pasma pamatneho stromu, musi mit investor ?i hospoda? k takovemu zasahu od organu ochrany p?irody, ktery pamatny strom vyhlasil, povoleni. Bez n?j je ka?da v??i pamatnemu stromu potencialn? nebezpe?na ?innost v tomto pasmu zakazana. Pamatne stromy samy o sob? samoz?ejm? v?bec nelze skacet, nebo i jinak po?kodit.

Po?kozeni nebo dokonce pokaceni pamatneho stromu je p?estupkem , za ktery hrozi pokuta a? do vy?e 100.000 K?, u pravnicke osoby nebo podnikajici fyzicke osoby a? do vy?e 1.000.000 K?. V od?vodn?nem p?ipad? zvy?ene spole?enske ?kodlivosti m??e hrozit i trestni stihani kv?li podez?eni ze spachani trestneho ?inu podle § 293 TrZ Po?kozeni a ohro?eni ?ivotniho prost?edi ?i podle § 294 TrZ Po?kozeni a ohro?eni ?ivotniho prost?edi z nedbalosti , za ktere lze ulo?it trest zakazu ?innosti ?i trest odn?ti svobody (v nejvy??i sazb? a? 8 let).

Zru?eni ochrany [ editovat | editovat zdroj ]

Ochranu pamatneho stromu je mo?ne zru?it spravnim rozhodnutim organu ochrany p?irody, jen kdy? by se v danem p?ipad? vyskytl ve?ejny zajem o takove intenzit?, ?e by p?eva?il nad zajmem na ochranu pamatneho stromu.

Nejvyznamn?j?i pamatne stromy v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi hlavni kriteria pro vyhla?eni stromu za pamatny pat?i sta?i a vzr?st. Stromy, ktere se v t?chto ohledech ?adi na ?elni p?i?ky, jsou nazornou ukazkou v?ku a vzr?stu, jakeho mohou jednotlive druhy v optimalnich podminkach dosahnout.

Ochrana pamatnych strom? v jinych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

V jinych zemich je p?istup k ochran? individualnich strom? r?zny. Bu? je pro stromy vyhrazena ze zakona specialni kategorie chran?nych uzemi nebo jsou chran?ny v ramci jinych kategorii chran?nych uzemi.

• V N?mecku (Baumdenkmal) se na takovou p?irodni pamatku vztahuje ?lanek 28 spolkoveho zakona o ochran? p?irody a statni zakony na ochranu p?irody.
• V Rakousku jsou jednotlive stromy take v?t?inou ozna?ovany jako p?irodni pamatky nebo chran?ne p?irodni struktury, p?ipadn? p?irodni pamatky mistniho vyznamu nebo mistni p?irodni pamatky na zaklad? p?edpis? o ochran? p?irody spolkovych zemi. Zvla?tnosti je na?izeni o ochran? strom? m?sta Salcburku, ktery obecn? chrani stromy ur?iteho v?ku ?i pr?m?ru. V jinych m?stech existuji obecn?j?i ustanoveni o m?stskych zelenych plochach (nap?. chran?na uzemi ve Vidni, chran?na zelena oblast v Korutanech).
• Ve Francii (Arbre remarquable): vyznamnymi stromy se systematicky zabyva spolek A.R.B.R.E.S (Arbres remarquables: bilan, recherche, etudes et sauvegarde), zalo?eny roku 1994.
• V Italii (Pianta monumentale): obecna kriteria pro definici pamatnych strom? jsou definovana n?kterymi ?lanky zakona ?. 10 ze dne 14. ledna 2013 (Pravidla pro rozvoj m?stskych zelenych ploch), na podrobn?j?i urovni maji v teto oblasti p?sobnost regiony.
• Ve Velke Britanii (Veteran tree) je vyskyt starov?kych strom? ?ast?j?i ne? jinde, vytva?i se narodni databaze t?chto strom? (iniciativa Ancient Tree Hunt).

Ke zvla?? pozoruhodnym strom?m pat?i nepochybn? Strom generala Shermana ( sekvojovec obrovsky v narodnim parku Sequoia v USA). V Evrop? jsou to nap?.

• na Slovensku lipa krale Matya?e v parku Bojnickeho zamku nebo Rakocziho dub na okraji Stra?ovskych vrch? ,
• v Polsku dub Josef , ktery roste v zameckem parku ve Wi?niowe v Podkarpatskem vojvodstvi ( Evropsky strom roku 2017),
• v ?ecku olivovnik ve Vouves (na Kret? ) nebo Hippokrat?v platan na ostrov? Kos ,
• v Belgii Caesarsboom (Caesar?v strom), tis ve m?st? Lo .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• CHADT-?EV?TINSKY, Jan Evangelista. Stare a pamatne stromy v ?echach, na Morav? a ve Slezsku: popisy 320 vzacnych strom? se 160 obrazy vyzna?nych druh? . 2. vyd. Pisek: Nakladem vlastnim, 1913. 215 s.
• HROBA?, Franti?ek. Soupis na?ich starych a pamatnych strom?. ?. 1, Stare a pamatne stromy na Rychnovsku n. Kn??nou . Praha: Nakladem Svazu spolk? okra?lovacich a ochrannych, 1940. 100 s.
• HROBA?, Franti?ek. Soupis na?ich starych a pamatnych strom?. ?. 2, Stare a pamatne stromy na ?ambersku, Kralicku a Rokytnicku v Orlickych horach . Praha: Nakladem Svazu spolk? okra?lovacich a ochrannych, 1949. 160 s.
• HRU?KOVA, Marie. O pamatnych stromech . Redakce Libu?e Henzlova, Olga Ludvikova, Jana Tarantova; ilustrace Jaroslav Turek. 1. vyd. Praha: Statni pedagogicke nakladatelstvi, 1986. 144 s. (Odborna literatura pro u?itele).  
• HRU?KOVA, Marie. Kult strom? v zemich Koruny ?eske . 1. vyd. Praha: Abonent ND, 2005. 155 s. ISBN   80-7258-211-9 .  
• JELINKOVA, Jitka a TUHA?EK, Milo?. Pravni vztahy k d?evinam: prakticky pr?vodce . 2. vyd. Praha: Grada, 2018. 205 s. ISBN 978-80-271-2029-1 .
• ?IMANDL, Milan. Vyvoj pravni ochrany d?evin v ?eskych zemich . 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Pravnicka fakulta, 2021. 277 s. Prameny a nove proudy pravni v?dy; no. 73. ISBN 978-80-7630-015-6 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ochrana p?irody v ?esku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Zakon ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?irody a krajiny , aktualni zn?ni
• AOPK ?R
• Odborna databaze pamatnych strom?
• Vyhledavani pamatnych strom?
• Pr?vodce po pamatnych a vyznamnych stromech Prahy , Ale? Rudl
• Pamatne stromy Praha, mapa , Michal Moc
• Pamatne stromy M?lnicka , Vaclav Mina?
• Pamatnestromy.cz , Marie Hru?kova, Jaroslav Turek, Pavel Hossl
• Stromy v ?echach , sdru?eni Quercus
• Jak se vyhla?uje chran?ny strom? , Eva Fi?arova, Ekolist.cz, 2004
• Chran?ne stromy podle vyhla?ky vlastn? neexistuji. Silvarium, rozhovor s Jaromirem ?ejkou ze Spravy Chran?ne krajinne oblasti ??arske vrchy, na biom.cz zve?ejn?no 18. 2. 2008